Novinář Rokos: Izraelská vláda i Česko přehlížejí v Gaze humanitární právo

„Situace je opravdu alarmující. Fotografové, kteří jsou přímo v Gaze, gazanští novináři, denně zveřejňují snímky, ze kterých jde hrůza. Vypadá to jako z koncentračních táborů za druhé světové války. Lidé tam umírají hlady,“ popisuje Milan Rokos, redaktor serveru Seznam Zprávy a odborník na Blízký východ.

Podle úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí trpí akutní podvýživou téměř každé desáté dítě v Pásmu Gazy. Z původních 400 míst pro distribuci potravin pro dva miliony Palestinců fungují pod správou izraelské Humanitární nadace pro Gazu pouze čtyři.

Čtěte také

Politolog Marek Čejka: Hamás je kůň v Netanjahuově hře, který se vymkl kontrole. Jak se ultraortodoxní Židé vyhýbají válce?

Izraelský prezident Herzog poprvé od začátku války navštívil Pásmo Gazy. Podle něj tam Izrael jedná v souladu s mezinárodním právem. „Z mého pohledu humanitární nebo mezinárodní právo pro Izrael končí tím, kdy se překročí hranice Pásma Gazy,“ tvrdí novinář Rokos.

Oponuje také tvrzení izraelského prezidenta, že humanitární pomoc v Gaze sabotují stoupenci Hamásu. „Věřím, že Hamás část humanitární pomoci krade. Ale podle humanitárních organizací, které tam působily dříve, se to nikdy nedělo ve velkém,“ říká Rokos.

Dodávky humanitární pomoci do Gazy podle novináře závisí na zesílení tlaku mezinárodního společenství na Izrael. „Určitě by sílu měla mít EU, která má na Izrael jasnou páku, a tou je Asociační dohoda. Ale při poslední schůzce ministrů zahraničí to dopadlo tak, že se státy neshodly na pozastavení dohody. Zazněla jen bezzubá výzva k tomu, aby se podmínky s humanitární situací zlepšily,“ poukazuje.

Mezinárodní tlak

Kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy čelí Izrael narůstající mezinárodní kritice. Tento týden Velká Británie a doposud 29 dalších zemí, včetně Slovenska, vydaly společné prohlášení, ve kterém vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy.

Současný způsob distribuce humanitární pomoci je podle signatářů prohlášení nebezpečný. Podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti.

Česko podle ministerstva zahraničí k prohlášení přizváno nebylo. „Nikdo státům nebrání, aby se samy přihlásily k prohlášení a daly jeho organizátorům vědět. Druhá věc je, že Česko má tak jednostrannou politiku – což je vidět dlouhodobě z hlasování na Valném shromáždění OSN – že si signatáři zkrátka řekli, že asi nemá smysl Čechy vůbec oslovovat,“ vysvětluje Rokos.

Čtěte také

Analytik Josef Šlerka: Na sociálních sítích vidíte válku, která se nestala. Umělá inteligence mění propagandu

Mezinárodní tlak na Izrael zesílil francouzský prezident Macron prohlášením, že hodlá uznat stát Palestina. „Macron reaguje i na to, že se tady dlouhá desetiletí mluví o dvoustátním řešení. To oficiálně podporují USA, EU, dá se říct celý západní svět. Ale jak vidíme, řešení je v nedohlednu. Selhala mírová jednání a situace se pořád zhoršuje,“ říká Rokos.

Dvoustátní řešení soužití Izraelců a Palestinců by podle novináře umožnil až pád Hamásu i vlády Netanjahua. „Jsem vždy spíš optimista, takže si pořád myslím, že řešení je. Musí tomu ale předcházet spousta kroků. Jako nezbytné vidím minimálně výměny vedení na obou stranách.“

Pozice izraelské vlády

Izraelský premiér Netanjahu se dosud mohl spolehnout na podporu amerického prezidenta. „Vzpomeňme na plány Donalda Trumpa udělat z Gazy riviéru. Vyhnat všechny Palestince a udělat etnickou čistku... Netanjahu a Trump si donedávna velmi dobře rozuměli. Ale v posledních dnech začínají přicházet zprávy o tom, že i v Bílém domě začíná panovat nespokojenost. Ani běžným Američanům se nelíbí obrázky, které přicházejí z Gazy,“ tvrdí Rokos.

Čtěte také

Politolog Čejka: Plán na riviéru Blízkého východu nemá šanci. Trump často popisuje fantasmagorie. Jde mu asi o něco jiného

Podle deníku New York Times prodlužuje Benjamin Netanjahu válku z politických důvodů. Odborník na Blízký východ vysvětluje, že současnou izraelskou vládu spojuje zájem na pokračování války.

„Já jsem v poměrně pravidelném styku s některými rodinami unesených a ti mají vesměs jednoznačný názor: důvodem prodlužování války je snaha, aby Netanjahu uchoval svoji koalici. V koalici jsou dvě opravdu extremistické strany, které v případě příměří nebo konce války hrozí odchodem z vlády. Oni už to udělali v lednu. Ale když Izrael nepřikročil k druhé fázi příměří, do vlády se zase vrátili,“ popisuje Milan Rokos.

Česká debata

 „Kritické hlasy už zaznívají i odtud, odkud by to člověk nečekal. Například podle německého prezidenta Joachima Gaucka je izraelská odpověď na teroristický útok ze 7. října velmi nepřiměřená. Odsoudil ji. Připomínám, že Gauck jako první německý prezident navštívil Lidice. Těžko ho tedy obviňovat z antisemitismu nebo něčeho podobného.“

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Developerský projekt, nebo etnická čistka? Kdyby o vystěhování Palestinců z Pásma Gazy mluvil místo Trumpa Putin, máme jasno

„Bohužel výjimkou je v tomto směru ČR. Z politického spektra tu dokonce zaznívají hlasy, že bychom měli Benjamina Netanjahua pozvat na státní návštěvu. Přestože na něj Mezinárodní trestní soud vydal mezinárodní zatykač,“ dodává Rokos.

Pozici značné části představitelů Česka vůči izraelské vládě má za pokryteckou. „Třeba český ministr zahraničí Jan Lipavský, kdykoli mluví o válce na Ukrajině, opírá se o mezinárodní právo. Ale ve chvíli, kdy se v Gaze zabíjejí civilisté a hlad se používá jako zbraň, najednou humanitární právo nefunguje. Jako by fungovalo jen pro ty, které nemáme rádi, ale pro naše spojence neplatí,“ kritizuje novinář.

S postojem české vlády nesouzní prezident Petr Pavel. V týdnu naznačil, že ‚se na to dívá trochu jinak‘ a předpokládá další debatu. „Postoj pana prezidenta je určitě potřeba ocenit. Jde proti většinovému mainstreamu. Jak v politice, tak i na veřejnosti. Chce to určitou odvahu se takto vymezit. Ale debata u nás zatím vesměs neprobíhala,“ domnívá se Rokos.