Jak to vidí Václav Cílek - 27. března

RNDr. Václav Cílek CSc.
Publikoval asi 300 odborných článků, kolem 400 esejí. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, z nichž nejznámější jsou "Krajiny vnitřní a vnější" (Dokořán 2002). Přednášel na několika vysokých školách (FF UK, FHS UK, AVU, FAVU aj.).

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Jak to vidí doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek? Tak to zjistíme právě teď. Vítám vás na Dvojce, pane doktore.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Dobrý den.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Jistě pochopíte, že nemohu nezačít počasím. Mluví o něm doslova každý. Také naši posluchači se na něj ptají. Třeba Martin, který nám na náš e-mail jaktovidi@rozhlas.cz napsal: "Není moravské sněžení z 19. března a následné oteplení na 10 stupňů až moc velký klimatický výkyv? O víkendu, byť už jsme měli podle kalendáře jaro, pak padaly zase teplotní rekordy, co se týče teplot pod nulou. Ptám se tedy možná trochu naivně, můžeme tu dlouhou zimu přičítat změnám klimatu anebo je to jenom ten běžný výkyv?"

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
No, o víkendu jsem byl v Moravském krasu, zjistil jsem, že v Závrtech je nad kolena sněhu, na Ostrovské plošině byl vítr tak krutý při těch asi minus 8 stupních, ráno bylo minus 12, že doopravdy to působilo fyzickou bolest, vlastně tak hroznou zimu já jsem za celou zimu neprožil. Víte, já si myslím, že mluvit o těch globálních klimatických změnách je, já bych o tom prostě nemluvil, ale o tom, o čem se bavíme už víckrát, je ta arktická oscilace. A představte si, že existuje něco, jako větrný vír, který odděluje sever od středních šířek a že tenhle ten větrný vír jednak slábne, takže sem snadněji zejména v zimě proniká ten studený vzduch a jednak o něco níž leží další bariéra a ta se klikatí nahoru a dolů a má takový záhyby vysoký dva nebo tři tisíce kilometrů. A to znamená, že když ten záhyb od toho severu směřuje k nám, tak máme jako studený vzduch, ale on se může posunout, o malinkatej kousíček jako vedle a v tu chvíli už můžeme začít nasávat středomořský nebo dokonce vlastně saharský vzduch. A to, co je podstatné je to, že se proměnil právě ten režim toho polárního víru, té bariéry, to znamená v těchto letech a pravděpodobně v dalších 20 letech těžko říct, ale základní cyklicita je tady 30 a více let, byla, před tím byla 1930-1999, pak bylo takový to mezivládí, od roku 2005 nebo 7 je to takhle, takže se dá počítat, že dalších plus minus 20 let budeme mít spíš plus, můžeme mít podobný průběh zimy, jako je tahle ta. A ten trend je tady jako jednoznačný. Ten, ta druhá větrná bariéra toho tryskového proudění je širší a stabilnější. Takže to znamená, že když máme studené počasí nebo naopak teplé počasí, že je statistická tendence, že bude delší dobu. A ještě jednu věc bych jako dodal. Já když vidím takovouhle zimu a pak se podívám na roční průměry, tak jako zjistíme, že roční průměry se moc jako nemění. To znamená tato zima by měla být někde kompenzována. To znamená zase vzrůstá, jako já spíš počítám, že budou vlny vedra během léta a že si vykompenzují tuhle tu zimu.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A souvisí to tedy s onou arktickou oscilací?

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Souvisí to hlavně s arktickou oscilací. Arktická oscilace souvisí zejména s táním ledovců nahoře na severu a to souvisí jak s činností člověka, tak s přirozeným cyklem.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Média také psala o tom, že letos v zimě máme málo sluníčka. I kdyby o tom média nepsala, tak bychom si toho určitě všimli. To také souvisí s tímto jevem?

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Víte, já myslím, že ne, že tady je to taková trošku jako složitější záležitost, že jednak ovzduší je hodně znečištěno, to znamená je tady hodně nukleačních jader a potom ty náhlé změny vlastně toho, té teplot, způsobují to, že se vlastně na těch nukleačních jádrech sráží, že jo, voda a vytváří takovou, takový to mlžno jo a takhle, tak nevím. Takhle bych to bral, ale to sluníčko potřebujeme určitě.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Nejen změny počasí hrozí Modré planetě podle vědců. Proměňují se také vztahy. No a právě o tom budeme mluvit už za pár okamžiků. Vím, pane doktore, že se podílíte na vzniku knihy o proměnách vztahů. Jak tedy vidíte tyto proměny?

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Víte, my jsme před rokem, že jo, dokončovali takovou tu knížku, ty Tři svíce, o tom konci světa, což je de facto o tom, že ten, že začíná jakoby nový svět. A když jsme se potom bavili se spoluautory, tak jako všichni říkali, že to co nejvíc proměňuje, jsou vlastně vztahy, vlastně úplně ke všemu, jako k Masarykovi, k Čapkovi, k autoritám, ke státnosti, ke kapesnímu noži, k žalmům, ke křivítku, jo jako k mnoha prostě, k zavařovacím sklenicím, jo, takhle bych mohl nějakou ještě chvíli jako, jako pokračovat, takže jsme začali přemýšlet nad tím, jak naplnit teda tu knihu, jednak aby tam byly dobře takový jako zpodobněný ty velký vážný vztahy, jako je třeba ústava, ale aby tam taky byly zpodobněny vztahy jako třeba hvízdání na prsty, což dneska doopravdy je to vztah k hvízdání na prsty prošel význačnou proměnou během posledních 10 let.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Vy jste mi některé ty texty ukazoval. Mě zaujal právě ten text, který se týká křivítka. Mohli bychom ho parafrázovat pro naše posluchače?

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Ano, křivítko to je další jako, na křivítku se nedá ukázat skoro nic, protože vlastně už k němu vůbec žádnej vztah nemáme. Pokud to poslouchá někdo mladší, tak dřív se doopravdy křivky kreslily podle křivítka a jak říká profesor Přikryl z Akademie výtvarných umění, architekt, architekti měli problémy udělat některý třeba tenký elipsy, jo, to jako to dost jako dost dobře nešlo, zatímco dneska v architektuře je eliptických baráků hodně, protože počítač ty elipsy kreslí velice jako snadno, ale ono ten vztah k tomu křivítku je, já myslím, že to je jeden z klíčových vztahů této moderní společnosti a divím se, že média se tomu věnují tak málo ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Vztahu ke křivítku.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
... vztahu ke křivítku, jo ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zaznamenáváme si.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
... to je, já myslím, že byste měli, to je stejně důležitý třeba jako ODS, nebo jako já nevím, boj o světový mír nebo tak. A já hned vysvětlím prostě, oč se jedná, tak já myslím, že to bude jako úplně jasné. Víte, ono to vypadá tak, že lidská kreativita doopravdy souvisí s ruční prací. To znamená, jsou dneska školy architektury na světě, které zakazují studentům používat počítače. A je to proto, že věří tomu, že mozek a oko, to víme, to je ta výchlipka mozku, že jo, že mozek a oko je jeden systém a s tím jde hmat, ruce jako další systém. V okamžiku, kdy potřebujete doopravdy nějaké kreativní řešení, dneska máme pocitu toho umění, že častěji říkáme: To je chytré, jo, než to je krásné a že zejména u té moderní kreativity, té kreativity se dociluje tak, že posloucháte hodně moc věcí na tom Internetu a teďka něco nově zkombinujete, je to taková jako kombinatorika, a my potřebujeme tu hlubokou kreativitu a ta hluboká kreativita možná začíná tím, že rýsujete rukama, že když rýsujete pomocí křivítka, tak velice pravděpodobně se vám v mozku aktivují jiné prostě zdroje, jako jiná, jiný typ kreativity. A tím, jak tahle ta společnost se dostává všude do úzkých z ekonomických důvodů, tak já si myslím, že my nepotřebujeme kombinatoriku toho starého a že právě jo, to šikovný propojení, to chytrý propojení, dobře, zaplať pánbůh za to, jo, ale, že potřebujeme ještě něco navíc a že to něco navíc přichází právě z tý manuální oblasti. A vychází mi z toho to, že v budoucnosti ti kreativní lidé, kteří nebudou umět počítač, nebudou umět používat počítač, budou ve velké výhodě oproti těm lidem, kteří ho umí používat naprosto bezvadně. Já jsem to přehnal, že jo, ale jako rozumíme tomu, že se jako, že se něco v zásadě mění. Oni, když jsou teďka výzkumy studentů, kteří hodně pracují na počítačích, tak oni doopravdy hůř třeba rozeznávají některé tvary, jo, jako aktivují se jiné části mozku, celý tendlecten jako kulturní vliv se nějakým způsobem jako kóduje do celé generace. Budiž, jo, ale vedle toho ještě potřebuje něco nového, a to je, to je to křivítko.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
To všechno tedy přináší používání počítačů? Žijeme také v době konzumu, konzumovat, spotřebovávat, to je prostě příkazem dne. Třeba ekonomové nás v tom utvrzují. Jedině tak prý zaručíme další rozvoj lidstva. A vy jste mi také říkal, že vás v tomto směru zaujala kniha American Mania, tedy Americká Mánie nebo Americká vášeň, když to přeložíme, jejímž autorem je Peter C Whybrow. V ní se píše o tom, že mnoho lidí, a to i mladých lidí, si neumí odepřít věci, prostě hromadíme věci.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
My taky a má žena úplně neuvěřitelným způsobem. Pak o to zakopáváme doma. Nic, jo, ale ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Děláme to všichni.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
... děláme to bohužel jako všichni. Ale oč se jedná, to je zase poměrně jako další jako závažná věc, že jo, tenhle ten pan psycholog si řekl dobře, jako nebudu jako hanět už dál ty zločince z toho Wall Streetu a politickej estabilišment a podívám se na tu otázku spotřeby, co to dělá. Oč se jedná. A ukázalo se, že nebo on to vlastně tvrdí tak, že si, že lidé si neumí, zejména mladí lidé, odepřít skoro nic, to znamená vidíte něco, s tím počítá vlastně hodně reklama, že jo, tak to okamžitě koupíte a on to vlastně vztahuje k takovému něčemu, co je, čemu se někdy říká taková ta základní, ta dračí část, nebo ta hadí část toho, toho mozku, která není jako kulturně nějakým způsobem jako převrstvená, která, která je hladová, která to, co vidí vlastně okamžitě jako chce. A mně z toho vyplynuje hrozně jako zase, když nad tím přemejšlím, jako takový docela jako zvláštní věci, to znamená takový ty starý ctnosti františkánský, jako každej den si něco odepřít, jo, to znamená jako kultivovat tu mysl. Ne, že by mi to moc šlo nebo, že bych to jako moc jako zvládal tyhle ty věci jako dobře a pak si dál jako já si uvědomuju potom roli kultury. Někdy máme prostě pocit, že když budeme mít dobrou ekonomiku a dobrý zákony, že to vlastně stačí. Ale my k tomu, abysme zvládli tu hadí, tu starou, tu dračí část vlastně toho mozku, tak ji neustále potřebujeme jako kultivovat a proto ve všech pravěkých společnostech, ve středověku doopravdy na tu kulturu byl kladen jako velký důraz a já si začínám myslet, že doopravdy, že ta kultura to je nejenom nějaký potěšení z nějakýho hezkýho jako obrázku nebo divadelního představení, ale, že to je to, co nakonec tu společnost vytváří. Jo, co jako, co způsobuje, že jsme schopný nějakým způsobem vlastně jako rozumě žít, protože když to všechno necháme jenom na ty pravidla a na ten prostě dračí mozek, tak ten drak se za chvíli jako naštve, začne mávat tím ocasem, že jo, začnou padat bankovní domy, Kypr se otřese, jo a my na to koukáme a nevíme si s tím rady.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No, ne každý si myslí to, co si myslíte vy, pane doktore, o významu kultury, podotknu k tomu. Ale když jste zmiňoval toho draka, to je vlastně strašně zvláštní termín - dračí část mysli. A souvisí to asi vůbec se symbolikou draka. V různých lidských kulturách. Já myslím, že my máme toho draka spojeného hlavně asi s Čínou, s čínskou kulturou, že jo, ale on se objevuje jistě i jinde.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
To je vlastně divný, proč bychom měli mít draka spojenýho s čínskou kulturou, ale ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Protože tam bývá rok draka, to /nesrozumitelné, souzvuk hlasů/ ...

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
... já vím, ale to /nesrozumitelné, souzvuk hlasů/ ... a je to v těch filmech jo ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A ty průvody známe s drakem.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
... a průvody známe s drakem. Je to tak. Já jsem si tému draka dostal vlastně oklikou přes Pražskou surrealistickou skupinu, která plánuje výstavu na téma Drak, v Trutnově, což je dračí město, že jo, kde mají vlastně takovej trošku jakoby kult toho draka, jak ukazuje Martin Stejskal ty pověsti o drakovi se málokdy týkají středu Čech, ale často se týkají okolí, celého širokého rámce a drak, do 12. století to bylo trošku jiné zvíře, bylo ochranitelské. Víte, já vám řeknu zase takové jako osobní zkušenost, jako pěknou setkání, když přijdete na Tetín, tam jsou ty staré kostelíky a prohlídnete si portál vlastně románského kostelíka, tak tam je velmi na obou stranách je velmi neuměle vytesaná hlava hada. Had je drako, jo, to je had je drak vlastně. A někdy do toho 12. století ti hadi či draci měli funkci strážců. On drak je vždycky ambivalentní. To je takovej ten základní, ten čínskej příběh je ten, že drak je blízko počátku, spí někde prostě hluboko jako ve vodě, pak se jako probere, je hrozně starej, vyleze na hladinu a tam už mezi tím vzniknul svět, je tam sluníčko, je oslepenej, teďka si s tím neví jako rady, začne kolem sebe jako mlátit, že jo, přiběhnou nějací poslové, nebo nějaké bytosti, nějací hrdinové, že jo a zaženou ho, dostane, dojde k boji, že jo, něco jako takový Jiří, dojde k velkému boji a drak zase mizí jako pod hladinou, tam je jako pacifikovanej. Anebo naopak, ten drak prostě jako dozraje, moudrý červ mu říkají v Číně, jo, dozraje prostě v moudrou bytost, která prostě vyletí nad hladinu a míří prostě nahoru je slunci a ke hvězdám. Takže jenom, když teda jsem se dozvěděl o té, o tom American Mania, jo, to Americké mánii, toho nakupování, teda o té dračí mysli, tak jsem si doopravdy uvědomil, jak jako ten drak jako někde tady kolem nás je a jak nutné s ním zacházet. Myslíte, že kdybych přečetl tady kousíček od Jala Ludina Rumiho, že to bude srozumitelné?

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já myslím, že určitě, že budeme rádi i poslouchat.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Tohlecto je taková, takový starý perský text a svět je poklad, ale svět je i had. Někteří lidé si hrají s hadem a jiní s pokladem. Kdo si hraje s hadem, musí obnažit své srdce, aby mohl být uštknut, had může uštknout ocasem, může uštknout i tlamou. Když kousne ocasem, neprobudíš se a on začne kousat hlavou. Lidé, kteří se k hadu obrátili zády a nevážili si jeho drahého kamene, mármúra ani jeho lásky, mír, si za průvodce zvolili starší osobu, protože rozum považuje třpyt hada za smaragd. A když si had podobný draku všimne, že postarší rozum vede karavanu, tak se cítí odstrčený a znevážený. V oceánu světa had byl jako krokodýl, co sám ze sebe vystavěl most, pod chodidly je rozum, jeho jed se změnil v cukr, jeho trn v růži. Byl to silniční zloděj, ale vyrostl v průvodce. Býval zdrojem strachu, ale dorostl a stal se zdrojem bezpečí. To je o tom, že ten had /nesrozumitelné/ buďto musíte nějakým způsobem jako bojovat, jako ten svatej Jiří na tom Pražským hradě a přemoct ho a nebo někdy dojde k tomu, jak je popisováno v Persii, že ten had rozezná tu kulturní mysl a začíná se jako lísat a tehdy se stává, jakoby zdrojem energie a tím mostem, na kterým kráčí rozum. Já si myslím, že takhle bychom mohli docela pěkně uvažovat o světě. A já tomu sám moc nerozumím, teda musím říct jo, ale ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ale je to krásné. A věřme, že to zvládne současné lidstvo, že to zvládneme. Já nás vrátím zpátky z výšin na zem. Otázkou, kterou nám poslala paní Věra Bosáková z Prahy. Ono se to týká toho konzumu to, co píše, týká se to ekologie, které se věnujete. "Stát by měl podle mě podporovat ekologické chování obyvatel," píše paní Bosáková. "V Anglii se prý v některých řetězcích igelitové tašky používají vícekrát a u pokladny se to odečte. Proč by to nešlo u nás?" Ptá se paní Bosáková.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Já si myslím, že to, co se provádí běžně v Anglii, v Německu nebo v Dánsku nebo ve Skandinávii, že to jsou desítky jako větších nebo menších nápadů a že určitě, určitě by to šlo. Víte, já si myslím, že my furt máme ale to otočený. To znamená, my si říkáme, stát by měl, jo, já nebudu říkat, co si myslím o státu nebo o prostě o pojetí státu, ale ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Někdy příště.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
... ale někdy, někdy na nějaké jiné prostě stanici jako to je Rádio Anarchie nebo něco takovýho, to necháme prostě zatím bejt, ale, že vytváříme malý tlak. Jak na zastupitele, tak na státní orgány, tak na řetězce.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A měli bychom začínat sami u sebe hlavně. Každý.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Jo, jo, jo a právě ty sociální sítě teďka jako teďka se ukáže jako výhoda, že jo, toho Internetu, nám pomůžou se prostě v tomhle tom orientovat, kdy prostě bude čas začít bojkotovat jo, řetězce, které se nechovají dobře, nekupovat zboží, kde je hodně jako obalového materiálu. Tyhlecty prostě záležitosti jsou doopravdy 20 let jako známé a nepřijdou do společnosti automaticky, je nutné je vybojovat.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Doktor Václav Cílek je naším hostem a možná víte, že tento původním vzdělání geolog, se zabývá i vývojem a proměnami krajiny a rovněž interakcemi mezi přírodou a civilizací. V jeho úvahách pak najdeme přesahy směrem k literatuře, filosofii a nebo religionistice. No a právě náboženství se budeme věnovat. I když, jak se to vezme. Už za chvíli nás bude zajímat tajemné místo, které najdeme v Anglii. A jmenuje se Stonehenge. Tým britských vědců přišel s novou teorií, podle které se pod nejslavnější megalitickou stavbou světa, Stonehenge, nacházelo ještě před vznikem pohřebiště pro významné rodiny. Výsledky studie jsou založeny na analýze zpopelněných lidských ostatků z tohoto pohřebiště, pocházejícího z období kolem roku 3 tisíce před naším letopočtem. Co na to znalec prehistorických dějin Evropy Václav Cílek?

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Tak já nevím, jestli jsem znalec, ale ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já vím, že třeba děláte v České televizi cyklus na tohle téma s Karlem Kopšem.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Megality jsou nádherné, megality je něco jako doopravdy jako skvělýho. Je dobré si uvědomit, co se týká megalitu teda, je to pokus o obrovskou ceremoniální krajinu. Jo, kde můžou chodit jako procesí okolo mohyl, to znamená taková jako krajina divadlo. Teďka to, co jako pěkné je, že část té megalitické kultury se odehrává zhruba v období egyptské staré říše. Většinou je to datováno u nás do eneolitu, mimo Čechy do neolitu a většinou se to spojuje s kulturou nálevkovitých pohárů, takže taková jako třeba základní datace je 3, 7, no okolo 4 tisíc let a méně teda. Takže jakoby v té době, to znamená v době zároveň i Mezopotámie a Egypta a severských megalitů, ve vzduchu bylo něco jako monumentálního. To potom jako hodně mizí, jo, takový jako, jako byl katedrální věk, tak je prostě věk jako, jako megalitů, které sice náleží více kulturám, ale budiž. A ono se těžko odhaduje, jak to ty lidé tehdy mysleli. Jako víme, že ty megality jsou orientovány k Měsíci i ke Slunci. Víme, že tady existoval velmi silný kult mrtvých, takové ty etnografické pozorování spíš pozdější doby a spíš z Indie mluví o tom, že ten mrtvý se stává kamenem, jo, to znamená pohřbíte někoho prostě někoho jako význačného hrdinu nebo krále, který má v sobě, který je vždycky nějakým prostě králem z vůle Boží, z nějaké vůle nějakého Boha nebo nějaké prostě mocnosti a ta mocnost skrze toho krále se potom vtěluje do toho kamene. Teďka někdy u těch třeba dlouhých hrobů ty kameny bývají dva u vchodu, což je pravděpodobně ten Jákin a Boas, ty dva sloupy Šalamounova chrámu a zároveň tohle to známe i z egyptských pyramid, kde ty jako chrámky mají dva oltáře nebo ta dvojitost je tam jako jasná. Nedávno bylo objeveno, je to tak zhruba 10 let na více místech u těch megalitických hrobů takové jakoby malinkaté chrámky, malinkaté jako ohrady a to vypadá, že tam docházelo k nějaký, k nějaké manipulaci s tělem těch lidí, protože do těch dlouhých hrobek, jako megalitických často, tam často nějaký kosti scházejí, jo, takže to vypadá, že prostě bylo třeba zbaveno masa, nebo já nevím, prostě tam k čemusi došlo, v Egyptě to byla mumifikace a pak teprve ty zbylé kosti byly přeneseny na určité místo. Takže tady je zase taková jako určitá paralela s Egyptem. Přitom tahle ta kultura megalitická, že jo, na našem území, ona teda megalitická se nepoužívá, ale nějak si musíme jako rozumět, na našem území nezachovala, nezanechala velké památky, zanechala tady ty rondely. To znamená ty obrovské kruhové svatyně, které jsou zapuštěné do země a jsou jenom z hlíny. Jsou ale starší ještě než Stonehenge. Jo, tahle ta megalitičnost vychází z toho středního východu, táhne se podél Dunaje, se zpožděním tisíce až dvou tisíc let doráží do západní Evropy, v Anglii zanechává vlastně Stonehenge, do dneška cítíme tu posvátnost, tu sílu, když to neumíme nějakým způsobem jako interpretovat a mezi tím o něco pozdějc, o dvě století pozdějc začínají takový ty stavby vlastně těch velkých pyramid naprosto už jako technicky jako dokonalých. Je to velká krásná záhada minulosti a já jsem rád, že kolem nás ještě ty záhady existují.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já na závěr přečtu ještě reakci paní Blanky Soukupové, která se vrací k prospěšnosti práce s křivítkem a ptá se, jestli stejně prospěšná pro rozvoj mozku je také práce rukou s půdou?

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Alchymisté říkali, že práce s půdou je práce s duší a to je stále vyjádření téhož.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak už víme, jak vidí několik problémů naší současnosti, ale i minulosti doktor Václav Cílek. Já vám, pane doktore, děkuji za návštěvu na Dvojce.

Václav CÍLEK, doktor přírodních věd, geolog, klimatolog, spisovatel, popularizátor vědy
--------------------
Taky děkuju a na shledanou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zítra po půl deváté uvítám u našeho mikrofonu známou ekonomku, docentku Ilonu Švihlíkovou. Mluvit budeme třeba o situaci na Kypru anebo o tom, jestli jsou bohatší Němci, Italové anebo Španělé. Na slyšenou ve čtvrtek se těší Václav Žmolík.