Jak to vidí Richard Hindls - 9.6.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Hezký den přeji.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane profesore, budu chvilku osobní. Včera jste se stal poprvé dědečkem, gratuluji.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaký je to pocit? Mění se v životě něco?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem si to včera ani nestačil moc užít, protože jsem měl tak úžasnej fofr včera, ale asi se trošku mění. Člověk si tak všechno nafilmuje pozpátku, jak to v životě bylo, protože v tomhle případě šlo o mého syna, tak jsem si vlastně vybavil, jak to bylo, když on se narodil. A teď jsem si řekl: "No, jo, tak co mezitím všechno vlastně změnilo v mém životě, v jeho životě." Je to takový zářez do té rodiny a jsem docela rád, že to všechno dobře dopadlo a myslím, že byli všichni spokojeni, nejvíc asi moje maminka, takže ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naše dnešní téma jsme pracovně nazvali Ctrl C, Ctrl V, jde o to, že asi 68 % učitelů prý považuje bezplatné on-line zdroje typu Google a Wikipedie a tak dále za preferovaný zdroj informací a odkazuje na ně své žáky, studenty. Problémem je, že oni ale mnohdy neumějí s takto získanými informacemi pracovat. Jak to vidíte vy?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mezi třeba Googlem a Wikipedií je samozřejmě malinký rozdíl v tom, že ta Wikipedia je vlastně takový otevřený server, že je to otevřený portál, kam se v podstatě, i když s jistými omezeními dá vepisovat leccos, takže u té Wikipedie všichni musíme být trošku obezřetní, protože v tom políčku editace, které tam je, se dá něco vepsat a může i vám tam někdo něco vepsat, co tam třeba nepatří, nebo co je špatně. Pokud jde o ty vyhledávače, já si myslím, že to je taková ta hudba budoucnosti, nebo už to je vlastně hudba i přítomnosti. Naší vysokou školu asi před 2 lety touhle dobou někdy navštívil Steve Ballmer, vlastně po Billu Gatesovi nový majitel, nový majitel Microsoftu a bylo to v době, kdy Microsoft usiloval velmi intenzivně o fúzi s Yahoo! A byl to právě tento důvod, protože ty klasické statické kancelářské balíčky a všechny další produkty, které Microsoft stále na špičkové úrovni nabízí, tak už dnes jsou v daleko větší míře asi nahrazovány těmi přímými interaktivními servery, a proto ta snaha, já jsem tenkrát s panem Ballmer měl možnost chvilinku hovořit osobně, on se pokoušel, já zase nejsem tak zdatný v informatice samozřejmě, ale on se mně pokoušel vysvětlit, v čem ten přerod je trošinku a Google sám jako vyhledávač a není to jenom Google, je samozřejmě obrovský zdroj informací. Já se nebudu nijak tajit tím, že se na Google obracím velmi často. Obracím se i na Wikipedii, protože věřím tomu, že tam ty informace jsou v pořádku, že to někdo trošku hlídá, takže ..

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale berete to s rezervou, ověřujete?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ale beru to s určitou rezervou. Zatímco u toho Google je to spíš hodně ..., musíte na to mít trošku čas, protože se těch informací tam objevuje hodně a ne vždycky vlastně je to přesně to, co chcete, ale přiznám se, že sám docela jako v těhle těch serverech, tak co mi zbývá, že jo, taková je dneska doba a když žijete mezi studenty, kteří jsou daleko zdatnější a daleko víc v tomhle tom rychlejší a už vědí ty rozhodující adresy a tak, jako obecně to nepodceňuji a myslím si, že to je užitečný zdroj informací. Navíc dřív jste pro každou věc musel běžet do knihovny, tam to měli vypůjčeno, nedali vám to, nebo jste se tam nedostal. Dneska ve tři ráno nebo v deset dopoledne můžete vědět úplně všechno a navíc teda my trošinku i hlídáme naše studenty, nejenom pomocí Google samozřejmě, jestli nám příliš neopisují a tak, takže s tím Ctrl V a Ctrl C tak, tak ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, vidíte, teď mi vlastně odpovídáte na otázku, kterou jsem si teď sumíroval v hlavě, jestli se tím nesnižuje vztah k duševnímu vlastnictví, že už od školy vlastně vychováváme malé plagiátory. Zase záleží, jak se s těmi informacemi dál naloží.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je strašně složitá věc, protože já jsem ještě taková ta stará knižní škola. Samozřejmě, když jsem já studoval, tak jsme si chodili, pokud šlo třeba o odbornou literaturu, tak, protože se tady nevydávaly knížky v angličtině nebo a i z Francie, tak byl poměrně vítaný zdroj ve Vodičkově ulici byla Ruská kniha, a tam jsem, jako musím říct, že Rusové vydávali hodně překladů, já jsem původním povoláním v podstatě statistik a musím říct, že ty špičkové knihy vycházely v ruštině a byly to knihy ruských autorů a byly to knihy amerických autorů, byly to knihy o statistice, o ekonomech, které napsal pan "Malenvo", pan Granger, pozdější nositel Nobelovy ceny a já ty originály nemám a mám do dneška schované ty ruské překlady. Takže to byl zdroj. No, když to porovnám s tím, kdybych psal diplomku dneska, tak bych samozřejmě asi ..., buď bych si někde tu knížku koupil nebo sehnal možná v originále, anebo bych hledal statě, které se toho týkají. Ale tím samozřejmě se otevřela ta možnost, kde je epická hranice, tam už bych neměl jít, co potom musí být to moje vlastní, ta moje krev a můj pot té práci a v tomhle tom ti studenti mají dnes daleko víc možností a samozřejmě ty morální tlaky na ně jsou, ten etický tlak je na ně podstatně větší, jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zároveň ale ty zmíněné vyhledávače umožňují snadněji zjistit, pokud tedy dojde k nějakému plagiátorství. Ale podle vás osvojují si studenti v dostatečné míře schopnost kritického myšlení?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je takový ten rozpor, který už možná začíná na střední škole. Já s oblibou říkám, že každá profese, vaše profese, moje profese vyžaduje řemeslo. Já si prostě neumím představit vynikajícího herce na scéně Národního divadla, který nemá dokonalou paměť, který nemá dokonalou výslovnost, který neovládá dokonale mateřský jazyk, nebo třeba i jiný jazyk, a tímhle vším musí projít. Já jsem nikdy nestudoval AMU, ale myslím si, že prostě ta škola dává především tyto základy. Stejně tak si myslím s nadsázkou, protože nejsem ani kreslíř, ale myslím si, že někdo, kdo neumí nakreslit koně, nemůže v budoucnu být dobrý malíř. A tohle to platí i učení se tady. Tady já mám taková 2 vlastně místa, přes která už mi vlak nejede, to je mateřský jazyk. Já si myslím, že každý by se měl umět vyjadřovat v mateřském jazyce a měl by k němu mít úctu k tomu jazyku a měl by mít úctu k tradicím toho jazyka, jakkoliv se pak perfektně naučí anglicky a francouzsky a španělsky a já nevím jak. A druhý vlak, který už pro mě nejede, je matematika, to strukturované myšlení a tady si myslím, že už to jádro je možná na základních školách nebo na středních školách, že tam by měla vzniknout taková ta řemeslná schopnost vyjadřovat se, strukturovaně myslet, nikoliv umět krátit zlomky, jak já v uvozovkách říkám, a pak si možná už do toho mohu přinést ty obrovské informační rezervoáry, ty obrovské informační zdroje, ze kterých čerpám, ale pořád si myslím, že to řemeslo tam bude muset být. A jestli trošku dneska všichni pošilhávají, já si to najdu na Googlu, já si to vygoogluju, já si to najdu tam a tam, tady jsem trošku v tomhle tom velmi opatrný. Pochopitelně, že s těmi informacemi už se nedá dneska pracovat v hlavě, musíte s nimi pracovat externě, protože do hlavy už se nevejdou. A ta rychlá dostupnost je dobrá, ale pořád si myslím, že úcta k mateřskému jazyku a schopnost k strukturovanému myšlení je pro mě taková, jsem asi v tomhle příliš stará škola.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podtrhuje Richard Hindls.

redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí od pondělí do pátku vždy v 8.30 Český rozhlas 2 Praha.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes tedy s profesorem Richardem Hindlsem, rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Po volbách se hodně mluvilo o tom, že zklamaly agentury na průzkum veřejného mínění, to už brousíme do vašeho oboru, kterým je statistika, jak už jste se zmínil. Máte nějaké vysvětlení proto, že se výsledky voleb oproti odhadům v některých případech lišily i v řádu desítek procent?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Na tohle se dá nahlížet spousty, ze spousty úhlů. První věc je, že možná ty agentury dávají trošku jiné výsledky, než se potom v interpretacích objevují. Tak teď jsme se bavili o tom, co si kdo kde vygoogluje, my žijeme ve světě zkratek. My žijeme ve světě úsudku a musíme přijímat sdělení, informace, které nám někdo sděluje už jaksi bych řekl přepracované, trošku přežvýkané a je dost možné, že se k nám úplně nedostávají se všemi těmi atributy, které takový přístup má, takže nevím, na kolik třebas je to i věc dezinterpretace nebo příliš zjednodušené, řekněme, interpretace těch výsledků. Druhá věc je, a to se trošku týká i té první věci, statistika vždycky a tady hovoříme o statistice, statistika vždycky hovoří v určitých předpokladech, za určitých předpokladů. Vy nějakým způsobem ta data sbíráte, vy volíte velikost vzorků, volíte techniku toho zjišťování, volíte potom to, čemu se říká tazatelská síť a tak dále, a tohle to všechno je za určitých předpokladů a jsou tam vyslovena statistika /nesrozumitelné/, na rozdíl od jiných disciplín vyslovit rizika tohoto postupu. A o tom už se my nedozvídáme vůbec nic. My jenom slyšíme takové to úžasné spojení, to se přiznám, já vždycky nadskočím na židli, statistická chyba je 2 %. Já jsem se statistikou zabýval nebo stále ještě zabývám už vlastně 40 let, já nevím, co je statistická chyba. Statistika zná pojem přípustná chyba, zná pojem směrodatná chyba, zná pojem směrodatná odchylka, zná pojem výběrová chyba, a ty jsou pregnantně definovány. Pojem statistická chyba neexistuje. To je prostě konstrukt, který chápu, že je spíš slovním spojením, že nějak vznikl, že všichni tím chtějí vyjádřit, jakoby že prostě ten, já nevím, strana XY bude mít 20 % ve volbách nebo vaše spotřebitelské preference, nebavme se jenom o tomto, jsou 20 % ve vztahu k nějaké vlastnosti určitého výrobku a že se může ta agentura lišit, mýlit, ale statistická chyba na rozdíl od přípustné chyby, na rozdíl od směrodatné chyby není nijak definována.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co to je přípustná směrodatná chyba?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je teď velký problém. Přípustná chyba je právě to, co a možná trošinku myslí. Zajímavé třeba je, že v angličtině se třeba tento pojem vůbec neužívá, tam se hovoří o takzvaném intervalu spolehlivosti, to znamená, o intervalu, ve kterém se ten váš odhad pohybuje. Řeknu 20 % + - 2 %, ta 2 % je přípustná chyba a ona závisí na 3 věcech, závisí na velikosti vzorku, já teď tady nechci, semestr skončil, tak nechci, záleží na velikosti vzorku, záleží na variabilitě těch názorů nebo těch, toho, toho znaku, který se zjišťuje a záleží na spolehlivosti, se kterou to vyslovujete nebo na riziko, které do toho vkládáte, které na tom nesete a takhle je přesně definována. A má v sobě ještě jednu věc, ona musí záležet, v tu chvíli tam musí být známo rozdělení pravděpodobnosti, čili jakýsi pravděpodobností model toho chování a ten pravděpodobnostní model chování zachováno jenom tehdy, pokud zvolíte pravděpodobnostní přístup vybírání těch jednotek, ani ten tady není dodržen, protože ty postupy, které jsou, jsou obvykle takzvaně kvótní a já teď všem posluchačům slibuju, že už toho nechám, že už nebudu dále s tímhle unavovat. A jenom řeknu tolik, že ani tyto postupy nejsou postaveny úplně na tom přesném stochastickém pravděpodobnostním vymezení tohoto problému. Takže ani o přípustné chybě by se v tomto případě nemělo hovořit, protože většina těch průzkumů neprobíhá na principu pravděpodobnostního výběru, nýbrž na principu takzvaného nepravděpodobnostního výběru. Takže tím se už dostáváme někam strašně daleko, ale výsledkem je, že potom vznikají trošku, a teď se dostávám já k sobě na začátek, trošku nepřesné interpretace toho, co ta statistika umí. No, a pak samozřejmě, pokud se někomu díváte za lebeční kost, a to vždycky u lidí velmi obtížné, tak musíte i počítat s tím, že se netrefíte. V tomto ohledu já bych to nijak těm agenturám nevyčítal, je to strašně těžké. Tyto postupy se běžně používají v kontrole jakosti, statistická přejímka se tomu říká, běžně se používají třeba v auditingu. Auditor také nemůže zpracovat všechny účetní doklady, které má třeba ČSOB, on musí jít technikou takzvaného výběru vzorku, to je úplně stejná situace, ale ten doklad mlčí, ten doklad je kousek papíru nebo záznam v účetním, účetní záznam. Zatímco v případě vás, mě, preferencí, spotřebitelských preferencí, politických, hraje roli psychologie a tam samozřejmě statistika už je potom krátká, takže ty chyby tam mohou vznikat. Spíše já vždycky ty postupy beru jenom jako určitou orientaci, tak dobře víme, že ty strany, ty, které získaly těch 20, 25, nezískaly, neplánoval nikdo 5 a obráceně, takže zas ta chyba není tak velká.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na to jsem se chtěl zeptat, jestli podle vašeho názoru obecně nepřeceňujeme právě váhu výsledků těch průzkumů veřejného mínění?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Počátkem devadesátých let, tady se nic podobného nedělalo do roku 90, počátkem devadesátých let to byl boom, to se samozřejmě velmi, každý to hodně sledoval, těch agentur bylo méně než jich je dneska. Na druhé straně dnes už jsme v situaci, kdy jsme si na to trošku zvykli, těch agentur přibylo. Já teď možná připomenu svoji takovou, takový svůj oblíbený postřeh, všichni známe film Rain Man, a tam je krásná scéna, kdy vlastně Tom Cruise odhání Dustina Hoffmana, ty jeho nekonečné poznámky s tím, že něco posune, myslím, že tam v tom filmu je na půl čtvrtou, já teď nemohu, musím něco, a já tu agenturu teď nebudu jmenovat, protože působí i na našem trhu, ale ona je tam jmenována, čili do takhle slavného filmu vstoupila a on tomu Dustinovi Hoffmanovi říká: "Teď nemohu, já musím jít pracovat pro tu a tu agenturu prostě," a stává se tam tazatelem na chvilinku a pak jde do nějaké rodiny a tam se ptá. Čili je vidět, že prostě v tom světa filmu, do světa Hollywoodu se dostala jedna z těch agentur. Ale žijeme v tom, už bych řekl, trochu přetlaku těch agentur. Já myslím, že lidé už tomu zas tolik pozornosti nevěnují jako v roce 90 nebo 92.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A poslední otázka k tomuto tématu, jak poznat, že jde opravdu o seriózní průzkum a nikoliv třeba prostředek k manipulaci?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tady bych se docela zase těch agentur zastal, protože ony ty agentury ..., dneska se odhaduje, že těch agentur je, které se nějakým způsobem zabývají průzkumem trhu a průzkumem politických preferencí, možná kolem 7, 8 desítek u nás v republice. Nějaká top desítka, ta první desítka prostě jsou špičkové, špičková pracoviště, která už nejsou ani česká ve většině případů, jsou to řetězce zrovna ta, ten Rain Man je jedna z nich. A jsou to všechno agentury, které se auditují, které se kontrolují, které jsou nastaveny na mezinárodní standardy. A na druhé straně řekněme, že ty politické průzkumy, volby a teď jsme toho plni a za půl roku už si toho nikdo ani nevšimne, že ty politické průzkumy jsou takovou třešničkou nebo takovým jenom kapkou, ony daleko častěji sledují mediální trh, sledují, kdo co čte, kdo co poslouchá, kdo si co kupuje a jak tomu výrobku věří, platí si je ty firmy a tam je daleko víc těch informací než v té politice.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Reprízu si můžete poslechnout dnes večer 5 minut po 23. hodině, anebo už za hodinu na našem internetu v Rádiu na přání. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našem internetu na adrese praha.rozhlas.cz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jsou toho plné noviny, rodící se koaliční vláda zřejmě hodlá zavést školství s přívlastkem sociální a s možností výhodných půjček pro studenty. Jak to vidíte vy, pane profesore?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Školství a ono nejde jenom o školství, ale také o reformu nebo o změny v oblasti výzkumu a vývoje a inovací, je u nás podfinancováno. Na to, když budeme brát takové to slavné sousloví poměr výkon - cena, tak si myslím, že na to, jak je školství podfinancováno a teď se nebavme jenom o vysokém školství, tak si myslím, že naše školství má docela dobrý výkon. Já si stále myslím přes všechno, co se o školství říká, tak si myslím, že školství a kantoři v něm a študáci v něm, že podávají dobrý výkon k té ceně, která ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to právě ten problém, já to teď trošku zlehčuju, ale kdyby se někde ukázalo, že opravdu jsme na tom mizerně, tak by se to začlo dřív řešit?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono školství musíte dělat trošku s láskou, jako musíte mít rád ty mladé lidi, oni musejí mít taky rádi vás trošku a tohle to je možná něco, kde se ta, nechci sahat politikům úplně jaksi pod žebra, ale ono potom se trošku z toho možná řekne, no, tak to školství, tak tam něco přidáme a dáme tam trochu míň, než jsme slíbili, takhle to tady funguje vždycky a já mám pocit, že to takhle funguje i jinde ve světě. A pak jsou taková ta, taková ta období, když se řekne: "No, tak si k tomu školství pomožte sami, tak si něco připlaťte." A to už je potom jako debata vážná, protože to už je koncepční záležitost, zda budovat to školství vyloženě jaksi bych řekl bez školného, nebo se školným. Ať už to je tak nebo onak, školství není zadarmo, ono platíte za knížky, platíte za všelijakou administrativu, ty školy si pomáhají, jak mohou. To, jestli školné bude, nebo nebude, je potřeba velmi dobře promyslet. My se teď docela v souvislosti s tím líbí to, že vláda, tuším, minulé pondělí, myslím, ano, minulé pondělí, přijala i vlastně takový systém, nebo začla projednávat i takový systém finanční podpory studentům pomocí různých půjček a podobně a taky někde volali, teď nevím, jestli ..., myslím, že z Radiožurnálu kvůli tomu a čili je potřeba vytvořit celý komplex. Z druhé strany je také potřeba říci, dneska školy dostávají takzvaný příspěvek od státu na jednoho studenta. Ta jeho základní výše je zhruba 28, něco mezi 28, 29 tisíc korun, snížila se, bývala 34 tisíc korun ještě před rokem. A tento základní příspěvek těch 28, 29 tisíc korun je nastavován potom ještě pomocí koeficientu pro obtížnost, pro finanční ekonomickou náročnost jednotlivých oborů, takže ekonomové mají opravdu jenom těch základních 28 tisíc, zatímco třebas lékaři mají nebo architekti nebo stomatologové mají ten koeficientem násobkem ještě té částky 28 tisíc korun výrazně vyšší. A teď samozřejmě, pokud by školné přišlo a já jsem také včera četl noviny, hovoří se o 10 tisících anebo 20 tisících za rok, 10 tisících za semestr, teď je otázka - dostanou to vysoké školy k této částce, čili bude to 28+, anebo o něco, protože jsme v oblasti rozpočtového deficitu, stát bude hledět ten deficit něčím vyspravit a pak může samozřejmě přijít záležitost taková, že se řekne dobře: "Tak my vám nedáme 28 tisíc, my vám dáme, nevím, něco, a vyberte si těch 10 tisíc za semestr nebo 20 tisíc za rok." Teď je otázka, jaké to nastavení bude, protože kdyby to mělo jít do extrémů, že bychom vlastně o těch 20 tisíc dostali méně, tak by samozřejmě nula od nuly pošla a my bychom měli jenom komplikace s vybíráním. Ono, nemyslete si, že lidé se tak budou hrnout k tomu placení. Takže z tohohle pohledu jsem to tak nikde nenašel tuhle tu záležitost a myslím si, že o tom se ještě bude muset hodně mluvit. Pak je tady ještě jedna věc, která zase se mi z druhé strany líbí, že by to byl i určitý takový nástroj k tomu, jak podpořit třeba obory, o které společnost má zájem tím, že by se tam upustilo trošku od toho školného, teď mám na mysli především asi technické obory, jakkoliv sám jsem z jiné vysoké školy, tak si myslím, že nedostatek konstruktérů, nedostatek projektantů, to nás může pálit za 2, 3, 4 roky, no, ještě o tom asi bude hodně řeč, včera to bylo jenom koaliční jednání na úrovni politických špiček, samozřejmě novinově, rádiově, televizně je to teď téma, ale myslím si, že pod tím bude ještě muset být spoustu dalších jednání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili nezdá se vám reálné, že by to mohlo být zavedeno třeba už od ledna 2011?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
I takovou variantu jsem tam zahlédl. Nezdá se mně to. Já si totiž myslím, že za prvé ta politická jednání ještě budou muset nějakou dobu probíhat a nejenom o školství, ale bude se jednat ještě o spoustě jiných věcí. Za druhé předpokládám, že také o tom bude někdo jednat se školami vysokými a se studenty, takže nemyslím si zase, že by, že by jako tyhle věci měly zůstat jenom na úrovni debat mezi politickými špičkami, že by se o tom třeba neměli dozvědět studenti nebo učitelé na vysokých školách. Tohle si myslím, že ještě nějaký týden potrvá, nezdá se mi to reálné 2011 leden, to ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vypadá to, že se vyjednavači budoucí koalice shodnou i na státních maturitách. Přivítal byste to?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, teď se nechci vracet k tomu, co už jsem říkal, já už jsem to možná i říkal jednou u mikrofonu, je v tom pořád pro mě, pro ty naše obory je v tom pořád ta matematika. V momentě, kdy prostě technické, ekonomické obory dneska bez matematiky nejdou dělat a jestli Václav Havlíček, můj přítel, rektor ČVUT říká: "Pro mě je matematika klíčovou věcí ve státních maturitách," tak on se vyjádřil na poslední konferenci rektorů, tak já se stavím vedle něj a vyjadřuji se stejně. Samozřejmě jiné vysoké školy to budou asi z povahy věci a z předmětného určení těch škol budou asi trošinku postupovat jinak, ale to je jedna věc. Druhá věc je, na kolik vůbec, ono se totiž hodně spojuje maturita, státní maturita s přijímacím řízením, ale pozor, nám velmi slábnou populační ročníky a pokud se nezmenší počet míst na vysokých školách, případně se nezredukuje počet vysokých škol, tak dokonce jsem někde zahlédl nějaký propočet, že někde za 4, 5 let bude více míst na vysokých školách, než je dětí, které, těch devatenáctiletých ročníků, které by na vysokou školu mohly přijít, hovoří se o 120% kapacitě. Takže potom se nebavme o tom, jestli státní maturita bude vstupenkou na vysokou školu, nebo ne, protože pak přirozený výběr nastane až v prvním ročníku, kdo na to nebude stačit, odejde. Takže těch témat je tam zase víc. Politické špičky to zasekly před volbami, teď se to možná vrátí na stůl zpátky, ale ještě asi o tom bude muset být nějaká debata a v zásadě s tím problém já nemám s těmi státními maturitami.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už nemáme příliš času, jenom bych tak pootevřel téma, které se netýká ničeho, o čem jsme dosud mluvili, a to je myšlenka zavést jako globální měnu jinou než dolar. Přišli s tím Číňané před summitem G20, myslím, že měli na mysli svoji měnu, tedy jüan.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, mně to ..., jak jste to teďko říkal, mně to trošku připomnělo zavedeme nějaký globální jazyk esperanto. Ony tyhle ty umělé vstupy, G20 je G20, ale těch států je 200 přibližně po světě a malých, velkých, chudých a bohatých a někdy ty takové nepřirozené zásahy jsou trošku složité. Dneska je esperantem angličtiny, nikomu to už nepřijde zvláštní a esperanto si skoro už nikdo ani nevzpomene. Že by se dala ..., dobře, vytvořili jsme euro, má ho dneska, já nevím 15 zemí nebo 16 zemí, ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale je to problém.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
A je to určitý problém a že by se zavedl jakýsi naddolar nebo nadeuro, nebo já nevím, neumím to pojmenovat, nebo nadesperanto, finanční nadesperanto, tak to si myslím, že by asi trošinku problém byl, protože ono totiž nejde jenom o to, jak se ta měna jmenuje, ale jaká je také parita kupní síly v těch jednotlivých zemích, za co tam žijete, za co tam vyděláváte a ono to potom všechno vtěsnat do nějakého násobku toho nadeura nebo naddolaru, no, tady si myslím, že nakonec na tom euru, které přijaly v podstatě ty nejvyspělejší země v Evropě, a teď postupně i ty trošku méně vyspělé, nad tím se pracovalo, já nevím, pan Mandel napsal ten článek někdy v šedesátých letech o společné měně, dostal za to Nobelovu cenu a euro se vlastně objevilo až na počátku tohoto tisíciletí, že by se ... Tak je to asi, já se nikdy nebudu mít příležitost zúčastnit se podobných jednání, o kterých jste hovořil, ale prostě tak asi na jednání ministrů nebo pověřených lidí tímto problémem asi vznikaj lecjaké nápady a tady se mi zdá, že do reality to ještě má daleko.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A o euro byste se ale nebál?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já se o euro nebojím a myslím si, teď jsem se dočetl, že Estonsko má velmi našlápnuto už na rok 2011, takže je vidět, že už v tom problematickém období Řecka a jiných krizí, že jsou zase země, které udržují svůj deficit jako Estonsko na 1,5 %, což je teď pro nás vzdálený sen a krásná písnička, které snad taky někdy dosáhneme, tak je i vidět, že fungují pozitivní zprávy, ale já si myslím, že i ten signál, včera se jaksi strukturalizovala ta záruka těch 750 miliard euro. Řeklo se, na co to bude, za jakých podmínek se tím jaksi vyvložkuje, vypodloží evropská měna, tak si myslím, že nebál bych se.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším hostem v pořadu Jak to vidí byl rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Děkuji a krásný den přeji. Na shledanou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
/Nesrozumitelné/ krásný den. Na shledanou.