Jak to vidí Richard Hindls - 4. prosince

Prof. Richard Hindls
Vystudoval statistiku na VŠE, jako pedagog na VŠE začal působit v roce 1974. Od roku 1992 je vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE. Za zmínku stojí i to, že je také výborným klavíristou s početnou interpretační diskografií (LP, MG, CD), která pochází z jeho mladších let, a až do současné doby je rovněž aktivním sportovcem.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes rektor Vysoké školy ekonomické v Praze profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já už jsem to před chvílí říkal, vy jste už 20 let vedoucím katedry statistiky a ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Už to bude 21 let. Myslím, že od 10. ledna tak 2013, to bude 21 let.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak se ten obor za ta dvě desetiletí proměnil? Mohl?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Proměnil se možná trošku míň. Tak záleží na tom, co se tím myslí, jaký obor, protože dneska statistika je strašně široký pojem, na mezinárodních setkáních, které organizuje Mezinárodní statistický institut ISI, která jsou jednou za dva roky, tak když jsem byl v roce 2007, tuším, v Lisabonu, tak tam bylo 167 sekcí do nejrůznějších oborů zasahujících od skutečně klasické matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti až po hospodářskou statistiku, statistiku ve zdravotnictví, statistiku práce prostě a podobně, takže těch oborů je opravu strašně moc. No a ty se vyvíjí různě. Tak matematická statistika pravděpodobnost tolik zase ne, tam přece jenom ty kořeny jsou prostě v matematice a ta má svoje postuláty a poměrně se v tomto ohledu ve vztahu užití v počtu pravděpodobnosti nemění tolik. No a v těch oblastech třeba hospodářské, sociální statistiky, tam se mění různé metodiky, různé způsoby zjišťování nejrůznějších záležitostí tak tam ten vývoj pochopitelně nějaký je, ale není to určitě tak dramatický vývoj, není to takové dobrodružství poznání jako třeba medicína nebo to si troufám říct, že není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hodně se diskutovalo o vyřazení tří kandidátů z prezidentské volby, kvůli chybovosti podpisových archů. Kde tedy ministerští úředníci udělali chybu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je zrovna partie statistiky, která je poměrně velmi rozsáhlá, hlavně velmi frekventovaná. To, co se teď stalo, je taková jenom viditelná třešnička nebo špička ledovce, protože průzkumy obecně jsou bych řekl možná zcela primární záležitostí a primárním úkolem statistiky. Šetří se leccos, šetří se ze vzorku obyvatel, šetří se ze vzorku těch, kteří podepsali nějaký petiční arch, šetří se mezi výrobky, které mají mít určitou kvalitu ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, toto je běžná disciplína metody výběru ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Jmenuje se to metody výběru vzorku, má to takový zvláštní název, takové zvláštní slovní spojení. Musím říci, že česká statistika v tomhle tom oboru je velmi uznávaná, protože mezi našimi statistiky minulého století žil pan profesor Likeš, což byla světová kapacita právě u té metody vybírání vzorků a navrhování experimentů. Pan profesor Likeš už skoro 20 let nežije, my máme po něm pojmenovanou aulu ve škole, aula pana profesora Likeše, velmi si toho člověka vážíme, on byl ten, který se velmi proslavil právě takovou podčástí, které se říká navrhování experimentů, a to je, čili jak máte to šetření vlastně provést, co z něj může vzejít, jak se vyhodnotí a to byla zrovna věc, kterou já jsem také postrádal v tom zákoně, nebo v tom, v té, v tom právním předpisu, který určoval to, jak se mají ti kandidáti vlastně odkontrolovat nebo jejich podpisy odkontrolovat. Protože mně třeba z toho není jasné, jestli může být stejný podpis vybrán dvakrát, z hlediska čistě matematické statistiky se tomu říká výběr z opakování, to znamená, že jakoby nebráníte tomu, aby stejný respondent byl vybrán podruhé. Z hlediska matematické statistiky to vede k lepším výsledkům. Já vůbec nevím, jestli třeba každý ten výběr mohl obsahovat i to, co už obsahoval ten první výběr, nebo zda tomu tak nebylo, nevím jakým způsobem se vybíralo, jestli to byla skutečně náhodná volba, čemuž říkáme prostý náhodný výběr anebo zda tam šlo o takzvané složitější uspořádání výběru. To prakticky ten právní předpis vůbec neuvádí a je velmi těžké se takhle zpátky dohledat, co všechno v tom tedy skutečně bylo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se ale hodně diskutovalo právě o tom, že ten průměr chyb se potom sečetl, nikoliv zprůměroval, ty dva vzorky vlastně.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam mě přijde, že chyběla oponentura asi toho textu, prostě protože celkem je dost zřejmé, to, co se tam udělalo, že se to rozdělilo na dvě části, to není nic neobvyklého, tomu se často říká předvýběr, tak samozřejmě předvýběr 8,5 tisíce podpisů už je velký předvýběr, ale řada těch průzkumů probíhá někdy tak, že se vezme menší část toho základního souboru, toho celku, na ní se to odzkouší a pak se k ní přidá ten zbytek, případně tak jak to bylo tady, pokud se nesplní nějaké podmínky toho prvního kroku, tak se přidá krok druhý. No ten problém je samozřejmě v tom sečtení. Sečíst se měly ty chyby, nikoliv ta chybovost a vydělit potom počtem zkoumaných vzorků, to je 17 tisíc, je to jednoduchá úloha, pak už se dostalo do jaksi bych řekl mediálních debat a tam je otázka, co rozhodne asi soud, no, tak to už těžko teď říct.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Viděl jsem na Internetu článek, ve kterém se na vás odvolávali s tím, že postup ministerstva vnitra byl správný.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No já jsem právě řekl to v tom výroku, že se má sečíst, že se má provést součet chyb v prvním vzorku, součet chyb ve druhém vzorku, vydělit rozsahem těch dvou vzorků a stanovit celkovou míru chybovosti. Do toho textu, jak jsem si pozdějc taky sám všim, se dostalo slovo chybovost, což není to samé, ta chybovost už je to procentní vyjádření a ty chybovosti se sčítat nemohou, ale ty chyby ano a velikosti těch vzorků a také, ano, čili mělo se dělit 17 tisíci, pokud je to 2x8,5, myslím, že to bylo 8,5 a k tomu se měly sečíst v tom čitateli počty těch chyb, no tak pak už se to nějak dostalo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili ten postup ministerstva vnitra nebyl správný?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že s tím bude mít teďkom soud asi problém, že bude muset zřejmě rozhodnout prostě, bude muset přijmout nějaké opatření, asi se bude muset vyžádat nějakou expertízu a rozhodnout potom, to už asi statistice nepřísluší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vidíte ještě někde jinde slabá místa kontroly, kromě toho, že se procenta chyb ze dvou kontrolovaných vzorků neprůměrovaly, ale sčítaly?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak už jsem říkal na začátku, že vlastně nemůžu říct, jestli jsem tam něco viděl nebo neviděl, protože jsem tam nic neviděl. Otázka je, jak se skutečně ten výběr prvních 8,5 tisíce podpisů a potažmo potom druhých 8,5 tisíce podpisů prováděl, tam je těch možností samozřejmě celá řada. Mohl to být, jak už jsem říkal, čistě náhodný výběr, mohl to být také výběr, který se mohl situovat do nějakých oblastí, odkud třeba ti lidé pocházejí, protože je dost možné, že se třeba v některých oblastech republiky, nevím, jak se ty archy sčítaly a sháněly, ale je dost možné, že v některých oblastech republiky se třeba sháněly ty podpisy hůř než třebas možná v Praze nebo nevím, prostě, to je to, co jsem tady říkal na začátku, čemu se říká právě návrh experimentu, že na začátku by měl být celý ten výběrový plán a měl by být známý. Takhle v podstatě třeba pracují auditorské firmy, to je stejná záležitost. Oni vybírají ze vzorku dokladů, máte, platíte platební kartou, takových operací se uskuteční miliony ročně, no, kdyby měl auditor zkontrolovat všechny podobné operace, by nikdy ten audit nedokončil, tak on si vybírá, ale on předem musí deklarovat, jak to udělá, s jakou spolehlivostí, protože to je potom součást toho kontrolního nálezu, stejně tak finanční úřady třeba, nebo celá řada dalších institucí a ten plán je, musí být předem známý, protože není etické ho měnit. Tady nebyl vlastně, nebo já jsem to zas tak nesledoval, se přiznám, nebo skoro vůbec, ale nevím, jak se vybíralo, jestli třebas tam byly nějaké podskupiny v tom výběru nebo ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy už jste řekl, že bude muset rozhodnout Nejvyšší správní soud, ale z pohledu statistika, přece jenom se ještě zeptám, lze z těch údajů, které zjišťoval úřad, tedy ministerstvo vnitra, s jistotou říct, že Jana Bobošíková, Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý nezískali ten požadovaný počet podpisů?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Takhle, s jistotou se to nedá říct nikdy, pokud byste neprošetřil celý ten vzorek. Já teď nevím kolik tito tři kandidáti měli přesně podpisů, 60 tisíc, 80 tisíc, to nevím, hodnotilo se jich 8,5 a potom ještě jednou 8,5, čili 17, nevím jestli 17 různých tisíc anebo některých stejných, protože nevíme, zda se umožnila ta procedura tak, ale je to možné tak udělat a pokud byste potom z tohoto, to už je ale poměrně velký rozsah vzorku, jako obecně 17 tisíc, nebo 8,5 tisíc už je poměrně velký rozsah vzorku, ale jistotu nebudete mít nikdy, protože to, co se potom stanovuje, je vlastně odhad, tomu se říká odhad nebo také někdy intervalový odhad, nebudu teď s tím příliš zacházet do podrobností, a ten odhad je s určitou spolehlivostí. Říká se tomu taky intervaly spolehlivosti v angličtině /anglický text/ takže jsou to skutečně intervaly spolehlivosti a oni s nějakou spolehlivostí říkají, že ten výsledek může být takový. Ta spolehlivost je vysoká a ta pravděpodobnost toho, že byste se zmýlil, je velmi malá, ale jistota tam nemůže být nikdy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč musíme ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To by se musel prověřit těch podpisů všech těch 80 tisíc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč musíme podle vás vymýšlet vlastní cestu, proč si nevezmeme za vzor model, který jinde funguje, tak pokud se nepletu třeba v Rakousku stačí 6 tisíc podpisů, ale ty musí být úředně ověřená a pravděpodobně bychom se těmto problémům vyhli.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je těžké říct. Mně se zdá, že celá ta příprava té procedury byla poměrně velmi překotná, protože vlastně někdy z jara, tuším, loňského roku byl teprve přijat zákon o přímé volbě prezidenta republiky, ty prováděcí zákony poměrně dlouhou dobu vlastně nebyly, nebo vlastně vešly v platnost až, tuším, na podzim, přitom řada kandidátů už sbírala podpisy, to znamená, že je sbírali tak jako bych řekl naslepo trošku, protože ten zákon mohl potom udělat třeba to, co jste teď řekl, tak dobře, udělalo se to takto, také trošku mám takový vnitřní problém s tím, že 20 podpisů senátorů nebo jak to tam, nevím 30 podpisů poslanců je víc než 50 tisíc, to mi nepřijde jako ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Adekvátní.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... mně se zdá, že jeden jako jeden, to prostě tomu taky nerozumím. Určitě tam mohlo být to ověřování, to ale bylo asi všechno ta překotnost toho, že se na to, na to, jak je to velmi významný krok, tak si myslím, že se tomu mělo dát víc času a nebo se to nemuselo udělat ještě teď.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je otázka, jestli vůbec stihneme tu volbu, když má být ten konec světa. Doslechl jsem se, že v souvislosti s koncem mayského kalendáře, který tedy by měl připadnout údajně na 21. prosince, se můžete i pojistit proti následkům konce světa. To je docela zajímavá myšlenka.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem byl vloni v Mexiku na dovolené a přivezl jsem si mayský kalendář, který jsem potom rok měl někde položený na stole a teprve po roce jsem si ho nechal zasklít a minulý týden jsem si ho pověsil, nic jsem tam nenašel, ale já tomu taky tak moc nerozumím. No nevím, tak to, jsou to takové mediální záležitosti, dobře se to čte, dobře se to poslouchá, ale já myslím, že tomu nevěří asi tak někdo možná trošku jo, ale díval jsem se na Internet, kolik už těch konců světa jsem já sám přežil, tak doufám, že přežiju i tento konec světa, ale tak proč ne, jako lidi se baví, tak ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
U vás na Náměstí Churchilla se plánovalo naopak, probíralo se financování vědy a školství z evropských programů v letech 2014 až 2020. Takhle to vypadá, že je to poměrně dlouhá doba, ono to rychle uteče. Jak to, jak to tedy vypadá do budoucna?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To období, které jste jmenoval 2014/2020 je vlastně nové programovací období pro možnosti získávání prostředků z evropských fondů a tohlencto období samozřejmě už pro nás bude trošku jiným obdobím, než bylo období, které bude končit v roce 2013. My jsme minulý pátek na Náměstí Winstona Churchilla, jak jste říkal, vlastně proběhla akce, která už má tradici, jmenuje se Den vědy na pražských vysokých školách, je to akce mimořádně sledovaná i ze strany novinářů i ze strany zejména těch, pro které je určena, to znamená pro studenty, ale samozřejmě pro kohokoliv těch lidí, kteří k nám přijdou do auly je několik tisíc, možná se to těžko dá i vůbec odhadnout, jezdí tam auta, mohl jste si změřit, kolik máte nadbytečného tuku, mohl jste si v minulých letech třebas vyzkoušet nějaký program zcela unikátní nebo nějakou lékařskou proceduru, účastní se toho 5 pražských prestižních univerzit, Karlova Univerzita, ČVUT, Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická a VŠE, která to pořádá, je to v péči 5 prorektorů a pod záštitou 5 rektorů a k tomu je vždycky tiskovka, ta tiskovka se týkala toho, že pražská věda trošku trpí na to, že evropské fondy díky tomu, jak je vlastně rozvrstveno bohatství ve společnosti, nemůže přispívat z velké části z nějaké malé části ano, pražským vysokým školám na rozvoj vědy, a to je samozřejmě velký problém. My nemáme žádný důvod nepřát ostatním regionům mimo Prahu ty peníze, ale přece jenom ta Praha je velmi svébytná ve vysokém školství. Já jenom možná uvedu takový příklad číselný. Ze všech vysokoškoláků, kteří v Praze, kteří v České republice studují, teď mám na mysli i všechny, kteří prostě prochází vysokými školami, jich je 40 % z Prahy nebo studuje na pražských vysokých školách, 45 % všech učitelů nebo akademických pracovníků obecně, je na pražských vysokých školách. Ale z evropského sociálního fondu přichází do Prahy zhruba jenom nebo přišlo v tom plánovacím období pouze 9 % a z toho druhého fondu, to je evropský fond pro regionální rozvoj dokonce jenom 6 %. To znamená, že tyto peníze jsou v hlubokém nesouhladu s tím, kolik vzdělání Praha poskytuje. A Praha neposkytuje vzdělání jenom lidem z Nuslí, z Krče, ze Strašnic nebo z Dejvic, ona poskytuje z velké části vzdělání lidem z celé republiky a v tom je samozřejmě ten problém, protože bádat se musí a kdo nebádá, nemá co učit. Takže tam ta disproporce je ještě možná jeden další zajímavý údaj. Pokud se týká publikační činnosti a výstupů, které jsou registrovány v databázi, které se jmenuje /anglický text/, tak pražské vysoké školy jich vytvoří téměř polovinu a pokud se týká třebas o citace, které jsou potom vedený v těch databázích a kterým se dnes trošku měří ten vědecký svět, tak tam je to více než polovina, dokonce v jednom případě skoro dvě třetiny, a to znamená, že Praha chce teď dosáhnout jednoho, chce najít cestu, jak by si mohla sama sáhnout také ve větší míře na evropské prostředky pro rozvoj vědy a vysokého školství, aniž by tím omezovala ostatní regiony. A poslední možná taková informace, my máme takové velmi svérázné postavení. Praha, už jsem tady jednou říkal, myslím, že jsme tady byli, Vladimíre, spolu, že vlastně nadprůměrný plat má pouze Praha a všechny ostatní regiony mají podprůměrný plat. Zcela stejně je to i z hlediska toho hodnocení, kdo může nebo nemůže sáhnout na evropské peníze. Praha má tak vysoký nadprůměr v tvorbě hrubého domácího produktu, že na žádný nebo všechny ostatní regiony v České republice potom mají nárok na ty peníze, protože nedosahují toho průměru a ten problém samozřejmě spočívá v tom, že Praha je samozřejmě bohatá, ale ona je sem také umístěna z hlediska centrálních orgánů, z hlediska bank, prostě tak to v těch velkých městech chodí a Praha se o tolik vyjímá v tom,že nemůže dostat peníze, že to potom vadí, že je třeba nemůže dostat na čističky, to svým způsobem chápu, ale tu vědu a výzkum, tu poskytuje celé České republice, všem studentům bez rozdílu a nejenom jim, to jsou výsledky, které jdou mimo význam České republiky, jdou za hranice České republiky a tady prostě my s tím trošinku máme problém a znovu říkám, nemáme nic proti tomu, že ty peníze jdou jinam, ale hledáme cestu vůči Bruselu v současné době, abychom se při těch vyjednávacích rozhovorech mohli dostat alespoň částečně k nějakým penězům.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme tady reakci na naše povídání. "Dobrý den, vaše dnešní téma mi připomnělo jedno snad americké přísloví: Existuje trojí druh lži - lež neúmyslná, lež úmyslná a statistika. S pozdravem Stanislav Novotný, Chrudim. P.S. Promiňte, ale nemohl jsem si odpustit tuto drobnou poťouchlost."

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak k tomu, to je hezké. Já k tomu jenom možná se pokusím upřesnit ten zdroj, kdysi dávno se tenhle ten výrok připisoval G. B. Schawovi, že existují tři stupně lži. On to rozhodně neřekl, možná to samozřejmě říkal, velmi určitě bystrý a společenský člověk, není to americké přísloví, nebo je to výrok, který se snad to mohu říci a také to nemám úplně ověřené, připisuje slavnému statistikovi Karlu Piersnovi a samozřejmě z úst slavného statistika takový výrok, jo, je, je samozřejmě interpretovatelný všelijak, on určitě věděl, o čem dobře mluví. Winston Churchill třeba také řekl, že ze všech statistik věřím té, kterou si sám zfalšuji, ale už málokdo ví, že Winston Churchill během světové války při přípravě invaze na západofrancouzské, západoevropské pobřeží připravoval i matematický model ostřelování toho pobřeží, lze se to dočíst v jeho životopise, takže zase tak to s těmi výroky asi není, ale je to fajn, že statistika je skutečně o nejistotě, už jsme se tady, když jste se ptal, jestli ti tři kandidáti budou nebo nebudou mít nějakou jistotu, jistotu ve statistice nemáte nikdy, my žijeme ve světě úsudků a kdyby člověk chtěl si být vším jist, tak on by ten život asi možná ani nebyl tak docela hezký. Představte si, že byste si hledal partnerku a vlastně dokud byste si nebyl jist, tak byste k ní nikdy nenašel nějaký, no nenašel, protože jist si nebudete nikdy, takže a tahle je to v obchodních jednáních, takhle je to v těch průzkumech, prostě ta jistota není, někdy nás to může trápit, ale docela je zase dobře, když v tom světě máme něco, do čeho úplně nevidíme. Ono pak, když to dobře dopadne, máme větší radost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
"Další miliardy eur Španělsku, odpustit dluhy Řecku. Jsou ty peníze vůbec podložené? Děkuji, Věra, Praha."

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak samozřejmě, že podložené jsou. Otázka je, kdyby vyschly, kdyby přece jenom Řecko je relativně malá ekonomika, Itálie, Španělsko, tam už je to trošku horší. To je otázka, nakolik by ještě ty evropské finanční instituce měly zdroje pokrýt kolaps některé velké země. Teď už se tolik nehovoří o Francii, ale hovořilo se, když to všechno začínalo před těma 2, 3 rokama, tak se hovořilo i trošku o Francii, no, tak Itálie, tuším, třetí nebo čtvrtá největší ekonomika a Španělsko je obrovská země s nezaměstnaností kolem 25 %, v oblasti mladé generace dokonce až 50% nezaměstnaností, tak samozřejmě, kde se ty peníze vezmou, když potom byl problém. Ale tak já jsem pořád takový optimista v těchle těch záležitostech a nemyslím si, že to dojde až tak daleko, že by vyschly ty zdroje. Ale bude nás to každého něco stát a ty peníze prostě někdo dát musí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
"Není globalizace forma neokolonialismu? Firmy se zahraniční účastí prodávají výrobky mateřským firmám, a to za ceny, aby v Česku byly bezziskové nebo se proplácejí faktury za poradenskou činnost ze zahraničí a podobně a s tím se neplatí v Česku daně tedy," píše Vladimír a ptá na váš názor.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je velmi obtížné říct globalizace. Dneska prostě svět takový je, on, já spíš než problém globalizace toho, co se vyrábí, prodává, produkuje, já spíš vidím prostě jako problém světa ani ne tohlencto jako spíš prohlubující se rozpor mezi tou slabší a tou silnější částí světa. Když si uvědomíte, že já jsem někde před asi půl druhým rokem řekl, že prostě na základní životní potřeby nedosáhne asi 780 milionů lidí a když jsem si teď přečetl, že už je to skoro 900 milionů lidí, tak nevím, jestli to jsou dva roky, to si teď fakt nepamatuju, ale tak ať to jsou třeba dva roky, co jsem četl tu jednu informaci ať je třeba trochu nepřesná, tak to mi přijde daleko horší. Samozřejmě ve světě koupíte jogurty všeho druhu po celém světě prakticky stejné, i když ta kvalita bývá tedy různá, musím říct, i když je to stejný jogurt, tak nejsou stejné kvality ve stejných zemích, nebo v různých zemích, ale mně větší problém přijde prostě v tom zvětšujícím se rozporu mezi tím, tou, takovou tou bohatší, nebo já nechci říct lepší, ale prostě bohatší nebo a tou chudou částí světa, já nevím, Afrika prostě tohle mi přijde jako daleko složitější.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Minule, když jsme se loučili, jsem vám gratuloval k platinové desce za vaše klavírní nahrávky, které jste pořídil se saxofonistou Ladislavem Vrátilem. Až později jsem zjistil, že je to docela zajímavé téma. Platinová deska se uděluje v závislosti na velikosti trhu. U nás je to podle /nesrozumitelné/ za 12 tisíc prodaných nosičů a jak jsem se díval ve Francii, za 100 tisíc, v Německu za 200, v Británii za 300 tisíc a ve Spojených státech za milion. Co je zajímavé, v Číně jen za 40 tisíc kusů prodaných alb.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak já, já jsem vlastně taky si tuhle informaci potom našel, když jsme to s Láďou Vrátilem tu desku dostali, tak jsme byli docela překvapeni, měli jsme z toho teda obrovskou radost, protože já už nechodím hrát a Láďa je člověk sice velmi noblesní a velmi zachovalý, ale přece jen už vyššího věku, tak už také mu ten zdravotní stav nedovolí do takové míry se tomu věnovat, ale když jsme tu věc dostali, tak jsme měli samozřejmě velkou radost, tak jsme se o tom taky bavili, že to takhle je, já si ta čísla taky tenkrát našel. No prostě nečekal jsem to vůbec, ty trhy v gramofonovém, nebo dneska už průmyslu kdoví jakém, jsou velmi rozmanité, dneska už není mnoho těch, kteří kupují asi desky přímo v obchodě, spíš se dá stahovat, platit si to z nejrůznějších serverů. Na druhé straně, když se takhle, já se stále chodím dívat do prodejen s CD a DVD a tak, tak opět nacházím vinylové desky, už se opět, ne ty staré, samozřejmě prodávají se ty staré, kde se dá poslouchat Elton John a Kenedik a já nevím jaké kapely ze 70. let, Uriah Heep a podobně, ale nacházím i nově vyráběné vinylové desky, takže zřejmě ten gramofonní průmysl úplně ještě nerezignoval na ten trh, ale vím, že vlastně mladší generace stahuje, nakupuje, možná někdy nenakupuje ty nahrávky, takže už asi i ta evidence je velmi složitá. Spíš na tom vždycky zajímá, jak se ta hudba strašně vyvinula. Já jsem samozřejmě už nehraju a nehraje ani pan Vrátil, ale jak se strašně změnila ta hudba po válce bigbandy, to byla prostě taková pražská specialita, my jsme s panem Vrátilem také bigbandu seznámili, před skoro 40 lety a pak jsme vlastně vedli ten život tímhle tím směrem, nebo já jsem se tím neživil, on také ne, ale prostě věnovali jsme se tomu jako koníčku a takhle daleko to došlo. Dneska už ta situace je úplně jiná. Já jsem takový ten člověk odkojený jednak 70. lety, takovou to rockovou érou a pak samozřejmě bigbandem, to je prostě, já když dneska slyším hrát 5 saxofonů, 4 trumpety, 4 trombóny, tak mě to nadchne jo, tak ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To už je ale vzácnost slyšet naživo ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to vzácnost, v Praze se ještě udržuje ta tradice. Ne ve všech městech už to tak je, ale vedle takových těch klasických tanečních kapel, také vznikají různé jazzová uskupení, kde se ten větší, neříkám, že těch dechů musí být 13, ale takové to klasické osazenstvo dechové se udržuje, takže i když to je třeba spíš jazzové uskupení, nebo dokonce velmi už moderně pojatá hudba, tak si myslím,že to přežívá i v těch menších městech, ale takové to klasické plesové pojetí už se trošinku začíná vytrácet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste se vrátil ze San Gallenu, kde jste byl teď ve Švýcarsku jako rektor Vysoké školy ekonomické v Praze a jestli jsem to správně pochopil, tak před čtvrt stoletím tam jste byl právě s kolegou Ladislavem Vrátilem?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, byly jsme tam spolu hrát ještě v minulém režimu, což bylo dost zvláštní a obtížné se dostat ven, nám se to povedlo, byli jsme tam téměř 2 měsíce, já jsem se tam teď vrátil jako rektor, život prostě vytváří takové neuvěřitelné věci, já jsem v té době už ovšem asistentem na vysoké škole byl, pan Vrátil byl zaměstnán v té době, ještě nebyl v důchodu a teď jsem si to vlastně tak jako připomenul všechno nazpátek po těch skoro čtvrt století. Taky jsem si uvědomil, kolik mi bylo a kolik je mi dneska, no, ale tak takový život je a tak, bylo to hezký. Já jsem neměl moc času v San Gallenu, ale to, San Gallen není velký, tak jsem, co jsem mohl, tak jsem si prošel, chodil jsem po stejných místech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď jste tam byl ale jako rektor jedné z prestižních ekonomických škol.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je program, který se jmenuje CEMS, tam ten sdružuje 26, v současné době 26 zemí, protože z každé země tam může být pouze jedna vysoká škola a to ta nejprestižnější, /nesrozumitelné/ v Paříži, /nesrozumitelná/ ve Vídni, Petěrburgská univerzita a tak dále, je jich celkem 26 těch zemí, studenti kolují, vlastně pendlují v tom systému, je to vzdělání magisterské, oni pendlují, kolují, my máme strategický výbor, který se jednou za rok schází a součástí toho je promoce, bylo tam asi 500 lidí, kteří dostali diplom.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl profesor Richard Hindls v pořadu Jak to vidí, tedy vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Díky, ať s vám daří. Mějte se hezky. Na shledanou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přeju hezký den a také všem hezké Vánoce. Už jsme vlastně na konci. Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí komentátor Jan Petránek. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů.