Jak to vidí Petr Robejšek - 29. března

Přes 25 let se Petr Robejšek zabývá analýzou hospodářských a politických procesů. Během této práce došel k závěru, že použitelné poznatky lze získat pouze tehdy, když naprosto nezaujatě analyzujeme výchozí situaci.
Zastává názor, že je třeba svět vidět takový, jaký je a nikoliv takový, jaký bychom si přáli, aby byl. Na této bázi lze formulovat spolehlivé předpovědi pravděpodobného hospodářského a politického vývoje a odvodit od toho praktická doporučení pro mé zákazníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem Petr Robejšek, český ekonom a politolog žijící v Německu. Dobrý den.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Eurozóna se chystá posílit svůj permanentní záchranný fond. O navýšení prostředků ve fondu budou od zítra jednat na dvoudenní schůzce ministři financí Unie v Kodani. Kolik miliard, pane Robejšku, postačí k uklidnění trhů, které už jsou nervózní z vývoje hospodářství nejenom v Řecku, ale také v Itálii a ve Španělsku, na kolik je ten fond nafukovací?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Ten je, zdá se, do nekonečna nafukovací, ačkoliv vždycky politici říkají, teď už je konec, víc už nebude, tak přesto vždycky znovu něco přihodí. Je to, to je otevřená otázka, kolik je potřeba, aby se trhy uklidnily. Těch, řekněme, 750 miliard, které jsou teďko v diskusi, by měly na nějakou dobu stačit, ale protože to není vůbec žádné řešení těch zásadních problémů eurozóny, a sice strukturální změny a ekonomického růstu, tak samozřejmě dlouhodobě stačit nebudou, to je jenom uklidňující pilulka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existuje vůbec hranice pro záchranu eura? Hranice, za kterou se to už nevyplatí?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Ta už je dávno překonaná. To je docela zajímavá, zajímavý efekt. Jmenuje se to v ekonomické hantýrce "concord efekt". Když se tenkrát stavěla Concord, ten nadzvukový letoun z Francie a Velké Británie, tak někdy uprostřed toho plánování zjistili, že se to stejně nevyplatí, že je to příliš drahé, ale protože už do investovali příliš mnoho peněz, tak se báli z toho vystoupit a stejným způsobem reaguje dneska eurozóna. Říkají si: Už jsme do toho dali tolik, nemůžeme přestat. Což je samozřejmě zničující a nesmyslná logika.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Euroval jako všemocný zachránce teda rozhodně nepovažujete ...
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Odpadá, má díry. A když ne teď, tak v budoucnosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak předpokládá se, že ministři financí eurozóny na té víkendové neformální schůzce rozhodnou jen o spojení dočasného a stále záchranného fondu ...
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Přesně tak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... získal kapacitu těch, jak už jste řekl, tu částku 700 miliard eur. Hovoří se ale také, že by měla vzniknout jakási matka těch všech fondů. Co vy na to?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
No to jsou, to jsou takové jako verbální obrazy, kterými se snaží naznačit významnost toho fondu a sílu toho fondu. Odvozuje se to od toho, kdys Ramusein říkal, když nás Američané napadnou, tak dojde k matce všech bojů, všech válek. A od té doby se trošku nevkusně se používá tahle ta analogie i dnes. Žádná taková matka nebude stačit, jak jsme si už na začátku řekli, protože skutečné problémy spočívají jinde. Ty nespočívají v tom, že na čas uklidní, nebo odstraší spekulanti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak, možná je překvapivé oznámení kancléřky, německé kancléřky Angely Merkelové, že Německo podpoří návrh, podle kterého by bylo možné to souběžné fungování evropského fondu finanční stability a evropského stabilizačního mechanismu. To by vlastně tu záchrannou kapacitu navýšilo. Překvapil vás tento obrat?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
V žádném případě. Protože tyhle ty obraty kancléřka Merkel velice dobře ovládá. Už jich předvedla několik. To není první. Nikdy, které se potom stalo možná a nakonec se stalo ano a budou jistě následovat i další. Kancléřka Merkelová bohužel provádí velice chybnou politiku, nejenom pokud jde o její důvěryhodnost, pokud jde o důvěryhodnost Německa jako mocnosti, ale i pokud jde smysluplnost téhle té politiky, politiku, která se, která je vypočitatelná právě ze strany trhů, které vědí aha, teď říká ještě ne, ale můžeme se spolehnout na to, však ona se poddá. To nikam nevede. A to je její, budoucí historici ji budou za to kritizovat. Bezpochyby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že dostane účet v parlamentních volbách za rok?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Nedostane, protože Německo je nejevropštější evropskou zemí na základě své historie se nedokázalo emancipovat ještě od toho slepého evropanství podle vzoru, ať to stojí, co to stojí, hlavně Evropa. A momentálně neexistuje v Německu žádná alternativa politická, která by prováděla jinou politiku, což ovšem neznamená, že v historicky poměrně v brzké budoucnosti taková alternativa vznikne, protože jisté je, že německé politické a mediální elity již dávno nereprezentují vůli občanů. A to se jednoho dne projeví.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátí se třeba Německu ty peníze na záchranu eurozóny v podobě silných ekonomických vazeb?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Bezesporu nikoliv. Ty peníze by se ale investovat, ať již z hlediska Německa, nebo z hlediska eurozóny, i pokud jde o zachování eurozóny, daly by se ty peníze investovat mnohem efektivněji, v žádném případě se to Německu nevyplatí a bude rádo, když aspoň část těch peněz někdy možná uvidí. Ale od zemí, jako je Řecko, těžko.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle posledního průzkumu společnosti Deloa jsou hospodářské vyhlídky ve střední Evropě obestřeny větší nejistotou než loni, ekonomiku čekají letos krušné časy, není vhodná doba riskovat, ani dělat více dluhů, střední a jihovýchodní Evropu čeká stagnace, v lepším případě minimální růst. To jsou závěry toho průzkumu poradenské společnosti, které přinesly Hospodářské noviny. Jak vy, pane Robejšku, vidíte budoucnost ekonomiky, kdybychom se omezili na tu středí Evropu?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Přesně tak, to samozřejmě se odvozuje od té základní premisi, která zní: celosvětová ekonomika ochlazuje. A sice proto, že ti tahouni, to byla vazba levné čínské výrobky jsou prodávány západním státům, které se tímhle tím způsobem zadlužují, protože žijí přes své poměry, ale ten ekonomický motor běží. To znamená ty růstové impulsy existují. Dluhová krize, finanční krize vedly k tomu, že tenhle ten motor už nemůže fungovat. Západní země už nejsou dost bohaté na to, aby mohly kupovat v uvozovkách, nebo trošku s ironií levné čínské výrobky. Z čehož plyne, že Čína nemá odbytové trhy, musí se vrátit na svoje vlastní trhy. Tím samozřejmě její impuls pro celkový světový růst poklesne, nebude objednávat tolik strojů, třeba i od nás, nebo automobilů z Německa, nebo i od nás, z čehož dojde k ochlazení ekonomiky. Takže ta světová ekonomika se ochlazuje, potažmo se nutně ochlazuje i středoevropská a východoevropská.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem objevily se i spekulace, že ta dluhová krize není žádná náhoda, že mohla být naplánována za konkrétním účelem. Co říkáte těmto spekulacím?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
To jsou takzvané spiklenecké teorie, kterých je celá spousta, od zavraždění prezidenta Kennedyho, je známé, kdy se vždycky vymýšlelo, jak to vlastně mohlo být, nebo /anglický text/ 2001. Spiklenecké teorie mají jednu základní chybu. Oni předpokládají, zcela nesmyslně předpokládají, že ti spiklenci jsou na rozdíl od všech ostatních lidí schopni kontrolovat důsledky svých aktivit a stoprocentně naplánovat a dosáhnout toho, co si naplánují. A to neexistuje. To znamená, i kdyby takoví spiklenci byli, tak a i kdyby byli sebelépe organizovaní a sebemocnější, tak vždycky jim do toho bude hrát projekt náhody a konkurence, který jejich spiknutí zkazí. To znamená něco takového považuji za vyloučené.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na svém blogu jste, pane Robejšku, eurokrizi nazval, cituji: "... krizí přehnaných ambicí a nezvládnutelné velikosti." Jaké je, předpokládám, že váš názor se na to nezměnil, jaké je ale řešení z té celé situace? Asi se shodneme v tom, že Evropská unie už nikdy nebude taková, jaká byla dříve, jaká byla na svém začátku.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Ta, ta odpověď je vlastně daná už v těch přehnaných ambicích a nezvládnutelné velikosti. Z toho plyne, že podle mého názoru, ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně, to znamená, když by byli politici rozumní a pracovali opravdu racionálně, tak by to udělali sami od sebe, což nevidíme, a sice zredukovali velikost eurozóny a zredukovali své ambice na tu úroveň, na kterou stačí. Když to neudělají dobrovolně, tak to za ně udělá další krize. To znamená ta, ta, ten, to zredukování ambicí, říkejme tomu rozpad, nebo fragmentace těch přehnaných představ a velikosti povede k tomu, že tyhle ty ambice se rozpadnou samy od sebe. To zažíváme například v eurokrizi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se premiér Petr Nečas rozhodl nepřipojit svůj podpis pod smlouvu o fiskální Unii, dozvěděla se česká veřejnost to, co není v národním zájmu, cituji: "Smlouva o fiskální zodpovědnosti není v zájmu České republiky a jejích občanů." Zaznívalo a zaznívá z ODS. V souvislosti právě s tou krizí eurozóny skloňujeme termín, nebo pojem národní zájmy vůbec. Jak vy je definujete, co vy si pod ní představujete, pod tím, co je, co by měl být národní zájem?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Potřebovali bysme tak hodinku času, abych to vysvětlil, ale pokusím se přesto to udělat ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ve zkratce.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
... ve zkratce. Národní zájmy se vždycky ve všech případech týkají dvou témat - bezpečnosti a blahobytu země. Jakékoliv země. A když se potom podíváme na konkrétní situaci, to znamená velikost, jeho hospodářské vybavení, historii, sousedy a tak dále té které země, tak se ten zájem blahobytu a stejně jako zájem bezpečnosti potom konkrétně rozčlení do určitých žádoucích podcílů. A k nim třeba potom se dá to, co udělal premiér Nečas, potom se dá zvážit, je toto konkrétní rozhodnutí, přistoupit k paktu fiskální odpovědnosti, v zájmu českého blahobytu? A jeho správná odpověď byla: Není. A proto nepodepíši. A může být, že v zemích, jako je Itálie, nebo Řecko je něco takového jako přistoupení k tomuto fiskálnímu paktu národním zájmu, nikoliv proto, že by ten fiskální pakt sám o sobě fungoval, nýbrž proto, že tím, že přistoupí a podepíší, tak si zajistí evropské peníze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle prezidenta Václava Klause je národním zájmem rozhodovat sami o sobě, to řekl pro deník Ekonom. Zapadá vám to?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
To je přesně ono, to není nic jiného. A tuhle tu odvahu ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
... jsem často v české politice postrádal a jsem vděčný za to, že v posledních letech se objevuje aspoň čas od času. A to, co jsme právě zažili s fiskální, s paktem fiskální odpovědnosti, je takový příklad takovéhle odvahy a doufám, moc bych si přál, aby premiér Nečas u svého ne zůstal.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je v našem národním zájmu to, co je i v zájmu Británie? Teď narážím na to, že vlastně tyto dvě země jsou na stejné lodi.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Ne, to není automaticky dáno. Momentálně si můžeme najít určité shody, pokud jde o snažení, hodnocení a představy o tom, k čemu vlastně je Evropská unie, eurozóna ve vztahu k zájmu Velké Británie, ve vztahu k zájmům České republiky a to, že se obě země rozhodly nepodepsat, naznačuje určitou, určitý soulad, pokud jde o jejich hodnocení toho fiskálního paktu vzhledem k jejich národním zájmům, jo, to se ale může kdykoliv změnit. To znamená, jsem nedávno napsal takovou delší esej, kde se snažím právě tuhle to rozebrat a vysvětlit. Jestliže mám momentálně s nějakou zemí společný národní zájem a chovám se stejně jako ona, tak to neznamená, že zítra se nebudu chovat úplně jinak. To není ani nic nepřátelského, to je prostě nutné, nutná odvozenina od toho, že národní zájem jsou vždycky konkrétně vztažené na konkrétní jedinou zemi a jedinečnou situaci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jeden váš článek jste nadepsal "Český člunek v evropském proudu". Vy jste si tam vyhrál s nautickým slovníkem a se spoustou metafor. Jaká je, pane Robejšku, evropská flotila, jaký má vůbec kurz?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
No, tak já budu citovat sám sebe, to je vždycky to nejspolehlivější. Ten kurz světové evropské flotily je poměrně nejasný a já jsem tam napsal, že kdyby se na to díval pozorný marťan ze shora, tak by viděl, že evropská flotila momentálně směřuje k Bermudskému trojúhelníku, o kterém víme, že je neradno se pohybovat právě v těhle těch místech. Co tím chci říci je, že evropská politika se bezcílně pohybuje směrem ke katastrofickému scénáři. To je ta metafora. A já se obávám, že i to, co dneska diskutujeme, i třeba ten fakt pakt fiskální odpovědnosti, i to navršení eurovalu jsou jenom další doklady toho, že tenhle ten chybný kurze je i nadále ten hlavní, podle kterého se řídí Evropská unie, potažmo eurozóna.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo všechno, nebo co všechno může ovlivnit, překreslit tu námořní mapu Evropské unie, té evropské flotily?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
No, to je velmi hezky formulované. Já si přesně tak překreslit, protože jednak se můžeme samozřejmě snažit překreslovat tu mapu my sami tedy, dejme tomu Evropané, nebo vůdci Evropy. Což nestačí, protože oni nejsou jediní, kteří tu mapu utvářejí, překreslují. Jak jsem již před tím naznačil to, co se odehrává třeba v globální ekonomice, je podstatný faktor toho překreslování, nebo utváření té námořní mapy, ve které se potom musí nějakým způsobem pohybovat i ten evropský konvoj a na to nemá Evropa vůbec žádný vliv. Naopak. Evropa je vystavená změnám a aktivitám různých jiných aktérů, ať už to je Čína, nebo jsou to Spojené státy, nebo nějaké některé další a s těmi musí nějakým způsobem zacházet. Já nevidím, že by se chovala podle toho, asi podle vzoru vidíme, co se děje ve světě a podle toho se snažíme řídit i tu naší flotilu. Já vidím jenom bezhlavé uchovávání zvoleného směru, který, jak jsem již naznačil, vede ke zkáze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je vůbec u kormidla, pane Robejšku?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
U kormidla jsou dva. Já jsem tam použil ten obraz katamaránu. Katamarán jsou vlastně dvě lodě a proto jsem to záměrně takhle použil. Katamarán, který je spojený, a sice jenom nouzově, ale natrvalo mezi Paříží a Berlínem. Ty, ta klasická dvojka evropské politiky, a sice spojený ani ne tak dobrovolně, ani ne tak z velkého nadšení, ale spíše proto, že ať Paříž, nebo Berlín mají velmi oprávněné, oprávněnou nedůvěru vůči mocenským ambicím toho druhého. To znamená jinými slovy, chtějí se kontrolovat, jsou odsouzeni k tomu, aby ten katamarán byl sletovaný a aby oni na něm jeli dopředu. Ale fakticky zůstává, faktem zůstává, že to je, že to jsou dvě lodě, které jsou jenom z jakési nouze ctnost a vždycky jenom dočasně, i když pevně, spolu spojeny. To znamená, že se může dojít i k tomu, že se rozpojí. Vyčkejme francouzských voleb a když vyhraje Holland, tak můžeme začít něco podobného.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Může to odmítnutí, možná bych řekla dočasné odmítnutí, protože to třeba nemusí být definitiva, toho fiskálního paktu, tu, řekněme ten český člunek, nebo českou loď dostat mimo ty evropské vody? Zaznívá i tato obava.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Já bych řekl, to by mi dělalo ty nejmenší starosti, protože, jestliže mám pravdu s tou tezí, že ten evropský konvoj jede špatným směrem, tak není vůbec špatné se od toho špatného směru oddělit ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba my zrovna máme ten správný kurz.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
... tak, přesně tak. Jako to je bohužel trošku to zaniká v té diskusi. A sice zcela zásadní chybnost představy, že pravda je funkcí počtu, to znamená podle vzoru - většina má vždycky pravdu. Když se Slovensko rozhodlo aspoň trošku váhat, jestli má půjčit Řecku, tak se na něj všechny evropské státy vrhly podle vzoru - taková malá země a odvažuje se postavit proti tomu hlavnímu proudu? Přičemž, jak říkám, pravda není otázka většiny. Pravda je otázka pravdy a ta se ověřuje i když ten malý člunek, dejme tomu český malý člunek jede svými cestami.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké reakce jste, pokud ano, zaznamenal na premiérovo odmítnutí smlouvy fiskální unie v Německu, jak konkrétně nás, nebo momentálně vnímá tato země, kde žijete?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
To je bohužel tak, že jak jsem už naznačil, ta evropská společnost, respektive to zveřejněné mínění, nemluvím o prostých lidech, ale zveřejněné mínění je pořád velice silně, příliš silně proevropské, až slepě proevropské. Je to, má to kvalitu té takzvané politické korektnosti. Prostě některé věci, ačkoliv jsou pravdivé, tak se nesmí vyslovit. A je potřeba hodně odvahy k tomu, aby je někdo vyslovil. A tahle ta, tuhle tu odvahu má strašně málo lidí, těch, kteří patří k elitě a formují, nebo vytvářejí nějaké mínění společnosti. To znamená, pokud jde o české odmítnutí, tak byla, tak byla ta převládající reakce byla kritická. To je chyba, co dělají a proč to vlastně dělají a zase taková ta kverulance Angličanů a Čechů, musí to být. Jenom tu i onde se ozval přemýšlivý záblesk. Asi té dikce, asi té formy, kterou jsem právě se snažil naznačit. Třeba mají pravdu a třeba ta naše, ten náš konvoj jede špatným směrem, to vyhazování peněz nevede vůbec nikam. Třeba to oni dokáží lépe.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za pár dní navštíví Česko kancléřka Angela Merkelová. Její mluvčí Stefan Seibert včera řekl, že bude v Česku jednat o energetické politice a o velkých evropských výzvách, ale počítá s tím, že v názoru české vlády na rozpočtovou dohodu nemůže čekat změnu. Myslíte si, pane Robejšku, že bude přece jenom Angela Merkelová, řekněme, domlouvat premiéru Nečasovi, aby podepsal?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Jistě, že bude, jistě, že bude. To, co, to, co Angela Merkel opravdu umí, je zákulisní politika a vyvíjení tlaku. Ona sice vyvíjí tlak a prosazuje politiku, která je podle mého názoru zcela chybná, ale prosazuje ji. Prosazuje ji v Německu a prosazuje ji i v Evropě a jistě se pokusí o to, prosadit ji i tady. A držím panu premiérovi palce, aby ho nepřemluvila.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí Petr Robejšek, ekonom a politolog působící v Hamburku. Při vaší aktuální návštěvě Česka vás nyní zastihl nejnovější skandál, který obsadil titulní stránky novin, média bez rozdílů jsou plná nehody, kterou způsobil pan Janoušek a nestandardního postupu policie. Překvapila vás, pane Robejšku, intenzita pozornosti, kterou média věnují vlastně tomuto případu a vůbec společnost? Možná bych tu intenzitu zaměnila za slovo proporcionalita?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Myslíte jako přiměřenost jo?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Já si to nemyslím, já si myslím, že tahle ta společnost byla příliš dlouho, přihlížela mlčky tomu, co se odehrávalo a teďko je víceméně logické, že ta nespokojenost se nahromadila a exploduje v téhle té formě. A bylo na čase, bylo na čase. A já jsem tomu rád. Zejména proto, že to dokázalo, že Česká republika, česká společnost má ještě vyvinutý pud sebezáchovy, který funguje tehdy, kdy chování určité části mocenských, nebo ekonomických elit ohrožuje samotnou existenci země a proti tomuto ohrožení se společnost vzepře. A to se v České republice stalo a já jsem tomu, jak říkám, velmi vděčný a myslím si, že to je, že jsme na dobré cestě k tomu, aby se ten, to zamoření české společnosti a české elity lidmi, kteří se zajímají jenom o sebe samotné, aby se tohle to zamoření postupně potlačilo na snesitelnou úroveň, protože takoví lidé budou vždycky a budou se drát nahoru. Ale teď jde jenom o to, dostat je jakž takž pod kontrolu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by to vlastně svědčilo o tom, že nejsme tak sebestřední společnost?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Já se, no, přijde na to. Já to považuju opravdu za víceméně instinktivní reakci toho sociálního organismu, kdy opravdu jde o existenci, jde o to, jestli teda, nebo to rozhodnutí stálo asi mezi tím, jestli Česká republika bude i v budoucnosti ovládána jakousi polotajnou oligarchií, která bude vysávat tuhle tu společnost a nebo jestli je schopná se tomu vzepřít a udělat trošku víc, než si stěžovat u piva a zaútočit opravdu na to, na centra toho nebezpečí a odstranit ho a tímhle tím směrem se pohybujeme. Já nejsem, já jsem velký realista, ale přesto jsem v tomto ohledu optimistický, že vniklo cosi jako takové momentum, jako taková energie, která bude nějakou dobu díky tomu, že má třeba i její nositelé, jako je pražský primátor, bude působit správným směrem. A doufám, že to dlouho vydrží a proto takhle chápu i třeba podporu premiéra Nečase uvnitř ODS pro pana primátora, protože si uvědomuje, že jestliže právě jeho strana se nezvládne renesanci, kterou teďko zažíváme, tak je to její jistý zánik.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jinými slovy, všechno špatné k něčemu dobré.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Tak je to.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K těmto pozitivům by mohla vést ta nahromaděná frustrace nejenom z této kauzy, ale z celé řady dalších a většímu pohybu ...
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Já jsem přesvědčen, že to tak bude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... ve společnosti.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Protože víte, to, co zatím česká společnost ukázala, bylo cinkání klíči, to je málo. Je potřeba jednoznačně dát najevo vůli, že to už si s námi dělat nedá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svědčí to i o nějakém zrání té společnosti? Ono často se říká ...
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Určitě, určitě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... že vlastně ta demokracie u nás je velmi krátkou dobu z toho historického hlediska.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Jako my pro všechny tyhle ty výkyvy od normálu musíme mít velké pochopení, protože po budování socialismu nebylo vlastně na co navazovat, pokud jde o demokratické instituce a demokratické chování. A ta česká demokracie je, je příliš mladá a ten její proce zrání ještě probíhá. To znamená to, co zažíváme je zcela normální. Ale mohlo to dopadnout taky mnohem hůř.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jakém vztahu je podle vás momentálně ta česká demokracie, možná i česká společnost?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
To by bylo asi moc přehnané, kdybych se pro to snažil najít jednu metaforu. Ale pokud jde o českou demokracii, tak bych řekl, že právě za sebou nechává pubertu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Víme, kde jsme, v jaké fázi. Jinak v pondělí se v parlamentu konal seminář na téma Krize, kolaps a regenerace. A analyzoval příčiny kolapsu komplexních civilizací v dějinách. Mezi ty příčiny patří například přebujení státní administrativy, nebo neúměrný nárůst vlivu zájmových skupin. Mohly by nám, nebo měly, pane Robejšku, dávné civilizace, zaniklé, posloužit jako příklad, možná i varování?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Určitě. Když se říká, že historie se neopakuje, přesto zde lze najít určité strukturální v tom rozdělení sil a tendencí určité paralely, určité podobnosti, které nás mohou vyvarovat mnohého. Já osobně vidím vlastně většinu, nebo všechny, zejména ty moderní krize a rozpady způsobené zejména tím, že lidé přeceňují své schopnosti, jak poznávací, tak operativní. To znamená, jak rozpoznat, co je důležité, jestli to, co chceme, opravdu jsme schopni dosáhnout, to je ten jeden bod, na co nestačíme od určitého, od určité úrovně, a to nestačíme a potom, jak to provést. To je ten druhý bod. A Evropská unie je pro mě klasickým případem právě toho, že jsme si vzali příliš velké sousto, nerozpoznali jsme, jak ho dosáhnout a přesto se ho snažíme a selháváme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna otázka na závěr. Jak si myslíte, pane Robejšku, potrvá dlouho ta puberta?
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Tak my už jsme za ní teďko, jako ta, jak já jsem řekl, že právě za sebou zanechává pubertu a už je to, pro mě byl právě, pro mě byl právě to, co se zrovna před rokem a půl stalo v politice, byl pro mě příznakem dospělosti, nebo začínající dospělosti. Samozřejmě ty metafory vždycky trošku kulhají a není to úplně přesná. Ale tahle ta tendence k tomu, že už jsme teď, máme tu, tu nejhorší fázi naprosté nejistoty máme ze sebou, tu tendenci vidím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak touto dobrou zprávou končí dnešní Jak to vidí s Petrem Robejškem, ekonomem a politologem působícím v Hamburku. Děkuji, že jste byl dnešním hostem a budu se těšit na další návštěvu.
Petr ROBEJŠEK, ekonom, politolog
--------------------
Rádo se stalo. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v Jak to vidí se můžete těšit na ekonomku Ilonu Švihlíkovou. Zita Senková přeje příjemný den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.