Jak to vidí Pavel Kosatík - 13.10.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Začíná Host do domu, pravidelní dopolední blok informací, postřehů a rozhovorů. Ten první se odehraje v této půlhodině. Zaostříme na dění kolem nás, hostem dnešního Jak to vidí je spisovatel, publicista a historik Pavel Kosatík. Dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téma naše celodenní na Praze dnes je smích. Smích prý prodlužuje život, tak praví zažité rčení. Budeme se dnes ptát, co všechno nás přivádí k smíchu, jak je smích zdraví, na kolik, v čem. Co vás, pane Kosatíku, v poslední době pobavilo?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Tak v poslední době asi několikrát jsem se s odpuštěním pobavil sám sebou v reakci na určité dění nebo i třeba soukromé nějaké události si člověk uvědomí, že třeba ne vždycky se svým idealismem byl na výši těch událostí, že očekával až třeba někdy nějaké, víte, až skoro nesmysly a pak, co s tím máte dělat, tak můžete se naštvat na někoho jiného nebo na sebe, nebo můžete jakoby si nějak zoufat, tak já si z toho jedinou vybírám tu polohu, že se bavím tím, jak jsem byl hloupej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se pobavili také, prozradím, když jsme šli do studia, přivítali jsme se a vzápětí jsme si vypli mobily a vy jste řekl, že to je takový ten nový způsob komunikace.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Potvrzuji, že mobil je vypnut, hlásím. No, jasně, já jsem si představil, že dřív vlastně ve filmech nebo v komediích nebo v situačních záležitostech vždycky konverzace muže a ženy nebo tedy vůbec začínala podáním ruky a nějakým tím konverzačním How do you do? A tak. A teď, když by to měl režisér poctivě veristicky točit a tak, aby diváci v tom poznali odraz svých vlastních životů, tak by to muselo končit tím rituálem, anebo vlastně kovbojové dřív odkládali kolty při vstupu do saloonu, tak teď se vypínají ty mobily, no. Jsme pečliví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme pečliví. No, my se v dnešním Jak to vidí, podíváme na události, několik událostí, jsme vybrali pro dnešní pořad, které vyvolávají možná úsměv, smích, pobavení, no, ale ve finále také někdy ten úsměv na těch rtech zamrzne nebo se promění v nějakou grimasu, nebo je to takový křečovitý úsměv nebo smích. No, k smíchu, možná až k popukání pro některé byl minulý týden nápis na jistém žlutém tričku, mám na mysli kauzu tričko s nápisem "měl jsem se líp učit", který si na sebe oblékli dělníci, slovenští dělníci v Praze, romští dělníci, dodejme, kteří tady pracují, tím vlastně měli dělat jakousi reklamu. Pro některé to byla vtipná záležitost, pro většinu ale trapná a ponižující. Jak vy se na to díváte, pane Kosatíku?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Ona je to taková jakoby drobnůstka, já si myslím, že v médiích to trvalo asi tak jeden den, nebo možná ještě míň, ale to tedy jepičí život, a já teď nechci tady se tvářit, že je to událost roku, ale zdálo se mně, že je v tom jako zase v tom takzvaném Popelčině oříšku schováno trochu víc. Ono je to, viděl jsem nějaké fotky na webu, kde opravdu lidi si ty kopáče, kteří pracovali, myslím, na Václavském náměstí a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taková atrakce trochu se to stalo.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
... oblékli si to tričko. Ona to byla ..., to bychom možná měli ještě připomenout, byla to propagace vzdělávání v nějakém smyslu, já nevím teď jaká škola nebo jaká pedagogika se tím přesně propagovala a nešlo tam teda jenom o čirý výsměch, jako to ponížení nebylo to tím prvotním a jediným cílem, ale bylo prostředkem jakýmsi a prostě parta tedy romských kopáčů si to navlíkla a dostali za to buřty a oni kopali a lidi jezdili kolem a z mobilu si to fotili a to má několik zvláštních rovin. Víte, za prvé, že vůbec pro mě je těžko pochopitelné, že někoho baví někoho takhle i pod jakoukoliv záminkou do takových ponižujících hábitů nastrojit, poněvadž ona je to trochu ta židovská hvězda, víte, on je to cejch. Vy toho člověka tím ponižujete a víte to a vlastně ten člověk, který šéfuje té firmě a který do médií to obhajoval, tak on to z mého pohledu absolutně nejapně hájil tím, že ti lidi přece nebyli proti tomu, že oni snad byli dokonce rádi, že za toho buřta ty trička měli chvíli nosit, než teda zjistili, že jsou všem pro smích a sundali to. A to je mimochodem taky zajímavá rovina, která jakoby zčásti potvrzovala ten slogan, že se měli líp učit, nebo že možná toho rozumu někdo z nich třeba moc nenabral, že skutečně oni byli ochotni vzít to na sebe, protože jsem si docela jist, že vy byste to neudělala, já taky ne, takže v jakémsi smyslu hnusném to je pravda ten nápis, ale ani tak nebo to vůbec neobhajuje tahle ta jakási pravdivost, že se moc neučili, to aby je do toho někdo strojil. Je to prostě veřejné ponížení člověka a v téhle té jakési drobné nebo zdánlivě okrajové rovině jsme zase malinko klesli, respektive klesli bychom, pokud bychom si to neuvědomili, a ta média naštěstí teda zareagovala rychle a dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom snad dovětek, zástupce té agentury, která tuto kampaň připravila, hájili se taky tím, že cílem nebylo urážet dělnickou profesi, tak padlo tam také slovo, že vycházeli z jakési, cituji, lidové slovesnosti, kde se říká dětem, že pokud se nebudou učit, tak skončí u lopaty.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
No, jasně, no, tak to jsou ta vysvětlení, no, jistě, že když vidí průšvih, takže se to pak snaží nějak vysvětlit. Tak evidentně, že těm lidem se ti ostatní vysmívali, to je všechno. Jakási bohulibost, to je všechno. No, můžeme nad tím potom filozofovat a byly i filozofické komentáře, že vlastně, anebo vlastně ještě z téhle stránky by se to dalo vzít. Víte, já už ..., vy to o mě víte, já už jsem docela dlouho jsem jenom člověk pera, abych tak řekl, mě si s krumpáčem nepředstavíte, už na to dávno nemám ani figuru, ale já jsem k tomu zamlada v žádném případě neměl odpor a každé takové ty letní brigády, jak to bývalo, tak mě to dokonce i určitou dobu bavilo, člověk si na tom ..., za prvé se tenkrát ..., mluvím o velmi dávných dobách, tak si tím vydělal peníze a i do jakési kondice jiné než sportovní se tím dostal a já jsem ať to teď nezní jako fráze, já jsem tehdy určitě pochopil, že ta fyzická práce má obrovskou cenu a já vlastně svým způsobem, jak jsem řekl, ti lidi tím, že to na sebe vzali, tak se ztrapnili v mých očích, ale když to vezmu obecně abstraktně, tak já si téhle té práce vážím víc než, já nevím, leckterého IT s dvěma vysokými školami, u kterého nevím třeba, co dělá, teď neurážím tu profesi, rozumíte mi? Mluvím jakoby ..., nebo snažím se o ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
... jakousi metaforu nebo vůbec takové typy. Za komunistů se tomu říkávalo, já už jsem to téměř dlouho neslyšel, sedavé zaměstnává. Používá se to ještě?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, já myslím, že jo.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
To si tak člověk představí, jak ten zadeček dosedá na tu sedačku a teď možná se bude taky pracovat nebo ne, ale bude se určitě sedět, tak to je přesně ten typ práce, u kterého já si vůbec nejsem jistý, co si o něm mám myslet a tam já to mám s tou úctou složité a kdybych se zbláznil a začal někomu oblíkat trička, tak bych vyhledával ty adepty v těchto kruzích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Kosatík, říká spisovatel, historik, publicista, host dnešního vydání Jak to vidí.
S vámi Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí a dnešní host, spisovatel, publicista a historik Pavel Kosatík. Ještě připomenu, že pořad Jak to vidí, vysíláme od pondělí do pátku vždy od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině po zprávách jeho reprízu. Téma číslo 2 možná také úsměvné, protože udělení Nobelovy ceny míru pro amerického prezidenta Baracka Obamu vyvolalo velmi rozpačité reakce, možná zpočátku lidé ani nevěřili, jestli je to vůbec pravda, nebo spíše nějaký vtip. V každém případě to vyvolalo, jak jsem řekla, velké rozpaky, z ceny byl překvapen i sám americký prezident. Jak vy se díváte na tento čin?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
No, tak bylo to určitě zvláštní a máte pravdu, že i když sám laureát trochu žasne, takže asi třeba něco není úplně v pořádku. Já teď, a nemyslím to v žádném případě ironicky. Já myslím, myslím to zcela vážně. Já jsem došel k názoru, že ten nobelovský výbor v tomhle tom případě byl velmi odvážnej, já bych takhle odvážnej nebyl a skutečně se teď nesnažím o ironii. Myslím to tak, že on je na začátku téměř tedy funkčního období a my ho můžeme za rok zažít nebo za dva, jak metaforicky řečeno někde na prvním tanku v čele armády povede válku, nevím teď kam, jestli nechci žádnou zemi jmenovat, abych to třeba nedej bože nepřivolával, ale u těch politiků, zvlášť tedy v čele velmoci nikdy nevíme, co se může stát, a tak ten výbor ho tímto způsobem jaksi zavazuje, respektive riskuje ztrapnění všeho a všech i sama sebe, když by na nějakou tu nikoliv nepravděpodobnou válku došlo. Ale pak jsem si řekl, co když je to skutečně nějaká ďábelská odvaha toho výboru? Víte, ono je to zvláštní, že skoro nikdo nedokážeme jaksi tak vysypat z rukávu, za co on to dostal, ale když si já představím, kdo třeba podle mého přesvědčení jinej by tu cenu za ten minulý rok měl dostat, tak mě nenapadají stovky jmen a nenapadají mě stovky bytelných argumentů, zač by to měli dostat. Tím nechci říct, že je za tím nějaký hlubší smysl, prostě je to cena, která se uděluje každý rok a která vlastně i jaksi udělena být musí a i když to bereme z tohoto trochu relativistického hlediska, tak dojdeme k tomu, že on asi fakt v tom minulém roce pro tu proměnu zejména mezinárodního klimatu udělal nejvíc. On v roli amerického prezidenta není tou typickou figurou jakoby bejvali ti /nesrozumitelné/ bílý, anglosaskej presbyterián, on je opak téměř toho všeho, takže my ..., pro nás je těžké na základě tradice tak, jak jsme byli zvyklí americké prezidenty vnímat, tak ho počítat ke své civilizaci, ale možná, že si neuvědomujeme pořád ještě my tady bílá angloamerická civilizace, jak obrovský vliv on má v tom rozvojovém světě. Ono, nebo já se to občas dozvídám jenom tak složitě zprostředkovaně v médiích, ale ten vliv je nekonečně větší podle mě než píšou české noviny a nemůžu vyloučit, že zakalkulovali v tom nobelovském výboru i toto. Znova říkám, je to velký risk jejich, není to sázka na jistotu. Kdyby to dali nějakému vězni svědomí, který je v Číně zavřený už 20 let, tak asi by nikdo nic nenamítal, ale taky nemůžeme vyloučit, že za 2, za 3 roky, když by se mu dařilo, když si jenom hlupák nepřeje, takže zjistíme, že ten výbor vlastně podpořil opravdu něco hodně dobrého, že měl jakoby čich. Já neříkám, že je to nejšťastnější řešení, ale pro mě osobně to taky nebyl důvod k výsměchu tomu prezidentu Obamovi nebo někomu jinému. Mimochodem, jestli jste si uvědomila, určitě jo, že když se o něm mluví, tak vždycky se říká Obama, já jsem teď náhodou řekl prezident, ale myslím si, že jinak také jsem několikrát to řekl bez titulu, což má několikerý výklad, může to znamenat, že je lidem blízkej, že je to takové jakoby familiérní nebo pojmenování trademarku, že jo, taky nemusíte říkáte Tomáš Garrigue Masaryk, řekne se Masaryk a je to jako razítko na poštovní obálku, na známku. Každý okamžitě ví, o co jde. Ale já v jeho případě to taky jsem někdy vnímal jako cosi trochu pejorativního, jako víte to Obama, ono je to takové neevropské slovo, jako kdybychom trošku označovali, já nechci říct opičku, ale něco takového, jako kdybychom ho tím snižovali podvědomě a o to bytelněji, o to bezpečněji, takže on to prostě, i když jsme tady, myslíme si, že jsme demokrati a rádi bychom, aby byl ten mír a aby se mu dařilo, tak jsme taky prostě ve svém nevědomí docela prevíti a máme to prostě složité s tím vnímáním té skutečnosti, prostě vždycky v tom prožitku toho druhého člověka jsou ty věci jak kladné, tak záporné, je to ambivalentní, takže ..., a v jeho případě to hraje roli, protože tam, a myslím, že dokonce i spolu a v tomhle pořadu kdysi jsme mluvili v souvislosti s tím jeho volebním vítězstvím senzačním, jaká úžasná očekávání jsou do něj promítnuta, všichni vědí, že to nemůže vydržet 4 roky, takže už to teda začíná skřípat, lidi od něho teďka chtějí ty činy a on má tu tendenci. A rozumět tendenci, to není tak jednoduché jako rozumět těm činům, protože to by bylo úžasné, kdyby už ti Rusové měli odzbrojeno a kdyby ta Čína říkala: "Výborně, pane Obamo, my se též přidáváme, zde jsou klíče k našim silům," no, ale takhle se to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by neměl co na práci.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
No, ale takhle si to snad ani nikdo reálně nepředstavuje, ale jako to, že ty Rusy přivedl k jednáním, nevím, možná, že za 2 roky zjistíme, že ho jako tolik jeho ruských předchůdců jiné americké prezidenty vodilo za nos a že to byl podvod, není to nepravděpodobné, ale ona se ta změna v tom mezinárodním klimatu nedá nastartovat jiným způsobem, než jak on to dělá, to znamená tou dobrou vůli, ne pitomečkovskou, ale prostě silnou, rozhodnou, dobrou vůlí, takže ten, a už to říkám naposled, nobelovský výbor neobyčejně zariskoval, ale ne nelogicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak uvidíme. Ukáže blízká budoucnost nejspíš, jestli třeba v Oslo byli nebo jsou vizionáři dokonce. Pojďme k dalšímu tématu, které také polarizuje, údajně dokonce se objevila další komplikace. Pro jedny je to věc už opravdu k smíchu, pro jiné k pláči, Lisabonská smlouva, ratifikace dokumentu v České republice. Česko je poslední zemí Evropské unie, která tak zatím neučinila, čeká se na podpis prezidenta Václava Klause. Podle nejnovějších informací, které dnes přinesl tisk, hrozí snad další komplikace a skupina senátorů připravuje nové argumenty proti Lisabonské smlouvě. Téma také pro Pavla Kosatíka v dnešním Jak to vidí?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
No, tak ono nejde to prezidentovo chování nazvat seriózním, poněvadž ten proces, jak všichni vidíme, a já to ..., ostatně nemá smysl to opakovat, trvá celoevropsky několik let, dlouhou dobu, všichni to vědí, všichni tomu přihlíželi, i on byl účastníkem velmi dlouho osobním zblízka, takže víte, to je jako kdyby my bychom si tady 2 hodiny o něčem povídali a já nakonec prostě při rozloučení to všechno nějak shodil nebo plivnul, že byste vlastně zjistila, že jsem si celou tu dobu myslel něco jiného, no, tak je to v takové trošku podobné rovině, no. Tam mě osobně na tom vadí, že se zase vytahuje ta sudetská karta, respektive, když mluvíme o smíchu, tak ne, že bych se tomu smál, ale určitým způsobem snad to budu schopen vysvětlit, mě to v trojitých uvozovkách baví, to, jak vlastně tady ten strašný kostlivec ve skříni od toho 45. roku, v kterém se tisíckrát, který se tisíckrát zametl pod koberec, tak, jak on vždycky vyleze a v tomhle případě teda utilitární podle mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je, promiňte, nezničitelné jak ta mumie v tom /nesrozumitelné/.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Ale ono to nejde jinak, víte, ono se tím ukazuje, že fakt ty věci pod ten koberec zamést nejdou a on pan prezident to teďka vytahuje samozřejmě účelově, aby to všechno zkomplikoval a tak, ale to, že vůbec, aspoň v očích některých je možné donekonečna vzbuzovat ten strach o ten majetek, to prostě znamená, že ten strach existuje a že tady to špatné svědomí, nebo já teď nevím, jak to nazvat, ať teď nemluvím jako moralista, že to tady samozřejmě přítomné je a i když bude podepsáno tisíc mezinárodních deklarací a tisíc úvodníků nám napíše, že jsme se s tím vyrovnali, tak skutečnosti jako je tato ukazují, že se s tím prostě vyrovnat nejde. A abychom mluvil úplně jasně, já si neumím představit a myslím si, že nikdo normální, že by se tady někde v Evropě zase přesouval majetek a že by potom všem se ještě politicky nebo nějak, nebo justičně šlo do toho, aby se ty majetky prostě sunuly přes hranice tam a zpátky, do toho ..., ono se o tom píše v českých novinách, ale když budete procházet německé noviny, tak zjistíte, že se to tam neřeší, že se to řeší /nesrozumitelné/ nebo prostě okrajově, že to je prostě mnohem okrajovější téma, než teda pro nás, kde my se jako kapři zmítáme v rybníce tady těchhle těch svých generačních vin a nevíme, co s tím, protože, dokud my k tomu nezaujmeme nějaké stanovisko, tak to bude náš osud, to takhle bude pořád náš tady vlastní problém. A to vždycky byl můj recept, nebo můj nějaký návrh řešení, jak na to. Ono se to, to strašení těmi majetkovými převody, to je nesmysl, to je prostě účelové vyrábění strachu, ale to, že my sami tady, my zde Češi dovnitř se s tím musíme vyrovnat, musíme pochopit, že se stala strašlivá, strašlivá, vlastně největší levárna v našich dějinách, když miliony lidí byly vyhnány, majetek zabrán a tak, a je lhostejnou v reakci na co, to jsou zase viny těch jiných lidí, ale tohle to je vina naše, takže, když se tohle to jednou přihodilo, takže se k tomu my zde vevnitř sami k sobě musíme nějak postavit a musíme tu vinu nějak prožít, to prostě ..., a pokud to neuděláme, tak ten Klaus to bude vytahovat všude a jeho nástupci a všichni další a kdykoliv se tím zabije jakejkoliv jenom trochu racionální jednání třeba i s tou Evropou nebo vnitropolitické téma, vždycky ten strach bude všudypřítomnej, někdo ho před těmi bojácnými lidmi vytáhne a bude nás děsit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte teda, že by tato kauza mohla nyní třeba otevřít tuhle tu celospolečenskou diskusi, mimochodem v minulosti už bylo několik pokusů, což pamatuji, pojďme, bavme se o tom, co se stalo tehdy, ale nikdy k tomu vlastně nedošlo?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Tak určitě je to možné, ale teď se to všechno děje tak poměrně rychle a to téma, nebo ten hlavní problém je tam samozřejmě jiný, abychom před tou Evropou nevypadali jako ti nejnespolehlivější lidi na světě a abychom aspoň v zárodku tu jakousi důvěru si ještě udrželi, čili zde se bude řešit spíš toto. Čili já si myslím, že se to od těch a znova to opakuji velmi utilitárně v tomhle tom případě nastolených Benešových dekretů a s tím spojených obav, takže se to od nich bude spíš vzdalovat a že se to přesune, já si myslím, že ta debata, když už teda jsme to téma otevřeli, velice rychle začne probíhat o tom, jestli prezident se chová podle ústavy nebo ne. Já osobně si myslím, že ne, protože jsme parlamentní republika, nikoliv prezidentská a on prostě na těch rozhodnutích zákonodárných orgánů je závislý, ne, že je nezávislý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze odhadnout podle vás nebo vy jak byste tipoval, samozřejmě to je velká spekulace, co se bude dít dál?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
To si netroufám, jako obojí je možné. Tak lidé zlomyslnějšího typu nebo takoví opravdu hodně protiklausovsky jsou si jisti, že on to nepodepíše a pak jsou ty různé černé scénáře, tak o tom já spekulovat nechci, já jako jakýsi zastánce snad zdravého rozumu, za kterého bych se pokládal, tak si myslím, že nakonec mu to dojde a ne, že se podrobí, to tady nejde o nějaké podrobení, ale že prostě porozumí tomu, že se tady odehrává jakési týmové, jakási týmová aktivita, která je vedena opravdu ideály, které on nemusí vnímat, ale jejichž projev vidí všude okolo sebe v té Evropě a on zas tak moc k tomu nepřispěl, že ta Evropa se stvořila, že nás mezi sebe přijala a že je na tom tak poměrně slušně, já teď nemluvím o ekonomice, mluvím i o politické kultuře a tak, takže by to neměl kazit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tahle doba, tohle období, ve kterém si i nyní povídáme, řešíme Lisabonskou smlouvu, nekonečné průtahy, už je z toho opravdu nekonečný příběh, spíše vhodná vzhledem k datu k úplně jiné diskusi?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Myslíte 20 let?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím přesně 20 let od pádu režimu, berlínské zdi, třeba v Německu celý rok probíhají ohromné diskuse, spousta akcí, tady, jako kdybychom si vlastně nepřipomínali nic?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Tak ono se to přivalí ještě určitě, ale zase je otázka, o čem chcete diskutovat, tak ono to není jásavé výročí teď momentálně, ještě před 5 lety trochu bylo, ale teďka vlastně ta základní otázka, která se v souvislosti s tím nutně musí klást, kde se stala chyba, poněvadž ty ideály tedy naplněny nebyly a teď, když toto řeknu, tak se nechci podobat komunistům, kteří toto říkají od samého začátku, to v žádném případě. Ale přece jenom cosi tam selhalo, no, a tak zase, já teď si z toho tedy ponechám jenom tu krátkou výseč, která, ve které navážu na to, o čem jsme mluvili doteď. Pro mě ten prezident není viníkem toho polistopadového vývoje, to je nesmysl samozřejmě, to není žádná osoba konkrétní, ale je-li někdo symbolem, tak je to především on a teď myslím symbolem takového toho vývoje k té určité sebestřednosti. Oni mu vytýkají, že je politický narcis. Já teď nemyslím tady ty nejextrémnější polohy, já teď myslím to, že všichni to asi pamatujeme, nebo nevím, jestli se se mnou shodneme, ale už v těch raných devadesátých letech, nástup takových těch lidí, ono se to tehdy ironizovalo, v metafoře se říkalo fialová saka bílé ponožky, a já teď nemyslím podvody při podnikání, já teď myslím určitý typ dravosti, který nehledí na okolí, moralista řekne sobectví, a tím pádem přestanou všichni poslouchat, ale myslím tím prostě určité chování, které, musím říct na rovinu, ten Klaus mi vždycky reprezentoval a které spočívá v takovém tom jájinkovství, víte. A my tady v naší zemi jsme tím už zaplavení trochu moc, je to vlastně lidský typ, který tady za těch 20 let neobyčejně zbytněl, upevnil své pozice, vlastně to tady jakoby ovládl, a ta politika, jak je dnes rozvrácená, že nemáme funkční vládu, máme parlament, který se jednu hodinu rozpadá a hodinu se zase upevňuje, že vlastně s výjimkou toho Ústavního soudu nemáme žádný orgán, který by se choval podle ústavy, podle těch zadání, který má, no, tak to má podle mě příčiny tady v tomto, že jsme dovolili my, kteří se nepovažujeme úplně za jájinky, že jsme dovolili, aby tenhle typ tady zvítězil. Ano, on tady podle mě zvítězil za těch 20 let a teďka si to vypíjíme a je to naše hloupost, naše chyba, že jsme jim to dovolili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To určitě to bude zajímavé téma třeba za měsíc, 20 let změny režimu v Česku, v České republice. Hostem dnešního Jak to vidí byl historik, spisovatel a publicista Pavel Kosatík, připomínám, že si dnešní povídání jako samozřejmě další povídání můžete poslechnout v našem zvukovém archivu nebo si také přečíst jeho přepis na webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Pane Kosatíku, děkuji moc a budu se těšit opět na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista, historik
--------------------
Děkuju taky, na shledanou.