Jak to vidí Jiřina Šiklová - 4.11.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, znělka si ozvala, přeji vám dobrý den a krásné dopoledne. Je krátce po půl deváté, posloucháte Hosta do domu, tedy naše pravidelné dopolední vysíláním, kterým vás dnes až do dvanácté bude provázet Pavel Kudrna. Karel má svátek a je středa, a je 4. listopadu. Dovolte mi, abych hned v úvodu, jak je naší tradicí, přivítal hosta pořadu Jak to vidí. Dnes jím bude paní Jiřina Šiklová, socioložka, náš spolupracovník. Dobrý den, paní Šiklová.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No, první otázka musí padnout. Včera zpráva číslo jedna. Ústavní soud posvětil Lisabonskou smlouvu v souladu s ústavou naší. Pan prezident Klaus se sice vyjádřil negativně vůči, no, troufnu si říct téměř všemu, ale nakonec také podepsal. Udělal dobře, udělal špatně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že udělal dobře, že je to správné, že to podepsal, na to všichni čekali. Hodně se s tím zviditelnil, což mu určitě udělalo dobře a myslím si, že teďka by to měli lidi už ne příliš často komentovat, protože podívejte se, je to chlap, je jako každý chlap ješitný.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, jsme takoví, a to je v pořádku.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, jste takoví, takže když už tenhle ten ústupek on udělal, takže by mu to neměli lidi kazit tím, že by říkali, he, he on to přece jenom podepsal. Tak to je asi tak můj názor. Udělejme mu a poděkujme mu za to.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Přeci jenom, neměl ty výhrady skutečně oprávněné, objevily se hned hlasy na předsedkyni Merkelovou, aby nesouhlasila s výjimkou v Lisabonské smlouvě pro Českou republiku a v tu chvíli už někteří potomci odsunutých Němců zvedli hlavy a tak dále.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, tohle to je od začátku právně naprosto neoprávněné a nesmyslné. Je to takzvané nulitní a podobně. Bylo to tolikrát vysvětlováno, že myslím si, že je to skoro zbytečné. Samozřejmě jako diskusní námět, aby bylo o čem mluvit, je to možné. Jinak já si myslím, že toto probírání je opravdu jenom hecování lidí, vytváření negativních postojů vůči Německu a Němcům vůči nám a hlavně, že je to zbytečné. Je tady tolik úkolů, které by naše vláda měla dělat, tak ať už konečně dělá.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A ještě jedna věc k Lisabonské smlouvě, tím skončím toto první úvodní téma. Samozřejmě Evropská unie v jistém smyslu ustoupila, vyhověla prezidentu Klausovi a znovu jsou tu dva tábory. Jedni říkají, ano, tak je to teď konečně v pořádku a druzí říkají, že se tam vlastně nic nedopsalo.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, já si myslím, že se tam nemuselo dělat vůbec nic od začátku, tak alespoň já, jak jsem to pochopila. No, a že to teda byla jenom taková úlitba právě proto, aby to ulehčili prezidentovi Václavu Klausovi. No, snad mu to mohlo stačit.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
K tématu stačí. Máme další, když se podíváme do kalendáře, už jsem říkal, je čtvrtého, 17. listopad je za dveřmi, ano, připomeneme si výročí roku 1989. Ano, ono už se tak děje, ale samozřejmě ty hlavní, ta hlavní setkání, ta hlavní část těch oslav a připomínek ta se chystá, Albertov nesmíme opomenout.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, na Albertově je setkání, já myslím, že je to správné a v bude to v 15 hodin. Ale jaksi myslím si, že už dneska se proti tomu řada lidí jaksi vyslovila aspoň na internetu, že není co oslavovat a že tam nepůjdou. To je sice možné, ale já jsem proti tomu slovu oslavit, protože to jsme pořád za minulého režimu něco oslavovali. Tu, že napadl sníh, pak zase, že sníh roztál, pak zase, že jsme sklidili úroku, to se furt něco oslavovalo. Proč? Připomenout.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Všimla jste si, že jsem vynechal slovo oslavit a řekl jsem připomeneme si a budeme si připomínat? Já vás znám totiž.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, u vás jsem si tohoto všimla. Ale vy jste výjimka, jinak ti lidi, co takto formulují, a neuvědomují si, že tohle je ten stále se opakující, já bych řekla, bolševický slovník vyjadřování. Vy jste to neudělal, takže já si myslím, že připomenout je to dobré, že je dobré připomenout v této souvislosti, že tady se hodně změnilo, prakticky všechno. Ne, že bychom byli nadšeni tím, co se všechno stalo, ale určitě ruku na srdce, takovým 90 % lidí se žije lépe nežli se tedy žilo. Jsou zde větší sociální rozdíly, ale to, co jsme požadovali, aby tady byly teda odstraněna vedoucí úloha jedné strany, která sama sebe diktuje, odstranění vliv Sovětského svazu, byli jsme začleněni do těch západních struktur, nebyla zde cenzur a tak dále. Mohli lidé se rozhodovat, tak to se tady všechno splnilo. No a že nejsme spokojeni, to je pravda, no. Ale kdy je člověk, prosím vás, úplně spokojen. Kdyby byl pořád spokojený, tak se vůbec nebude nic měnit.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My jsme samozřejmě měli jisté představy po tom listopadu 89. Vy jste řekla vlastně tu hlavní, ano, přizpůsobili jsme se západním demokraciím, ale najednou se ukazuje, že ani ty západní demokracie nemají ideální stavy, že se tam objevují nové pojmy. A my už vlastně ani nevíme jaké kolikrát.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Prosím vás, protože my jsme za prvé v těchto strukturách nebyli, za druhé nám tolik bylo opakováno, že na Západě jaká je tam bída, jak tam lidi žijou a tak dále, takže možná, že mnozí tomu opravdu uvěřili a my jsme se domnívali, že všechno to jsou jenom lži, které vykládá Rudé právo. Ale ona to byla skutečnost, oni opravdu na tom Západě mají tyto problémy. Kdyby ten kapitalistický systém byl bezproblémový, neměl svoje krize, tak pak mi řekněte, pak by opravdu tam už musel být ráj na zemi. A navíc, dejme tomu, kapitalistický systém nebo tržní hospodářství versus centrálně organizované hospodářství jako tady bylo za socialismu, tak to nebyla otázka jenom nějakých voleb. To byla otázka toho, že ten socialistický systém přestal fungovat, to prostě ti naši lidé jsou naivní, když se domnívají, že tamhle, když přišli a zazvonili klíčema, že to spadlo ten celý systém. To by byl nesmysl, to přeci nejde. Kdyby se trošku učili něco o tom marxismu-leninismu, tak by věděli, že tady musí být ekonomické podmínky pro to. Na tenhle ten námět hezky mluvil teďka Václav Havel, když dostával cenu v Paříži Institutu pro politické vědy a tam právě teda jaksi to nazval doslova on jakousi tedy obhajobou nebo teda těch lidí, kteří se tady nějakým způsobem angažovali a nazval to, že podezřelý je ten, kdo je příliš připravený. Ale tady to uvedly jenom Hospodářské noviny, protože je daleko víc zajímaly otázky titulů a otázky, zda teda Klaus podepíše nebo nepodepíše a další věci, ale třeba tohle to je velice významné zhodnocení jakéhosi tedy vývoje těch 20 let, toho si dohromady nikdo nevšiml.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Proč je najednou tolik negativismu v médiích, proč nás zajímá, co se kde nepovedlo, kdo koho zabil, dá se to vůbec změnit nějakým způsobem?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Nevím, ale myslím si, že změnit je to asi možné těžko, protože už dávno, dávno, dokonce ve středověku takové ty hry byly vždycky o mordech, ne, nebo ty pouťové vyprávění, jak tam byl teda vyvolávač a ukazoval na ty obrázky, to byl jakýsi dnešní komiks, že jo, tak vždycky tam i objevil se rytíř, zardousil princeznu a podobně. Je vidět, že teda ty negativní věci lidi vždycky zajímají více, protože asi jim to dělá dobře. Já v této situaci nejsem. Můžu se jaksi do jisté míry kochat z toho, že tedy oni jsou na tom lépe, nebo oni sami jsou těmi nevinnými. Bohužel stává se to, že tedy tito lidé si na to tak zvyknout, že potom jenom tyto informace vyhledávají, asi jako když si zvyknete, já nevím, místo na víno, tak na tvrdý alkohol.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, vy jste řekla, jakože to jsou oni, to jsme my rádi se dívali, naši předkové, na veřejné popravy. Ano, to jsou oni, to nás se netýká a vlastně i v té dnešní době vznikají jakési zdi a řekněme před listopadem 89 i po listopadu, ale na jednou ty rozdíly bývají větší. Ta propas se mezi lidmi prohlubuje, mezi chudými, bohatými, mezi slavnými úplně obyčejnými lidmi. Kam tohle to půjde? Já vím, že dokonce vy jste byla i v Římě, kde byla konference Nové zdi mezi námi, a to asi potvrzuje ta má slova?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Přesně tak. Proto já jsem tam teda mluvila o zdích, které se zde vytvářejí mezi generaci, ale samozřejmě i zdi mezi postkomunistickými státy, kontakty mezi Polskem, Slovenskem, Maďarskem, které držely dost dohromady ta Visegrádská čtyřka a tak dále. O tomhle tom sem tam teda také mluvila, ale ty zdi se vytvářejí, samozřejmě nejsou naznačené drátem, takže vy je nevidíte takto, ale ty zdi nejsou takto tedy vyznačené. Druhá věc je, že jsou to zdi v sociálních vztazích, určitě jsou. Domnívám se, že ale zdi mají jednu výhodu, víte, že v tom území, kde je ta zeď, se nepřímo ti lidé stýkají, i konfrontace je totiž styk. I konfrontace je vnímání toho druhého, takže ono to má i svoje plus. Přes ty zdi si vymezuji sebe. Já samozřejmě jsem proti tomu, aby se ty nové zdi stavěly. Oni se fyzicky nestaví, psychicky, sociálně se vytvářejí. Ta diferenciace je podstatně větší, nežli třeba mezi lidmi byla. Ovšem nejde o to a není možné zaměňovat demokracii za rovnostářství, a to je, myslím, v nás zakořeněné. Ta představa, že všichni máme stejný žaludek, proto všichni musíme stejně spotřebovávat a máme stejné potřeby. To se těžko mění, že člověk je odpovědný za to, co si de facto sám vytvoří. To se dlouho do nás tedy vštěpovalo, že za to někdo rozhoduje, třeba ta omnipotentní komunistická strana a my jsme si na to zvykli.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ono ale asi těžko dnes někomu vysvětlovat, kdo přišel o práci, kdo skutečně obíhá marně, mohu sáhnout do rodiny. Sestra po mateřské dovolené půl roku hledala práci jako vysokoškolačka, protože má malé dítě, nikdo jí do očí neřekl a skutečně dlouho trvalo než našla tu práci. Divme se pak lidem, že řeknou, ano, za socialismu měli povinnost mě zaměstnat. Jak proti tomuhle bojovat?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já se jim vůbec nedivím, já bych v této situaci také nadávala. Mám kolem sebe řadu lidí, kterým dokonce já tu práci sháním a teda v tom směru, že upozorňuji nebo zpozorním tam a tam je volné místo a je to tak, to je pravda. A jsou kraje, ne Praha, v Praze to není problém, ale teda jsou kraje třeba Severomoravský, Severočeský kraj, kde se opravdu těžko hledá práce. To je pravda, ale vedle toho také v tom hraje velkou roli, dejme tomu, špatně nastavená sociální politika, která je málo motivující. Jestliže dostanu dávky a můžu si vydělat peníze, kde bude rozdíl třeba 1500 korun, tak musím mít příliš velkou motivaci, abych kvůli vlastně těm 1500 korunám do nějaké práce šla. Dokonce je to pro mě i potom ztrátové, že musím se tam dopravit, musím se obléknout a tak dále. Takže jako to je taky možná otázka sociální politiky. Ale můžu vám říct, že v tom Římě jsem mimo jiné viděla i tyto problémy, kdy jsou zaměňovány třeba zrovna na tom Západě u těch, dejme tomu, emigrantů nebo imigrantů, kteří tam přicházejí, takzvaná lidská práva, že ti lidé nemohou zůstat ve svých zemích, v zemích, odkud přicházejí z důvodu jiného přesvědčení, pronásledování a taky, že ti lidé odcházejí prostě za lepším životním stylem a vyšší životní úrovní. A to vytváří averzi vůči těmto lidem a velkou, takže já jsem se na to dívala a říkala jsem si, no jo, tak tohle to tady máme zatím v menší míře než to mají třeba v té Itálii.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste říkala, že samozřejmě každý je dnes odpovědný, říkala jste to jinak, ale že dnes každý je odpovědný za svůj osud, ale přesto je řada lidí, kteří se snaží, kteří opravdu dělají mnohé a nehnou se z místa.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Pochopitelně jsou, nepochybuji o tom a pro tyto lidi se má vytvořit sociální síť, kteří opravdu se snaží a přitom nemohou svoji situaci zlepšit. Ta sociální síť zde existuje, možná, že nefunguje tak, jak si ti lidé představují a že třeba nejsou informováni, co všechno mohou využít. K tomu jsou třeba, nebo měly by být sociální pracovníci, kteří by nejenom těm lidem řekli tady máš tohle to a na tohleto máš, ale kteří by jim vysvětlili ten systém. Já se domnívám, že by opravdu naši učitelé měli více v občanské nauce nebo jak se tomu dneska říká, vysvětlovat i tyto otázky sociálního systému, sociálního pojištění, zhruba řečeno, proč se chodí k volbám, to je velice důležité a proč mám platit daně.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Já teď rozdráždím, jak se říká, hada bosou nohou trochu a omelu s prominutím mnohokrát omleté, promiňte mi, že takto mluvím, ale právě dnes totiž poslanci budou rozhodovat o tom, zdali si sníží svůj příjem a zdali se budou danit takové ty náhrady za dopravu, za kanceláře a tak podobně. No, já jsem neslyšel nikoho, kdo by tuto věc předem řekl v tom kladné, čili jasné, cituji: "Tak jak se politici na ničem neshodnou, v tomto najdou vzácnou jednotu - nesníží." Myslíte si totéž?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To považuji, že to tak udělají. Bohužel, nesouhlasím s tím a říkám si, že to nejsou v podstatě politici na vícekrát použití, že jsou to politici na to nalej - vylej, jako když si uděláte prostě jednou kafe, aby to nedalo moc práce. Tak to, že je něco podobného s těmi politiky. Pokud by opravdu voliči nad tím se zamysleli, tak budou se samozřejmě dívat na to, jak ten člověk jednal. Jestliže není ochoten si snížit sobě plat, rozhodnout, tak já si myslím, že to vzbuzuje v lidech oprávněnou averzi vůči politikům, degraduje to ty politiky a vlastně tím se snižuje i úroveň celého vlastně tady systému.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Vy jste řekla krásný název politici na jednu sezónu, nebo na jedno použití. Ovšem znovu budu kontrovat názory některých našich občanů. Ano, nezvolíme tyto, za druhé nemáme příliš z čeho volit a pokud zvolíme jiné, tak to v podstatě budou opět politici na jedno použití. Je tu znovu takový ten pesimismus, všimněte si, i z té otázky plyne.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Jsou, určitě, je to pesimismus, ale taky proč by pesimismus nebyl. Lidé se domnívali, že když zazvoní klíčema, že to bude jak v pohádce, že teda zámek zbourá, vyroste nový, že jo, a všechno bude krásné. To se tak stává lidem, ale jaksi, že to dá tu práci. Víte, já bych této republice přála aspoň takových těch 40 let, jak se vždycky říká, klidu, aby teda se ti lidé naučili a toto pochopili. A hlavní věc, kéž jakoby se to i vyvíjelo pozitivně na tom Západě, protože toho bilaterálního světa, kdy tam byly dvě velké mocnosti, které byly v tom vztahu na určitém napětí, se potom vytvořil ten unilaterální, jedno jakoby svět, dneska je to teda ta globalizace, vytváří se tady druhé centrum právě teda v té Číně, Asii. No, tak s tím se taky musí počítat a my jsme v tom přechodném období, ale v zásadě si myslím, že na to, co se za těch 20 let změnilo, bychom mohli být spokojeni a že jsme to z těch postkomunistických zemí zvládli docela nejlépe.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A těch 20 let je hodně dlouhá doba. Pan Rupnik to nazval příliš rychle unavenou demokracií. Co tedy, já se zeptám, nejste vizionář, ale zeptám se, jak se tedy ta situace může nadále vyvíjet?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Nemůžu říci, jak se bude vyvíjet, ale já se domnívám, že ta znechucenost našimi politiky je už tak velká, že lidé se pokusí buď tyto strany vůbec nevolit, nezakládat nové strany, na to nejsou peníze, to stojí příliš mnoho peněz, nebo aspoň, že budou kroužkovat takové ty okrajové lidi, kteří jsou na patnáctém, šestnáctém místě a ti tím trošku zamíchají. Já se aspoň domnívám, že tohle to je možné. A ti předáci takzvaní, kteří se sami dodrali dopředu, takže pochopí, že se teda musí chovat jinak. Jinak si nedovedu představit, že by se ten systém dal změnit, ale můžu vás ujistit nebo naše posluchače, že třeba v těch západních zemích je to podobné. Já, když jsem tam viděla, jak nadávají tam, nebo jak kritizují, tak zástupci, kteří na této konferenci byli z Polska, ale i z Malty samozřejmě, z Rumunska, z pobaltských republik, z Itálie, z NDR, tak jsem si říkala, hele, my na tom zase nejsem výjimkou.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No a třeba naši politici půjdou příkladem, když se snižují platy, třeba si je sníží, zdaní si náhrady, nemocenskou si také nebudou hradit v plné 100% výši. Byla by to krásná věc.
Jiřina Šikolová, náš dnešní host pořadu Jak to vidí. Pořad můžete poslouchat v premiéře vždy dopoledne po půl deváté, v repríze po třiadvacáté. Paní Šiklová, mám pro vás speciální otázku. Promiňte mi, jste dáma, ale zeptám se. Říká se, že lehké řemeslo, teď nevím jak nazvat prostitutky, řeknu to tak, jak to... Krize udeřila i na prostituci a přitom je to nejstarší řemeslo. Přežije?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě, o tom nepochybuji. Protože tam jsou poměrně jednoduché výrobní náklady, přežije. Nemusí se tam zase tolik investovat.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, přicházejí stížnosti, ubývá klientů, chtějí slevy, chtějí množstevní slevy. To je přeci nádherné, že i v tomto řemesle můžete dostat množstevní slevu.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, no vidíte. Tady máme nejlepší důkaz, jak funguje teda ten trh ten sám o sobě, když se do něj nezasahuje a já myslím, že pan prezident Klaus by byl velice spokojen, jak...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Neviditelná ruka trhu.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Neviditelná ruka trhu se projevuje i v prostituci, to je přeci nádherné.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Nicméně tady si stěžuje jeden takový podnik. Šestnáct let výborně prosperoval, po šestnácti letech musel zavřít. Už ani Němci nejsou vidět před domem.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Vida.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Já myslím, že tohle asi nikdo není proti. Tedy někdo jo, ale myslím, že většina ne. Pojďme k dnešnímu tématu. My se dnes v tématu bavíme o balené vodě, o vodě z kohoutků, tedy o vodě, která hromadně dodávána. Všechno to rozbouřil nedávný test, který prokázal, že řada i kojeneckých vod není vhodná pro děti, že ta balená voda není na dobré úrovni. Vy osobně pijete vodu pouze z kohoutku nebo i balenou?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Heleďte, já ji piju tedy z kohoutku, když jsem někde na nádraží, tak si samozřejmě koupím balenou vodu. Myslím si, že jestliže jsem víc jak dvě třetiny svého života nevěděla, co to je vůbec balená voda, proč bych to měla dělat v poslední třetině svého života. A navíc to považuji za velice neekologické, a to opravdu tedy ničící prostředí, takže je to vlastně zbytečné a v Praze nebo ve většině měst se dá pít normální voda, tak se to dělá. Je to import teda té myšlenky, že ta voda má být takto upravená. První demonstrace velice dobrá tehdejších zelených byla tak, že šli a tyhle ty igelitové flašky prázdné naházeli na tehdejší ministerstvo životního prostředí. Od té doby to bohužel nikdo další neudělal. Takže já jsem pro, ať lidi pijí vodu z kohoutků, nebude v tom taky cukr a nebudou tak tlustí. Naprosto jednoznačně.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak voda balená je i neslazená samozřejmě. A nemyslíte, že i tady může zasáhnout reklama, že i tady může zasáhnout jistý lobbing, protože budeme číst, jak ta voda z kohoutku, třeba teď nevím, je chlorovaná, na druhou stranu zase někdo řekne, ano, plasty uvolňují do vody nějaké škodlivé látky.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, člověka ovlivňují vždycky takovéto věci. A ovlivňovaly je vždycky vlastně reklama, zdůrazňování, co je správné, co není správné ovlivňovalo, takže to je docela normální. Ale já považuji za daleko důležitější upozornit na takové věci, které jsou pozitivní. Podívejte se, je tady 20 let, uvažuje se a nadává se pořád na to, jak se nic nedělá a přitom já mám tolik pozitivních věcí. Dneska večer nebo zítra, je to dneska večer, myslím, připomínka pana /nesrozumitelné/ v muzeu na Kampě, jo. Vyhráli nebo skoro vyhráli lidé, když bojovali támhle, aby v Klánovicích nebylo golfové hřiště. Člověk v tísni udělal báječný festival zase měsíc filmů ve školách o té minulosti. To jsou tak skvělé iniciativy lidí, ale my tady, nemyslím my dva, ale jaksi na té veřejnosti se mluví o takových nepodstatných věcech, že ta balená voda je z toho ještě velké gesto.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No, a pak se těšme na věci, které nás mile naplňují, ostatně pojďme do nějakého velkého obchodu, vánoční stromy svítí naplno, sáně už tam vozí dárky, no a Claus, tedy Santa Claus v tomto případě prý zůstane letos ve své domovině a Ježíšek okoupí náš trh zcela bez reklamy. Jiřina Šiklová, host dnešního pořadu Jak to vidí. Jsem rád, že jste přišla. Děkuji vám za půlhodinu u nás. Budu se těšit na další. Krásný den přeji a pozitivně naladěný den. Na shledanou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na shledanou.