Jak vidí jeleni?

O jelenech si letos na podzim v Meteoru povídáme už poněkolikáté a zcela záměrně. Vrcholí totiž právě projekt „Nahrávejte jeleny“, jehož cílem je získat co nejvíce podkladů o přítomnosti jelenů evropských, jelenů sika a jejich kříženců na našem území.

Už jsme se dozvěděli o tom, jak se velké laně kříží s malými asijskými jeleny sika, jak spolu jeleni bojují a jak se dorozumívají. Tentokrát jsme se zaměřili na jelení zrak.

Kontaktní čočky a rozšířené zorničky

K výzkumu jeleního zraku odborníci využívají speciální elektrofyziologickou metodu. „S pomocí anestezie se zvíře zklidní a zafixuje se, chci opravdu všechny ubezpečit, že zvířeti se při tomto druhu výzkumu nijak neubližuje,“ uvádí v Meteoru prof. Luděk Bartoš z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Jelenovi se pak na oko nasadí speciální kontaktní čočka s vývodem jednoho pólu a na vnitřek tváře se připevní protipól. Rozkape se duhovka a jakmile se rozšíří, tak se do ní postupně pouští světelný paprsek určité vlnové délky (určující barvu).

Z elektrody se pak snímá elektropotenciál, jenž indikuje, na co organismus reaguje. Čili které vlnové délce světla odpovídá odpověď z oka, takovou barvu zvíře vidí. Tak se podařilo zjistit, že jelen rozeznává pouze dvě základní barvy – modrou a žlutou.

„To se píše i ve starých mysliveckým příručkách, že by si člověk neměl brát do lesa modrý oděv, pokud nechce, aby si ho zvěř hned všimla,“ připomíná Luděk Bartoš. Podobně jako jelen – tedy jen modře a žlutě vidí také například psi a kočky. Na rozdíl od nich lidé vidí tři základní barvy - červenou, zelenou a modrou.

Pestrobarevný svět papoušků

Ovšem kam se hrabeme na ptáky, konkrétně na papoušky…ti vidí dokonce až pět základních barev. „Umíte si představit, co asi můžou vidět? Musejí mít nádherně barevný svět, o tom se nám ani nesní,“ pokračuje Luděk Bartoš.

Zvířata mají navíc velmi dobrý smysl pro pohyb, lepší než my, lidé. Ovšem vykoupeno je to tím, že neumějí dobře zaostřit. „Ostrost našeho vidění je řádově vyšší než u jelenů, ale i u psů a koček. Je to známá věc, že když se v lese nehneme, tak nás jelen nebo srnec nevidí, jakmile se ale pohneme, zpozoruje nás,“ dodává Bartoš.

Jelen nevidí ve 3D

Další rozdíl mezi lidským a jelením zrakem spočívá ve tvaru a postavení oka. Duhovka jeleního oka má podlouhlý tvar, my ho máme kulatý. Jelen má oči po stranách hlavy, člověk frontálně.

Právě frontální postavení očí umožňuje překrytí zorného pole, tím pádem prostorové vidění, jinými slovy – ve 3D. Dokážeme tak velmi dobře rozeznávat vzdálenosti. Naopak periferní vidění nemáme ideální. Na rozdíl od jelenů (nebo třeba koní), kteří mají oči po stranách hlavy.

„Mají úžasný záběr toho, co vidí, ale jen velmi malá část se jim překrývá, ve 3D tak vidí třeba jen v okamžiku přijímání potravy,“ uzavírá Luděk Bartoš.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.