Jak to vidí Jaroslav Maxmilián Kašparů - 6.4.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je teolog, psychiatr a spisovatel Max Kašparů. Přeji dobrý den.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Přeji dobré svěží ráno.
moderátor
--------------------
Říkáte svěží, ale možná to tak všichni necítíme. Čím to, že se člověk po třech, potažmo více dnech volna hůře adaptuje na pracovní rytmus než po běžném víkendu? Anebo je to podle vás individuální?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak je to ve třech rovinách. První je skutečně individuální. Jsou lidé, kteří si natolik přivyknou odpočinku, že se jim těžko mění tento odpočinkový stereotyp, i když to byl jenom prodloužený víkend. Na druhé straně se může jednat o únavu, která proběhla během toho slavení, protože my Velikonoce už nesvětíme, my je pouze slavíme. A za třetí se může jednat o nějakou depresi, může se jednat o prožívanou virózu, které jsou v téhle době časté, anebo se může jednat třeba o jarní únavu.
moderátor
--------------------
A právě o té jarní únavě my dnes mluvíme po celý den ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. Ona taková diagnóza prý neexistuje, tedy lékařská, ale mnozí ji pociťujeme, onu únavu. Jak je to s jarní únavou z pohledu psychiatra?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Pokud jde o jarní únavu, tak my máme takovou tendenci pod tento pojem zařazovat kdeco. Ale já bych doporučoval, abychom z toho lékařského, především psychiatrického hlediska viděli nejen jarní únavu jako skutečnou únavu, kdy člověk j unaven právě z nedostatku světla slunečního, kdy je unavený z nedostatku vitamínů, především těch tří, to je C, A a D, ale ono se pod tou jarní únavou může skrývat také deprese. Deprese, která už patří do rukou psychiatra. A protože deprese je takzvané sezónní onemocnění a jaro je onou sezónou, kdy se vyskytuje statisticky ve vyšším měřítku, tak často člověk tomu, čemu říká jarní únava neboli okolí mu říká a tak si lehni, tak si odpočiň a vem si nějaký vitamín, ono bude dobře, ono dobře stále není. I přes ty vitamíny a přes ten odpočinek. A v tý chvíli by se měl dotyčný zamyslet nad tím, jestli jde skutečně "jen" o jarní únavu, zda nejde o depresi, protože deprese se může projevovat stejným nebo podobným způsobem, ale jedině psychiatr rozezná, že jde o depresi. Ale je tady ještě další záležitost. Tím, že člověk prošel zimu a prodělal třeba nějaké virózy, tak to kýchání smrkání, rýma, kašel může odeznít, ale zůstane tady zánět dutin. Čelních nebo dutin horní čelisti a tyhle ty záněty mohou způsobovat také únavu, ale není to zase typická jarní únava, ale je to únava z přetrvávajících zánětů. No, a potom, když už tedy budeme detailní, tak bychom mohli hovořit také o únavovém syndromu, což je samostatná diagnóza, ale v té se vyznají skutečně jenom špičkoví odborníci, který se únavovému syndromu věnují. Čili pod jedním pojmem mohou být čtyři různé varianty a čtyři různé diagnózy. Pokud nepřejde takzvaná jarní únava během, já nevím 14 dnů, tří týdnů při té léčbě odpočinkové a jídelníčkové vitaminové, pak už by se mělo pátrat po dalších z těch tří příčin.
moderátor
--------------------
Kdo za vámi do ambulance s podobnými problémy přichází nejčastěji? Dá se to říci?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak jsou to většinou ženy. Vůbec když si vezmeme tu jarní únavu, tak statistika uvádí, že ji pociťují 3/4 populace, to je hodně, ale z těch 3/4 populace jsou to zase 3/4 žen. Ty jsou více náchylné k tomu prožitku jarní únavy, ale jsou taky náchylnější k pociťování skutečných depresivních poruch, které jsou záležitostí zcela, zcela psychiatrickou. Takže v tomto období se mi zvyšuje počet zaprvé zhoršených pacientů, kteří se již léčí na tu depresi, a potom nových pacientů. Ale jsou zase pacienti, kteří se v minulosti léčili z deprese a oni s tím tak trošičku počítají. Tak oni ke mně chodí také preventivně. Oni mi říkají: "Víte, já se cítím pořád ještě dobře, ale víte, jak je to se mnou, známe se už 10 let. Vždycky se mi to takhle na jaře vrací, tak já už jdu preventivně, abyste mi něco nasadil dopředu." Takže i tito pacienti přichází a oni jsou si vědomi toho, že tou depresí trpí. A protože antidepresiva i ta dobrá, ta kvalitní, která dneska máme, mají jednu vlastnost, že zabírají až za 4 až 5 týdnů po jejich nasazení, tak právě lidé, kteří mají zkušenost s depresí, si přichází o těchto pár týdnů dříve, aby se vyvarovali nástupu depresivního jara.
moderátor
--------------------
To co jste řekl teď, že depresivní jaro vysvětluje už ten známý fakt, že právě v tomto období se vyskytuje větší počet sebevražd?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No, ono s těma sebevraždama se dlouhou dobu předpokládalo, že je tady určitá vazba mezi jarníma depresema a sebevraždama. Samozřejmě pokud ta deprese je velice hluboká, pokud je tak hluboká, že už se tam začnou vyskytovat i bludy, tak tady je to nebezpečí sebevraždy samozřejmě vysoce aktuální a je potřeba na to dávat pozor. To lidové, co se traduje, že kdo o sebevraždě mluví, tak ten ji nikdy neudělá, tak to vůbec neplatí. On ji udělá i ten, kdo o ní mluví, může ji udělat i ten, kdo o ní nemluví. Čili ta deprese je v tomhle tom smyslu velice nebezpečná. Ale my máme i období, kdy dochází ke zvýšenému počtu spíše bych řekl sebevražedných pokusů než přímo dokonaných sebevražd. A to bývají třeba koncem roku u některých dětí, který mají špatný prospěch, nebo to bývají Vánoce u osamělých lidí, nebo to bývají nějaké citové problémy na konci prázdnin. U těchto období bychom také mohli zaznamenat vyšší číslo výskytu sebevražedných pokusů než jenom při těch jarních únavách.
moderátor
--------------------
Mluvil jste o depresi. Tedy není to takzvaná depka, jak se říká, ale skutečné onemocnění. Dá se říci, v jakém věku se nejčastěji projevuje nebo objevuje?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak deprese už nachází, protože jsem jak psychiatr dětský, tak psychiatr dospělý, už u dětí v dětském věku. A někdy, zvláště právě takhle z jara, klesá výkon dětí ve škole. Učitelé jsou si tohoto vědomi, ale ne všichni rodiče to ví. Ona totiž ta jarní únava, teď nemluvím o depresích, ale o jarní únavě, se týká i dětí. I děti bývají unavené, takové malátné, bylo by dobře, když přijdou ze školy, aby si odpočinuly, rodiče by s tímto měli počítat, že ta jarní únava se projeví i v tom prospěchu. Ale deprese jako taková, diagnostická deprese, porucha, se objevuje už u dětí kolem těch 11, 12 roků. Ono také záleží na tom, zda se deprese v rodině vyskytla. Totiž ono je to hereditární onemocnění, čili onemocnění, které se dělí. Já už dělám tu psychiatrii v tom mém obvodu skoro 40 let, takže já už mám třetí generaci depresivních lidí. Léčím babičku, léčím tatínka a léčím vnučku. Ono se to vlastně táhne tou rodinou. Takže už u dětských let se to pozná, ale může se to vyskytnout i u dítěte, kde zátěž v rodině vůbec nebyla. A přichází teda, děti přichází potom dospívající. U těch dospívajících ty deprese jsou časté a měli by být rodiče na tohle to pozorní. No, a potom samozřejmě to přichází u dospělých lidí. Ty jsou nejčastější u těch dospělých lidí. A potom také u přechodu u žen, kolem té padesátky, to už je záležitost zase hormonální a je to záležitost věku.
moderátor
--------------------
Konstatuje psychiatr Max Kašparů, který je naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí.
Český rozhlas 2 Praha, tak to je adresa, kde najdete přepis našeho rozhovoru na internetu hned následující den, jinak večer si můžete poslechnout také reprízu. Hostem je Maxmilián Kašparů. Mluvili jsme o takzvané jarní únavě. Připomeňme fakta. Postihuje asi 3/4 populace, ale jak jsme řekli, z tohoto počtu většina je žen. Vy jste se někdy osobně setkal, tedy pocítil jste tuto únavu někdy?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Pociťuju tu únavu posledních tak 5, 7 roků. Já jsem ji nikdy neměl, ale s přibývajícím věkem samozřejmě tu únavu také pociťuju. A nejsem sám, v rodině i ve svém okolí, kdy u starších lidí ta jarní únava se zvyšuje. Samozřejmě, protože mladý organismus je odolnější proti všemu negativnímu, takže odolá, ale u starších lidí ta deprese se začne projevovat třeba tím, že člověk obtížně vyjde do schodů. První, co ho napadne, tak já mám nějaké nemocné srdce, já jsem nějakej vážně nemocnej, protože já jsem přece na podzim ještě zvládal tolik věcí a z jara už je zvládat nemůžu. Zas to může být následek nějakého virového onemocnění přes zimu, ale z velké a z velké části je to právě ona jarní únava. My jsme se tady zmínili o tom, že hodně žen trpí tou jarní únavou, ale ono se tohle to vědělo už před léty letoucími. Já bych řekl před staletími, ne-li před tisíciletími. A protože jsme včera měli Velikonoční pondělí a mohli jsme vidět takzvané šlehače, jak se u nás říká, to jsou muži, který mají z mladého proutí, z vrb udělané takové ty dutky a chodí vypráskat ženy, tak ono se totiž věřilo, že v tom mladém proutí je právě životodárná síla země, slunce a vody. Čili to všechno je v tom proutí, což je pravda, že svítí sluníčko, tajou sněhy, je tady voda, je tady země, je tady slunce, a že v tom proutí je síla. A oni to teda chápali v těch starých zvycích lidových, že tím, že tím mladým proutím našlehají těm ženám, tak z toho proutí do nich přejde ta energie, kterou ty ženy právě v tomhle tom období neměly. Čili bylo to taková, bych řekl, léčba. My dneska léčím takzvaně per os, neboli podáváme ústy léky, podáváme ústy vitamíny a oni to dělali přes kůži, protože našlehali tu ženu a ta síla z toho proutí do ní měla vejít. Takže ta zkušenost s jarní únavou není noc nového.
moderátor
--------------------
K Velikonocům se jistě ještě vrátíme, ale chci se zeptat na váš osobní recept, jestli jste našel sám pro sebe, jak si odpomoci od té jarní únavy, pokud tedy to není ta pomlázka.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak já nejsem milovníkem žádné chemie, i když ji musím používat ve své praxi. Já na to jdu úplně přirozeným způsobem. Když jsem unavenej, jdu si lehnout a všichni v okolí to akceptují, protože oni si chodí také lehnout. Čili máme takové lehací odpoledne nebo chodíme spát o něco dříve, abychom ráno vstali odpočatí. A jíme, jíme ryby, jíme ovoce a ono je to otázka 14 dnů, než se z toho prostě dostaneme. Takže já bych nevyhledával žádnou složitou chemii, anebo nějaké aktivní odpočinky. Ono si to tělo říká, jak jsme tady v kraji zvyklí říkat, tělo to žádá, tělo to potřebuje přirozeně, dát si horizontální polohu, prohlédnout si strop, člověk za chviličku usne a probudí se o něco silnější.
moderátor
--------------------
Tak dostatek spánku je určitě důležitý. Jak se tedy díváte na posun k letnímu času? Může to nějak ovlivnit organismus?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak jsou názory pro a jsou názory proti. Já se setkávám s minimem lidí, kterým to vadí. A těm, kterým to vadí, tak jim to vadí spíše kvůli dětem, ne kvůli nim samotným. On se ten organismus dokáže zadaptovat na tu změnu té jedné hodiny. Někteří lidé říkají, že nikoli, že jim to prostě vadí, ale může to bejt zase následek oné jarní únavy nebo oné jarní deprese. A ne toho posunu času. Čili já bych tomu posunu času osobně, mám-li mluvit za sebe, moc nevěřil. Tak trošku to působí na ty děti, čili ty děti mají zase pár dní potíže s tím, že musejí chodit spát ještě za světla, pokud jsou to děti malé, a těžko se jim usíná. Tím, že se jim těžko usne, tak jsou zase ráno nevrlé, maminky jsou z toho taky nevrlé z těch dětí. Čili tímto způsobem to vadí. Ale pokud je to vskutku těch 60 minut, tak na tohle to je vždycky organismus poměrně rychle adaptovatelný a je to otázka pár dnů, abychom ten půlrok přežili v jiném časovém pásmu.
moderátor
--------------------
Mluvíme-li o přizpůsobení organismu, tak ta poslední zima byla na naše už zvyky dost dlouhá a řekněme krutá, i když byla taková jako asi bývala dříve, ale už jsme maličko odvykli. Hraje toto také nějakou roli podle vás, že ten organismus je víc zatížen, řekněme?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Ano, on je spíš nedotížen dostatkem světla. Tady hrajou roli dva faktory. Zjistilo se, že skutečně deprese z hlediska psychiatrického mají svoji příčinu v nedostatku světla. Tohle to ví velice dobře seveřané, ti tomu říkají zimní deprese, tomu, čemu my říkáme jarní únava, oni tam to slovo deprese používají v tom pojmenování a je to způsobeno nedostatkem světla. A jsou psychiatrické léčebny, ve kterých mají takzvané komory světla, to jsou takové žárovkové místnosti, kde se pustí intenzivní světlo a lidé jakoby tam chodí nasávat to světlo a v podstatě dobíjet se tou světelnou energií. Ale ono to má ještě jeden logickej důvod. Totiž my do těla získáváme vitamín D ne v té hotové formě jako třeba vitamin C. Když sníme jablko, tak dostaneme rovnou vitamin C, vitamin D dostáváme do těla v takzvaném provitaminu, čili v jakémsi polotovaru. A on je dotažen do skutečného vitamínu D až teprve za spoluúčasti slunečního záření. Čili polotovar provitaminu D plus sluneční záření rovná se skutečný vitamin D. A jestliže toho světla bylo tuto zimu hodně málo a po dlouhou dobu ještě ..., tam záleží jak na kvantitě, tak kvalitě toho světla, tak potom nám z toho vychází ty jarní deprese, jarní únavy a ty ryby by se teďkon měly ve větší míře konzumovat, než to člověka přejde. Sluníčko už tu máme, čili dejme mu ještě ten provitamin v podobě těch ryb.
moderátor
--------------------
Pane docente, mluvíte-li o nedostatku světla, jak je to s nedostatkem prostoru? Třeba ve velkých městech, ve velkoměstech, kde se tísníme v metru, v tramvaji, na ulicích, zase je to individuální?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Je to individuální a tady už bych nehovořil toliko o intenzitě světla, ale tady bych mluvil už o stresu. Totiž jsou stresory, které tomu, té jarní únavě nijak nenapomáhají, aby se jí člověk zbavil, protože stresor, to je nepřítel člověka, který na něho dolehne, a nejenže může vytvořit depresi, tu reaktivní, řekl bych, i v polovině července nebo někde na dovolené, kde se člověk setká se stresorem a má z toho depresi, ale je tady i ta záležitost toho shonu napětí, vyčerpanosti, čili ono se trošičku jinak žije nám tady na venkově, kteří jezdíme do práce na kole a jinak se žije lidem, kteří musí absolvovat nějaké tlačenice v metru, v nepříjemném vzduchu a s nepříjemnými pachy kolem sebe. A potom ještě s nepříjemnými dopravními prostředky, hlukem, který v té Praze je. Já když přijedu do Prahy, tak já jsem už jenom z té Prahy unaven za 2 dny a obdivuju všechny Pražáky, že to tam vydrží žít měsíce a roky, protože já jsem z Prahy, jako z toho hluku a všeho skutečně jaksi unaven víc než z toho nedostatku zimního sluníčka.
moderátor
--------------------
Zase jde určitě o nezvyk, ale i dnes jste šlápl do pedálů. U nás bylo 0 stupňů, docela s ochladilo.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Ne, dneska jsem do pedálů nešláp, já už na kole asi 4 nebo 5 roků nejezdím, já chodím pěšky. Doporučoval bych, doporučoval bych procházky. Je k tomu celkem dobré mít psa, který vás vlastně donutí k tomu, že nemůžete zůstat ten večer lady nebo to odpoledne a jdete s ním ven. Čili děláte tímto způsobem také něco pro sebe. Chytáte sluníčko, dáváte tělo do pohybu a ten pohyb je velice důležitá věc. Toho je u nás zase na venkově více, ve velkých městech se musí dohánět v různých fitcentrech a šlapacích kolech, které si lidé pořizují do svých domovů. Já co teď navštěvuju hodně známých, tak vidím, že mají v předsíni šlapací kolo, nějaký rotoped nebo mají to v obýváku. My tady na venkově vyběhneme se psem, mám to pár kroků do lesa a je to úplně o něčem jiném a už vůbec s tou přírodou a v tom klidu a v tom souznění s tím jarem, tak už to samo o sobě, ta atmosféra je lék. Já velice dbám na to, aby člověk žil v určité atmosféře, která léčí.
moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha. Hostem pořadu Jak to vidí je teolog, psychiatr a spisovatel Max Kašparů. Tak měli bychom mít za sebou ten předvelikonoční půst. Jaký má podle vás smysl?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Předvelikonoční půst má smysl nejenom v tom postup samotném, že se takzvaně čistí organismus, že si odpočine právě v té předjarní době od té zátěže toho masa, ale on má ještě jeden význam, a to je význam psychologický a tomu já přikládám mimořádně důležitou věc. Chce-li člověk něčeho dosáhnout v životě, tak se vždycky musí od něčeho postít. Čili chce-li student vystudovat, tak se musí postit od zábavy. Jeho kamarádi, kteří nestudujou, jdou na zábavu, on si musí dát od ní půst, protože se musí připravovat na zkoušku. Člověk, který chce někde dosáhnout nějakého úspěchu a potřebuje k tomu určitou formu svého těla nebo fyzickou kondici, tak musí se oprostit od nějakého odpočinku a ležení, ale musí trénovat. Stejně tak je to se sportovcem, který chce dosáhnout výkonu, tak ten se musí postit od nějakého vysedávání v hospodě a popíjení spousty piva, protože tím by nedosáhl žádného výkonu a žádné medaile na olympiádě. Čili chce-li člověk něčeho dosáhnout, vždycky se musí od něčeho postit. A jeden problém, který já tady vidím mezi námi, je ten, že my už neznáme slovo sebezápor a sebeovládání. A jakmile neexistuje sebezápor a sebeovládání, tak to má následky v mezilidských vztazích. Čili já říkám, ten půst není od toho masopust, pusť maso, ale ten je od toho, abychom se naučili pevné vůli, silnému ovládání, abychom dokázali si od toho malého, což je kus masa v tom postním období, nebo si dát jiný zápor ... Já znám lidi, kteří v postním období sice jedí maso, ale přestanou kouřit nebo přestanou pít pivo. Čili je to dobře. To, co mně, čeho se můžu zříct a co mě nějakým způsobem omezuje, tak já se od toho osvobozuju. Takže já v postu vidím nejenom ten náboženský smysl, ale já v tom vidím i ten smysl, který člověk dělá sám pro sebe.
moderátor
--------------------
Znáte hodně lidí, kteří v poslední době dodržují půst v nějakém tom smyslu, které jste teď vyjmenoval?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Moc jich není, protože lidé ani neví, že nějaký půst existuje. Nevím-li, že existuje 40denní postní doba od popeleční středy do bílé soboty, tak proč bych to dodržoval. Za druhé, vůbec proč bych to dodržoval, když nevidím v tom žádný smysl. To je druhá věc. Nevím o tom a nevidím v tom smysl. Takže pokud hovoříme o těchto lidech, tak jsou to moji blízcí křesťané, kteří na tyhle ty hlasy, které vedou vlastně k sebezdokonalování člověka, tak na ně slyší. A takže teoreticky dovedu zdůvodnit, ale prakticky těhle těch lidí vidím minimum. Dneska už takováto období, jako je advent nebo půst, tak to už se žádným způsobem vnitřně nedodržuje, spíš tou vnější výzdobou. Nějaká ta ozdoba na dveřích nebo v době adventní nějaké koncerty nebo zvonečky, které si lidé dávají za okna. Čili je to vnější projev něčeho, co už se vnitřně neprožívá.
moderátor
--------------------
A co význam samotných Velikonoc? Jak jste je prožili vy?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak jako křesťan jsem prožil Velikonoce pokřesťansku, čili od zeleného čtvrtku až do Velikonoční neděle, jsem si nechával vlastně procházet svou myslí a také trošku svým srdcem to, co ty Velikonoce znamenají. Ono je v nich totiž v tom třídenní, čtvrtek, pátek, sobota, naprosto všecko, co člověka potkává. Ve čtvrtku je úzkost, napětí, nejistota, probdělá noc. Všichni lidé jsme něco takového poznali. Ve velkém pátku je beznaděj, definitivní ztráta, smrt, konec, cesta, která už nikam nevede. No, a nakonec je tady ta bílá sobota, kdy znovu dochází k zmrtvýchvstání a člověk je také povolán, aby překonal ty obtíže toho velkého pátku a dostal se znovu do nového života, aby si uvědomil, že ničím negativním ten život nekončí, že jsme povolaní tady k vyšším věcem a k vyšším principům. Čili ony se ty svátky dají prožít tím, že si v nich odpočívám, že v nich chodím na návštěvy a chodím do přírody, ale také mohu na druhé straně vstoupit do sebe a projít si svoji vlastní existenci, svůj vlastní život, bolesti a trampoty, které v nich mám, a pověsit je na ten velkopáteční kříž.
moderátor
--------------------
Stále se diskutuje o tom, zda by velký pátek měl být volným dnem nebo ne. Jaký je váš názor?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že to je zbytečná úvaha, protože pro koho by vlastně byla? Byl by to znovu ještě o jeden den prodloužený víkend, měli bychom pátek, sobotu, neděli, pondělí, ale v této zemi je tak maličká hrstka křesťanů, kteří by ten velký pátek použili k duchovní regeneraci, že si myslím, že vzhledem k počtu obyvatelstva a smyslu pro velikonoční svátky je to zcela zbytečné.
moderátor
--------------------
Jako každé první úterý v měsíci byl hostem pořadu Jak to vidí teolog, psychiatr a spisovatel Maxmilián Kašparů. Už se budeme těšit na začátek května. Přejeme, ať se vám daří, a děkujeme, na shledanou.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Všecko dobré všem. Na shledanou.
moderátor
--------------------
A ještě připomenu adresu, na které najdete přepis našeho rozhovoru hned následující den. Je to www.rozhlas.cz/praha. Po třiadvacáté hodině si můžete poslechnout reprízu našeho pořadu.