Jak to vidí Jan Pirk - 6. září

Prof. Jan Pirk
* 1948 Praha
V současné době je přednostou Kardiocentra IKEM, a to již od roku 1995. Od roku 1991 je také přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
Začínal (1972 - 1974) jako sekundární lékař chirurgického odd. Nemocnice Nymburk. Chirurgem na Klinice kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM byl v letech 1974 - 1990. V letech 1983 – 1984 byl na výměnné stáži v oboru srdeční chirurgie na Ochsner Med. Foundation v New Orleans (USA), v letech 1990 - 1991 byl konzultantem na odd. chirurgie Odense Univ. Hosp. Dánsko.
Profesorem chirurgie se stal v roce 2000, je atestovaným lékařem hned několika oborů, a to jak chirurgie, tak kardiochirurgie a cévní chirurgie.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Dobrý den.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Dobré jitro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koalice Petra Nečase utrpěla včera porážku, která přišla z vlastních řad. Premiér nedokázal rebelující poslance ODS přesvědčit, aby schválili zavedení vyšší DPH. V nedohlednu jsou po včerejšku také opět církevní restituce. Jak vy vidíte tu situaci, pane profesore?

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
No já musím říct, že se o politiku už tolik moc nezajímám, protože politika poslední dobou je pro mě velikým zklamáním. Protože neřeší nic jiného než spory uvnitř koalice. Ale já si myslím, že to nejsou rebelující poslanci, oni pouze, pokud se dobře pamatuji, tak ODS měla ve svém předvolebním programu, že se nebudou zvyšovat daně. Takže oni pouze dodržují to. Řekl bych, spíš naopak je ta věta, ty ostatní jsou rebelující, protože nedodržují předvolební program.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Média dnes hodně upozorňují na vazby několika těch rebelujících poslanců na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. A ptají se, jestli se tím tlakem na premiéra nyní nesnaží například bránit vyšetřování kauzy elektronických zdravotních knížek IZIP, ke kterému otevřel cestu tím trestním oznámením ministr zdravotnictví.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Víte, to už jsou takové spekulace. Já se radši věnuju operování srdíček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak včerejší prohru ve sněmovně, poslední věta k tématu, uzavřel premiér Nečas slovy, cituji: " I sebelepšímu tenistovi se občas podaří neúspěšné první podání a potřebuje druhé".

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
No vidíte, a Berdych vyhrál, takže, to já si myslím, že je příznivější zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak teď, že bych ještě doplnila, na kolik setů odhadujete ten zápas?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Myslíte ten politický, nebo semifinále?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím ten politický.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já opravdu. Víte, já nejsem politolog. Takže si to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jako občan, řekněme.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Jako občan jsem přesvědčen o tom, že si to ta vláda rozmyslí, aby odstoupila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera uplynulo 40 let od atentátu na izraelské sportovce na Letních olympijských hrách v Mnichově. Takzvané černé září, jak si říkalo komando palestinských teroristů, je pro Němce dodnes noční můrou. Co vám se, pane profesore, Pirku vybaví, když se řekne 5. září 1972? Vy jste byl tehdy mladičký lékař, který právě dokončil studia.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Ano, já jsem právě dokončil fakultu a já se na to velice dobře pamatuji. Byl to vlastně takový první otřesný zážitek, po kterém pak následovaly další, Lockerbie, následoval samozřejmě 11. září a tak dále. Je zajímavé, že, že to všechno, to všechno tyhle ty teroristické útoky jsou způsobeny vlastně příslušníky více méně jednoho náboženského vyznání, že jo. A já si myslím, že ale jakýkoliv extrém, jakýkoliv terorismus je strašně špatný. A je to strašná škoda, že ten svět se takhle mění. Já se pamatuji ještě na doby, když jsem jako student gymnázia byl ve Velké Británii, tam policajti v Londýně, ty známí "bobíci", vůbec nenosili zbraně. Ty měli jenom pendrek, takový to byl, takový to byl krásný život tehdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy často také pobýváte v zahraničí. Máte i konkrétní zkušenosti například s odbavením na letištích a podobně. Jak se ten krvavý konec svátku sportu, myslím tím Mnichov 1972, ale i další události, vy už jste se zmínil i o 11. září 2001, změnil to naše vnímání nebezpečí, nebo vnitřní bezpečnosti?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já si myslím, že se to strašně změnilo, že, že to, co se děje teď na letištích i. Samozřejmě se mi to, na jednu stranu se mi to nelíbí, ale líbí, protože já nechci, aby to letadlo se mnou vyletělo do povětří. Takže jsem, jsem rád, že se na letišti musejí lidi procházet rámem, že musej si, že si musej často sundavat body, že, že jsou ty důkladné prohlídky, i když je to strašně nepříjemné, protože na takovém, zvlášť pověstné je tím pařížské letiště De Gaulle, kde na přesedání z letadla na letadlo musí mít člověk dvě hodiny, aby vytál všechny fronty u všech, u všech rámů, takže s tím nesouhlasím. Ale víte, jsou země na světě, které bych dal za příklad náboženské a občanské tolerantnosti, které, je to až neuvěřitelné, já teď jsem byl několikrát za medicínou tedy v Kazachstánu. Což je země, kde žije podle jejich údajů přes sto národností. A vidíte tam v té, oni postavili to nové hlavní město Astanu a tam vedle sebe stojí synagoga, vedle ní stojí mešita, pravoslavný chrám, katolický chrám. Každému je úplně jedno, jakého jste náboženského vyznání. Spolupracují všichni, baví se spolu na konferenci. Vedle sedí, sedí, sedí Židé vedle Arabů, vedle Muslimů. Je to dáno prostě, tam je ohromný genetický fond, protože tam za Stalina vlastně byla vystěhována elita Sovětského svazu a ty lidi tam zůstali. Takže je tam nádherná směsice. A oni, začínal zasedání nového parlamentu a prezident Nazarbajev tam měl projev a říkal prostě, že oni jsou otevřená demokratická společnost. A jako příklad právě uvedl to, proč my jsme tam taky byli. Říkal: podívejte se, tady zemřela Ruska, ta dala svoji ledvinu Němci, srdce Švédovi, transplantaci srdce dělal Korejec s Čechem. A to udával jako příklad toho, jak jsou otevřená společnost, kde, kde skutečně. Takže jsou země, kde to jde. A ten terorismus, to je strašná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, pokud se nepletu, Kazachstán byl první zemí ve střední Asii, kde byla provedena implantace umělého srdce?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Ano, to jsme taky dělali my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy jste byl právě u toho. Jaká je, když jsme se teda dostali zpět ke zdravotnictví, úroveň tamního zdravotnictví?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já, já nemohu mluvit za celé kazašské zdravotnictví. Já tam, já jsem tam byl pouze opakovaně tedy v tom jejich národním kardiochirurgickém centru, které snese srovnání. Je to úplně nové. Ty projekty tam na všechno dělají ty, takoví známí architekti jako Foster a další. Takže to snese. A ta úroveň těch, těch lékařů je tam srovnatelná. Oni jezdí po celém světě. To je srovnatelná s jakoukoliv vyspělou zemí západní Evropy nebo, nebo Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče dostupnosti péče pro tamní občany? Měl jste možnost do toho nějak proniknout?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já zase můžu mluvit jenom za kardiochirurgii. Tak oni, oni v Kazachstánu mají 24 pracovišť, která dělají kardiochirurgii, ale z nichž, z nich pouze asi, asi tři jsou skutečně velká pracoviště. A vzhledem k tomu, že tam je populace, myslím, 16 milionů lidí, dělají 6,5 tisíce srdečních operací. Takže je to zhruba polovina, co u nás. Takže v tomto směru, co se týče kvantity, mají ještě hodně co dohánět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínil o Kazachstánu o jako, když odhlédneme od dalších možná i problémů, která ta země má, jako příklad multikulturality, že to funguje. Jak jste to vy sám poznal? Když se podíváme k nám třeba do střední Evropy, nebo konkrétně do Česka, co vám tady schází nebo chybí? Diskutuje se také v posledních letech, jestli by neměla na školách přibýt více právě i výchova k té multikulturalitě. Přece jenom dnes už ty státy vůbec nejsou homogenní. Naopak.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Určitě musíme. Já si myslím, že je to, že i když jsou rozumní lidé, tak že prostě se spolu domluví. A ta, samozřejmě, ta multikulturalita je. Ale nemůže, nemůže, víte, nemůže někdo si to vynucovat násilím. Nemůže někdo přijít nějak a říct: tak moje norma života je tahle ta a všichni budete takhle žít, že jo. To prostě. Musí to bejt oboustranné. Nemůžem, nemůžem chtít, aby, aby, já nevím, v některých arabských zemích, když někdo přijede, tak kdyby se veřejně modlil, tak ho ukamenují. A na druhou stranu chtít, aby tady se mohly stavět mešity. Musí to, musí to být oboustranné.

/ Reklama /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Olympiádu v Londýně vystřídala paralympiáda. Zrodila se z lokální sportovní akce v Anglii v roce 1948, kdy ji paralelně s tehdejší olympiádou v Londýně doktor Guttman uspořádal pro válečné veterány, inspiroval tak i vznik paralympijského hnutí. Dnes je paralympiáda masově sledovaná událost s rostoucím rozpočtem. Také rostoucím zájmem diváků. A pochopitelně i se stoupající účastní sportovců. Jak se na ni dívá profesor Jan Pirk?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já jakožto sportovec jsem samozřejmě velice pro. A je to ohromné, že lidé, kteří mají nějaký handicap, kteří jsou nemocní, dokáží žít plnohodnotným životem a k tomu ten sport patří. Ono se to netýká jenom, tohle, ta paraolympiáda se týká vlastně jenom fyzicky handicapovaných sportovců. Ale my máme třeba pacienty po transplantaci různých orgánů, ať srdce, jater, ledvin, kteří taky mají své, nemají teda olympijské hry, ale mají světové sportovní hry. Transplantovaných pacientů. U nás v IKEM-u je tělovýchovná jednota, kde ti sportovci sportují a každý rok jsou taky takové jakoby mini olympijské hry těchto pacientů. A ta naše delegace odtamtud vždycky přiváží taky medaile. Takže já si myslím, že to je ohromné, že ti lidé, které postihla v životě nějaká závažná nemoc, která, ať vedla třeba ke ztrátě končetiny, nebo k ochrnutí, anebo i k tomu, že jim byl transplantován orgán, takže, že oni se dokázali s tím handicapem vyrovnat. A že dokazují sobě i ostatním, že můžou, můžou být plnohodnotnými členy tedy naší společnosti a já jim v tom moc fandím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Britové mají projekt na vyhledávání paralympijských talentů zejména z řad těžce zraněných vojáků, program Battle Back. Něco jako probojuj se zpátky, zpět do života. Jak byste se podíval, nebo ohodnotil ten přístup u nás v Česku k handicapovaným lidem, nejenom sportovcům?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já, těžko říct, že jo. Samozřejmě, že se to, že se to postupně zlepšuje. Že pro vozíčkáře třeba chodníky jsou udělaný tak bezbariérově, že je mohou přejet, že vědí, která tramvaj je bezbariérová, ale samozřejmě, že ještě je mnohé a mnohé, co se dá, co se dá vylepšit a co by se pro ně mělo, mělo vylepšovat. Takže já si myslím, že ten stát je sociální, ten stát to má podporovat. Na druhou stranu, ten stát to může podporovat jen do té míry, na kolik má, že jo. Jsou země v Africe, kde se prostě umírá na průjmové onemocnění, kde nemají ani na to, aby, aby dávali léky na průjem populaci. Na druhou stranu jsou tak bohaté země, které si mohou dovolit už místo transplantace srdce používat ta mechanická srdce, která jsou strašně drahá. Což zase třeba my si ještě nemůžeme dovolit. Takže je potřeba vyvíjet ten tlak na společnost, aby se těm lidem pomáhalo. I když na druhou stranu zase, oni musí taky chápat to, že, že ta společnost má jenom tolik prostředků, kolik jich má.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Británie by mohla sloužit příkladem nejenom ve vztahu k těm handicapovaným sportovcům.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Určitě, určitě. Ale i ke starým lidem, ke starým lidem, to je. Myslím si, že u nás je stále velký, velký nedostatek v tom, jak se mladá generace, jak si váží těch starých lidí, kteří tady něco už na tom světě udělali. A není, když je někdo, když je člověk mladý, tak si většinou neuvědomuje, že jednou taky bude starý, handicapovaný člověk. A že mu bude příjemné, když ho třeba někdo pustí sednout v tramvaji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom naše populace a vůbec populace ve střední Evropě stárne. Tomu se evidentně už neubráníme.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Určitě, to je, to je strašně špatný. Ono těch špatných rysů na té naší západoevropské nebo severoatlantické populaci je mnohem víc. Ale to bysme si povídali jenom o pesimistických věcech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak můžeme přejít ke sportu a k jeho podpoře. Doufám, že to není tak pesimistické. Opět příklad z Británie, kde jsou v tomto směru také dál. Ve škole například mají děti dvě hodiny sportu denně. Líbilo by se nám to u nás?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
To souvisí s celým tím systémem vzdělávání. Oni tam tu školu mají vlastně celej den, že jo. Oni nemají, oni nemají družinu, mají to, to, já si myslím, že u nás si ty děti zasportují taky, protože oni jdou po vyučování jdou do družiny a tam v té družině často kromě, oni mají plány, já to vím, protože moje manželka bývala vychovatelka v družině. Takže oni tam hodně sportují. Takže možná, že ty naše děti toho sportu nemají míň. Ale určitě by ho měli mít víc. Měli by jim zakázat sedět u obrazovky počítače a měly by se, měly by sportovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je právě otázka, jak ozdravit ten životní styl českých dětí. Ministerstvo zdravotnictví chce také podpořit více sportu a tvrdí, že resort by prý ročně ušetřil až 30 miliard korun, pokud bychom žili zdravěji.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Víte, ono teoreticky by se dalo ušetřit na zdravotnictví všechno, kdybychom, kdyby byla, kdyby byla genetika. A to by bylo hrozný, kdyby byla genetika tak vyspělá už, že by dokázala naprogramovat člověka tak genetický kód, že by mu nehrozily žádný nemoci a to, takže určitě by se dalo ušetřit. A těch způsobů šetření je mnoho. Některé z nich jsou zavrhovány, některé jsou podporovány. Ale určitě, samozřejmě, že prevence je, víte, transplantace srdce nevyřeší zdravotní problém populace. Vyřeší problém určité malé skupiny lidí, ale preventivní medicína může vyřešit to, jaksi bych řekl celoplošně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem teda vy, pane profesore Pirku, vidíte ten nejpřirozenější jaksi možnost prevence v péči o zdraví?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
No to je, to je celý komplex no, protože já to vidím z toho pohledu kardiochirurga, nebo lékaře zabývajícím se onemocněním srdce, ten, kdo léčí lidi s cirhózou, tak to vidí z tohoto pohledu. Lidé, zabývající se rakovinou tlustého střeva to vidí v nezdravém stravování. Což tedy na to srdíčko taky působí. Ale určitě i jedním z nejhorších věcí je prostě to kouření. To kouření je opravdu, to je opravdu špatná věc. I když já zase s nadsázkou říkám: lidi, kuřte, čím bych se živil? Já bych musel propustit většinu zaměstnanců, protože by lidi nestonali se srdíčkem. Protože to kouření je skutečně strašně špatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Karel z Plzně se vás ptá, cituji: " V červnu jsem prodělal infarkt, který postihl snad 70 procent srdce. Zajímalo by mě zda, a do jaké míry má srdce schopnost regenerace. Případné komplikace nepředpokládejme. Děkuji za odpověď".

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Tak zdravím pana posluchače. Každá tkáň má nějaký způsob regenerace. Ale tady záleží hlavně na tom, jak ten infarkt byl léčen. Pokud byl léčen tím nejmodernějším způsobem, to znamená, že se pacient dostal rychle na katetrizační sál, tam mu byla ta céva zprůchodněna, tak i ten infarkt vůbec nemusí zanechat žádné následky na tom srdíčku. Pokud třeba on nezavolal lékaře, myslel si, že mu nic není, tak to může zanechat závažné následky na srdíčku. A pak by bylo dobré, aby s odstupem času, třeba za tři měsíce vyhledal kardiologa, vyhledal nějakou pomoc, kde se udělá komplexní vyšetření toho srdíčka. Zjistí se, jestli se třeba nedá něco vylepšit ještě. Protože část toho srdečního svalu na okraji toho infarktu může být ohrožená. Ona není úplně mrtvá, ale teče do něj méně krve. Takže on je takzvaně hybernovaný, je tak v zimním spánku. A když do něj přivedeme tu krev, tak on se zase probudí k čipernému životu. Takže těch možností je od žádného následku až po těžký následek, celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další email z našeho webu Dvojky. Pan Milan se vás ptá, jak funguje tělo bez srdce, když máme nějaký převodní systém srdce.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
No ten převodní systém srdce funguje jenom proto, aby to srdíčko mohlo pumpovat. A když tam to srdíčko není, tak není potřeba, aby tam byl převodní systém. Takže my jsme dokázali, že to tělo funguje docela dobře.

/ Reklama /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes s profesorem Janem Pirkem, přednostou kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Nejvýše 35 minut jízdy osobním automobilem to mají mít lidé k praktickému lékaři, zubaři, gynekologovi a do lékárny. Tak praví nařízení o dostupnosti zdravotních služeb. Jak vy, pane profesore, hodnotíte tento krok? Přelomový okamžik?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Tak zcela určitě. Mě zaráželo to, že tam se diskutovalo o pěti minutách, jestli 40 minut, 35 minut. Do teďka nebyl limit vůbec žádný. To si nikdo neuvědomuje. Nebyl. Teď se řeklo něco a lidem se to zdálo moc. To je nesmysl. Víte, vydat nařízení, které apriori vím, že se nedá dodržet, je nesmysl. To je krajní hodnota. Samozřejmě, že to má většina lidí k tomu praktickému lékaři mnohem blíž. Já, bohužel nežijeme, nebo bohudík nežijeme v 19. století, kdy jediným dopravním prostředkem byl koňský povoz. V současné době většina lidí má v rodině alespoň jedno auto. A může si k tomu lékaři dojet. Takže já si myslím, že je to určitě správné, že byl stanoven nějaký limit. Což má vést k tomu, aby ta síť těch praktických lékařů byla dostatečná. Na druhou stranu vím, že jsou strašné problémy s obsazováním míst těch lékařů. A pak se musíme ptát, kdo za to může. Zvlášť na venkově je často velký problém s obsazením pediatrů. Pracují lékaři, kterým je často přes 80 let, protože prostě nikdo nám nechce jít dělat. Ta místa těch lékařů by se měla zatraktivnit nějakým způsobem. Já, to je složité tady vyprávět. Ale prostě to je druhá strana mince, že je problém. A kdo pak za to může, když tam to místo lékaře není obsazené? Za to ten obecní úřad nemůže. On, že jo, to je mnohem složitější problematika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom schváleném nařízení se také zkrátila řada čekacích dob. Například na náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Naopak bylo prodlouženo čekání na operaci šedého zákalu. Jak to vypadá, nebo funguje u transplantací. Tam čas přece jenom také hraje svou roli.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Co se týče transplantací, tam je to strašně jednoduché na jednu stranu. A strašně složité kontrolovat, aby to opravdu fungovalo tak, jak to fungovat má. Prostě čekací listina na transplantaci, v zásadě jsou, jsou tam dvě pořadí. Je tam pořadí normální, tam jsou zařazeni lidi, kteří na tu, tu transplantaci potřebují. A pak je takzvané pořadí urgentní. A to už jsou lidé, kteří byli v tom normálním čekacím pořadí, a ten jejich zdravotní stav už je tak kritický, že prakticky jim schází pár týdnů nebo dnů života. A ti jsou zařazeni do urgentního pořadí. A skutečně o té, o tom, jestli ta transplantace bude udělána, záleží i pořadí v tom pořadí. A biologická shoda. Protože takové ty nesmysly, jakože někoho chytím na ulici a odeberu mu orgány a někomu je natransplantuju, to je úplnej nesmysl. Protože musí se dělat nejdřív ta biologická shoda, to trvá několik hodin. Takže ta se u toho zemřelého dělá předtím, než se ty orgány odeberou, tak se vyšetří a ti příjemci už jsou vyšetřeni dopředu a tím se, řekl bych, spárují ty orgány tak, aby dostal je ten člověk, který je potřebuje a u kterého je největší biologická shoda a pravděpodobnost, že ten orgán bude fungovat. Přesto se čas od času objeví nějaké, nějaké, jsme jenom lidé. I ti, co dělají medicínu, jsou jenom lidé. A někdo třeba neodolá tomu pokušení. Víme, nedávno v Německu, že.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu je skandál ano.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
V Německu byl velký skandál. Což je skutečně, skutečně ten člověk, který to zavinil, nebo který to dělal, tak si zasluhuje exemplárně přísný trest, protože tím poškodí spoustu lidí. Protože samozřejmě počet dárců v důsledku toho poklesne. U nás před léty byla takzvaná Ostravská kauza, kdy tam bylo vysloveno podezření, že se tam děje něco s orgány. Policie to dlouho vyšetřovala. Ukázalo se, že vůbec nic nikdo neprovedl. Že nikdo nic s ničím. Ale přesto to vedlo k poklesu dárců. No a v důsledku poklesu dárců řada lidí, kteří mohli žít, zemřela. Takže je potřeba skutečně. Ta transplantační medicína se musí hlídat a musí být čistá. Nám se stávalo a koordinátoři to velice dobře odhalili, že k nám přijížděli z ciziny lidé, kteří říkali: můj příbuzný mi chce dát ledvinu. A pak se ukázalo, že to vůbec není jejich příbuzný, takže jsme to odmítali. A za to patří dík teda České transplantační společnosti, která je v tom velice bedlivá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jede email. " Jak se daří pacientovi, který je přes 150 dní bez srdečního svalu, jen s unikátním čerpadlem"?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Já jsem s pacientem včera mluvil, dneska ráno ne, protože já, když tam jdu na vizitu, tak on ještě spí, krásně v 7 ráno. Takže jsem ho, takže ho nebudím. Včera odpoledne jsem s ním mluvil. Dostává teďka pozdravy, daří se mu dobře. Dostává pozdravy. Převčírem dostal pozdrav od hasičů z Irska, kteří mu poslali nějaké nášivky na uniformy. Takže on zase přišli naši hasiči, přinesli mu. Takže on bude posílat těm kolegům do Irska, bude posílat jako výměnou naše nášivky. Takže se mu daří dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ráda slyším, rádi slyšíme. Jinak, pane profesore, pražský Institut klinické a experimentální medicíny se rozrůstá. Začíná se stavět nový pavilon Elipsa. Bude se v něm bádat?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po čem? Na co se zaměří výzkum?

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
To je, to je strašně záslužná činnost ředitele IKEM-u a vedení IKEM-u, že my vlastně jako jediné pracoviště, tak jsme nikdy nezrušili velké pokusné oddělení. Máme to i v názvu, experimentální medicíny. Přestože to byla někdy tíživá ekonomická situace. Ale byli jsme si vědomi toho, že když to experimentální pracoviště jednou zrušíme, že už ho nikdy neuděláme. No my se tam budeme samozřejmě soustřeďovat na ty naše problematiky. To jest především transplantační medicína, kardiovaskulární onemocnění a cukrovka. My jsme i školícím centrem vlastně pro Evropu a Asii na ty umělá srdce. Takže k nám jezděj kolegové s tímhle tím. Takže to jsou ty naše hlavní. Imunologie a to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Děkuji za vaši návštěvu a za vaše názory.

Jan PIRK, přednosta kardiocentra, IKEM
--------------------
Bylo mi potěšením. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Hostem pátečního vydání a Vladimíra Kroce bude monsignore Václav Malý. Zita Senková přeje všem příjemný den. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.