Jak to vidí Jan Macháček - 8.12.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný dobrý den. Zita Senková vás vítá při poslechu Českého rozhlasu 2 - Praha, který máte naladěn na vašem přijímači. Začíná Host do domu a jeho první pravidelný pořad, 30 minut glosování některých událostí či jevů u nás nebo za našimi hranicemi. Zajímá nás, jak některé z těch událostí a toho dění vnímá a vidí Jan Macháček, publicista z týdeníku Respekt a nadšený blogger. Dobrý den.
Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Honzo, mírnější zimy v posledních letech začaly mít evidentně vliv i na tradiční zvyky a rituály zvířat. Jak jsem se dočetla, tak ačkoli je prosinec, tak medvědi třeba ve Vysokých Tatrách ne a ne usnout.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Tak o spaní medvědů nic nevím, tak aspoň se něco dozvím od vás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tím jsem jenom uvedla první téma, o kterém se chceme pobavit v dnešním Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha, a to je oteplování. Ostatně světoví lídři míří do Kodani řešit tento problém. Jak vy jej vnímáte a diskusi vůbec, jak se o tom také informuje v médiích?

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Tak mně připadá, že ta česká zatím, protože, protože ten summit bude trvat skoro 14 dní, takže ta česká diskuse nebo ty informace, které média přináší, jsou zjevně ovlivněna tím naším lokálním diskursem, kde se jaksi pořád diskutuje o tom, jestli se otepluje, nebo se neotepluje, jestli to někdo vlastně vymyslel schválně, zkorumpoval nějakými zelenými technologiemi. Jsou tu prostě různá temná podezření a tak dále, jakoby to může vyvolávat v lidech pocit, že na tom summitu se třeba tady diskutuje o tom, jestli se vůbec otepluje, nebo ne. Samozřejmě tím nechci vylučovat nějaké kritické myšlení, to je samozřejmě základ všeho, otevřenost oponentuře a tak dále. Ale já si myslím, že to by se mělo dít mezi především těmi odborníky jako takovými, protože na tom summitu se skutečně už nezpochybňuje, jestli se otepluje, nebo ne, ale ta debata se soustředí na to, co se s tím dá dělat od emisí po stavění hrází a tak dál. A je zvláštní, jak nás taková ta ..., to ideologické myšlení trošku dokonce překonává i naši vaši vlastní zkušenost. My samozřejmě nejsme Holandsko nebo Dánsko nebo nějaké ostrovy v Indickém oceánu, máme pocit, že jsme chráněni v tom českém kráteru těmi horami ze všech stran, což je sice pravda, ale patrně není náhodou, jak často v poslední dekádě samotného v 15 letech dochází u nás k záplavám, že tady dochází vlastně prostě k průtržím mračen, že se sebere voda odkudsi prostě řecké oblasti a tady se ty mraky úplně vylijí, to dříve skutečně nebylo, i když lidská paměť je krátká, takže vlastně i u nás se ty globální změny projevují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To určitě, protože minulý týden jsme třeba měli teplé kabáty, dneska by stačil i baloňáček, ačkoliv je dnes osmý, 8. prosince.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Jasně, ale do toho jsem úplně se nechtěl plést, protože na rozdíl od některých politiků v této zemi já nejsem expert na počasí, ale rozhodně jsem chtěl jenom upozornit na to, že na tom summitu se vlastně nemluví o tom, jako může někomu připadat u nás, to znamená, jestli se otepluje, nebo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je bezesporu, bez jakýchkoliv debat. Co lze očekávat od toho summitu? Posuneme se někam, bude přijata dohoda?

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Tak zatím to vypadá, že ano. Teďka je samozřejmě otázka, jestli ta dohoda bude stačit nějakým způsobem dohnat ten vývoj nebo ten predikovaný vývoj v tom oteplování a jestli skutečně mu dokáže efektivně zabránit, nebo jestli za 2 roky hned bude další summit, kde se bude muset nějakým způsobem přitvrdit, čemuž některá čísla nasvědčují, ale uvidíme. Já bych dohodu předpokládal, samozřejmě nejprve budou ty delegace jednat, předjednávat, pak tam teprve přijedou ty hlavy států a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem dnes by měl podle agentur právě přiletět do Dánska americký prezident Barack Obama, od kterého všichni očekávají velká slova.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Tak to se mimochodem i spekulovalo, myslím, že je zajímavé téma, že by mohl Barack Obama přijet do Prahy, jak jsem zjistil z Mladé fronty, myslím, v pátek, ale bylo by zajímavé vědět, jak na to ..., odkud vlastně ta informace prochází, protože já jsem si včera dělal takový svůj soukromý průzkum mezi lidmi, kteří by o tom mohli něco vědět a oni o tom nevědí vůbec nic, ale to se prostě stává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká publicista Jan Macháček z týdeníku Respekt, který je hostem dnešního vydání Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti Českého rozhlasu 2 - Praha, ve společnosti pořadu Jak to vidí, který dnes hostí publicistu týdeníku Respekt Jana Macháčka. Ještě připomenu, že Jak to vidí vysíláme vždy od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu. Přepis pořadu i zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 - Praha na adrese rozhlas.cz/praha. No, a zájemci se mohou na nás také podívat, pokud jste právě v živém vysílání prostřednictvím našich webových kamer, stačí kliknout na naše webové stránky. Další téma, které jsme s Janem Macháčkem zvolili pro dnešní Jak to vidí je probíhající sjezd evropských socialistů, který vás zaujal, který také sledujete a tady je zajímavá otázka, proč bychom vlastně měli ten sjezd sledovat, co je na něm, nebo co by mělo být zajímavé a důležité, proč o tom mluvit?

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Tak já jsem dneska takový mediální kritik, já to tolik nesleduju, ale sleduju ty média, jak o tom ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy sledujete reakce těch médií.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Samozřejmě, aby si někdo nemyslel, že sedím na sjezdu evropských socialistů, na což nemám čas. Ale chtěl jsem jenom říci, že ať člověk je, anebo není socialista, tak samozřejmě je třeba prostě uznat, že zhruba, řekněme, polovina politiků, kteří sedí všude v Evropě v různých národních parlamentech nebo v parlamentu Evropském a tak dále, jsou lidé, kteří jsou levicového smýšlení, jsou to sociální demokraté, nebo socialisté a i když se to někomu nelíbí, tak samozřejmě není možné vylučovat z jakési pozornosti, protože se tam může dít spousta zajímavých věcí a třeba, řekněme, prezidentem té internacionály byl zvolený dánský socialistický politik a Dánsko je velmi zajímavé i z pohledu toho, co se děje v celé Evropě s ekonomikou a tak dále, tak Dánsko je už posledních 10 let dáváno za příklad takzvané flexikuritě, což je kombinace pružnosti a bezpečnosti na trhu práce. To znamená, že v Dánsku je kupříkladu možné propustit kohokoliv z práce bez jakékoliv výpovědní lhůty, bez jakéhokoliv odstupného, ale stát je v tu chvíli samozřejmě povinen tomu člověku plnit, platit poměrně po dlouhou dobu vlastně to nejenom v podporu v zaměstnanosti, ale vlastně příjem, který se rovná tomu příjmu minulému, ale nesmí to být zátěží pro toho zaměstnavatele. Čím chci říct, že v tom proudu těch levicových stran v Evropě najdeme nesmírné množství zabarvení a názorů. Je třeba známo, že britská Labour Party, což je teda další odstín, který bych měl vůbec říct, že všimněme si, že Labour Party se jmenuje třeba strana práce, to znamená, ukazuje to, což není novinka, ale je to věc, kde trošku zapomínají některé strany socialistické, že vlastně to má být smyslem levicové politiky třeba, aby lidé měli práci a v tom podmínkách, které se proměňují, se mohou proměňovat i ty politiky v tom smyslu tak, aby zařídily, aby co nejvíce lidí mělo práci nebo o ní nepřicházelo, k čemuž se dá dospět různými postupy. Tony Blair, jak známo, ve více ohledech ač vedl Labour Party a byl britským premiérem, kopíroval různé postupy Margaret Thatcherové, než nějaké staromódní řekněme recepty francouzských nebo německých sociálnědemokratických politiků. Takže je to nesmírně zajímavé vědět, jak se ty levicové strany v Evropě staví k té, vůbec k těm dopadům hospodářské krize, z toho, jak z ní ven a tak dále, a tak dále. Ale tady mám pocit, že se na to dívají trošku tak, že se tam promenuje Jiří Paroubek s kýmsi, ale přitom je to poměrně velká událost, že se tady něco takového děje, ať už, ať už těm partajím fandíme, nebo ne, tak je to prostě zajímavé a důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Macháček, publicista z týdeníku Respekt, který je dnes hostem pořadu Českého rozhlasu 2 - Praha Jak to vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V půlhodince Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha, která dnes hostí publicistu z týdeníku Respekt Jana Macháčka se dostáváme k dalšímu tématu, o kterém se chceme pobavit, a to je vracející se inflace a růst nezaměstnanost, alespoň podle titulků. Dnes by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnit nová data údaje o nezaměstnanosti, data o inflaci zveřejní Český statistický úřad zítra. Podle většiny indikátorů hospodářské krize krize opravdu končí, ale je přece jenom lepší zůstat jaksi ve střehu. Myslíte, že si můžeme konečně oddechnout?

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
No, já myslím, že si určitě nemůžeme oddechnout, protože to, co se v tuto chvíli děje a Česká republika není v tomto ohledu úplně výjimečná, musíme se na to podívat v globálním kontextu, že v těch statistikách vidíme, že hospodářství začíná mírně růst, ale zároveň se nevytváří příliš pracovních příležitostí a nezaměstnanost v Evropě především bude ještě nějakou dobu stoupat. My si k tomu můžeme přičíst to, že pořád ta krize sem přišla s jakýmsi zpožděním a pořád máme jakési zpoždění v reakci na to, co se děje, i když to zpoždění se možná zkracuje. Ale všude ve světě, v Evropě i v Americe se diskutuje o takzvané jobless recovery, je podobné jako v roce 92. Ta jobless recovery znamená jaksi oživení bez pracovních příležitostí, je tu růst, je tu oživení, ale kde jsou ty pracovní příležitosti. Ono vždycky tady je nějaké zpoždění a já si pamatuju, že vlastně už v roce 92 před soubojem o prezidenta mezi Georgem Bushem starším a Billem Clintonem vlastně, když už oživení přicházelo, tehdy taky byla recese, ale nebyla ještě v statistikách vidět, tak vlastně kvůli tomu samozřejmě to byl jeden z posledních důvodů, proč George Bush starší ty volby prohrál, ale ještě několik měsíců po volbách vlastně, když už v těch statistikách ten růst byl patrný, tak pořád nezaměstnanost rostla a rostla. Bill Clinton svolával různé summity ekonomů, co se s tímto fenoménem bude dělat. Publicisté různí sepisovali knihy, že to je nový vlastně fenomén, že hospodářství roste, ale nevytváří pracovní příležitosti. Pak se ukázalo, že to tak není, že ty pracovní příležitosti přece jenom se začínají normálním způsobem objevovat a každý na ten diskurs jaksi zapomněl, a teď je to tady znova, znova se mluví o tom, že přichází oživení, ale bez pracovních příležitostí. Ale každopádně, pokud ta nezaměstnanost poroste ještě dlouho, pokud ještě dlouho ty podniky budou jaksi přizpůsobovat zaměstnanost novým podmínkám a nové, řekněme, nižší úrovni výroby, tak to samozřejmě má svůj psychologický dopad. Když budou ještě delší dobu lidé přicházet o práci, tak vlastně v každé rodině bude pomalu někdo, kdo nemá práci, nebo o ní přišel nedávno, nebo o ní může přijít, a to může mít významný psychologický dopad na spotřebu. Lidé znovu mohou začít šetřit, omezovat, spořit, omezovat spotřebu, takže vlastně by mohlo teoreticky dojít k nějakému dalšímu třeba výkyvu té recese nebo krize, když už tomu chce někdo říkat krize. Takže z tohoto pohledu ještě nemáme opravdu vyhráno. Samozřejmě relativně ve srovnání s některými jinými zeměmi, Maďarskem, Španělskem a tak dále, je nezaměstnanost v České republice stále relativně velmi nízká, což ovšem ale neznamená, že to není problém. My máme velký problém s určitými regiony, kde se vytvářejí vlastně jakoby pasti, když tam zkrachuje jedna, jeden podnik, tak ..., a lidé pořád stále, pro lidi pořád není snadné, pořád to neumí a nejsou na to zvyklí se stěhovat rychle za prací někam jinam, nebo jezdit 100 kilometrů za prací někam jinam, takže u nás je to hlavně problém z hlediska vzniku určitých jako i sociálních pastí v určitých mikroregionech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, že váhavé oživení tady je, ale ta nezaměstnanost roste. I ta ekonomika nebo ty ekonomiky, které přece jenom už se, řekněme, nebo se nějak revitalizují, vzpamatují, kdy začnou přicházet ty nové pracovní příležitosti, lze tohle nějak odhadnout?

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
To právě nelze odhadnout, ale rozhodně to přijde se zpožděním za tou, za tím oživením a teď je otázka samozřejmě, jak to zpoždění bude velké, bude to stejně dlouhé zpoždění jako v roce 92 v Americe, když jsem o tom mluvil, kdy vlastně po roce přišlo oživení, ale řekněme, 5 měsíců trvalo, než začla klesat nezaměstnanost. Může to zpoždění v nových podmínkách být ještě delší, nebo naopak kratší, na to já nemám odpověď, ani ekonomové. Nejlepší ve světě se o tom dohadují a přou a diskutují, takže já bych, já jenom musím říct, že nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme jednou společně právě v pořadu Jak to vidí, který posluchači poslouchají, tak v tuto chvíli rozebírali, jaké písmeno bychom přisoudili průběhu té hospodářské ekonomické krize, jaké písmeno třeba byste zvolil dnes, které by nejvíce vystihovalo ten průběh, možná i to, jak říkáte, to oživení bez práce?

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Tak to je pořád spoustu variant. Já si myslím, že to není vysloveně krize jednoduchého V, ale připomíná mi to spíše písmeno U, ale to písmeno U může mít tvar trochu se blížící písmenu L, protože vlastně to oživení je velmi chabé a těžko skoro rozlišit, že je kousek nad nulou, tak něco mezi U a L, ale ještě se samozřejmě mluví, když jsem mluvil o tom druhém výkyvy, že by mohla vzniknout i krize ve tvaru písmene W, to znamená, kdyby tam byl ten druhý výkyv, tak by to bylo jakoby W, ale to můžeme spekulovat různě, protože těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těžko říct. Teď jsem si napsala W, když je obrátím, tak je to ..., vypadá to téměř jako M, M jako Macháček Jan, publicista týdeníku Respekt, který je dnes hostem pořadu Jak to vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady Český rozhlas 2 - Praha, pořad Jak to vidí, ve kterém dnes s Janem Macháčkem otevřeme další téma. Mohli bychom je nadepsat jako pád pyšného impéria, řeč bude o Dubaji. Politikové ve Spojených státech se, tuším, před 3 lety obávali, aby Arabové z Dubaje neovládli vlastně jejich přístavy, dokonce tehdy se objevil zákon, který měl jaksi vykoupit domácí podniky, právě zabránit tomu vykoupení v uvozovkách domácích podniků bohatými ropnými šejky. Nyní Dubajci shánějí peníze, kde se dá. Překvapilo vás to, nebo dalo se to čekat? Musíme říct, že ten dubajský trh s realitami téměř zkolaboval, zisky z ropy také se snížily a také vlastně ta hodnota dubajských investice právě v souvislosti s tou krizí se srazila.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
No, tak ono ty ceny nemovitostí v té Dubaje se zhroutily už jako dávno, nebo poklesly třeba na polovinu, ale co odstartovalo to, že se o té Dubaji teďka mluví, je to, že vlastně Dubaj požádala svoje věřitele, respektive ten dubajský státní rozvojový nebo realitní podnik jako, řekněme, státní korporace, což se pro mnohé rovná státu, a to je právě jedna komplikovanost, která se teprve uvidí, požádala věřitele o rozložení, jiné rozložení splátek, o pozastavení splátek všech těch úvěrů a samozřejmě je to určitě, když se na to podíváme, tak existují, je vlastně paradoxní, že když někdo začne stavět příliš jaksi pyšné velkolepé stavby, jako je třeba ten mrakodrap, že to nikdy nevěští nic dobrého, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Palmový ostrov.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Všichni znají cosi o ..., palmový ostrov, všichni znají samozřejmě Babylonskou věž, ale je zajímavé, že když Malajci postavili ty /nesrozumitelné/ v Kuala Lumpur, tak přišla asijská krize, to bylo v roce 97 a teďka vlastně, když Dubajci postavili nejvyšší mrakodrap, který je mimochodem dvakrát větší než každý jiný, co by ho měl následovat, zase se ruku v ruce s tím dostavila neschopnost splácet vlastně úvěry. Ale jsou tam i věci, kde skutečně ta pýcha jaksi volá do nebes z hlediska normálního rozumného pohledu. Je zvláštní, že to nikoho už jaksi netrklo dříve, protože oni stavějí ty obrovské gigantické umělé palmové ostrovy ve tvaru palmy teda a vysloveně říkají v těch propagačních materiálech, že to je největší inženýrské dílo lidstva poslední doby a že to bude vidět až z vesmíru, tak ta pýcha z toho vysloveně kape a obyčejně by možná stačilo si číst pohádky a něco, aby se člověk dozvěděl, jak to může skončit. Potíž je v tom, že bohužel prostě především bankéři opět a mimochodem zase do značné míry britští bankéři, kteří byli velmi postiženi a vysmíváni za své rozhodování už v té finanční krizi, která vypukla před 2 lety, zase se ukázalo, že ty banky investovaly prostě obrovské miliardy eur nebo liber nebo dolarů do těchto projektů, ale zase musím říct, že na druhou stranu ty Spojené arabské emiráty jako takové jsou, řekl bych, velmi silné a zdravé, protože jenom jeden z nich, tedy zdravé, samozřejmě jsou to ekonomiky opírající se o těžbu ropy, ale ten Dubaj jako jediný z nich vlastně se soustředil především na ten obchod, na turismus, na bankovnictví, na tyhle gigantické projekty, kam chtěl samozřejmě nalákat nejbohatší lidi světa a celebrity, aby si tam prostě kupovaly ty svoje sídla, aby to bylo takové místo, kam se vlastně jezdí a ne, kde se jenom těží ropa a kde se obchoduje a asi se mnoha investorům zdálo, aniž by jaksi studovali detaily, že všichni známe, že existují Spojené arabské emiráty, ale nikdo se moc nezabýval tím, jak jsou doopravdy spojené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
To znamená, najednou se všichni diví, že ty ostatní emiráty, především Abú Dhabí, který je z nich nejbohatší, který skutečně má rezervy ve výši několika set miliard dolarů, že najednou nechtějí mít s tím krachem v té Dubaji nic společného. A je tu ještě jedna poslední důležitá věc, možná na to má mnoho zajímavých aspektů včetně toho, jak funguje v arabském světě bankovnictví a jakési islámské dluhopisy a podobné věci, to bysme o tom mohli mluvit dlouho, ale je vlastně z tohohle pohledu vlastně zajímavé, jak, jak vlastně ta kooperace prostě mezi těmi emiráty se nakonec vyvine, kdo co zaplatí, nebo nezaplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se ale říká, že ty otřesy u Perského zálivu pocítíme i my tady ve střední Evropě, dokonce v Německu právě je dost firem, které se v Dubaji podílely na tom prudkém růstu výstavby, takže ty důsledky krize v Dubaji, v emirátu pocítíme i tady.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Ano, a to jsou ..., v dnešním světě je všechno samozřejmě velmi propojené a každé špatné informace se velmi rychle šíří a ten nejdůležitější kanál, kterým se ta nervozita k nám do střední Evropy přenese, je vlastně určité zvýšení averze k riziku a pořád vlastně, řekněme, se trhy ve světě dělí na ty vyspělé a takzvané nově vznikající nebo nové trhy, takzvané emerging markets, my pořád patříme k těm emerging markets a samozřejmě jde o to, že pro všechny projekty, ať už komerční nebo státní nebo pro financování dluhů v těchto, v těchto zemích, které patří mezi ty emerging markets, bude cítit ta vyšší averze k riziku. Takže pro země, které mají skutečně deficit v katastrofální výši, což musím upozornit, že my v tuto chvíli ho ještě nemáme v katastrofální výši, ale mám na mysli Řecko nebo Irsko nebo Maďarsko, pro ně bude daleko obtížnější a nákladnějších ty svoje schodky financovat, protože kdokoliv si bude chtít koupit dluhopis řecký nebo maďarský, tak bude ochoten učinit pouze za výrazně vyšší úrok. A averze k riziku samozřejmě může postihnout i spoustu komerčních projektů, protože banky prostě budou zvyšovat svoje marže. Jak dlouho to bude trvat, nechci předpovídat, ale to je ten hlavní kanál, kterým se vlastně neschopnost Dubaje splácet u nás projeví. Já jsem ještě chtěl říct jednu věc, na kterou jsem předtím zapomněl, že spekuluje se, že vlastně v Dubaji se jaksi třeba také pokusili, protože tam byl obrovský stavební, konstrukční boom, že oni se pokusí tím, jak nejsou schopni splácet ani těm věřitelům díky tomu znovu projednat ty ceny těch stavebních prací a pokusit se je srazit dolů, a že to je vlastně ..., že tato spekulace možná stála za tím, za tou myšlenkou prostě požádat ty věřitele o odklad splátek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl pohled publicisty Jana Macháčka na některé události a dění kolem nás v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha. Připomenu, že můžete si přepis dnešního pořadu i jeho zvukovou podobu nalézt na našem webu rozhlas.cz/praha. Pane Macháčku, děkuji moc a budu se těšit opět na slyšenou.

Jan MACHÁČEK, publicista, týdeník Respekt
--------------------
Děkuji. Na shledanou.