Jak to vidí Jan Macháček - 7.1.
Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl publicista a komentátor Jan MACHÁČEK. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech dopoledního vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha vám přeje Zuzana Burešová a taky komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček, který je hostem rubriky Jak to vidí. Vítám vás tady, dobré ráno.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Dobré ráno.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Macháčku, jaké je ráno komentátora? Musíte si pročíst všechny deníky, sledovat internetové zpravodajství a komentáře svých kolegů?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No,tak já mám takovej ten zvláštní produkt, kterej, je to denní komentář na respekt.cz. Je ho možný číst i na CZ a ten vždycky vlastně píšu celé dopoledne, protože od dvanácti už je možné si ho přečíst nebo dostávat do e-mailu. Takže, vlastně já samozřejmě, ano, celé dopoledne pracuju, ale tištěný média v tu chvíli nesleduju, především sleduju nejrůznější internetové servery ve světě a tak.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Od nás,tedy z budovy Českého rozhlasu, budete mířit domů nebo do redakce a budete se zabývat aktuálním děním. My jsme si včera povídali, která témata pro naše posluchače vybereme. Jako první jsme se rozhodli,že vybereme situaci v Řecku. Na konci roku Řecko stálo před státním bankrotem, je začátek roku a stojí před ním znovu. Samozřejmě nic moc se nezměnilo,ale víc se o situaci v Řecku mluví. Můžeme si povědět o těch kořenech, proč Řecko se dostalo do takové situace?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak jsou to samozřejmě dvě hlavní skupiny důvodů, řekněme. Tu jednu bysme si mohli označit jako vnitřní, ty druhé důvody jako vnější. K těm vnitřním samozřejmě patří především dlouhodobě špatné, nezodpovědné vládnutí. To znamená něco, co možná začínáme trošku si být toho vědomi i u nás, to znamená dlouhodobě předražené státní zakázky, hodně korupce, přeplacení státní úředníci a státní zaměstnanci, tedy placení daleko více, než si stát může dlouhodobě dovolit, štědrá penzijní politika a tak dále. Vůbec celkově nezodpovědná správa rozpočtových věcí. K tomu si můžeme přičíst skutečnost, že členství v eurozóně zrovna Řecku teda příliš nesvědčí a Řecko patrně nemělo být vůbec do eurozóny přijato, protože vlastně nakonec je i známo, že bylo přijato na základě velmi zkresleného účetnictví, za které zase ale je zodpovědno to špatné vládnutí,takže to souvisí s tím, co jsem říkal před tím. Navíc být nebo nebýt v eurozóně není jednoduchá taková jako statická věc,do té eurozóny se dá vstoupit s příliš silným kurzem nebo s příliš slabým nebo se tam dá vstoupit dobře. Řecko tam evidentně vstoupilo vlastně s příliš silnou měnou. A k těm důvodům vnějším patří to, že vlastně přišla ekonomická, globální ekonomická krize, za kterou Řecko samozřejmě nemůže, která udeřila zvenčí a která jakoby všechny tyto dlouhodobé problémy obnažila. To znamená, Řecko je velmi silně závislé na turistickém ruchu a došlo vlastně jakoby k poklesu toho zájmu o Řecko jako destinaci k dovolené. A druhý vnější důvod je, že ta situace, ke které došlo před měsícem zhruba v Dubaji, obnovila jakousi nervozitu na trzích a všechny země, které vlastně se dostaly do nestabilní situace ve vztahu k dlužníkům, byly najednou daleko víc vidět a bylo pro ně daleko obtížnější ten dluh financovat. Tolik takhle jako ve stručnosti. Ale ještě by se vlastně dalo cosi vypíchnout, ale to možná přijdeme ještě.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních dnech přicházejí zprávy, že Evropská unie Řecku nepomůže, protože mu právě vytýká to, že skutečně velice špatně hospodařilo a že ten požár hasit Evropská unie nebude. Chystají se určitá jednání v Aténách. Ale Řecko, dá se z těch vyjádření mít takový pocit,že je velmi optimistické. Prostě oni tvrdí, že mají svá řešení a že se nebojí té budoucnosti. Jaká jsou ta řešení? Ona jsou možná trošku podobná těm řešením, která čekají nebo měla by čekat i naši republiku.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No,tak ještě k té Evropské unii, Evropská unie v tuto chvíli ani nemůže pomoci nebo respektive, co se týče pravidel eurozóny, což je, řekněme, taková podmnožina uvnitř Evropské unie, tak v těch pravidlech je jasně řečeno,že vlastně je to zákaz jaksi vykupovat z problémů ty, kteří se do nich dostanou. Druhá věc ovšem je,že se mluví o určité možnosti změny pravidel. Ne, aby mohl být někdo zachraňován, ale aby bylo jasné, za jakých podmínek se bude postupovat vůči někomu, kdo není schopen dostát svých závazků, což všichni známe. Nebo všichni to tedy neznáme, ale známe to jaksi z reálné ekonomiky, když se nějaký podnik dostane do potíží, za jakých podmínek a kdy musí vstoupit do konkurzu, kdo to navrhuje a tak dále, jsou nějací konkurzní správci, jsou věci, které ten zákon předepisuje. Dokonce jsem včera v televizi viděl, že velmi přibývá v České republice lidí, kteří se vzdají do osobního bankrotu, takže lidé to, řekněme, znají. Tak něco takového bude muset, nějaká pravidla budou muset být stanovena i vůči státům, pokud se ta situace ještě vyhrotí. Jinak k těm řešením, samozřejmě ty mohou být více nebo méně drastická. Budou muset být snižovány patrně mzdy ve státní správě státním úředníkům, policistům, třeba budou muset být zvýšeny razantně daně. A pokud je v Řecku ještě na prodej nějaká infrastruktura, tak tu určitě bude třeba privatizovat. A když ani to nepomůže, pak je vlastně jako jasné,že na základě jednání s těmi věřiteli by musela být nějakým zásadním způsobem omezena dočasně autonomie řecké fiskální nebo rozpočtové politiky. Nejdůležitější slovo v tom samozřejmě bude mít v Evropské unii Německo, protože Německo je ten, kdo vlastně většinu těchto věcí platí, bude platit a financovat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček je hostem ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. Už jsem naznačila před chvílí moji otázku. Co máme společného, naše česká ekonomika s řeckou ekonomikou?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, já si myslím, že poměrně málo a v tomto ohledu jsem poněkud optimističtější. Řecko je, ač je člen Evropské unie a eurozóny dokonce, tak je to země výrazně závislá na tom turistickém ruchu, to už jsem zmínil. Zemědělství, kterému se zase tolik nedaří možná jako dřív v současné době, ale v Řecku se toho poměrně málo vyrábí, jak známo, zatímco v České republice donedávna. Dokonce podíl průmyslové výroby v tom celkovém bohatství dokonce rostl, což taky nevím, jestli je úplně dobře,ale ta struktura té ekonomiky je naprosto jiná. Ta naše poloha vlastně mezi Německem a zbytkem střední Evropy a východem, řekněme, je taková úplně jiná, jsme výrazně tranzitní země, máme z mnoha ohledů výhodnou strategickou polohu. A přece jenom, jakkoliv nejsme spokojeni nebo máme velmi dobré důvody k tomu být nespokojenej s vývojem na naší politické scéně a, řekněme, s kvalitou vládnutí,tak pořád ještě se to nedá úplně srovnávat podle mého soudu. Zajímavé také je, že vlastně ten faktor té disciplíny a možnosti se někam dostat je velmi důležitý. A kdybychom si srovnali Turecko a Řecko v poslední době, tak Turecko, které velmi usiluje o to stát se členem Evropské unie nebo se třeba dostat do té eurozóny se velmi snaží a to jejich vládnutí je mnohem více podřízeno nějaké disciplíně, protože když ještě někde nejste a velmi po tom toužíte, tak se trošku snažíte. Kdežto to Řecko se snažit přestalo, a dokonce paradoxně, přestože Turecko není členem Evropské unie, financování tureckého dluhu je v tuto chvíli levnější nebo, ono se to samozřejmě mění v řádu dnů a týdnů, ale je to dokonce levnější a jednodušší než financování dluhu pro Řecko, které je členem eurozóny, což je skutečně velká, řekl bych, ostuda.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Z té řecké ekonomiky se dostaneme zpátky do české ekonomiky. Máme obří deficit, to je téma, které plní ekonomické rubriky. Václav Klaus už nechce podepisovat zákony, které by ho ještě víc zvyšovaly,zvyšovaly tedy ten deficit. Někdo může namítnout, že to je levicové řešení. Co si o tom myslíte vy?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, levicové řešení ze strany prezidenta? Spíš se někde objevilo, že vlastně prezident nechce podpisovat levicové zákony, protože ty jako by navrhují více utrácení. On spíše řekl, že nebude pod ty své zákony, které mohou zhoršit deficit. Tak já vlastně přemýšlím, co to všechno je, protože ten deficit se dá zhoršovat dvojím způsobem. Tím, že třeba si snížíte daně nebo je dokonce adekvátně nezvýšíte. A pak těmi výdaji. Ale u těch výdajů je samozřejmě důležité zase se podívat, které výdaje mohou tu situaci vylepšit, teda zhoršit krátkodobě a naopak třeba vylepšit dlouhodobě. To zas není tak jednoduchá věc. U té struktury toho deficitu je třeba se podívat na to, do jaké míry je způsoben tím prudkým výpadkem ekonomiky, to znamená i výběru daní a do jaké míry je strukturální, dlouhodobý a tak dál. A pokud začnu škrtat nebo pohybovat s daňovými sazbami,tak by to mělo být vždycky podrobeno analýze toho, jaký dopad to může mít na hospodářský růst.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte vy vyhlídky naší ekonomiky v tomto roce?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, česká ekonomika je velice jednoznačně závislá na vývoji v Evropě a ve světě. Jsme velmi otevřená ekonomika, jedna z nejotevřenějších na světě, jsme velmi provázáni s ekonomikou německou a kdybysme my se tady na hlavu stavěli, tak pokud se něco výrazného nezmění v západoevropských ekonomikách a v německé především, tak se ani nic výrazného nezmění k lepšímu u nás, to si prostě nedělejme iluze. A o tom, jak to bude se vyvíjet v západní Evropě, pořád přicházejí velmi rozporuplné signály každým dnem a nikdo skutečně nemůže nic přesného odhadovat. Máme tu, na jedné straně přicházejí o něco lepší zprávy, co se týče zaměstnanosti, nebo respektive nezaměstnanost už nestoupá tak rychle jako dřív. Na druhou stranu jsou tu v oblasti průmyslu a v těch indexech důvěru těch průmyslníků a obchodníků ta čísla nejsou dobrá. Klesá objem, pořád klesá objem úvěrů do té reálné ekonomiky, to znamená, že banky nejsou příliš ochotny půjčovat a riskovat. Na druhou stranu většina ekonomů pořád říká, že to nejhorší je samozřejmě za námi a že už nějaký růst přijde, ale skutečně těžko říct. V tuto chvíli, pokud se někdo chlubí tím, že ví, jak to bude,tak je to podvodník.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
O aktuálních tématech si povídáme ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha v rubrice Jak to vidí s komentátorem týdeníku Respekt Janem Macháčkem. My v podstatě v tom tématu krize ještě zůstaneme, ale přesuneme se dál, přesuneme se do Islandu. Když začínala ta krize, tak jsme zaznamenali pád několika klíčových islandských bank, kde měli své vklady střadatelé z Británie, Nizozemí a v podstatě o ty své peníze přišli. Parlament islandský schválil, že je nahradí,ty vklady. Šlo o částku 6 miliard dolarů. Nicméně prezident tento zákon smetl se stolu. Proč?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak asi proto, že, jak to s politiky bývá, chce být populární nebo chce být znovu zvolen, protože je samozřejmě jasné, že lidem se to platit nechce, že tam probíhá na Islandu výrazná petiční akce, kterou v průzkumech podpořila, asi teda jí podpoří většina lidí. Takže, prezident, jak jsme z politiky zvyklí, dělá to, co chce většina lidí a lidem se to samozřejmě nelíbí, že mají něco platit. Druhá věc je, jestli je jim to dostatečně ze strany politiků vysvětleno, jaké to může mít důsledky pro tu zemi dlouhodobě, když jaksi nesplní svoje závazky. To znamená,že kupříkladu, jak známo, Island velmi touží po tom stát se brzy členem Evropské unie, Island velmi touží po tom stát se nějakým způsobem dokonce rychle členem eurozóny, což by se mu asi nepodařilo, kdyby se takto choval. Na druhou stranu se nelze trošku těm lidem divit, protože oni mají pocit, že ta naprosto bezhlavá a bláznivá politika, kterou prováděly tamější banky, a to samozřejmě za silné finanční asistence zase znova britských, švédských, holandských bank, které jim půjčovaly horem dolem, že to je politika, z které profitovalo pár set nebo desítek jedinců, kteří jakoby ten systém takhle řídili nebo nastavili. A obyčejní Islanďané mají pocit, že oni za tyhle excesy prostě nemohou a jsou rozhněvaní, že to mají platit a mají pocit, že ti bankéři mají nějak za to být zodpovědní oni sami, protože většině těch lidí asi nikdo nevysvětlil, jakým způsobem oni zrovna za to můžou, na čemž se projevuje trošku problém vlastně těch zemí, které ta finanční krize zasáhla vlastně nejdříve. Možná obecně v Americe, v Británii, ve Skotsku, v Holandsku mnoho voličů je velmi rozhněváno na bankéře a nejenom, že jsou rozhněvaní na bankéře, hlavně jsou rozhněváni proto, že ze svých daní vlastně de facto tyto excesy finančního sektoru prostě budou muset financovat. Takže, ty excesy toho sektoru bankovního platí lidé, kteří chodí normálně do práce. Takže, ten hněv vůči bankéřům nebo některým bankéřům není jenom otázkou Islandu, ale možná se tam projevuje něco, čeho brzy budeme svědky i leckde jinde.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně přece jenom možná islandská vláda hodně, hodně riskuje. Možná se to může někomu zdát velmi nezodpovědné, protože, jak už jsme říkali, oni touží po vstupu do Unie, potřebují peníze, zastaví se jim zahraniční pomoc, víme, jak si stojí islandská ekonomika. Taky se vám zdá, že to je nezodpovědné? Nebo, už jste sám naznačil, že to svým způsobem chápete.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, je to samozřejmě nezodpovědné,ale myslím, že se to právě netýká celé vlády, že to se týká prezidenta, zatímco parlament před tím postupoval poměrně zodpovědně. Ale teď je otázka, jestli v tom referendu, jestli bude vyhlášeno referendum, což je pravděpodobné a v tom referendu samozřejmě voliči se vyjádří tak, že to platit nechtějí, to si nedovedu představit, že by najednou byli zodpovědní, zvlášť když je podpoří prezident. Ale tak pak je na těch ostatních politicích, kteří si uvědomují vážnost situace, aby to lidem se pokusili včas ještě vysvětlit, o co jde a jaké to může mít důsledky.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další téma probereme s komentátorem týdeníku Respekt Janem Macháčkem. Jenom budu citovat z tiskových materiálů. Zaměstnanci bank v londýnské City budou muset odvést jednorázovou padesátiprocentní daň z bonusů přesahujících 25 tisíc liber. Z toho vyplývá to,že banky se rády budou stěhovat do Švýcarska, aby tomuto opatření unikly. Zase dám stejnou otázku, jako jsem dala před několika minutami. Někteří soudí, že to je levicové rozhodnutí.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, levicového na něm rozhodně nic není. Můžeme se bavit, že je do určité míry populistické, ale zase se znova v tomhle tom těm politikům nedivte. My tady v České republice jsme skutečně nemuseli dávat do bank ani korunu v tomto desetiletí nebo v tom uplynulém desetiletí na rozdíl od 90. let, takže skutečně tady důvod k hněvu není. Ale prostě situace v Británii je úplně opačná. Dokonce spoustu těch bank, které jsou dosud částečně znárodněné nebo čerpají nebo čerpaly státní pomoc,tak vlastně si ty bonusy vyplácejí a možná v tomto ohledu ten populismus zase není úplně tak nezdravý. Je to jednorázová daň a já si myslím, že ty banky to říkají, že odstěhují do Švýcarska, ale v podstatě to ani náhodou podle mého soudu nehrozí, protože na to investiční bankovnictví a bankovnictví jako takové je navázáno spoustu infrastruktury, kterou ty bankéři ke svému životu potřebují, účetní firmy, právní firma. Angličtina mimochodem, protože to je taky velmi podstatný faktor, proč ty banky jsou v Londýně. A já samozřejmě, kdybych byl představitelem Golden Sachs nebo J. P. Morgan, tak taky budu říkat, že své evropské centrum přesunu do Švýcarska, abych jakoby měl nějakou páku na tu vládu. Ale myslím si,že oni to nakonec prostě neudělají,že to taková poziční válka, trošku vyhrožování. Možná se třeba jedna banka přesune do Švýcarska. Bude zajímavé sledovat, kdo by sebral odvahu udělat to jako první. Můžu se mýlit, ale nevsadil bych si na to, že to někdo udělá.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle opatření, k tomuto kroku se přidala i Paříž, ale ne Německo. Proč si myslíte, že Němci nesouhlasili?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, protože v Německu obecně ty platy manažerů jsou velmi nízké a přestože jde o soukromé firmy mnohdy, tak vlastně by německá veřejnost, kdyby tam někdo bral podobné peníze jako američtí nebo britští manažeři, by se proti tomu vzbouřila. Němci to mají prostě nastaveno jinak. A i když samozřejmě ty odměny manažerů i v Německu v posledních letech relativně rostly,tak pořád vlastně de facto jsou směšné ve srovnání s tím, jak jsou odměňováni manažeři v některých jiných zemích.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevíme pochopitelně, jak jsou velké jejich odměny, ale nepočítá se s tím, že by tohle opatření bylo i ve Spojených státech, protože tam, tuším, udělali maximální strop u těch manažerů, tak nemají potřebu zavést tyto bonusy.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
To danění těch bonusů. Tak ono taky, pokud, říkám znova, něco jednorázovou daní a to znamená, že v příštím roce už to platit nemá nebo by se to muselo v nějaké jiné podobě schvalovat znova, tak je to něco jiného než to, k čemu přistoupili v Americe, tam je to vůbec jinak, je to složitější. A liší se samozřejmě postup vůči bankám, které nějakým způsobem využívají státní pomoci a státních garancí a vůči bankám, které nejsou součástí těchto programů.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše povídání už za chvíli skončí, ale musíme probrat ještě jedno téma. To je hlavní vysílací téma v našem, tedy dnešním vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. Mluvíme o korupci v Česku. Nejen agenta-provokatéra by měl přinést takzvaný protikorupční balíček. A našich posluchačů už jsme se v anketách ptali, co si myslí o tom, co vlastně korupce je, jestli někdy byli vystaveni korupci a co se považuje za korupční chování. Stejnou otázku jako našim posluchačům položím i vám. Jak jsme podle vašeho názoru u nás s korupcí? Vy s tím máte velké zkušenosti. Nemyslím s tím, že by vás někdo uplácel, ale s tím, že jste členem správní rady Transparency International, takže můžete o tom pohovořit samozřejmě velmi.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak k těm posledním návrhům, to už je tady vlastně po sedmé, mi připadá, že někdo navrhuje agenta-provokatéra. Já si myslím, že je to dobře, že to je správné. A korupce je rozhodně jedna z oblastí, na kterou bysme se neměli dívat ideologicky, jinak se nikam nedostaneme. Tady pořád v této společnosti jaksi převažuje, že, pravice říká, že proti korupci se musí bojovat jenom malým státem a jednoduchými pravidly, ale přitom je není schopná prosadit a zavést. A levice zase spíš tíhne k těm sankcím a tak dále. Ale s korupcí je prostě potřeba bojovat všemi prostředky, to znamená, je potřeba přitvrdit ty sankce a zavést instituce, jako je agent-provokatér a zároveň je třeba zjednodušit pravidla tak, aby byla srozumitelná a jasná a nastavit i nejrůznější limity pro rozhodování prostě úředníku, zpoplatnit prostě některé věci, pokud je pro někoho výhodné, že chce něco zařídit dřív. Typicky třeba, když chce někdo mít dopravní značku 00001, tak musí být jasné, za jakých podmínek ji získá, kolik si připlatil, i když to je maličkost. Ale tam, kde samozřejmě jde zpoplatnit některé úkony, tak touto cestou jít. Prostě, pokud budou mít politici jenom na očích prostě ideologické brýle, tak se v životě tady v tom boji s tou korupcí nic nezlepší. Je potřeba prostě použít všechny prostředky, čerpat ze zkušeností zemí, které se s korupcí, které jsou na tom mnohem lépe. A to znamená, třeba Singapur, který de facto korupci vymýtil, já netvrdím, že bysme měli být jako v Singapuru, ale to je země, která skutečně používá velmi přísné sankce a zároveň třeba velmi dobře platí státní úředníky a má ta jednoduchá pravidla. Ale jsou i možná bližší příklady, skandinávské země a tak dál.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná o těch případech budeme dnes mluvit v Kávě o čtvrté ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. Naším hostem byl komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček. Jsem ráda, že jste přišel. Přeji vám hezký den a na slyšenou.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Vám taky hezký den. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.