Novinář Ivan Kytka: Monarchie je nemocná, ale v dobrém stavu. Král vyzval k pozastavení a semknutí

Zamyšlením nad projevem krále Karla III. uvádí korespondent z Británie pojednání o tamní společnosti. „Deset minut předtočeného video projevu pronesl bez jediného zaškobrtnutí a ujistil tak Brity, že monarchie je, byť jaksi poněkud nemocná, tak stále v dobrém stavu,“ říká novinář Ivan Kytka. Prořídlé řady královské rodiny podle něj působí zranitelněji, také proto, že kvůli zapletení do skandálu kolem sexuálního delikventa Epsteina přišel o titul prince králův mladší bratr Andrew.

„Pokud jde o obsah jeho projevu, řekl bych, že z něj zaujaly dva hlavní body. Jeden spočíval ve výzvě, aby se britské komunity na úrovni velkých měst, které jsou velice multikulturní, kde se objevují drobné praskliny v soužití, aby se v příštím roce co nejvíce semkly a sjednotily. Podobně jako zbytek Evropy, i Británie je rozdělena podle různých sociálních, ekologických a politických problémů,“ poukazuje korespondent na slova Karla III.

„Druhý bod, který mě osobně zaujal, že vyzval Brity k tomu, aby si v každodenním shonu našli občas čas na zastavení, zamyšlení a reflexi, protože v dnešní době internetu, sociálních sítí a hltání různých zpráv z různých zdrojů občas ztrácíme smysl pro zdravý rozum. Myslím, že Karel III. chtěl Britům říci: přestaňme horečnatě hledat nové zprávy a zamysleme se nad svým místem ve společnosti, nad tím, co můžeme udělat pro to, aby byla v příštím roce lepší než dosud,“ míní novinář Ivan Kytka.

Debata o médiích

Britská společnost od prosince debatuje o budoucí podobě veřejnoprávních médií. Obnovení Královské charty má BBC garantovat vysílací právo na dalších deset let.

„Objevily se v debatě dva zajímavé momenty. Současná britská labouristická vláda by možná zvážila, zda nepřevést část povinných koncesionářských poplatků na dobrovolné předplatné. Případně druhá možnost, která by byla v britském kontextu velmi revoluční, že by dovolila i televizi BBC, možná i pro rádio, malou účast televizní reklamy – proti čemuž by ostře brojila komerční konkurence, pro kterou je reklama velice důležitá jako zdroj obživy a existence,“ nastiňuje Kytka.

Čtěte také

Mediální analytik Rožánek: Česká veřejnoprávní média patří k nejkvalitnějším v Evropě. ČTK je unikát

Debata o veřejnoprávní BBC navazuje na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požaduje od BBC odškodné ve výši 5 miliard dolarů za sestříhání projevu, které posunulo jeho význam.

„V tomto ohledu je zajímavé, že i jindy trvalí kritici a odpůrci BBC nebo veřejnoprávního vysílání jako takového, se teď kolem BBC semkli a vyzývají i britskou veřejnost, aby tváří tvář soudnímu sporu BBC podpořili a aby ji zachovali přízeň a sympatie, aby vyšla z toho klání co nejlépe a dále existovala,“ poukazuje Ivan Kytka.

Integrace Británie

Král Karel III. ve svém projevu připomněl také letošní 80. výročí dne vítězství v Evropě a konec druhé světové války. Zdůraznil přitom důležitost podpory Ukrajiny zasažené ruskou agresí. Podle Donalda Trumpa, který se letos už posedmé sešel s Volodymyrem Zelenským, se možná mírová dohoda s Ruskem a Ukrajinou výrazně přiblížila. Také podle komentátora v roce 2026 konflikt ustane, ovšem kvůli vysílení.

Významnou roli v udržování vztahů s americkým prezidentem přisuzuje novinář britskému premiérovi Starmerovi. „Britská pomoc politická i vojenská byla nesmírně důležitá a zůstává pro Evropu nesmírně důležitá jako pojítko transatlantických vztahů, Ukazuje se, že jako velký hráč v evropské trojici Německo, Francie, Británie, je Londýn v podstatě nezastupitelný,“ míní Kytka.

Čtěte také

Novinář Ivan Kytka: Nový světový řád? Odpovědnost za bezpečnostní osud Evropy by mohla po USA převzít Velká Británie

„Pokud jde o mezinárodní obchod, hospodářskou dynamiku – jak už jsem naznačil, protože teď stojí mimo EU – tak zčásti její pozice není tak silná jak bývala,“ dodává novinář žijící v Británii.

Spojené království se znovu připojí k programu Erasmus+ a britští studenti se tak budou moci opět zapojit do výměnného programu. Dále vláda labouristů zvažuje usnadnění dvouletých pracovních pobytů mladým lidem do 30 let.

Zároveň přišla se zpřísněním azylové politiky, kdy by se mimo jiné měla podmínka pro udělení britského občanství prodloužit ze současných pěti na dvacet let pobytu. Nelegální migrace podle novináře zůstává palčivým tématem předvolební Británie.

„Řekl bych, že díky poměrně drastickým návrhům labouristů, se kterými přišli teď v listopadu, se zdá, že se podařilo trochu otupit populistické ostří z pravého spektra britské politické scény, která Labour Party velice kritizovala, že přístup k uprchlíkům je příliš měkký a příliš povzbuzující k tomu, aby do Británie přicházeli,“ poukazuje novinář Ivan Kytka před volbami do britského parlamentu v roce 2026.