Jak to vidí Jan Macháček - 4.3.

BUREŠOVÁ Zuzana, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech vám všem dnes přeje Zuzana Burešová. Hostem pořadu Jak to vidí je komentátor Respekt.cz Jan Macháček. Vítám vás. Pěkný den.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Dobrý den.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemýšlel jste včera, jak byste cestoval po Praze, kdyby dnes byla stávka?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak jak dnes, to nevím, ale přemýšlel jsem o tom, když měla být stávka v pondělí, protože jsem se měl vracet z Polska v noci. Takže, asi bych někde zkejsnul na hranici a nebylo by to nic příjemnýho.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, byli jste naštvaný?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Ne, to zase ne. Tak když to člověk ví dopředu, tak se může nějakým způsobem, si myslím, s tím vypořádat.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Chápal jste důvody dopraváků, proč stále odkládali to rozhodnutí stávku odvolat, když byly jasné ústupky vlády, poslanců?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak oni tvrdí, oni to vysvětlují, že vlastně oni nejsou jeden svaz, že jsou zase, já nevím, pět svazů, které se musí nějak domluvit a sejít v určitou dobu a dohodnout se. A asi si taky chtěli přepočítat jakési záruky, že když je zřejmé, že by bývalo došlo k situaci,že Senát ten zákon vrátí a kdyby ho prezident vetoval, jestli ta dohoda s politickými stranami, řekněme, by stačila na to přehlasování toho prezidentského veta a před tím toho odmítnutí v Senátu. Takže, to mi zas nepřijde tak děsivé. I když samozřejmě pro ně jako velmi problematická situace, chápu je. Pro spoustu lidí, kteří třeba dojíždí do práce věští vzdálenost, z nějaké vesnice nebo z menšího města do většího města a samozřejmě v dnešní době, kdy se každý třeba bojí o práci, má úzkost, že bude mít v práci nějaký problém nebo že zrovna jeho vyhodí, tak ta nepříjemnost, že třeba přijede do práce pozdě, to chápu, že mohlo spoustu lidí, speciálně v dnešní době, velmi znervózňovat. Ale tomu se nedivme. Všude v Evropě se občas stávkuje, víme, že v některých zemích více, v některých méně. Ve Francii je to úplně běžné a odboráři využívají právě toho, aby lidi znervóznili, že jo.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapily vás během těch několika dnů, kdy se horečně jednalo o stávce, reakce některých politiků, tedy potažmo politických stran?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak překvapily, nepřekvapily. Člověk už umí asi odhadnout, co budou čeští politici říkat, takže samozřejmě kdybysme to vzali, ty strany jednu po druhé, tak každá se z toho snaží vytlouct nějaký kapitál. TOP 09 se tváří,že je principiálnější a pravicovější než ODS, takže používá ty výrazy, že nepřipustí, aby byl někdo vydírán, aby si někdo někoho bral jako rukojmí. ODS aby nezůstala pozadu, tak mluví o únoru 48, což je také pozoruhodné. Ono brát si někoho jako rukojmí, to je přece vlastně principem té stávky. Speciálně když jde o stávku v nějakém takovémhle infrastrukturním, řekněme, podniku, na kterém jsou lidé závislí. Ať už jde o právě dopravu nebo odvozy odpadků a takovéto věci, tak vždycky vlastně si ti zaměstnanci berou někoho jako rukojmí,to je principem toho. Únor 48, to je úplný nesmysl, protože to by museli mít ve Francii únor 48 každou chvíli, jak jsem říkal nebo asi tam nikdo neuvažuje o tom, že by došlo k návratu komunismu, když nelítají letadla nebo nejezdí metro. Na druhé straně to samé platí z levice, která je vlastně s těmi odbory politiky propojená do značné míry, což je zase, musím říct znova, v Německu podobné nebo v Rakousku. V Německu jsou také jisté personální unie mezi tamější sociální demokracií a odboráři. Takže, to taky není vlastně nic tak výjimečného. Co je, myslím, české specifikum, je to, že pokud odbory někde proti někomu stávkují, tak stávkují proti vládě. A tady vláda jakoby dala najevo, že skutečně i ona to třeba přehlédla nebo neprojednala v tripartitě, chtěla se domluvit. Ale to jaksi nestačilo, protože ta vláda neovládá tu nějakým způsobem sněmovnu, nemá tam jasnou většinu, přestože paradoxně je to vláda velké koalice. Takže, vlastně pak se každá jednotlivá politická strana vymezovala jinak,sněmovna se vymezovala jinak než Senát a ještě k tomu prezident. Takže, z tohoto důvodu vlastně nebylo jasné, proti komu ty odbory chtějí stávkovat, když vláda se s nima chtěla dohodnout. Na tom asi vidíme, že situace s vládou tohoto typu není úplně užitečná a někdy samozřejmě může mít některé výhody, že třeba premiér se chová velmi distingovaně, slušně proti tomu, na co jsme byli zvyklí v minulých letech. Ale prostě vláda musí vládnout a ne, když vláda něco řekne, aby to pak někdo nerespektoval.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední otázku mám k tomu tématu. Jaký další vývoj odhadujete? Osud zdanění benefitů. Budou ho mít v rukou senátoři, kteří ho zřejmě pošlou zpátky do sněmovny a i kdyby ho schválili, prezident už se nechal slyšet, jak jste sám řekl, že tento dokument nepodepíše. Coby komentátor, jak vidíte ten další vývoj?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak já si myslím, že prezident bude asi přehlasován, aspoň pokud by lidovci nějak neotočili kormidlem, protože sociální demokracie a komunisté budou asi odborům vycházet vstříc, lidovci to zřejmě podpoří, pravice to nepodpoří, ale pokud lidovci zůstanou na té pozici, kterou deklarovali, tak prezident bude asi přehlasován. To bych si tipnul já. A kdyby ne, tak se samozřejmě věc bude řešit až po volbách nějak. Ale i když zdánlivě se může nebo zdánlivě, pro nás, kteří nejsme železničáři nebo tramvajáci, tak se nám to zdá jako úplná prkotina, protože jde o málo peněz. U nich jde o jakousi věc jejich, řekněme, kterou si vztahují k tomu statutu té práce, kterou dělají k tomu řemeslu, protože to skutečně není tradice ani z komunismu, to už jde z Rakouska-Uherska, nejrůznější prostě deputátní uhlí pro železničáře a podobně. Takže, oni jsou na to jakoby citliví. Tak asi je logické, že tato věc se má řešit v rámci tripartity. Mimochodem, když ODS dneska mluví o tom únoru 48, tak premiér tehdejší Topolánek, když o tom s odboráři jednal, tak také tehdy vlastně ustoupil. Aspoň pokud je pravda to, co já jsem si četl v této věci v novinách.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Respekt.cz je hostem pořadu Jak to vidí, tedy Jan Macháček. Tento pořad posloucháte na vlnách Českého rozhlasu 2 - Praha. Probereme teď spolu situaci v Řecku. Tamní premiér Papandreou ji ohodnotil jako válečný stav s tím, že je nutné vyhnout se noční můře bankrotu. Řecko, je jasné, že to samo nezvládne. Jaká vůbec dnes platí pravidla v eurozóně ve vztahu ke krachujícím ekonomikám?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak právě, že ta pravidla vlastně žádná nejsou. Ono existuje pouze něco, co jakoby zakazuje ty problémy mít. /nesrozumitelné/, tak samozřejmě jsou tu pravidla, jak velký může být deficit, který mimochodem v současné době nedodržuje v Evropské unii a v eurozóně vůbec nikdo. V době konjunktury před pár lety je dodržoval málokdo. Podobně je to s pravidly, která se týkají výše státního dluhu vůči velikosti ekonomiky a tak dál. A pak je tam, existuje takzvaná klauzule, anglicky se tomu říká no bale out close, to znamená klauzule, která zakazuje vykoupení nebo pomoc nějakému jinému státu z prostředků Evropské unie. Takže, kdo se dostane do problémů, tomu je vlastně zakázáno pomáhat. A navíc ještě je tam to, že kdo samozřejmě dlouhodobě porušuje ty stropy na ten dluh a na ten deficit, jak jsem uvedl před tím, tak může dostat pokutu. Ta situace je posouzená a pak může dostat ještě pokutu. Z toho vidíme, že to je vlastně příliš nebo úplně rigidní, úplně neudržitelné, protože v situaci, ve které Řecko je, si těžko dovedeme představit, že ještě bude platit nějakou pokutu v násobku HDP, když ani neví, jakým způsobem udá na trhu svoje dluhopisy. A stejně tak je zřejmé, že přestože i kdyby Řecko, ano to vypadá, že k tomu bude muset přistoupit skutečně, se odhodlalo k těm tvrdým opatřením, tak i tak to nebude stačit a bude muset mu někdo zřejmě pomoci a buď to bude Evropská unie nebo to bude Mezinárodní měnový fond.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono se v posledních dnech spekulovalo o tom, že Německo, Francie a Nizozemsko odkoupí od Řecka cenné papíry v hodnotě několika miliard eur. Tím by samozřejmě získala dost prostředků na záchranu své ekonomiky. Jenže prošlo by tohle třeba všechno přes ústavní německý soud nebo vůbec přes ty soudy v těch zemích?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, to je právě ta otázka, to se ptáte velmi přesně. Já ještě, abych se vrátil pár týdnů zpátky, klíčové datum je pro eurozónu, pro Evropu vlastně vůbec byl 11. únor, kdy po summitu Evropské unie vystoupili její představitelé a deklarovali jakousi solidaritu s Řeckem v době, kdy ty trhy skutečně byly velmi turbulentní. A pak jakoby z toho začali především němečtí politici v rétorice nějakým způsobem vycouvávat, začalo se diskutovat, co ta pomoc bude obsahovat. Nakonec se to zase začalo posunovat směrem, kdy vlastně žádná pomoc nebude, ale přitom to bylo politicky deklarováno velmi jasně. Důležité je, že německý ústavní soud je velmi, řekněme, konzervativní ve svých výkladech. Není příliš jaksi entuziasticky přátelský k Evropské unii. Víme, že si vzal velmi dlouhý čas na pečlivé posuzování Lisabonské smlouvy a v té Lisabonské smlouvě to stojí poměrně jasně, že se pomáhat nesmí. A ono může dojít k situaci, která skutečně teda je velmi nebezpečná, že i to, o čem jste mluvila, že by nějaké tři vlády odkoupily řecké dluhopisy, jejichž rating se zhorší, takže bude mít zase, to jsou zase další pravidla, Evropská centrální banka bude mít zakázáno ty dluhopisy brát do zástavy. Takže, jde o to, že vlastně i tato pomoc, že by někdo odkoupil dluhopisy nebo nějakým způsobem garantoval půjčky, může být třeba s nějakým zpožděním potom německým ústavním soudem posouzena jako porušení té smlouvy. A jak by se to potom řešilo, kdyby taková půjčka už probíhala, to je skutečně velmi výbušná, bych řekl, situace. Takže, potom skutečně může dojít k tomu, že přijde ke slovu Mezinárodní měnový fond, což je pro Evropskou unii obrovská ostuda. Už teď je pro ni ostuda to, že Mezinárodní měnový fond musel pomáhat Maďarsku, Řecku a pobaltským zemím, což jsou členské státy Evropské unie, které neplatí eurem. Ale pro eurozónu jako takovou, pokud ta by vyslala signál, že vlastně do budoucna nechce být nějakou prestižní světovou měnou a vyslala by signál, že na její jednotlivé členské státy se dá pohlížet jako třeba na Argentinu nebo Thajsko, Indonésii,což nic proti těmto zemím, ale to jsou státy, kterým třeba pomáhá čas od času Mezinárodní měnový fond, a to už nemluvím o státech v Africe a podobně, kde spousta států je v jakémsi tom řízení nebo se do něj může snadno dostat. A je tak i Mezinárodní měnový fond asi myšlen, aby země vyspělé a bohaté pomáhaly zemím chudším nebo problematickým, ale aby vlastně ten Mezinárodní měnový fond sloužil k tomu, že bude sanovat problémy jedněch z nejbohatších států na světě, to je přece úplně absurdní a Evropa by se tím ve vztahu k tomu, jak se svět bude vyvíjet, to znamená jakýsi boj o to, kdo bude hrát prim, kdo zůstane důležitý, kdo bude upadat, to znamená Amerika, Asie, Evropa, tak Evropa by v tom prostě ztratila na prestiži. Já si myslím, že si to nemůže dovolit. Pokud si to dovolí, tak Bůh s námi.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je to opravdu zvláštní, ta situace s tím Řeckem, protože někdo poukazuje na to, že by mělo být Řecko vyloučeno z Evropské unie nebo by mu mělo být pozastaveno členství. Evropská unie v podstatě vůbec neví nebo nemá pravidla pro ty případy, který v právě teď vzniklé situaci řešit. V téhle souvislosti se právě chci zeptat, co můžeme očekávat od 15. března, kdy bude jednat Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka právě o situaci v Řecku?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, to já se neodvážím předpovědět. Asi to bude nějaký mix, asi se, o čem se třeba mluví, je, že by mohlo dojít k posunutí třeba statutu Evropské investiční banky, což je instituce, která z evropských peněz půjčuje na nejrůznější zpravidla infrastrukturní třeba projekty nebo že by mohla být nějak zapojena EBRD, něco by mohla udělat Evropská centrální banka tak, aby potom, jak jsem říkal, ty ústavní soudy, především ten německý, neřekly, že bylo uskutečněno něco, co se vlastně uskutečnit nesmí. Samozřejmě ideální by bylo, kdyby došlo k té změně pravidel, kdyby si Evropská unie přestala hrát na to, že může někomu zakazovat se dostat do problémů. A jako to známe normálně v tržní ekonomice, že když se nějaký podnik dostane do problémů, tak na to máme pravidla. To znamená, máme konkurzní řízení, ve kterém se postupuje podle nějakého jízdního řádu tak, aby ta samá pravidla fungovala pro jednotlivé státy, to znamená, aby se jelo podle nějakého jízdního řádu, když někdo neplní své závazky vůči věřitelům a tak dále. Jenomže změnit v tom klubu evropském pravidla a tak krátce po přijetí Lisabonské smlouvy, je asi strašně obtížné a určitě se to nepovede do 15. března. Velký úspěch už samo o sobě by bylo, kdyby se Evropská unie konečně shodla na tom, že ta pravidla je potřeba vytvořit a změnit. Ale to se do 15. března nestane, takže já předpovídám nějaké technické posuny toho typu, toho statutu těch institucí, které jsem zmínil anebo se řekne skutečně, že bude pomáhat Mezinárodní měnový fond, což podle názvu, ještě jsem zapomněl říci, uvědomme si vlastně, že měnový fond je od toho, aby pomáhal státům, které mají nějakou svou vlastní měnu. A Řecko nemá svou vlastní měnu, Řecko sdílí euro s dalšími státy eurozóny.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí, který posloucháte na vlnách Českého rozhlasu 2 - Praha, je komentátor Respekt.cz Jan Macháček.
Historik a budoucí ředitel ústavu pro zkoumání totalitních režimů Jiří Pernes více než rok studoval večerní Univerzitu marxismu-leninismu. Vadí vám tento fakt, na který poukazují média,

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak samozřejmě, že mi to vadí. Mnohem lepší by bylo, kdyby nic takového nestudoval a mnohem lepší by bylo a taky nepsal nějaký ten úvod k té knížce. Ale na rozdíl od mnoha jiných bych z toho nevyvozoval to, že je to nějaký kolaborant s minulým režimem nebo něco takového. Já bych spíš /nesrozumitelné/ zásadní věci, že skutečně pokud někdo byl v 80. letech ředitelem Oblastního muzea ve Slavkově u Brna, které mělo 5 zaměstnanců, tak už z toho asi vidíme, že to teda nebyl žádný kariérista, protože to spíš působí dojmem, že byl někde schovaný, kdybych to tak řekl. Takže, prostě přisuzovat tomuto člověku nějaké prostě, nějaký kariérismus nebo prostě kolaborantství se státní mocí mi přijde úplně absurdní.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tento ústav, tedy ústav pro zkoumání totalitních režimů, se spíš, zdá se, zaměřuje na dokumentaci Státní bezpečnosti. Jaké další aktivity byste od nového šéfa, od nového vedení očekával?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak ono je v pořádku, že se zabývá tou dokumentací a že hlavně jako, řekněme, technicky, technologicky zpracovává spisy, že je scanuje, digitalizuje, chce je do budoucna učinit snadno veřejně přístupnými, což se zdaleka ještě nepovedlo a trvá to dlouhou dobu. On kromě toho zjevně dělá to, že vlastně ten ústav spoluorganizuje jakousi výchovnou kampaň ve školách a tak dále a na veřejnosti. Spoluorganizoval teďka konferenci o zločinech komunismu v Senátu, což je taková, řekl bych, nebo trochu dost politicko-ideologická, možná i propagandistická práce, úlohu. Ale já si myslím, že by bylo lepší, kdyby za prvé ty výstupy, které občas vyjdou z toho ústavu, byly méně bulvární, aby je ten ústav nejdřív nějakým způsobem pomocí vědeckých metod zpracoval, to znamená, dal je do souvislostí. Byl bych také rád, aby se ten ústav zaměřoval i na jiné aspekty totality, než právě byla ta, řekněme, tvrdá represe ze strany Státní bezpečnosti. To znamená třeba, co si všichni nebo ne všichni, naše děti už si to nepamatují, ale co si my pamatujeme, to znamená všechny svazy československo-sovětského přátelství, kolik lidí se v nich angažovalo, proč chodilo tolik lidí k volbám, proč lidi cvičili na spartakiádu, proč byli v ROH, proč byli v PS VB někde a tak dál. Všechny tyto další prostě kádrováci. Všude se dnes mluví o agentech Státní bezpečnosti. Ale kde jsou kádrováci? Jsou všichni už v důchodu nebo jsou z nich šéfové osobních oddělení dneska v podnicích a tak dále? To je prostě celá řada těchto aspektů, které spoluvytvářely ten tlak toho, řekněme, spíše postotalitního systému, který tady fungoval v 80. letech, 70. letech. A já bych byl rád, kdybych kromě těch věcí, které se týkají Státní bezpečnosti a jejího represivního aparátu, se více dozvídal i něco o těchto věcech. Sice jsem, řekněme, v tom také vyrůstal, v té době, ale spousta věcí mi není jasné dodnes a rád bych si o tom leccos se zájmem přečetl. A tam si myslím, že může ústav přidat. A stejně tak by bylo asi lepší, aby se do něj vrátili někteří historici, kteří z něj v poslední době odešli a bylo jich poměrně hodně.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě stihneme probrat jedno téma. Týká se nákupu obrněných transportérů Pandur. Provází je korupce, setkání našich politiků s lobbisty. Někteří si nemohou vzpomenout, kdy se s kým setkali, pak jaksi si vzpomenou, o čem se asi jednalo, že to nebylo o Pandurech, ale o něčem jiném. Pojďme se zastavit u tématu politické kultury. Jak by to mělo být? Jak by se měli politici chovat, aby nebyli potom napadnutelní?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak tohle přesně jsem vlastně jako se snažil v jednom ze svých komentářů sepsat. Já si myslím, že by byla potřeba nějaká, to, čemu se říká štábní kultura, která by vyřešila prostě spoustu věcí, protože pokud politik si povede záznamy nebo minimálně jeho tajemník o tom, s kým se politik ve své pracovní době, řekněme, a pokud jde o státního úředníka, tím předseda vlády nebo ministr nepochybně je, s kým se schází, tak zapsat, s kým se sešel, o čem se jednalo jednou nebo dvěma větami, kdo tam byl přítomen, kdy to začalo, ta schůzka, kdy zhruba skončila. Potom samozřejmě, když někde někdo někoho vyfotí, tak pak jednoduše se vytáhne ten zápisník a nebude to působit podivně v té mlze, že někdo nejdřív popírá, že se s někým sešel, pak to teda přizná, když ho někdo vyfotí, pak popírá, kdy to bylo. Tyto jednoduché věci, kdyby začaly fungovat, tak by se mnohé zlepšilo, protože stačí vlastně, řekněme, jeden předseda vlády, který takto naprosto v klidu bude odpovídat a potom ti další předsedové vlády, kteří přijdou někdy po něm, tak si to veřejnost bude moct srovnat, že si vzpomenou, že ten premiér, který tady byl před dvěma lety, na každou takovou otázku odpověděl poměrně jasně. Řekl ano, sešel jsem se, požádá svého tajemníka o doklady a ten mu řekne, ano, jednalo se tehdy a tehdy o tom a o tom a není třeba co skrývat. Důležité samozřejmě je ještě, že pokud ta schůzka se odehrává přímo ve vládní budově nebo přímo v budově úřadu, tak by to mělo bejt ještě o něco přísnější a jasnější. Ale měli jsme tu třeba případ, ještě než se pan Martin Pecina stal ministrem vnitra, tak byl, jak známo, předsedou toho antimonopolního úřadu v Brně a byl tu jakýsi pseudoskandál, že se sešel s podnikatelem Andrejem Babišem někde u benzinové pumpy. Někdo to nafilmoval, vyfotil. Andrej Babiš patřil mezi subjekty regulované tím úřadem nebo respektive mezi subjekty, jejichž případ nějakým způsobem ten úřad měl řešit. Tak to je úplně typický příklad. Já si myslím, že je nesmyslné zakazovat předsedovi úřadu, aby se stýkal s regulovaným subjektem, aby se s ním sešel. Ale pokud se s ním sejde, tak musí o tom udělat zápis a musí na takovou otázku úplně jasně odpovědět. Jsou země, kde se i jednání ve vládních budovách nahrávají, musí být po určitém času přístupné veřejnosti. Dokonce, to si myslím, že nemusíme žádat takovéto maximum, ale trochu té štábní kultury a věci by se skutečně posunuly k lepšímu.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tomu tak není, když je to tak samozřejmé a přirozené, to zase můžeme probrat příště. Naším hostem, hostem v pořadu Jak to vidí byl Jan Macháček, jehož úvahy můžete denně číst na Respekt.cz. Tento rozhovor si můžete zítra přečíst taky na našich internetových stránkách, popřípadě v repríze poslechnout krátce po 23. hodině. Děkuji vám za rozhovor. Přeji krásný den.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.