Jak to vidí Jan Macháček - 29.4.

29. duben 2010

Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl publicista a komentátor Jan MACHÁČEK. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)


Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Zuzana Burešová. Hned se taky přivítám s prvním hostem našeho dopoledního vysílání. Je jím Jan Macháček, komentátor Respektu. Vítám vás tady, pěkný den.
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My začneme spolu opět situací v Řecku, kterou probíráme pravidelně už několik týdnů. Ptají se vás lidé, proč právě téhle zemi věnujete ve svých komentářích takovou pozornost?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Tak ono by nešlo úplně o konkrétní zemi, prostě je to takto konkrétní země, protože v ní se projevuje nejvíc ta dluhová krize nebo nejbolestnějším, řekněme, způsobem. A pak jde také o to, že jde vlastně o budoucnost Evropy a Evropské unie jako takové. A Česká republika sice není členskou zemí eurozóny, ale na budoucnosti Evropské unie jí samozřejmě musí záležet a pokud situace dospěla do toho stádia, že se eurozóna začne nějakým způsobem rozpadat nebo rozvolňovat, což je v tuto chvíli skutečně klidně možné, že některé státy budou nuceny eurozónu opustit, tak samozřejmě to české občany musí eminentně zajímat, protože jde pochopitelně i o, řekněme, úspěch nebo udržitelnost nějakého ekonomického, společenského rozvoje, blahobytu v Evropě v globálním kontextu, protože důležité je podívat se na Evropu pohledem třeba z Asie, z Číny, z Ameriky, kde asi trošku nechápou, proč vlastně tento nejbohatší kontinent, největší ekonomický, nejsilnější ekonomický spolek na světě není schopen si v klidu vyřešit takovouhle, vlastně relativní maličkost. A protože globální konkurence je pořád tvrdší, tak to samozřejmě ovlivní postavení Evropy ve světě na příštích mnoho desítek let.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Buďme tedy teď konkrétní. Jaký má dopad řecká krize třeba zrovna konkrétně na Česko už teď?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Tak samozřejmě oslabuje nebo je velmi vlastně nestabilní trh s eurem, ale samozřejmě to oslabuje nebo vyvolává to nervozitu investorů i ve vztahu k měnám, jako je česká koruna, protože nastává opět období podobně, jako tomu bylo před dvěma lety, když se, řekněme, rozbujela naplno finanční krize a bankovní krize ve Spojených státech, tak investoři jsou prostě nervózní a když jsou nervózní,tak samozřejmě jsou zase o fous, o poznání nervóznější ve vztahu k těm novým trhům, ke kterým pořád, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, patříme. To je jedna věc. A druhá věc samozřejmě, pokud by vznikly v Řecku nějaké sociální nepokoje, nějaká politická nestabilita, tak zase je jasná věc, že podobně jako do Chorvatska si spousta z nás zvykla jezdit do Řecka na dovolenou a tak dále, tak i to nepochybně budou mít lidé na mysli.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to se právě lidé často ptají. Jsou zvyklí jezdit na letní dovolenou právě do Řecka. A teď se ptají, máme se obávat odcestovat do Řecka? Co Řecku hrozí? Co, když skutečně v tu dobu, kdy tam pojedeme, bude bankrot? Lidé si ty konkrétní dopady vůbec neumějí představit.
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, tak já si pořád myslím, že by to v tomto ohledu nemuselo dopadnout tak špatně. Ale je pravda, že bych si na úplně nevsadil, protože až dosud prokázala vlastně Evropská unie, ty její důležité instituce a hlavně státy důležitých národních vlád naprostou neschopnost tu situaci řešit a vidět si dál než na špičku nosu. Víme, že 11. února tady bylo jakési velmi patetické prohlášení vlastně všech představitelů Evropské unie, že Řecku bude pomoženo,že je tady nějaká solidarita a tak dále. Od té doby uplynuly tři měsíce a žádný konkrétní tvar to nenabylo. Naopak možnost nějaké dohody vypadala ještě před pár dny velmi vzdálená. A mnoho analytiků se bohužel domnívá, že Evropská unie propásla vlastně tu pravou příležitost tu situaci řešit. Teďka zase skutečně by se mohlo stát, je, že například řečtí občané si mohou začít vybírat vklady ze svých bank, protože pokud se bude seriózně diskutovat o tom, že by mohlo Řecko opustit eurozónu, což mimochodem nejde podle těch pravidel, kdyby to šlo, tak by to všechno bylo daleko jednodušší,ale z eurozóny nejde odejít, ani dobrovolně, ani z eurozóny nejde vylučovat. Jde pouze dobrovolně odejít z Evropské unie podle Lisabonské smlouvy, není to sice nic jednoduché, ale z eurozóny odejít nejde. Ale kdyby se to začalo dít nějakým divokým způsobem, tak první, co udělají řečtí občané, že si vezmou prostě úspory z tamějších bank a převedou si je na nějaké bezpečnější místo, protože pokud se mluví o tom, že řecká měna by musela vzhledem k výkonnosti tamější ekonomiky devalvovat o 40 %, tak si každý i obyčejný člověk dokáže spočítat, že asi je nesmysl si nechat svoje úspory takhle znehodnotit a převede si je prostě do nějaké sousední země. V tom případě by už to skutečně mohlo mít dopad, takovýto kolaps bankovního systému i případně na nějaké turisty, kteří tam jsou na dovolené. Ale je to samozřejmě ten nejčernější scénář a doufejme, že se toto nestane. Řecko jedná velmi intenzivně s Mezinárodním měnovým fondem, s Evropskou centrální bankou. Potíž je především tedy musím říct ta jakási naprostá nerozhodnost na německé politické scéně, kde se blíží volby v Severním Porýní Westfálsku 9. května. Vlastně většina politických stran a většina poslanců Bundestagu se ve velmi vůči Řecku jaksi exhibují. Německý tisk je velmi protiřecký v poslední době, především ten bulvární, řekněme. Skoro 86 % Němců se domnívá, že Řecku se nijak pomáhat vůbec nemá.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je asi klíčové, protože 10. Května bude jednat německý Bundestag, a tak se dozvíme, k jakému rozhodnutí dospěje. Za chviličku probereme s Janem Macháčkem, komentátorem Respektu, další téma. Už jsme sice chtěli opustit téma Řecka, ale přece jenom ještě bychom se možná mohli vrátit k postojům Německa, k problémem Řecka. V jakém směru byste chtěl ještě na něco upozornit?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, tam je důležité to, že ono, kdyby Němci chtěli být přísní a rigidní a lpět na dodržování pravidel, tak by na tom nebylo vlastně vůbec nic špatného. A kdyby, jak jsem řekl, existovala pravidla pro odchod z té eurozóny, kdyby existoval nějaký manuál, postup pro řešení státního bankrotu, tak by to bylo úplně normální a, řekněme, správné. Ale nic takového bohužel neexistuje a mně osobně teda německá politická reprezentace zklamala hlavně v tom, že tam není skoro nikdo, kdo by německým občanům vysvětloval, že oni budou muset tu situaci z vlastních peněz platit tak jako tak. Rozdíl je jenom v tom, že buď Řecku pomůžou formou půjčky, mírně, řekněme, zvýhodněné, nebo budou muset sanovat z vlastních kapes svoje vlastní německé banky, které především si tedy řecké dluhopisy nakoupily. Takže, až ty německé banky, které,mimochodem v Německu je bankovní systém do značné míry ovládaný municipalitami, ednotlivými státy i vládou centrální, není tam plně soukromě bankovní sektor, je to, řekněme, mnohavrstevnatý systém a prostě Němci budou muset tak jako tak ze svých kapes prostě tu situaci řešit. Kdyby přišlo na to, že bude pomáhat jenom Mezinárodní měnový fond, pokud se Evropa na tom nějak nedohodne, tak zase Mezinárodní měnový fond osloví Evropskou unii, aby navýšila mu kapitál a prostředky, které může používat na řešení takovýchto situací. A zase Německo jako nejvýkonnější ekonomika, nejdůležitější stát Evropy bude požádáno, aby navýšilo svůj vklad Mezinárodnímu měnovému fondu nebo aby mu nějakou formou půjčilo peníze. Takže, vždycky vlastně to bude platit německý občan a němečtí politici toto lidem vůbec nevysvětlují a pak je tedy pochopitelné, že lidé si říkají, proč bych já to měl platit, já to prostě platit nechci. A mají iluzi, že před ním, ten německý občan má iluzi, před ním jsou dvě možnosti: pomáhat anebo nepomáhat. Ale ono to je vlastně pomáhat v každém případě nebo pokaždé ho to bude něco stát.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecko,to je opravdu velké téma, téma i ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. Probíráme ho s komentátorem Respektu Janem Macháčkem. Které země budou následovat Řecko?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, tam je velmi zajímavé vlastně, že v posledních dnech velmi vzrostla mediální pozornost upřená k těm ratingovým agenturám, které jakoby označují pro investory ty jednotlivé dluhopisy, řekněme, bezpečnost. Tak řekl bych, že ty ratingové agentury to spustily ve velkém, protože nejenom, že posunuly řecký dluh do spekulativního pásma, což znamená, že jakoby naznačují investorům, že pravděpodobnost, že se k těm penězům dostanou zpátky, je velmi malá, ale snížil se razantně rating i Portugalska a včera v podvečer dokonce i Španělska, a to už je teda důkaz toho skutečně to, co jsem říkal, to řeknu jenom stručně, že Evropská unie a důležití představitelé národních států tu situaci prostě nezvládli a podcenili a teď je vlastně otázka, jakým způsobem ty finanční trhy znovu uklidnit a přesvědčit je, že ta situace se bude nějakým způsobem stabilizovat. Já nejsem teda úplně optimista, protože když jsme mluvili o těch německých volbách, tak ty budou až toho 9. května a potom bude Bundestag rozhodovat a do té doby ještě má teda trh minimálně osm dní na to, aby se zmítal v nějaké velmi nepříjemné panice.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký Wall Street Journal píše, že pomoc Řecku by nic nevyřešila a byla by morálním hazardem jak pro tuto zemi, tak pro země poskytující pomoci i pro budoucnost celé skupiny států používajících euro. Máte pocit, že analytici jsou naklonění té variantě, aby skutečně Řecko prošlo tím bankrotem?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, já s nimi docela i souhlasím, s tímto postojem, ale potíž, opakuju znova, že ta možnost toho bankrotu neexistuje, není institucionálně ošetřena, nemá pravidla a podle mezinárodních smluv není možné odejít z eurozóny, i kdybyste sama chtěla. Takže, kdyby tato pravidla existovala, tak proč ne, je to jedno z možných řešení, které samozřejmě může mít následky v tom smyslu, jako měl následky pád banky Lehman Brothers, o které si americká vláda myslela, že je skutečně z těch hříšníků na tom Wall Streetu ten nejhorší, nejšpatnější a nechala ji padnout. Nakonec to dopadlo tak, že musela zachraňovat všechny ostatní, protože se panika rozšířila obrovským způsobem. Tak i kdyby ta možnost byla, tak tady je toto riziko, když nechám Řecko padnout, riskuji, že se rozšíří panika nezastavitelným nebo těžko zastavitelným způsobem. Je to sázka do loterie, to nikdo neví, jak zareagují. Mohlo by se stát, že ta nemoc, ta infekce zůstane izolovaná, anebo se rozšíří úplně na všechny a budou tím postiženi i ti relativně zdraví nebo úplně zdraví.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Taková je vize Jana Macháčka, komentátora Respektu. Vido Přemluv bábu a dědu, ať nevolí levici je jedním z nejpopulárnějších videí na českém internetu. Už jste ho viděl?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Ano, tak já jsem se na to podíval hned, jak se o tom začalo mluvit v médiích.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si o něm myslíte?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Tak já trošku úplně nechápu vlastně, co to je za video, jestli je to jenom taková legrace, která se objevila na internetu a neměla záměr se stát věcí, na kterou se podívá úplně každý občan České republiky. Bohužel jsem si nepřečetl nic o tom, ani jsem se tím nezabýval, kdo to zaplatil, kolik stála ta produkce, kdo si to objednal a tak dále, jestli si to dělal pan režisér Zelenka jenom pro legraci, což je vlastně v hodnocení toho docela důležitá věc, když si něco někdo dělá sám nebo to třeba dělá na objednávku politické strany. I když ono to asi moc drahé být nutně nemuselo, šíří se to kvůli tomu, jak je to samozřejmě provokativní. Já myslím, že to žertování, asi záleží na vkusu každého, někomu to může připadat, že je to až tak jako průhledná mystifikace, že to je vlastně docela vtipné a někomu to může připadat, že to je skutečně nevkusná legrace, kterou si ten klip dělá ze starých nebo ze starších lidí, což prostě není vhodné v civilizované společnosti. Stejně jako není vhodné si dělat legraci z postižených dětí, homosexuálů. Víme, jakou reakci vzbudily výroky odboráře Duška o propisce. Tak tam se všichni shodli,že to je skutečně nechutné. Je zajímavé, že někteří lidé,kteří se shodli na tom, že je to nechutné, tak jim připadá tohle vtipné. Já si myslím, že to je prostě, že to není dobře takovýmhle způsobem zesměšňovat starší lidi. To takhle je. Ale na druhou stranu to není nic, co by šířila veřejnoprávní televize nebo rozhlas, šíří se to úplně spontánním způsobem na internetu, takže je zase důležité vědět, že je to něco, co není možné nějakým způsobem zakázat nebo tak, tak můžeme se nad tím pozastavit, no.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový je názor Jana Macháčka. Když se vrátím ještě k obsahu toho vide Přemluv bábu a dědu, ať nevolí levici, co říkáte na některé argumenty, které v něm zazněly?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, tak tam je ten důležitý argument samozřejmě, především to zadlužení, což se mi zdá vůbec, že se stává takovým hlavním tématem těchto voleb, takový ten jednoduchý pohled, že pravice nechce dluhy a levice slibuje všechno všem, z čehož jaksi vyplývá, že asi udělá velké dluhy. Tak jenom chci říct, že vlastně empiricky, když se podíváme po světě i do historie, řekněme, dávnější i nedávné, tak tento vzorec chování se vůbec vlastně nepotvrzuje. Když si vezmeme Spojené státy, tak Ronald Reagan vlastně velmi zadlužil Ameriku, jak známo, po osmi letech vládnutí, zatím Bill Clinton, řekněme, představitel levice po osmi letech vládnutí otevřel veřejné finance v přebytku dokonce. George W. Bush zase po osmi letech vládnutí odevzdal finance s obrovským schodkem. Existuje spíš taková jaksi, u Billa Clintona bylo zajímavé to, že on šest let vládnul s nepřátelským Kongresem, to znamená s Kongresem a Senátem ovládnutým republikány, takže on kdyby chtěl příliš utrácet, tak mu to jakoby ten nepřátelský Kongres jakoby neumožnil. Zase v případě Německa je zajímavé, že tam před krizí se ocitly veřejné finance v mírném přebytku nebo byly vyrovnané. Ale to byl jeden z důsledku vlády velké koalice, to je potřeba vědět. Ale mohli bychom mluvit o těchto věcech ještě dlouho a vlastně vůbec nikde na světě se nepotvrzuje to, že by levice byla rozhazovačná, dělala dluhy a pravice že by byla hospodárná, tak to prostě není. Co je jasné, je, že levice chce jaksi velký stát, velký a silný stát, zaopatřovací stát možná podle někoho a pravice chce malý stát. Ale tyto dvě věci jde dosáhnout i pomocí toho, že ta levice může zvýšit daně, před kterými neutečete, zatímco ta pravice se pokouší ten malý stát vytvořit tím, že zase ty daně příliš sníží, takže může prostě nasekat dluhy. Takže, pokud se bavíme o dluzích a ne o velikosti státu, tak ten vzorec toho chování se vůbec vlastně mezi levicí a pravicí, o které ten klip mluví, jako nepotvrzuje. Takže, to mi na tom připadá, jako samozřejmě není to jen tento klip, který toto tvrdí, ale mně to z toho jaksi čišelo. Na druhou stranu je logické, že je to určitá reakce na to, jak ta kampaň vypadá, že skutečně to působí tím dojmem, že sociální demokracie slibuje spoustu věcí a nebude na ně mít peníze. Ale to je zase bohužel tak jako slibování a realita, ono pak, když přijde k vládnutí, tak se klidně může stát, že se prostě řekne, na to nejsou peníze anebo se prostě zvýší daně a je pořád možnost zvýšit daně, ať se nám to líbí, nebo ne, ty daně, před kterými nelze utéct. To už by si zase vyžadovalo nějakou přednášku, ale jsou takové.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte dopolední vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha. Hostem našeho dopoledního vysílání je komentátor Respektu Jan Macháček. Další důležité téma, téma zvlášť důležité pro cestovní ruch je to, že až půl miliardy korun žádají po státu české cestovní kanceláře, hoteliéři a restauratéři kvůli vulkanickému popelu. Myslíte si, že na to mají nárok, na určité kompenzace?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Tak o určité kompenzace žádaly aerolinky po celé Evropě, některé je asi dostanou nebo to Evropská komise bude umožňovat. Tady je jistým specifikem, že vlastně tolik o pomoc nevolají aerolinky, které jsou státní,takže tam si asi stát pohlídá. V podstatě by jedna státní firma volala na stát, aby jí pomohl. Navíc i ta firma má určité institucionální propojení s Letištěm Praha, ale o to hlasitější jsou jakoby ty cestovky a hotely. A tam už skutečně si myslím, že to už by pak mohly žádat třeba i hospody po Praze, že do nich chodilo málo turistů, protože jich přijelo o něco méně. Tak já si myslím, že by v tom případě, když už ta myšlenka té kompenzace šíří vlastně všude, že už je asi lepší nedávat nikomu a zkusit to nějakým způsobem vydržet bez ní.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to tedy shrneme, dá se říct, že toto je zkrátka riziko podnikání.
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, tak ano, asi tak.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za stručnou odpověď. Další téma probereme ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha s komentátorem Respektu Janem Macháčkem. Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu Františku Dohnalovi hrozí až pět let vězení za to, že si nechal od státu platit luxusní bydlení. Jak se na tuto kauzu díváte?
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
No, mně připadá, že skutečně tam je to provinění pana Dohnala, se mi zdá výrazně v etické rovině, protože ten Nejvyšší kontrolní úřad prostě to reprezentativní bydlení má, ať už ho má mít, nebo nemá mít, tak ho prostě má. A je asi možné, že ho vedení úřadu využívá, i když by jakoby nemělo. A na druhou stranu si uvědomme, že možná by potom ty byty byly prázdné, protože těch služebních cest ze zahraničí a tak dále není asi tolik, aby ten byl naplno využit. Tak možná je spíš na místě otázka za prvé, jestli Nejvyšší kontrolní úřad potřebuje mít z peněz daňových poplatníků reprezentativní byt nebo reprezentativní byty, jestli ty byty potom teda mají být prázdné, aby někdo nebyl obviněn. Já to vidím jako etický problém, že asi prostě není úplně odpovídající, aby ředitel tohoto úřadu bydlel za peníze daňových poplatníků, jako kdyby byl pomalu prezident republiky nebo něco takového. Takže, je to odsouzeníhodné, je to asi nemravné a pokud má NKÚ nějaký kodex, tak je to s ním nepochybně v rozporu. Ale kriminální jednání v tom já teda nevidím a zdá se mi, že tady policie zase funguje příliš snaživým způsobem, protože víme, že mezi Nejvyšším kontrolním úřadem, respektive tímto jeho předsedou, a poslanci zuří divoká válka, takže je i asi leckdo, kdo by si to trestní oznámení nebo to obvinění mohl přát ze strany poslanců.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to už bylo poslední téma, které jsme dnes ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha probrali s komentátorem Respektu Janem Macháčkem. Děkuji za návštěvu ve studiu, pěkný den a zase příště na slyšenou.
Jan MACHÁČEK, komentátor Respektu
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No a pro posluchače, kteří naše povídání neslyšeli celé, tak jenom zopakuji, že reprízu si můžete poslechnout dnes večer krátce po třiadvacáté hodině.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.