Jak to vidí Jan Macháček - 24.6.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Klidný poslech dopoledního vysílání vám všem přeje Zuzana Burešová. Následující minuty strávíme ve společnosti Jana Macháčka, komentátora Respektu. Já vás tady vítám. Pěkný den přeji.
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Spolu se vrátíme k víkendovému kongresu ODS. Připomeňme, že první místopředsedkyní strany se stala Miroslava Němcová, dalšími místopředsedy jsou Alexandr Vondra, Pavel Blažek, Pavel Drobil a Jiří Pospíšil. Dvě jména jsou zcela nová - Pavel Blažek a Pavel Drobil. Slyšel jste někdy o nich?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
No, musím se přiznat, že jsem to jméno Pavel Drobil zaregistroval v podstatě pár dní před tím, když se o něm začalo diskutovat, že by mohl být snad kandidátem ODS na ministra financí. Tak jsem si říkal, že se musím podívat, kdo to je. A v tomto ohledu si myslím, že je to vlastně asi trochu zvláštní. Je běžné ve světě, v Evropě, že se strany obměňují a neokoukané tváře obměňují ty okoukané, ale aby ty neokoukané tváře byly tváře úplně neznámé, to je skutečně poněkud zvláštní, nevědí o nich většinou ani nic novináři, nebo to teprve zjišťují a v tomto ohledu je to, v tomto ohledu se to skutečně trochu podobá tomu spontánnímu kroužkování, které se dělo vlastně během těch voleb, a které spoustu z nás tolik potěšilo svým způsobem, že skutečně jako i kdyby ta strana říkala, že jakákoli výměna je lepší než ten status quo. To znamená ne vyměnit někoho, koho trochu známe a víme o jeho ambicích a tak dále, za toho, kdo odchází, ale skutečně to prostě vyměnit, jakoby to skoro působí náhodným dojmem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme, čím nás překvapí Pavel Blažek, Pavel Drobil. Věřme, že to bude jen v tom dobrém. Pojďme k dalšímu tématu, k tématu, co ještě přinesl ten víkendový kongres. Jaké bude další směřování ODS? Řada lidí se ptá, v čem vlastně je dnes rozdíl mezi ODS a TOP 09?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
To je samozřejmě důležitá otázka. Mně to taky trošku vlastně scházelo na tom kongresu, kde především šlo o to vlastně vyměnit to vedení, zareagovat na to, co voliči kritizovali, samozřejmě mluvit hodně o tom, že se strana vypořádá s korupcí, s kmotry, s velrybáři, jak se tomu všemu říká. To se zjevně podařilo do značné míry. I se ukázalo, což určitě teda bylo spontánní, že vlastně, když si někdo vysloveně okázalým způsobem nepřipraví projev nebo ho odflákne nebo mluví nějakým takovým vysloveně trapným způsobem, tak ho prostě voliči, ti delegáti nezvolí, ať by bylo dohodnuto cokoli, což samozřejmě pomohlo i Miroslavě Němcové, to je dobrá věc. Ale trošku zůstalo v pozadí to právě ideové směřování, co by ta ODS vlastně chtěla být. Leckdo tam mluvil o tom, že by se ta strana měla vrátit ke kořenům, ale já přesně nevím, k jakým. Jestli to mají být kořeny toho, jak strana vypadala v polovině 90. let, když jí vedl dnešní prezident Václav Klaus, nebo jestli by to měly být euroskeptické kořeny nebo jaké kořeny. Ta strana je, vždycky měla v sobě dva elementy, konzervativní i liberální ideově. Dneska víme, že její předseda Petr Nečas je věřící, je velmi konzervativním typem člověka, ale jak správně říkáte, TOP 09 má za předsedu také katolíka, také člověka, který tu stranu nazval, že je konzervativní, i když já si osobně myslím, že Karel Schwarzenberg zase tak konzervativní není, ale jako značka pro voliče to takto má fungovat. A co se týče vlastně těch hlavních idejí, i v předvolební kampani bylo, že je potřeba stabilizovat státní rozpočet, že je potřeba šetřit, že se to nemá dělat cestou zvyšování daní, což je teda další téma, to bych teď pominul. No, ale co dál? Mě by teďka vlastně zajímalo, v čem se ty strany budou lišit. Ono to svým způsobem se vztahuje i na TOP 09, kdy bychom, rozdíl mezi TOP 09 a ODS je především ten, že TOP 09 má Karla Schwarzenberga podle mého soudu. Kdyby ho neměla, tak se stejně tak budu ptát, v čem se ty strany ideově vlastně liší, protože já tam úplně žádné zásadní rozdíly nevidím. Já si třeba myslím, že by se ODS mohla třeba více posunout do středu a stát se takovou lidovější stranou. Myslím, že rozhodně je dobré to, že se místopředsedou stal také Alexandr Vondra, který skutečně z těch lidí ve vedení strany je vlastně jediný, který má poměrně hlubokou a dlouhodobou zkušenost ze zahraničí, kde vlastně sledoval politiku velmi zblízka a především z Ameriky má kontakty ve světě a tak dál, takže on by, si myslím, aspoň doufám, mohl vnést vlastně do toho budoucího programu nebo směřování ODS nějaké ideje, protože z idejí je vždycky třeba samozřejmě vycházet a když ideje nejsou, tak ta politická strana je jenom jakýsi shluk lidí, kteří vlastně chtějí něco řídit nebo chtějí mít moc.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Víkendový kongres ODS už opustíme, to proto, abychom za chvíli mluvili o podílu žen v české politice. V čele parlamentu s velkou pravděpodobností dnes stane Miroslava Němcová, místopředsedkyněmi se stanou Vlasta Parkanová, Kateřina Klasnová. Už máme i jména dvou žen, které získaly největší podporu na post ombudsmana, také je známo jméno možné předsedkyně pražské ODS, i stínové primátorky. Co se to u nás děje, zdá se, že ženy víc vstupují do politiky?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Tak já si myslím, že tohle je jednoznačně jeden ze skvělých důsledků těch voleb i toho, že ta vyjednávají směřují dobře nebo vlastně vycházejí i z těch řekněme náznaků, se kterými voliči přišli ve volbách. Kdo by si to pomyslel. Já si myslím, že především na příkladu Věcí veřejných si ty ostatní strany také uvědomily, že vlastně mít více žen na kandidátkách je dobrý nápad a že to voliči oceňují, že to je jeden z momentů, který voliči oceňují. A určitě nás to posouvá velkým skokem i směrem, řekněme, k tomu, co je standardem v západním světě, takže to je skvělá věc. My jsme skutečně v tomto ohledu byli velmi, řekněme, z tohoto pohledu zaostalí. Donedávna, to znamená podíl poslankyň v parlamentu, podíl ministryň ve vládě a tak dále, to skutečně bylo velmi, ve vedení stran, to skutečně bylo velmi chabé. Najednou se velmi skokovým způsobem blížíme k jakémusi rozumnějšímu standardu v tomto ohledu. Já osobně, když se to dlouhá léta nehýbalo, skoro 20 let, tak jsem patřil mezi lidi, se musím přiznat, kteří koketovali s myšlenkou, že by se možná po tom skandinávském způsobu daly i předepisovat určité kvóty, protože když to nejde jaksi dobrovolně, tak prostě nějakým způsobem jsem se bál, že budeme v podobném vztahu ještě za 30 let. A nyní se zdá, že to jde i bez kvót. A pokud vlastně je to věc, po které je poptávka ze strany voličů, a voličům se to zalíbí, tak to budou vyžadovat i příště nebo toho budou vyžadovat víc, takže to je, si myslím, jedna, kromě kroužkování a dalších věcí, je to jedna ze skvělých zpráv pro českou politiku.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejenom pro českou politiku, ale i pro jiné instituce, protože možná, že tento příklad bude inspirací pro mnohé ženy, aby byly odvážnější třeba v různých konkurzech, výběrových řízeních. Jak víme, tak zřejmě premiérkou Slovenska se stane Iveta Radičová, Austrálie má poprvé v historii také australskou premiérku. Ještě poslední otázku k tomuto tématu. Může ta účast těch žen v těch vrcholných funkcích, třeba v tom parlamentu, změnit kulturu toho jednání?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
To zase úplně nevím, já nejsem zase jako psycholog a samozřejmě v tomto ohledu zase je třeba říct jako, že je důležité, co to je za člověka, s jakou zkušeností, s jakým vzděláním a tak dále, ale možná ano, ale to se neodvážu úplně tipnout.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vojtěch Filip si dnes postěžoval, že nebude tedy místopředsedou parlamentu. Lubomír Zaorálek, kterých chtěl být předsedou parlamentu, tak by se měl stát místopředsedou. Vadí vám toto rozložení?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
No, samozřejmě existují ve světě oba přístupy. Není to nikde předepsáno, že by se opozici mělo dávat křeslo předsedy parlamentu. Co se týče zastoupení komunistů ve vedení sněmovny, to mně nevadí vůbec. A co se toho předsedy týče, tak já jsem přesně u těch jednání nebyl, takže já si dovedu představit, že bývala by možná ta vznikající koalice akceptovala jiného kandidáta než Lubomíra Zaorálka, který se zdá velmi, obzvlášť v poslední době byly jeho vystupování, řekl bych, velmi agresivní, asertivní a možná působily velmi polarizujícím dojmem. A kdyby ČSSD našla nějakou konsensuálnější osobnost, třeba by toho předsedu mohla mít. Pokud ODS měla, teda ČSSD měla jediného kandidáta, tak je to potom složité. Ale říkám, já jsem u těch jednání nebyl. Na druhou stranu má to svoje výhody - nevýhody. Je to jakási pseudotradice. Tradice, kterou tady založili Václav Klaus s Milošem Zemanem v roce 1996, která potom dlouho vlastně pokračovala, že opozice má vedení, má předsedu sněmovny. Samozřejmě, pokud chcete dosáhnout většího konsensu s opozicí v tématech jako je bezpečnost, důchody, otázky vůbec národního zájmu a tak dále, tak samozřejmě by bylo lepší nebýt tak nesmiřitelný a nějaký ten post té opozici pustit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Představitelé ODS, TOP 09 a Věcí veřejných stále jednají, už jejich některé výstupy pochopitelně známe. Zřejmě ale velkou kritiku přinese rozhodnutí zrušit daňové zvýhodnění například na režijní jízdenky a také stravenky. Státní pokladna by tak získala od 600 milionů až do 1 miliardy korun ročně. V čem toto rozhodnutí K9 je přece jenom poněkud konfliktní?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Tak já asi nemám, se musím přiznat k tomu, že přestože ty režijky mají tady tradici na dráze asi ještě z dob Rakouska-Uherska bych se odvážil tvrdit, a možná to třeba bude určitě přes 100 let, tak tam já zase velký prostě problém nevidím. Tam jenom si troufám poznamenat, že by asi nebylo šťastné, aby nová vláda začala prostě vládnout s tím, že bude nějaká stávka na železnici, ale to je jejich věc. Pokud, to si oni musí jako politici nějak ustát a nějak být schopni si to zařídit. Jinak dobře, jako pokud se tím něco ušetří, tak skutečně už v tom Rakousko-Uhersku nejsme, a proč by vlastně železničáři měli takovouhle výhodu mít. Ale musí to politici si umět prosadit a musí to umět lidem vysvětlit. A když to nebudou umět lidem vysvětlit, tak asi se jim to nějak nepovede. Já si myslím, že trošku složitější je to se stravenkami. Tam je důležité se podívat, že ty daňové úlevy se týkají závodního stravování jako takového. To znamená, nejde jenom o stravenky, ale mělo by také jít o daňové zvýhodnění investic do závodních jídelen a tak dále, a z tohoto pohledu pokud se to zruší všechno najednou, tak zase říkám, budiž, ale je potřeba samozřejmě změnit zákony ve smyslu, které zákoník práce v tom smyslu, kde se předepisuje zaměstnancům, zaměstnavatelům jakási povinnost, že mají zajistit stravování zaměstnanců, je potřeba změnit teda legislativu. Ale co se týče stravenek, tak rozhodně ty stravenky jsou podle mě lepší věc než ty závodní jídelny, aspoň podle mě jsou, je to vlastně individuální věc, poskytuje to určitou svobodu volby a má to větší externality než... Já hodně cestuji po Čechách a když přijdete do nějakého menšího města, tak tam vidíte, že na náměstí ty dvě, tři restaurace přes poledne jedou jenom přes ty stravenky. Tam chodí místní zaměstnanci, co tam pracují v okolí, úředníci a tak dále. Když nebudou ty stravenky, tak se prostě v těch hospodách nebo v některých z nich přestane vařit. To znamená, přijdou o práci kuchaři, přijdou o práci číšníci, přijdou o práci lidé, kteří tam ty suroviny dodávají. A teď ti zaměstnanci buď si půjdou koupit rohlík do samoobsluhy nebo půjdou do té závodní jídelny, což mi přijde hloupé. Já si myslím, že ty stravenky z tohoto ohledu jsou v podstatě paradoxně nástrojem nějaké svobody, nějaké volby. Vy si můžete vybrat, jestli půjdete do té a té hospody, jestli si dáte to a to jídlo. Já osobně musím říct, že já teda stravenky žádné nemám, protože nejsem v tuto chvíli zaměstnanec ničeho, ale je potřeba si uvědomit další věc, teda možná by to určitě šlo vlastně se tohoto nástroje zbavit, kdyby ekonomika byla v nějakém úžasném boomu, růstu a tak dále. V momentu, kdy to oživení je velice křehké a naopak se velmi v Evropě, ve světě mluví o tom, že může přijít druhá vlna recese, tak v tuto chvíli vlastně likvidovat ty stravenky, které mají tu pozitivní externalitu z hlediska zaměstnanosti ve službách, já si nejsem úplně jistý, že to je správné, ale tak samozřejmě... A ještě teda další věc, jo, že ty těch různých daňových výhod a úlev těch jsou stovky a pořád se mluví jenom o stravenkách. Já bych také rád věděl, aby se ti politici postavili i těm jiným výhodám, o kterých se vlastně tolik nemluví, které možná asi si říkám, když se o nich tolik nemluví, že je daleko těžší je odstraňovat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Stravenky, to bude asi velmi tvrdé jednání. Odboráři už se nechali slyšet, že opravdu budou velké protesty a tady to bude určitě asi téma Tripartity později tedy. Na summitu Evropské unie se Česko zpočátku i s Itálií tvrdě postavilo proti zavedení bankovní daně, která má vytvořit rezervy pro příští bankovní krizi. Stručně řečeno jde o to, abychom banky nemuseli v případě krize zachraňovat my daňoví poplatníci. Na základě čeho se Česko takto rozhodlo?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Tak Češi se rozhodli, že oni nechápou, proč by se mělo něco takového zavádět, protože v Česku ta finanční krize nebyla, jsem přišly až její důsledky v podobě, řekněme, ekonomické krize. Naše banky jsou pořád zdravé bez ohledu na výkyv recese. Vláda i centrální banka asi předpokládají, že zdravé zůstanou do budoucna. Nebylo tady žádné sanování bank z peněz daňových poplatníků, takže tady není ani politická poptávka, že voliči si jaksi nestěžují a nežádají, že když oni museli zaplatit ztráty těm bohatým bankéřům, tak oni to teďka vrátí zpátky. Nic takového se tady neodehrálo, takže to českým vyjednavačům asi přišlo takové jakoby z čistého nebe, co oni s tím mají společného, ať si to západní Evropa, která ten problém má, vyřeší jaksi sama. Takže logiku a racionalitu to má. Ten český postoj, já jenom si nejsem jist, protože v poslední době je Česká republika prakticky proti lecčemu. Já, když jsem nedávno ve Spojených státech, tak se mě tam ptali, proč je Česká republika proti regulaci hedgových fondů, jediná s Británií. Proč se Česká republika nepřipojí k tomu Evropskému garančnímu fondu, který vzniká, ke kterému se připojilo dobrovolně jaksi Polsko a Švédsko. A mně v těchto postojích schází jakýsi kontext jasné definice toho, co jsou národní zájmy, protože Evropa stojí na konsensu a my, když budeme jaksi z pohledu, s mentalitou kupců a účetních se radikálně stavět proti všemu, co se nám nelíbí nebo nehodí, tak až budeme opravdu potřebovat něco důležitého my od Evropy, a to se stát může třeba v oblasti energetické bezpečnosti, jejíž opatření budou velmi, řekl bych, nákladná, tak se na nás může každý vykašlat, protože si každý bude pamatovat, že my nejsme ochotni spolupracovat ani v té a té věci. Takže já se tážu, jestli ten postoj České republiky musel být skutečně tak principiálně odmítavý, protože podle mého soudu by určitě šlo odsouhlasit těm ostatním, ať si tu daň klidně zavedou. Umožnit technicky její zavedení i tady, ale pak ji prostě neuvalit, protože to nebude potřeba, ale rozhodně by Česká republika podle mého soudu neměla blokovat ostatním, protože si zase nemyslí, že těch 25 zemí, které tu daň zavést chce, že to jsou úplní hlupáci, kteří nemají žádné jako odborníky a že potřebují, aby jim někdo z České republiky radil, tak to já, takhle se asi na to dívám, takže když se v tomto kontextu vrátíme zpátky k vyjednávání o vládě, mně připadá úplně zásadní, že by toto koalice měla, protože žádná předtím vláda to nedělala mimochodem, že by se měl i definovat, co jsou naše klíčové národní a strategické zájmy. A každý postoj České republiky v nějakých jednotlivostech na půdě Evropské unie by měl být testován, jestli nepoškozuje ty naše národní strategické zájmy. Ale v té K9 při tom vyjednávání se mi zdá, že se vyjednává o jakékoli podružnosti, ale tato úplně kruciální definice jakoby zase ji nikdo neřeší, nikdo se tím nezabývá, aspoň tak mi to zdálky připadá.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste vyjádřil velice přesně. Já ještě se chci zeptat na jednu technickou záležitost. Už je jasné, jak vysoká ta daň bude? Kam se bude platit, jestli bude nějaký rezervní centrální fond, tyto věci už jsou nějakým způsobem ošetřeny?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Ale to vůbec ošetřené není a v tomto zase ohledu bych, já jakoby souhlasím s tou českou kritikou, která říká, je to ukvapené, je to hysterické, nemáte to připravené, neví se, jaká ta daň bude, kdo ji bude vybírat, kde ten fond se bude shromažďovat, kdo se bude o něj starat, jak ho ochráníme ten fond od těch hamižných politiků, kteří ho mohou nějak třeba, řekněme, rozkrást nebo utratit za nějaké populistické věci. Ta česká kritika v tomto ohledu je racionální. Já se jenom táži, opakuji, jestli je to skutečně ta nejdůležitější věc českého národního zájmu.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ale říci, že vlády Německa, Francie a Británie se už zavázaly k tomu, že tuto daň na banky zavedou. Chtějí k tomu pochopitelně vyzvat i ostatní státy, o tom už jsme mluvili. Bude právě to hlavní téma zasedání G 20, které se chystá?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
No, bude to jedno z důležitých témat. Ještě bych vás doplnil, že samozřejmě Amerika v podstatě s nějakou podobnou daní souhlasí také. Ale kdo se staví výrazně proti ní, jsou země jako Brazílie, Čína, Rusko, prostě které jako nechtějí tuto daň zavádět...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad i Kanada a Austrálie jsem se dočetla.
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Kanada, Austrálie, takže prostě toto jsou země, které skutečně byly tou ekonomickou krizí postiženy daleko méně. Kanada měla výbornou bankovní regulaci, takže v podstatě nevidí problém a nechce se k tomu připojovat, takže ještě to bude samozřejmě z tohoto pohledu velmi zajímavé a vzrušující. A budou se řešit samozřejmě i jiné věci. Velmi podstatná věc, o které se bude diskutovat, jestli se, Amerika v podstatě zastává postoj, že je ještě brzy na to vystupovat z těch podpůrných programů pro ekonomický růst, ať už v měnové oblasti nebo v rozpočtové oblasti a bude tlačit na Evropu, aby nevzdávala ty stimulační opatření tak rychle. To znamená, když to řeknu jinak, aby se nepustila do těch rozpočtových škrtů tak bezhlavě, jak to z pohledu Američanů nyní vypadá. Zároveň Američané budou samozřejmě s Evropou mluvit i o tom, jak chce řešit tu krizi eura. Američanům se určitě nelíbí, že euro velmi oslabilo a nelíbí se jim, že Německo a další státy Evropy, které stojí na exportním výkonu, by jaksi chtěly z té krize vyrůst tak, že budou vyvážet do Ameriky a vlastně to, že je z té krize vytáhne americký spotřebitel. To je vlastně něco podobného, je to podobný spor, který má Amerika s Německem a Amerika s Čínou, to znamená vyčítá Americe a Číně, že dostatečně tyto země dostatečně nestimulují domácí poptávku, že mají velký přebytek obchodní bilance, že se soustředí jenom na export a že jaksi počítají s tím, že ta Amerika bude ten, kdo bude pořád spotřebovávat a spotřebovávat. Takže to je jedno z těch dalších témat, vůbec nerovnováhy ekonomické ve světě, přebytky těch nejrůznějších bilancí a tak dle, jestli to nějakým způsobem řešit. Prostě těch témat bude celá řada.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, teď už máme poslední téma, které probereme s komentátorem Respektu Janem Macháčkem a bude to téma Gazpromu a Běloruska. My už víme, že Gazprom v úterý snížil dodávky plynu do Běloruska zhruba o 60 %. Minsk už splatil dluh za plyn, totéž žádá od Gazpromu. U těch jednání nejsme, tento spor má rozměr jak obchodní, tak samozřejmě i politický a ten politický by mě právě zajímalo, jak se na něj díváte, do jakého rámce ho zasadit?
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Mně to připadá jako taková šaráda. Když jsem viděl prezidenta Medveděva, jak jedná s šéfem Gazpromu u jednoho stolu a přenáší to jakoby televize, tak jsem měl pocit, že to je vlastně celé taková komedie, která vlastně má ukázat, že Rusové se nedohadují jenom, řekněme, s neposlušnou Ukrajinou, ale že jsou stejně tvrdí i na Bělorusko, které je jinak v mnoha ohledech velkým spojencem Ruska. Tak vlastně podle mě jde hlavně o tento signál, který chce Rusko vyslat Západu. Podívejte se, mám jde jenom o to byznys a o peníze a my se hádáme i s Běloruskem. Důsledek má samozřejmě ten, mít ten, aby se Ruska nikdo nebál v těch energeticko-bezpečnostních věcech a aby všichni chápali, že Rusko je normální obchodní partner.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle téma jsme probrali a možná si ho necháme i napříště, protože tento spor zřejmě nekončí a možná, že se bude ještě několikrát opakovat. Naším hostem ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha byl komentátor Respektu Jan Macháček. Děkuji za návštěvu ve studiu. Přeji krásné léto a v září zase na slyšenou.
Jan MACHÁČEK, komentátor deníku Respekt
--------------------
Děkuji za pozvání.