Jak to vidí Ivan Kraus - 31.12.

31. prosinec 2009

Silvestrovským hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl spisovatel a publicista Ivan Kraus. Uvnitř článku opět nabízíme needitovaný přepis pořadu. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Ivan Kraus ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý den. Tentokrát pro vás Hosta do domu vysíláme z atria studiového domu Českého rozhlasu, a tak, pokud to nemáte do Římské 13 na Praze 2 daleko, přijďte si nás dnes výjimečně nejen poslechnout, ale i podívat se, třeba hned na prvního hosta, muže, který se ve vlastních názorech shodne s každým v pořadu Jak to vidí, vítám spisovatele, loutkoherce a herce Ivana Krause. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste zapomněl mikrofon, pane Krausi.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, jak jste slyšeli, tak už tady máme početné publikum, tak i vás vítám, dobrý den ještě jednou. Jsem rád, že jste přišli. Budete-li se chtít zapojit, tak stačí zvednout ruku a můžete položit, myslím, jakoukoliv otázku panu Krausovi.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ano, jistě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte Silvestr rád?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
To je dobrá otázka. Moc ne. Moc ne, protože mně to připadá, že je to den jako každej jinej, ale je mi neustále naznačováno ze všech médií, že je to jinej den, že počínaje nejčasnější hodinou ranní poběží vtipy, tralala, juchajda, že se vyndá z archivu všecko, co dobrého kdy bylo v rádiu, v televizi, což bylo, takže část lidí dostane komplex, že už to není, ty lidi, co to dělali, že už taky nejsou, takže to vlastně není zas tak veselej den, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já jsem rád, že jsem se trefil, já jsem to tušil trošku, tak proto jsem vás taky pozval. Já jsem slíbil, že teď žádná legrace nebude, že to vezmeme vážně a že možná trošku i si užijeme nějakého smutku, tak to jsem rád, že přišel Ivan Kraus, že přijal pozvání.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ano, vzhůru, vzhůru do jiného pořadu melancholie.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Krausi, vy jste spoustu těch Silvestrů, Nových roků strávil mimo domov, mimo Českou republiku, mám na mysli, jak na ty dny vzpomínáte? Možná mnohé byly právě pracovní a také jste si užil toho, že jste byl povinen bavit.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ano, my jsme strávili prakticky 99 % těch Silvestrů v zahraničí, nejvíc toho v Monaku, možná ne, v Paříži, v Paříži a byla představení, obvykle byla představení 2, večerní až noční v kabaretu, takže to byly takový Silvestry příjemný, protože jsme tam byli s kolegy a s těmi jsme si eventuálně malinko připili nebo jsme něco tedy snědli, ale bylo to takový jako pracovní den. A k tomu mám ještě takovou hezkou vzpomínku, majitel kabaretu Crazy Horse v Paříži pravidelně vyvěsil ve 2 jazycích, protože jsme tam byli mezinárodní partička, francouzsky i anglicky zprávu, kde bylo napsáno - "vážení, račte si uvědomit, že se musíte vyhnout alkoholu a vulgárnímu humoru, neboť tento den je jako každý jiný v roce a vy jste tady proto, abyste sloužili publiku."

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 Praha, dnes pro vás vysíláme z atria studiového domu Českého rozhlasu pořad Jak to vidí a povídáme si se spisovatelem Ivanem Krausem. Je to čas, kdy bilancujeme, ať chceme, nebo ne, Silvestr, 31. prosinec, možná i 1. leden. Co vás v tom roce, který už je skoro za námi 2009 překvapilo?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Co mě překvapilo. Já kouknu do svýho seznamu, poněvadž bych si ty otázky mohl hravě splést, aha, už to mám. Mě překvapil rekordní rozpočtový deficit, já jsem si to musel poznamenat, že prej a prý za každou vteřinu náš dluh tedy národní, hospodářskej dluh roste o 6342 korun. Je řečeno, že je to skoro minimální mzda, tak to mě trošku překvapilo. Ale rychle jsem na to zapomněl, abych nebyl nervózní, protože, kdybych to měl počítat hodinu po hodině, tak by se mi to zdálo enormní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zkuste si představit, že byste měl takový honorář, každou vteřinu, tak jenom za tenhle pořad byste mohl jet někam do Karibiku na dovolenou i s manželkou.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, to určitě. Polovinu by mi zdanili zase, aby bylo na ten dluh, ale přesto, přesto.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je ještě něco, co vás překvapilo, nebo dobře, pojďme to vzít jinak, určitě se všichni ptají na to, co vás potěšilo, tak já se zeptám, co vás rozladilo v roce 2009?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ano, co mě rozladilo, to vám můžu říct hravě. Mě poněkud rozladilo vyvolání nedůvěry vládě, protože za a) bylo řečeno my to neuděláme, pak to nedodrželi, pak to udělali, to mě tedy vůbec nebaví taková záležitost, protože děti, když řeknou, že přijdou v půl osmý, tak to očekávám, takže u dospělých bych u závažný záležitosti to čekal taky. Rozladilo proč, protože zrovna v tu dobu jsme my Češi byli v Evropě a měli jsme to jako vést a měli jsme se tam uvést a to bylo tedy, já vím, že se z toho pak ti následníci jaksi dostali, ale, že to zvládli, ale bylo to velmi, velmi nešťastný a pro nás rozhodně to neudělalo dobrý jméno ve světě, si myslím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je pravda, že teď vlastně končí švédské předsednictví Evropské unie, když o tom mluvíme.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Oni to udělali tak elegantně, že se nenápadně rozloučili, nic se neděje, není kolem toho žádný humbuk. My jsme možná neměli úplně štěstí, že našemu předsednictví předcházelo to francouzské, takže Sarkozy se nerad s tím postem loučil.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, protože pan Sarkozy je Francouz a když jste Francouz, tak to je jednak kvalita, a to jste kohout trošku a když jste prezident, tak jste v podstatě, to všichni ve Francii vědí, vy jste monarcha. Francouzi si zvykli na to, že oni záviděj Angličanům, že mají královnu, ale jakmile přijde jakýkoliv pán, byť Mitterrand, ať už z té partaje nebo z té, pan Sarkozy a ten jaksi proto má dokonce i fyzický předpoklady, není velikosti větší než je Napoleon, že jo, tak prostě co ty Češi, ale tam právě já si myslím, my se musíme učit říct: "Monsieur Sarkozy, račte se zklidnit, Evropa není kontinent na 2 rychlosti, všichni máme podobná práva."

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak jsme s Ivanem Krausem probrali, co ho letos překvapilo, rozzlobilo, co vás zklamalo?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Co mě zklamalo, já se kouknu do svýho seznamu a už to mám, no, mě poněkud zklamala kauza, byla mediálně hodně tedy zpracovávána, plzeňský právnický fakulty, protože jaksi ta představa, že zavoláte příteli, řeknete: "Ahoj, můžeme se sejít? Ne, ne, tenhle tejden a příští ne, já se stanu advokátem během příštích 14 dnů nebo během 3 neděl," protože u nás to všechno je možný, "já si zajedu do Plzně, vezmu hotel a raz, dva, tři dostanu zápočet," to považuju za dost špatný, protože máme problémy, my o nich víme, kdo je nemá, že jo, ale jak se nám dostanou do téhle sféry akademický, tak já se jako ač nepedagog docela hodně stydím za ně, ale jenom dneska, zejtra toho nechám, jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Praha, i o tomto pořadu platí, že zítra si ho budete, no, zítra bude svátek, tak hned v pondělí si ho budete moci přečíst na našich internetových stránkách. Adresa je www.rozhlas.cz/praha. Četl jste, pane Krausi, někdy přepis našich rozhovorů nebo s našimi kolegy? Ono je to dost zvláštní, když člověk čte svoje slova.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ono je to mírně řečeno, vy jste to řekl hezky, zvláštní, je to docela hrozný, já to řeknu rovnou, protože tam je prostě: "A co si myslíte o tomto?" A e, i, a když to čtete a když to po sobě vidíte, tak si říkáte: "To jsem já jako?" A ten mikrofon, on vypadá jinak než tenhle modrej krásnej, on je tam takovej stativ, ten to nějak filtruje, ale na papíře, to je prostě katastrofa, ty heky, fleky, ufy, afy, ty přeřeky, ty opakovačky, to si říkáte: "No, jsem možná debilní, ale nikdo to neví."

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná bychom měli nějakým způsobem přehodnotit způsob právě toho záznamu, protože je pravda, že mluvené slovo a vy o tom hodně víte jako spisovatel, to slovo psané, tak to je diametrálně odlišná. Ale povězte, pane Krausi, co je podle vás vám bližší? Vy jste napsal tolik knížek, máte spočítáno, kolik jich bylo?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
To víte, že mám, tam mi to občas hlásí a já to druhej den zapomenu, ale nějak kolem 18 asi teďka.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže je vám bližší právě ta psaná forma, protože vy jste i tou jevištní řečí třeba živil?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, tak to jevištní, víte, to jevištní, že my s ženou dosud ještě trošku teda částečně vystupujem, to je takový potěšení jinýho druhu. Vy se dostanete mezi lidi, mezi kolegy na mezinárodní bázi, máte vedle sebe Rusy, Američany, Francouze, to je pěkný. A já vždycky varieté, kabaret miloval. Já nejsem takovej ten, jak oni říkaj, herec, to jsem se nikdy necejtil. Já jsem spíš dělal kabaret, buď literární, nebo takovej ten klasickej. A kdežto, když píšete, tak tam sedíte u toho počítače, že jo, a když máte smůlu, tak je venku krásně, slunce a vy tam něco matláte, tvoříte a říkáte si: "Ježíšmarjá, ta kočka támhle, ta je svobodnější, a ten jde na houby," a to se tak jako rozhlížíte a zápasíte sám se sebou. Je to solitární činnost a vy musíte bejt hodně disciplinovanej. Teď vám do toho vejde bolest hlavy, malinká nevolnost po kávě, teď přijdou účty za plyn, proč je to zas víc? Teď jste měl nádhernou romantickou představu, jak tam něco vytvoříte nebo humornou a je to hned pryč, protože okamžitě voláte a ptáte se: "Jak to, že jste nám poslali zase složenku, když jsem vám říkal 16krát, abyste to posílali, že budete mít a mám to zařízený v bance." "A my se omlouváme," a tak dále, "a mějte hezký den." No, jakej hezkej den já můžu mít po tomhle tom, že jo? Čili víte, ono o tom se škrabalové, psavalové, spisovatelé o tom moc nemluví, ale já myslím, že je to taková zvláštní činnost, pošetilá, pošetilá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mně to připomíná, že vy jste, tuším, před 2 lety vydal soubor právě těch rozhovorů Jak to vidím, Ivan Kraus to, co tady vlastně zaznělo ve vysílání. Takže, kdo se s tím popral právě s převodem té řečené, té mluvené formy do té spisovné?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Já jsem si, jak se v Čechách hezky říká, já jsem se to musel naučit, my jsme to venku zapomněl, naběhl v uvozovkách. "Co kdybyste, byl dotaz, co kdybyste to jako sepsal, vždyť sem chodíte léta?" A já říkám: "No, tak jo." Načež jsem prostě se dostal k těm přepisům a teď jsem trpěl a říkal jsem si: "Prokrista pána," v podstatě to znamenalo přeformuloval, vyčistit, přepracovat, zestručnit, teď aby to mělo nějakou koncovku taky, takže jsem na tom dělal pár měsíců a říkám: "No, tak to už snad nikdy víc."

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná by bylo bývalo lepší sám si klást otázky nově a sám si na ně odpovídat, bylo by to jednodušší a kratší.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, ono já mám s tím problém, protože čím jsem starší, tak si kladu víc otázek a víte co, já na ně nenacházím odpověď.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme se vrátit k tomu roku 2009, jehož poslední den teď společně i s publikem, ještě jednou děkuju za to, že jste přišli, a jenom nabízím, budete-li chtít, přihlaste se a můžete se Ivana Krause též ptát. Co vás, když probíráme ten rok, který končí, tak co vás potěšilo?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Tak to řeknu rád, potěšila mě knížka polského autora, musím jméno přečíst je velice těžko vyslovitelný Mariusz se to asi čte, no, szczy, no, já to zkusím říct popolsky Szczygieła, která se jmenuje Gottland, jak jste řekl, jak jsme si povídali předtím, je to možná trošku nešťastnej název, ale vy jste mě potěšil tím, že jste se do tý knížky taky zamiloval jako já jsem se do ní zamiloval, takže můžu jenom říct, že to je úžasná knížka polskýho autora, který se naučil i česky, který má rád naši zem, říká, že je Polák, ale srdcem je v této zemi a napsal pozoruhodnou knížku poskládanou, já bych řekl, ze střípků, z takových drobných příběhů, která vypovídá o naší zemi víc, než velké historické a analytické a politologické studie. Je tam ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tuším, pokud se nepletu, začíná to Baťou.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Baťa, ano Baťa. Je tam architekt, tvůrce Stalinova pomníku Švece a jeho osudy, je tam ten pyrotechnik nešťastnej, kterej to pak dostal za úkol vyhodit do povětří, ale po stranický linii, to se nevyhazovalo jen tak, že jo, všichni měli strach. Je tam Marta Kubišová, o níž se dozvěděl nahodile ten autor a její jakýsi takový částečně osud, je tam spisovatel, který se totálně změnil a přejmenoval, vytvořil ze sebe takovou mimikry, před socialismem psal horory a takový ty dobrodružný věci, pak si dal úplně jiný jméno a psal úplně jiný věci a zmizel jako ten první autor, takže stal se neviditelný a stal se socialistickým autorem, jmenuje se Fabian tím druhým jménem, je to prostě knížka, a to chci říct, kde se neukazuje prstem, neobviňuje se, neviní se a nehájí, jenom se prostě konstatuje, sleduje osudy těch lidí a dočtete to, místy je to taková, řekl byste, groteska, místy je to melancholie, místy je to černej humor, já to moc doporučuji. Ta kniha se jmenuje Gottland.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já tedy nevím, jestli správně vyslovujeme to jméno, jestli to není Mariusz Szczygieł, ale v každém případě je to polský autor a začíná to Szcz, podle toho to najdete to jeho příjmení, možná si to nezapamatujete, to Gottland podle našeho zpěváka, zlatého slavíka si budete pamatovat jistě dobře. Doporučuje k přečtení. Ona je to i možná taková výzva českým žurnalistům, protože spousta těch příběhů zůstala viset ve vzduchu a já jsem si říkal, jak to, že se toho ujal teprve polský novinář. Vy, pane Krausi, jste žil mnoho let právě v zahraničí, jak už jsme to řekli, a je to o vás známo, je to výhoda, nebo nevýhoda pro spisovatele, pro glosátora, že si může vlastně jakoby odskočit, teď mám na mysli, k tomu nadhledu?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, já bych řekl, že lidsky samozřejmě, víte, jak to je v životě, za všecko se platí, nikdy nevyhrajeme, to je takové rčení Britů, nemůžeš vyhrát na obou koncích, když si představíme provaz, a to je pravda. Čili lidsky za něco platíte, máte rodinu, máte rodiče, že jo, a tak dále, nebudu rozvádět. Jako pro psaní, nebudu originální, to už řekl Henry Miller, americký spisovatel, který žil léta v Paříži, je to výhoda prvního druhu v tom, že vy nabydete, to byl i můj případ, vztahu k jazyku, teprve, když zmizíte z prostoru, kde ten jazyk funguje jako komunikační prostředek, teprve, když jste obklopen jiným jazykem, tak najednou se k němu pomalinku vracíte, najednou si začnete číst jinak toho Karla Čapka, jinak ty ostatní autory a pak odhlédna tedy od toho, od toho jazyka, ono je vždycky dobře na chvilku vypadnout. Samozřejmě je to blbý, když je to 20 let, ale to zas nemáte tu možnost, abyste se domluvil s Gorbačovem, kdy se pokusí změnit poměry tak, že přijedete za mámou a tátou a nebudete muset je pracně dostávat, když už jsou v penzi, z Prahy na návštěvu k vám a nebudou se ztrácet pozvání a všecky ty lidský drobnosti, který jsme si všichni užili. Já bych řekl, že má to něco do sebe. A myslím si, že jak se u nás říká v pohádkách, že ten Honza si vezme svejch pár švestek, jako kluk jsem se vždycky divil, že si nosil kompot nebo co jako, než mi to došlo, že to je metafora, jít do světa a vrátit je vždycky dobrý a mít trošku, závidím, ale zároveň jim to přeju, dnešním mladým lidem, že to můžou udělat a myslím si, že udělaj jenom dobře, když zvednou kotvy a půjdou a se zkušenostma se vrátěj. Oni pak odhalej totiž, a to je to poslední, i co je tady pěkný a co není jinde.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dívám se do očí zde sedících dam a pánů, tedy dámy převažují a my jsme tomu jistě rádi, jsem rád, ještě jednou to opakuji, že jste přišli už takto z mého pohledu časně ráno do budovy Českého rozhlasu, abyste byly přítomny vysílání a přítomni pořadu Jak to vidí v tomto případě s Ivanem Krausem. Nemáte zatím otázku. Tak, až se probudíte, tak se klidně na něco zeptejte. Já se zeptám sám, co vás, pane Krausi, v tom letošním roce asi nejvíc zaujalo?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Co mě asi nejvíc zaujalo? Já to mám tady poznamenaný, já jsem včera nahlížel, tak za prvé tedy zaujalo mě, že tak trošku v povědomí ne zcela mizí Mikuláš, že jaksi jsme měli dost Dědy mráze, že jo, to se tak tady vyvinulo, a teď začínáme mít Santu Clause. Oni jsou to taky jako trošku příbuzný, ale co si budem povídat, v Čechách se málokdy jezdí na saních tažených soby, to je volovina. My prostě máme jednu kulturní tradici, a to je Mikuláš s čertem a andělem. Za zcela absurdní považuji, co jsem zahlídl, že šel Santa Claus doprovázenej čertem. To je teda, to je zvláštní symbióza. A pak mě ještě zaujala jedna věc, to jsem tam chtěl říct, že vědci přečetli krávu, no, ono to zní, jako kdyby četli román Tři mušketýry, ale je to v podstatě, tady jsem to vytáhl, 300 vědců, prosím vás, z 25 zemí 6 let pracovalo na tom, aby přečetli genetický kódy krávy, jo, a je to zajímavá poznámka, že ten vzorec genetickej toho skotu tvoří přibližně 3 miliardy písmen, podobně jako u člověka. Kolik má abeceda, asi 28, že jo, to je strašný, čili oni museli identifikovat 22 tisíc genů, přičemž zde se praví, ukázalo se, že na úrovni genů je nám kráva podobnější, já se omlouvám, omlouvám, než myš nebo potkan, to je zas dobrá zpráva, přesto, že hlodavci jsou nám evolučně příbuznější než sudokopytník.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2, posloucháte Prahu dnes v pořadu Jak to vidí, v tom posledním vydání letošního roku 2009 je hostem spisovatel Ivan Kraus. Ivane, doufám, že vás nezaskočí moje otázka, co vás letos pobavilo?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ale jo pobavilo. Já se omlouvám, bude to vtip, těch bude za dnešní den mnoho, ale mně se tenhle líbil, já se prostě neubráním tomu, abych ho neřekl, tak Mojžíš se setká se svým lidem, lidem židovským tam v tom prostoru a říká, že mluvil s šéfem, tedy tím nahoře a mám pro vás tedy 2 zprávy. Ta jedna je dobrá a ta jedna je špatná. No, tak oni se ho ptaj, která je ta dobrá zpráva? On říká, tak měli jsme tam celkem 634 přikázání, jo, ale podařilo se mi to srazit na 10. A jaká je ta špatná? Nesesmilníš zůstává.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vážení posluchači, jak slyšíte, tak dnes si nepovídáme s Ivanem Krausem ve studiu jako obvykle, ale máme tady publikum, protože jsme, doufám, že v příjemném prostředí atria nové budovy Českého rozhlasu, ona už také tak nová budova není, protože už funguje několik let. V tuto chvíli jsem rád, že už máme skoro plno, protože, jak se dívám, tak už téměř žádná volná židle zde není, ale pokud to nemáte do Římské 13 daleko, tak až do oběda budeme odsud vysílat, můžete se přijít podívat. Dívám se, nemáte otázku, můžu si klást, ptát já dál. Tak poprosím kolegu, aby se ujal dámy. Dobrý den. Jsem rád, že jste sebrala odvahu a promluvíte do rádia. Vítejte.

osoba
--------------------
Dobrý den. Já bych se zeptala pana Krause, kdybyste nebyl pan Kraus, ale byl Santa Claus, co byste přál naší republice, naší krásné zemi do budoucna, do toho příštího roku 10, 2010?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, tak já bych jí přál, aby politici neslibovali dary, který nemůžou dát, to je první věc, protože pomocí slíbených darů se velmi pěkně získávaj hlasy a potom, když je odhlasováno, tak potom často mnohý z těch darů se neobjevěj, a to je pak zklamání skoro tkaový, jako když dítě čeká, že od Ježíška něco dostane a dostane maximálně trošku vejprask, to bych přál. No, přál bych to dobrý, to pozitivní, že jo, co jinýho můžete přát?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já tedy uchopím tu vaši otázku a ještě ji trošku posunu dál, kdybyste nebyl Santa Claus, nýbrž Václav Klaus, co byste ...

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
To je dobrý.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... co byste řekl, pane Krausi, 1. ledna občanům?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, tak, co bych řekl, vážení přátelé, tak já bych řekl, že naše situace se vyvíjí. Právě jsem se rozhodl přijmout zástupce politických stran v této zemi a jelikož v této zemi zmizela noblesa a elegance, tak zvu zástupce pouze 2 stran, něco takového se nestane ani u nás na vesnici s místním zastupitelstvem. Mě toto teda, to je ještě zpětně k tomu, co mě zaujalo, přece pozvu všechny a pak jdu na buřta a tam uděláme velkou koalici, nebo o co tam jde, já nevím, ale nepozvat ty, co sedí v parlamentu, mně to přijde jako cenová skupina, která tady byla v restauracích, první, druhá, třetí a tak dále, nepěkný.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vrátím se k tomu bilancování letošního roku. Nevím, jestli je ještě něco potom, co vy už jste toho hodně prožil, co vás zaskočí. Je něco takového, co vás zaskočilo v roce 2009?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ale no tak zaskočí, zaskočí, mě každou chvíli něco zaskočí, že jo, jednak mi zaskočí, když hltavě jím, ale tomu se vyhýbám, žena mě kontroluje. Trošku, trošku mě fascinuje, všichni chceme čistej vzduch, to samozřejmě, všichni chceme čistý prostředí, ale zároveň vidím, jak ty teorie vědců se liší, když se na to podíváte zblízka nesmírně, takže nevím, co je v tom našem životním prostředí vlastně skutečnost a úplná pravda. Pak čtu takový věci jako že samozřejmě je skleníkový efekt, ale že důvodem není jen ten výfuk, že to je záření, slunce, skvrny, mraky a tak dále, a pak mě zaskočí ještě víc, když vidím, že se z té dobré ideje /nesrozumitelné/ ideje stává byznys, protože ve chvíli, kdy to uchopěj tu dobrou ideu, o kterou nám všem jde koncerny, byznysy, no, tak to je problematický, že jo. Podívejte se, kolik máme léků na jednu chorobu, že jo, desítky, stovky. Proč? Všechny ty vyléčej stejně? Asi jo, ale musí bejt produkce, že jo, musí ..., já na tohle nevěřím. Tak to mě trošku občas, to je divný slovo, zaskakuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dáváte si předsevzetí? Ona je to možná pošetilost 1. ledna, zrovna toho 1. ledna. Proč si nedat předsevzetí k 15. únoru, třeba?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Ano, no, já jsem si dal předsevzetí před určitými lety, když mi bylo 60, že už nebudu stárnout a nepodařilo se mi to dodržet, takže s těma, těma předsevzetíma já jsem opatrnej, protože dám si ho a dodržím ho? A hned cejtíte, přestanu kouřit, no, jasně, přestanu, no, moment, ještě si dám cigáro. Ono musíte to dodržet asi nebo měl byste. Takže já nejsem člověk předsevzetí, já jsem takovej trošku nedůslednej.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
I když bychom možná oba s Ivanem Krausem hlasovali proto, aby záznam našeho rozhovoru byl spíš v té zvukové podobě, tak stále platí, že si ho budete moci přečíst na internetu v podobě psané, bude tam třeba napsáno v závorce potlesk, protože dnes je to s živým publikem. Už jste ožili, tomu jsem rád. Poslední otázka pro našeho dnešního hosta a posledního hosta pořadu Jak to vidí, co plánujete do roku 2010 kromě toho, že doufám, že se budeme pravidelně setkávat za mikrofonem Českého rozhlasu 2 Praha?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
No, tak já bych rád plánoval, co nemůžu, jako všichni, co tu sedíme, že budu zdravej, ale to nemůžu, tak si plánuju jenom, že se pokusím být duševně při sobě, že se nenechám příliš vyvést z míry negativními rysy politiky, protože pak je špatná nálada a když má člověk špatnou náladu, tak vlastně moc pozitivního sám nemůžu udělat. Takže taky doufám, že se uvidíme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A těším ..., můžeme se těšit na nějakou knížku v tom příštím roce? Máte přichystánu?

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Nemám přichystáno. Velice na tom pracuji. Jak jsem vám říkal, jsem vyrušován, a to je taky výmluva, že jo, když se mi nechce, počasím, když je sluníčko. Pokusím se.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak děkujeme za ten alespoň takovýto příslib a přejeme hodně zdraví do nového roku a ať jste šťastný a veselý. Ivan Kraus, díky. Mějte se hezky.

Ivan KRAUS, spisovatel, loutkoherec, herec
--------------------
Já děkuju vám.

Vladimír Kroc s "jaktovidičem" Ivanem Krausem

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Ivan Kraus
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.