Jak to vidí Ivan Kraus - 28. prosince

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přes 60 tisíc podpisů má petice na podporu myšlenky pojmenovat po Václavu Havlovi mezinárodní letiště v Ruzyni. Bývalý osobní tajemník Václava Havla Vladimír Hanzel přišel s výhradou, že Havel nerad létal a že letiště je příliš komerčním místem, že by bylo lepší pojmenovat po bývalém prezidentovi třeba divadlo nebo Akademii múzických umění. Máte na to nějaký názor?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak já věřím ve spontánnost lidí a v to, že jestli si chtějí odnést z Havla do budoucna, tak to nebude nezbytně souviset s pojmenováním čehokoliv. Ve Francii můžete vidět stovky ulic generále de Gaulle, Německo, mohl bych jmenovat a tak dále a stejně to nemá, myslím, velký vliv na to, co ty lidi udělali pozitivního a tak dále. Já osobně bych nápad měl, ovšem to je trochu kacířskej nápad, já bych pojmenoval věznici. Věznici proto, že česky řečeno seděl, že tam prokazoval svou odvahu a že možná by pro mladší generaci by to byl symbol. Není tak moc estetický, není to moc hezký, není to, ale já nejsem, jak říkám, oprávněn, já tohle to, to je moje myšlenka, jo. Nic proti letištím, nic proti nádražím, ale nemyslím si, že to má hlubokej vliv. To je spontánní záležitost, co já si odnesu z Masaryka a ne, že se to bude jmenovat Masarykovo nádraží.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Upřímně řečeno nevím, jak velkou oporu by ten váš nápad získal ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Bych dostal přes kokos.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono je jedno, jestli budeme říkat, že letíme z Havláku nebo jdeme do Havláku, podobně tedy jako se přezdívalo třeba hlavnímu nádraží v Praze Wilsoňák, ale říkat, budeš sedět na Havláku ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, dostals dva roky nepodmíněně v Borech, teda u Havla, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak dobře. Tak to je tedy nápad Ivana Krause. Mostecká uhelná společnost. Ono to možná souvisí s tím vaším nápadem, že nakonec se ty v té Ruzyni nebo na Borech někdo skončí, ale kdo ví, nebudeme předjímat. Zatím je to na švýcarské prokuratuře. A tedy ty údajné miliardové finanční machinace bývalých manažerů Mostecké uhelné, to je hlavní téma teď, zdá se, našich vztahů se Švýcarskem. Taky vás zaujalo, že se Švýcaři nemohli 5 let dopátrat komu v Česku nabídnout, jestli bychom nechtěli zpátky nějaké ty 4 miliardy, o které stát přišel?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to mě vzalo velice, když jsem se dočetl, že Švýcaři tvrdí, že prostě obcházeli úřad, tedy písemně, že jo, posílali, posílali dopisy a dokumenty a požadovali kontakt a byli posíláni od čerta k ďáblu, česky, od jednoho úřadu k druhýmu, s náma to nemá co dělat, že jo, s náma taky ne. No, to je absurdní, to je velice zvláštní. Prostě se nemohli dovolat. A to po dlouhou dobu, jak jste řekl, po dobu 5 let se to neobjevilo, místo, kam se by s tím mohli utéct s tou záležitostí. To přece není normální, že jo, no, ale i to zanedbání je letitý ze strany tedy našeho státu, to trvalo 5 let, nikdo nic, já nic, já muzikant. To je taky nenormální. Jednou tam byla akce provedena, to byla ta Mostecká uhelná, museli o tom bejt záznamy a musí to bejt, je zase hezký na druhý straně, buďme optimisté, že to jde ze švýcarské strany, není to poprvé. Už jednou se tady odehrávala záležitost s těmi letadly, s těmi Gripeny a zase to byli Švýcaři. Čili co my nemůžeme, nebo my, obrazně řečeno, nechceme, s tím někdy při troše štěstí přijde zahraniční.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak je docela zvláštní, nebo pro nás až překvapivé, jak úporně se snažili doklepat na některé ty úřednické dveře. Že to nenechali plavat zkrátka.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je zřejmě švýcarská úpornost návyková, demokratická. Oni takhle musejí jednat, když se něco, o něco jedná o ně i doma, v domě, a tak jsou navyklí tak postupovat, krom toho tedy je nutno podotknout, že v posledních letech byli pod tlakem třeba banky švýcarský a provedly velká další opatření, aby tam neunikaly peníze, který jsou nečistýho původu, konkrétně Spojený státy a tak dále. To byla ta USB, nebo UBS teď teď nevím, Union Bank, UBS, no, čili, ale to považuju za dobrý a teď jsem jenom napnutej, jak bude tenhle ten komiks, nebo jak bych to nazval, ty obrázky s bublinama pokračovat a nebo zda to bude komiks, kdy ty bublinky budou prázdný, jen čtenář si to má nějak doplnit, nebo co.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jestli tomu dobře rozumím, tak jsme promeškali šanci připojit se k trestnímu řízení. Možná aby se nám nepřitížilo při pohledu do vyšetřovacího spisu. Teď budeme muset platit zřejmě špičkové právníky s nejistým výsledkem u civilní žaloby.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, čili to bude stát ještě víc, než by to stálo, ale tady my máme občas takové momenty, tedy naše politická elita, ať to stojí, co to stojí, že jo, to je, je pozoruhodný, že se z toho stal de facto mezinárodní aféra. To už tedy, to má pak tu výhodu, že to je mezinárodní ostuda. Jo, my chceme být v médiích světových, že tady jsme, my jsme Česko, jsme malá země, mléko a strdí, tohle, jenže my se do nich dostáváme často, a to Čechám, nebo jednoho z kohokoliv z nás mrzí, s tím, že třeba se objeví v různých jazycích překlad slova tunelování, jo, Čapek se dostal do světa se slovem robot, od robota, to je pozoruhodná jazyková záležitost, uchytilo se to slůvko a teď máme další, a to je tunelovati. No, tak to nemáme zrovna bejt, myslím si, na co hrdi.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, jak to na vás působí, do jaké míry naše úřady, naši politici to myslí s bojem proti korupci vážně?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já jsem z toho dost bezraden, to je hezkej tvar, bezradnej. Protože oni hovoří a hovoří, tady se hodně hovoří u nás, hodně se tiskne, hodně se píše a stránky se přemítají. Ta realita, vznikly tu, to je pravda, zase dobrovolné organizace, že jo, jedna se jmenuje nějak organizace nějak cosi proti korupci, pak je tu ten pan Janeček a další lidé tady v Praze, který vypisuje odměnu 100 tisíc korun za to, když někdo odhalí korupci. Ovšem to už zase je, když to vezmeme zblízka, v podstatě western, kde vidíte plakát Wanted. A tam bylo vždycky v tý kovbojce, kolik dolarů dostane ten, kdo toho zločince nahlásí nejbližšímu šerifovi. Nicméně jsou to akce. Mně tyhle ty přinejmenším dvě seskupení, nevím přesně, jak se jmenují, dávají, jaksi dávají ideu, že to ještě pořád nefunguje, jo. A potom samozřejmě korupce, když vidíte v televizi, že zatýkají ty čistší domněle, nebo opravdu policisté ty nečisté někde v Brně celej gang, no tak to si říkáte, to ta korupce jde hodně daleko a k čemu, že jo, oni mají heslo, jak to je, chránit a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pomáhat a chránit.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... pomáhat a chránit, no. Nepochybně je tam řada poctivých lidí, ale jde to hodně hluboko, je to zakořeněný a to určitě nevzniklo, to není sezonní záležitost, korupce. Ona korupce najdete ji všude v Evropě, jenže lidi jdou do šatlavy, je odhalena, publikuje se to, píše se o tom. A u nás mě nejvíce tady dráždí a trápí ta arogance, která je taková, že se řekne: To nebudu komentovat, vy vidíte reportéra televize, on zvoní na zvonek, jo, my tady nejsme, teda jsme tady, ale nevycházíme, že jo, jo, pošlete nám e-mail, nebudu se vyjadřovat. To je hrozný. A to napodobují pak i ti podnikatelé někteří falešní, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není to chyba nás novinářů, že nejsme dostatečně důslední?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Někdy volám na obrazovku, to já mám takovej zvyk, oni mě asi neslyší, ale to tam vidím, že ten novinář se vzdá, zlobím se a říkám: Co děláš, člověče, tak pokračuj, polož mu znova tu otázku, vždyť on tě nemůže kousnout. No a oni mě neposlechnou, že jo. Někdy to tak asi je, ale ono nerad bych to posuzoval, protože nejsem v tý situaci. Nehledě k tomu, že to je výsledek, musíte být pak co, investigativní novinář, jo, musíte pro ty kauzy dlouho, chcete-li se dobrat kořenů. Ona ta korupce je taková falešná kytka, jo, to je takovej parazit. A ty kořeny, ty my nevidíme, ale určitě nevedou zezdola nahoru, to mi nikdo nenamluví. To znamená od lidiček dole k těm lépe postaveným. Houby, houby, je to opačně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prý bychom měli přepsat pohádky. Je v nich z hlediska finanční gramotnosti příliš špatných návyků. To jsme se dočetli společně v novinách. Koho tohle napadne zkoumat?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to my máme, povšimněte si, že na všechno máme odborníky, na něco si jich vážím. Když vás operují, tak to toužím po odbornících, ale pak máme řadu oborů, kde prostě jsou odborníci, no a tak jednoho dne třeba, kdybyste to prozkoumal, tak třeba dostanete na to nějak příspěvek, grant a máte vědeckou práci, kterou můžete publikovat o tom, že například v pohádkách prý hraje velkou roli nalezení pokladu, štěstí, není tam dostatek tvrdé práce. No já nevím, jestli by děti rády poslouchaly, že někdo od rána do večera jaksi v podzámčí dřel, taky jsou takové pohádky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No právě, to byly už pokusy přeci v minulých dobách, myslím, že se moc neosvědčily takové ty budovatelské, didaktické pohádky.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, ano, byly údernice, už to byli sovchozníci, byli kolchozníci, byli rozdojovači, byly ženy, které nadojily tolik mléka, že to žádná kráva nemohla vydržet, nicméně bylo nám to předkládáno jako model. No, s těma pohádkama, oni tyhle lidi hledají argumenty takového druhu, jakože třeba i když jde o Popelku, tak ona je krásná a schválně nejsou tak hezký její sestry, ale to už mluvím o filmovým zpracování, to je problém režiséra, že jo, to já můžu na trůn posadit prasátko nebo opici, když jsem avantgardní režisér, že jo. Ale to je nějakej zájem nebo komerční. No a to štěstí a ty poklady a tohle, já si myslím, že to tak není, protože, když mají tři synátoři, tři synové pomoct tátovi kvůli živý vodě, mrtvý vodě, taky mívají koryto, zlatá jablka a tohle, tak mezi tím prožijou takových věcí v tom světě, nebo obvykle dva selžou a jeden to dotáhne do konce, že jo. Tak já si myslím, že pohádky jsou jednou z mála části literatury, která, kde ty morální principy a tyhle záležitosti jsou dobře zakořeněný, abych se vrátil k tomu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono to možná bylo i trošičku v legraci myšleno ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Možná.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... aspoň na mě to tak působilo. Ale na druhou stranu, co by to bylo za pohádku, kdyby to dobro nakonec nevítězilo nad zlem?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No a zase jsme u toho, pravda, láska, že jo, to je prostě to, co říkal i Václav Havel, ve filmu teda nakonec ovšem vyleze z vody a řekne: Zapněte si mobily, čili to okamžitě shodí ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy myslíte film Odcházení.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, ve filmu Odcházení, správně, což se mi líbilo. Ano, máte pravdu, když by tam nebyl ten jakýsi mravní kodex, jakýsi druh hapiendu a ne, ono to někomu už to taky, víte, před lety byla debata v zahraničí i tady snad, nevím, o Babičce. A tam nás bylo řada lidí psavců, ať už publicistů nebo autorů a tam jsem k svýmu zděšení nalezl i názor sem tam, že ta Babička, že to je špatná literatura, že to je kýč, jo a že by byl lepší postmodernismus, surrealismus a tohle a já jsem si říkal, můj bože, co by tomu řekl Karel Čapek. Samozřejmě, že je to sladký, ale zrovna takové knížky byly i jiný. Chaloupka strýčka Toma se zabývala osudy černocha v Americe a je, je, Daniel Defoe napsal Robinsona Crusoe, jo, kde Pátek je taky domorodec a de facto, když se na to podíváte těma hodně liberálníma, pardon progresivníma očima, tak vlastně ten Robinson vykořisťuje toho Pátka. Od pondělí do středy a ve čtvrtek znova. Čili to je blábol podle mýho názoru a závěr, existují, dokonce jsem jednou viděl kongres, kde se zabývali sexuálními aspekty Šípkové Růženky a čeho, že je ta barva symbolem. No bylo to, no, dostali příspěvek, přespali v hotelu a jeli domů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Robert Fulghum napsal knížku Všechno, co potřebuju vědět, jsem se naučil v mateřské školce. Aspoň doufám, že se to tak jmenuje. Ale ono vlastně v češtině se říká selský rozum. Je v jiných jazycích, kterými vládnete nějaká obdoba, nebo se tomu říká stejně?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To jste mě málem zaskočil. No, jo, jo, Němci, /německý text/ jo, ty to mají a já teď nevím, jak to mají Angláni nebo Angličané či Francouzi, ale Němci to mají určitě. Ale já, teď jste to nakousl. Víte, že často mě to napadne tenhle ten termín, selský rozum, to obyčejný, to, kde prostě už je tolik teorií, tolik analýz, jo, je to tolik anket, ale my všichni víme, že když budete dělat třeba rozhovor s lidmi s nezaměstnanými, když já se budu bavit s lidmi, kteří žijou pod mostem, tak budu mít asi jiný druh odpovědi, než když se budu bavit s nějakými lidmi, který žijou ve vilách. Čili, já na to taky moc nedám, že jo. Na sociologickej průzkum. Obvykle to pak vidíme u voleb. Velmi často se stane, že to nevyjde ty prognózy.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vystačíme s tím, řídit se, řekněme, selským rozumem a nebo v té oblasti morální takzvanou obyčejnou slušností?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, ono je to těžký. Já nejsem příliš nábožensky založen, nicméně můžeme dělat, co chceme, je tu, bylo tu, bude tu desatero, příkladně jo. Tam jsou nějaký body. Nebudeme to příliš detailně rozebírat, ale to mi připomíná to, vlastně takovou anekdotu, že vlastně Židé čekali, až přijde Mojžíš a říkali: Tak co, jak dopadlo to jednání s Bohem? A on říkal: Je to dobrý, původně to bylo 460 přikázání, srazil jsem to na 10. A teď oni jako byli celý rozradostněný, on říká: Pozor, pozor! Smilstvo zůstává.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak jsem slyšel někde, že jakási země hodlá bojovat s dluhovou krizí vydáním dluhopisů. Jsem si říkal, a vracím se k tomu selskému rozumu, kladl jsem si otázku, jestli je to správná cesta, bojovat s dluhovou krizí tím, že se zadlužím?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To jste trefil. Já jsem tuhle v koupelně, tam já mívám takový filosofický návaly každej druhej měsíc, když se holím, tak čtvrt hodinky, víc toho nebude, tak jsem si říkal, jak by to bylo v rodině, když chci, teď jsme u selskýho rozumu zpátky, my si něco koupíme, nebudou nám stačit penízky, tak si na to půjčíme. A po čase budu mít míň práce, nebo prostě máme další potřeby, tak si půjčíme na to, že jsme si půjčili. A po čase si můžeme udělat dluhy na dluhy dluhů a dalších dluhů. No jo, ale to se dostáváme k tomu, jak jste řekl, ty dluhopisy, kam to jako povede? Já vím, kam ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono to zní bláznivě to, co jste popsal, ale je to realita tak, jak fungují některé státní ekonomiky.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... no, ale víte, kde je klíč? Vy můžete tisknout peníze, čímž se, vy jste stát ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, já ne.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... vy nejste, vy jste pan Kroc, já taky nemůžu tisknout, nemáme tiskárnu, ale můžete tisknout a celej kořen podle mýho, pozor, selskej rozum, nejsem žádnej král ekonomů, ba ani člen ekonomické rady, podle mě začíná u Bretton Woods Convetion, někdy v 70. letech, kdy bylo odtrženy peníze od zlata. A proč? Zlato tisknout nemůžeme. Čili, je-li peníz podložen zlatem, tak máme nad sebou takovou kontrolu sami, že jo, jakmile to odtrhneme, to oddělíme, řekneme, no, to už teď není důležitý, zlato je zlato a penízky jsou penízky, no, tak můžeme tisknout a rotačky jedou. Ale v rodině tohle asi by vám neprošlo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy říkáte a nemůžeme tisknout peníze, ale svým způsobem možná bychom mohli, kdybychom byli důslední, protože ona totiž vznikají a taková lokální platidla. Třeba v Liberci, tam mají dukáty asi za 40 korun prodávají, platí do roku 2012, do konce roku, pak to bude památka, památeční mince a teď ve vybraných obchodech můžete tou měnou normálně platit.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, no, a to mi připomíná, že v jedný italský vesnici už toho měl taky starosta dost a založil novou měnu a oni si pojmenovali nějakým způsobem a on si platí touto měnou. Jistou výhodou je, že kupujou tamní zboží. Čili nemusí ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže to podporuje vlastně jenom tu ...
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... ano, funguje to jenom u nich teda, jo ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To je lokální ekonomika.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... no a teď ve Španělsku stálo kdesi napsáno v tisku, se ukazuje, že mají skoro 1,5 miliardy peset ještě a v určitých oblastech a krajích se s chutí podobným způsobem, teda komunálně, vrací k pesetě. Mně tohle to dává takovou jakousi zprávu, no, tak možná, že jsem špatnej pošťák, nebo adresát, kde je ta ochota pokračovat v tom experimentu? Připočtete-li k tomu, že skoro 50 % Němců údajně by rádo vidělo německou marku, nejlepší to vynález té země v moderní době, no tak vidíte, že to obyvatelstvo, že ti občané mají nějaký svůj názor na věc, no.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No to, o čem jste mluvil, že ve Španělsku tedy v tom městě jednom se platí alespoň dočasně tedy pesety, tak ono to má ten efekt vlastně, že lidé mají pocit, že nic neutrácejí, protože už je to propadlá měna, tam používají euro, to je od roku 2002 a zároveň tam tedy funguje ta nostalgie. Ale mně docela připadá zajímavý ten fenomén těch lokálních měn. To, co si domluví podnikatelé mezi sebou a lidé na to přistoupí. Budeme teď platit našimi dukáty. Jestli je to opak té globalizace, co myslíte?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, možná v nějakým smyslu jo, protože ono celá ta záležitost Evropy byly vždycky dva názory. Jedno byl ten Jean Money, který byl velmi, byl to Francouz, který měl ten názor, že nejprve ta Evropa se může sjednotit, když to bude záležitost politická, za prvé, teprve pak dvě ekonomická. A pak byl druhý názor, to byl de Gaulle a to byl já nevím Francouz Strauss v Německu a ty zase říkali, ne, ne, ne, nedělejme tohle to, kooperujme, ale buďme dál národními státy, jo. A teď se ukazuje, že je, jsou-li problémy s tím eurem, tak jsou možná právě z těch rozporů, co je důležitější. Poněvadž teď, teď, teď se třeba vyjeví i to, já to nijak nekritizuju, že když je nějakej stát v trablu, tak ne všechny budou ochotny mu pomáhat. Čili, chtělo by to nejdřív tu politickou ideu s celou řadou praktických opatření a nestavět tolik na tom euru. My pořád tady, tedy ekonomové mávají vždycky tím, že říkají: Export, import, tam se strašně tratí. No dobře, tam se tratí, to já chápu, ale je otázka, co ty lidi vlastně, co ty země, jak jsou různě vyspělý a přece v rodině nemůžu, teď jsme u selskýho rozumu opět, já nemůžu mít 5 člennou rodinu, kdy 3 prostě berou z té, z toho prasátka a dva šetří. To nebude nikdy fungovat a určitě se vědělo, že jsou země, které jsou, když se s tím začalo, nemuselo jich být 27, to je můj názor, méně ekonomicky vyspělými, viz to Řecko, nebo Irsko a další, než ty druhý. Takže nevím, proč šlo tolik o to, aby bylo hodně členů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes je naším hostem spisovatel Ivan Kraus. Mě ještě napadlo, že na Moravě mají taky místní měnu, nebo platidlo. Nazvali ji olomócký držgrešle. Ten název už napovídá, že se s ní asi příliš neutrácí, takže cestou, cesta asi je spíš šetřit.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, zcela určitě, zcela určitě, být hospodární. Já si myslím, že to je jakási věc, která je tu od pradávna, že na tom nemění nic, zda jsme po válkách nebo před válkami. A samozřejmě mě napadá, ale k tomu to, co mě napadá vždycky, když čtu něco nepěknýho, negativního a tak dále, on ten vynález peněz vlastně dokazuje, že člověk nestojí za moc jo, co si budeme povídat. Původně byla směna. Tomu říkáme to primitivní. A teď se podívejte na tu italskou vesničku a která si udělá své kupony a už zase si směňují s místním pekařem a tak dále. Takže tak daleko jsme se nedostali a neměli by jsme se tak foukat tím, že máme akcie, obligace, máme fondy, máme odborníky, máme ekonomy, máme poradce, no, jak říkám, vynález peněz ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale když se těch odborníků zeptáte, jak si bude stát ropa, zlato nebo euro v příštím roce, tak dost krčí rameny.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Oni krčí rameny, ale některý jsou tak mazaný, že vám řeknou, tedy možno je, že to půjde nahoru, protože, ale zároveň ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Taky by to mohlo jít dolů.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... je taky možné, že to půjde dolů, neboť, ale taky by to mohlo zůstat setrvat a jen se to tak lehce kymáceti. My vám včas řekneme. Víte, já tyhle ty odborníky moc neberu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste mě upozornil na to, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin měl za úkol potvrdit a nebo vyvrátit projímací účinky sušených švestek, to byl první úkol. A ten druhý z minulého měsíce, Evropská unie prý, jak napsal deník E15, začal postrádat důkaz o tom, že pití vody může zabránit dehydrataci. Takže asi nejsme na tom v Evropské unii tak zle, když se zabýváme takovýmito problémy.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, můžeme to tak vidět, že na tom nejsme tak zle, ale můžeme to taky vidět o 360 stupňů jinak. Když tam sedím v té Evropské unii a mým úkolem není, vím já, energetika, nebo já nevím co, nebo vzduch, nebo, nebo měny, nebo euro, finanční poradenství a analýzy, tak já taky musím za ten plat něco odevzdat, že jo, já tam nemůžu jen tak sedět a říkat, mě nic nenapadlo, že jo. Kolikátýho bereme? Takže když potom na tý minerálce, když tady ty dvě komise různě příčí, jedna proti druhé nebo tak a sdělují si vzájemně, zda tam smí být, že to je vlastně komerční, že to je reklama, no ona voda je důležitá, to jako žádná Evropská komise, žádný úředník nezmění a že člověk, víme, všichni, že když ztroskotáme, ne, že bych teda to rád zkoušel, tak jídlo, bez jídla vydržíte dýl, bez vody nevydržíte. Čili, to je prostě české krásné slovo pro mě tahle ta zpráva o úředním blábolu. Jinak to nemůžu nazvat. To je nesmysl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak teď se už blíží konec roku. Dáváte si nějaké předsevzetí do toho nového roku?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já jsem, já si vždycky dám předsevzetí koncem roku a začátkem příštího analyzuju, proč jsem ho nedodržel, víte, já jsem takovej člověk, který nevyniká tou velkou vůlí, ale možná, že bych něco vymyslel, kdybych k tomu měl trochu klidu a povšimněte si, že už teď mám alibi, že nemám klid na to, abych něco vymyslel na předsevzetí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Budu se těšit a doufat, že se potkáme i v příštím roce v pořadu Jak to vidí. To byl spisovatel Ivan Kraus. Mějte se dobře.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já vám děkuju, budu se taky těšit, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.