Jak to vidí Ivan Hoffman - 7. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. V pondělí je naším hostem Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobrý den do Zlína.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Srdečně vás zdravím. A samozřejmě všechny posluchače.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třídní sraz, cesta do zahraničí či rybaření. Takhle chtěli někteří poslanci původně strávit víkend. Místo toho však museli zasednou do sněmovních lavic. Jak už víme, obstrukce v noci skončily, ve sněmovně trvaly téměř týdne, přesně od minulého úterý. Opozice tak chtěla oddálit přijetí reformních zákonů vrácených Senátem. Jak, Ivane, rozumíte zdržovací taktice opozice a vůbec obstrukcím říkáte?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak já docela chápu, že odpůrcům vládou prosazovaných zákonů ty obstrukce mohou připadat odůvodněné, protože míří proti něčemu, co si nepřejí a nebo, co se jim nelíbí. Z druhé strany ale to zdržování nakonec, jak jsme i viděli, ničemu nezabrání, nic neodvrátí. Je v praxi na nic a když se člověk nad tím zamyslí, tak jsou vlastně tyto obstrukce, to zdržování projevem bezmocnosti. Když vidíme, jak ti lidé dlouze řeční, aniž by to mělo hlavu a patu, tak navíc mám pocit, že to je trapné, bez ohledu na to, co tím sledují a co tím chtějí docílit. A myslím, že se to obrátí proti nim, že lidé prostě nenesou dobře, když vidí, že ten poslanec, který je tam za jejich peníze, je prostě trapný, jo, to je stejně špatné, jako když je hloupý. Takže mně se to teda vůbec nelíbí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že teda vůbec ničemu tato obstrukce neprospěla, nebo tyto debaty? Ptám se spíš v tom smyslu, že třeba veřejnost měla možnost důkladně se seznámit, možná víc, než si sama přála, se svými volenými zástupci.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, to je vždycky tragédie. Místo toho cirkusu, který jsme viděli, tak já bych uvítal jako konstruktivní, kdyby opozice přišla s nějakou alternativou a to úplně nejmenší, co by mohli udělat je, že by prostě řekli, jakmile my se dostaneme k moci, tak zrušíme, co vláda zavádí a zavedeme, co vláda zrušila a tečka. To by úplně stačilo, lidé by věděli, pokud jsou tedy spokojeni s tím dnešním stavem. Samozřejmě ideálnější by bylo, kdyby, nebo lepší, kdyby opozice místo negace přišla s něčím lepším, s nějakým lepším řešení a to, co by bylo ideální a co bychom si asi jako plátci toho celého a jako suverénní občané zasloužili je, kdyby vlastně lidé, kteří byli zvoleni do té Poslanecké sněmovny o problémech společně debatovali a dobírali se společně nějakých chytrých řešení, kdyby byli schopni říct, no, my máme sice jiný názor, přijdeme s jiným názorem, ale to, co říkáte, to vlastně není vůbec špatné, něco na tom je, budeme o tom přemýšlet. Vlastně to, co vás napadlo, je možná i do budoucna chytřejší, než s čím jsme přišli my. Ale zase z druhé strany máme pocit, že v tomhle tom jste prostě to nedomysleli a ti by řekli, aha, vidíte. No a takováhle debata tam nikdy není. Tam přicházejí černobílí lidé neskuteční, což se vůbec nepodobají na normálního člověka, který přemýšlí, mají klapky na očích, sledují si své přes mrtvoly a já mám pocit, že oba dva ty přístupy jsou tím pádem špatné, oni se nedobírají ničeho a prostě nás připravují o peníze a o čas. Prostě já jsem úplně rozčilený, když to vidím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obstrukce se nejspíš nedostaly ke slovu ani poprvé, ani naposled. Myslíte, že je to taková nová hračka politiků?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak samozřejmě v minulosti, když přišla s něčím sociální demokracie, tak to pro změnu stejné obstrukce prováděla ODS. Oni se střídají v tom, taky není, u nás to není jenom naše specialita, my ty obstrukce vidíme všude po světě. Většinou říkají ti poslanci, že se mají právo k věcem vyjádřit, jo, když se jim v těch obstrukcích zabraňuje, tak tehdy jsou dotčeni a cítí se omezeni, že se nemohou jako demokraticky vyjádřit k věcem. Ale oni ve skutečnosti nemají moc co říct. Já mám takový pocit, že ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ovšem horší varianta.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... no je, protože myslím si, že ty normy, které procházejí parlamentem, jsou vesměs vůči občanům nepřátelské. Vždycky něco prostě udělají vůči nám špatně. A to bez ohledu na to, kdo vládne a protože se jedná o rozhodnutí nevratná, tak i u těch dnes schválených norem se dá předpokládat, že budou platit tak dlouho, než je poslanci nahradí zase ještě horšími. To já počítám s tím, že to další zhoršování špatného stavu bude tradičně provázeno opět nevkusnými opozičními obstrukcemi, ale že ta kontinuita nevratné špatnosti a trapnosti tady bude furt.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obstrukce jsou například i ve Spojených státech velmi populární. Vyčetla jsem, že více než 24 hodin v kuse vydržel v roce 1957 mluvit americký senátor z Jižní Karolíny, aby zabránil přijetí zákona, který měl definitivně zajistit volební právo afroameričanů a přečetl mimo jiné i původní babiččin recept na vdolky. Nakonec ale zákon, teda Senát zákon schválil. ODS a TOP 09 už vymýšlejí, jak upravit jednací řád, aby se ta současná situace ve sněmovně neopakovala. Vítáte tuto iniciativu, pomůže to?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Oni by se na tom měli domluvit všichni ve svém vlastním zájmu, ale já se obávám, že se to prostě nepodaří, protože ono je to baví. Když se člověk na ně dívá, jak jsou rozjívení, to jsou jak malí kluci, jo prostě oni dělají něco špatného, oni o tom vědí a ještě z toho mají takovou vnitřní zvláštní radost, úplně jim tak září oči, člověk se na ně dívá a říká: Vy jste ale úplně ubohý. Ale oni to nevědí, oni jsou mimo v takovém nějakém zvláštním rauši. Já mám pocit, že jediné, co se mění, že tohle to prostě s těmi obstrukcemi budeme vidět stále, jediné, co se mění, je ta atmosféra. Od takového zklamání vrchnosti přes zlobu na vrchnost jsme se dopracovali k tomu, že tou vrchností pohrdáme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každý poslanec má nyní možnost vystoupit, nebo měl vystoupit dvakrát po 10 minutách. Tak, Ivane, počítám ještě máme dobrých 20 minut. Pojďme na další téma. Potravinářský magnát Andrej Babiš se rozhodl vstoupit do politiky se svými hnutím, od kterého si slibuje, že skoncuje s rozkrádáním naší země, chce vstoupit do sněmovny. Překvapilo vás to? O no se o tom už déle spekulovalo, nebo jste to čekal?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já mám pocit, že to hlavní, co ho k tomu vedlo, byl nebývalý ohlas na jeho kritiku korupce u nás, když řekl, že tady je Palermo, tak najednou si všiml, že o tom píší každé druhé noviny a že tento jeho výrok prostě zaujal a tak si říkal, že by možná mohl zajít o něco dál. A v první chvíli jsem měl pocit, že uvažuje o tom, že by podpořil nějaké občanské hnutí, kdyby vzniklo, ale už ne politickou stranu. Pokud teď se to vyvíjí tímto směrem, že by případně i hnutí Akce nespokojených občanů 2001, jak to teda nazval, mělo kandidovat ve volbách, tak to už se dostáváme o kus dál. Já teda obecně si myslím, že nezáleží jenom na tom, co se říká, ale také kdo. A od miliardářů, nejsem si úplně jist, jestli máme očekávat prostě naši nějakou záchranu. Mám dvě hlavní výhrady. První je, že já příliš nevěřím, že zrovna nespokojenost je tím správným sociálním tmelem, že vlastně se v naštvanosti lidé bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání, místo, kde bydlí, orientaci shodnou a že to prostě založí nějaké trvalejší hnutí, protože nakonec lidé, kteří jsou jednotni v tom, co jim vadí, se později neshodnou na tom, co chtít. To je první co mi na tom přijde zvláštní. Zadruhé pan Babiš se občanovi nenabízí jako myslitel, který disponuje nějakou vizí, co udělat, on chce být tím, kdo tu akci nespokojených občanů zafinancuje, případně manažersky povede. On je bohatý, nemá zapotřebí se předvádět, on skromně zůstane obyčejným miliardářem, který bezplatně pomůže dobré věci, jo, kdybych to měl takhle shrnout, ale to, co může nabídnout je, že je schopný manažerem. To my vidíme na tom, k jakému přišel bohatství a že se dostal, já nevím, mezi nejbohatší lidi na světě a zřejmě teda tím manažerem bude dobrým, ale potíž je v tom, že stát v té jeho představě, to jsou špatně fungující instituce a nebo procesy, které je potřeba opravit a usměrnit, aby z nich měl občan zisk. To znamená, že podle pana Babiše je stát tunelová firma, kterou je třeba dostat z červených čísel, kdybych to takhle měl říct, no ale když se na to podíváme, tak stát vlastně není úplně firmou, státem jsme my občané. A možná netoužíme po tom, aby z nás byl zisk. On bude mít spadeno na korupci proto, že bohatnou špatní. No ale co když my jako občané doplácíme i na to, že dobří bohatnou na úkor nespokojených obyčejných občanů? Tak s tím pak on už těžko něco udělá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že má šanci uspět, nebo vůbec tito podnikatelé obecně v politice a něco změnit?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Šanci má, protože žijeme v době, kdy lidé reagují na to, co jim nabízejí média, on je schopen koupit si velký kus toho mediálního prostoru, dát všude inzeráty, dneska je doba Internetu, kde, když už se o něm bude vědět a o těch myšlenkách, tak vlastně si je lidé najdou, dají se dohromady na nějakých sociálních sítích. Umím si představit, že určitou šanci má právě v tom prvním kroku, dát dohromady lidi, kterým se některé věci nelíbí, protože on je poměrně přesně vyjmenovává s tím, co říká, s tím, co kritizuje se dá velmi dobře souhlasit. Navíc, myslím, správně zvolil takový lidový tón, když si na nic nehraje, prostě je za člověka jako jsme my všichni, nezmiňuje prostě svoje nemovitosti, majetky a své podnikání, ale hovoří o tom, co lidi doopravdy trápí a to může být sympatické a mohou na to lidé slyšet, ale já jsem ten, který na to určitě slyšet nebude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem s ním rozhovor ve vydání Hospodářských novin z letošního léta. Tehdy odpověděl pan Babiš na otázku, zda uvažuje vstoupit do politiky, cituji: "Přemýšlím o tom, ale zatím mám strach, že skončím jako Chodorkovski."
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak to zní dobře, protože takoví ti obrácení, řekl bych hříšníci, kteří potom v tom vězení přijdou na to, v čem je vlastně smysl života, jako se to stalo panu Chodorkovskému, tak to jim prostě sluší těmhle těm bohatým. Oni přicházejí k těm penězům způsobem, který je divný, když už hovoříme o tom Chodorkovském, tak to jeho impérium vzniklo doopravdy mafiánským způsobem a mnoho lidí dostávalo nabídku, kterou nebylo možné odmítnout. Doopravdy to bylo taky takové Palermo, ale já bych ho za vzor nebral. Možná za vzor toho, jak se vyrovná s tou situací, když spadne úplně z té největší výšky úplně na dno. Ne každý to zvládne, někoho to zlomí, někdo prostě zjistí, že má začít studovat, přemýšlet a obrátí se spíš k nějakým duchovním hodnotám. To znamená, ten člověk, ten je zajímá, který, jak se vyrovnává člověk s tím, že se z nejvyšších výšin dostane do nejhorších propastí a musí nějak sám se sebou si poradit. Ale, a to je tak celé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeští politici mají špatné renomé nejenom v Česku, ale i v zahraničí. To napsal ve svém posledním vydání The Economist, také dále cituji:"Někteří kritici označují českou politiku za zahnívající partitokracii, tedy zahnívající vládu politických stran, které se brzy po listopadu 89 zmocnily demokratického procesu. Mnoho jejích čelních představitelů systém od té doby zneužívá ve svůj prospěch, stali se z nich arogantní a zkorumpovaní lidé." Tolik citace list Economist také uvádí, že pro toto tvrzení existuje mnoho důkazů. Takže jsme se ocitli už i v hledáčku světových listů?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak my víme, jak takové články vznikají, jo, je tady dopisovatel, který přijde, udělá si 15 schůzek v různých kavárnách, s různými lidmi, dělá si poznámky z toho, co mu my říkáme a nebo, co mu říkají politici, občané. Ti se vzájemně pomluví, on to dá dohromady a napíše článek, ze kterého potom je člověku těžko. Tak myslím si, že kdybychom, kdyby kdokoliv z nás šel udělat reportáž o nějaké jiné zemi, absolvoval schůzku v 15 kavárnách s 15 různými lidmi, kteří by se vzájemně pomluvili, tak bysme napsali úplně stejný článek my o jakékoliv jiné zemi kolem nás ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
15 schůzek nestačí, promiňte, to je tak ...
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... no, já vím, já vím, tak ono poctivé je, když člověk v té zemi žije, když prostě s těma lidma běžně se potkává a pronikne do jejich myšlení a tak dál, ale já se obávám, že tenhle ten článek v tom Economistu nevznikl tímto způsobem, ale spíš je to právě taková povrchní reflexe, jak tu situaci vnímáme my sami. To bude zřejmě takový trochu pohled do zrcadla, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek má problém. Premiéra Petra Nečase totiž zajímá, kde jeho matka, důchodkyně, vzala 16 milionů korun. Jak to vidí a co si o tom myslí Ivan Hoffman?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak otázka zní, co komu provedl, že na něj někdo žaluje novinám? Protože většinou je to tak, že takovéto kauzy nevypátrají novináři, oni se nedostanou do účetnictví finančních ústavů, určitě ne snadno nějak, to prostě někdo, někomu Martin Kocourek vadí a ten se snaží mu namydlit schody, jak se říká. Mě spíše překvapilo, že se stal ministrem vůbec, protože on z té doby divoké privatizace koncem 90. let, má ve skříni nepochybně celou sérii kostlivců. Já prostě si vzpomínám, jak se mi kdysi ve vestibulu Českého rozhlasu na Vinohradské omluvil jeden bankéř, který měl být účastníkem diskusního pořadu Radiofóra, když zjistil, že jsem pozval také pana Kocourka, to já už si nevzpomínám, jak se on jmenoval, ale pamatuju si, jak zezelenal a zbedl a řekl, že nezlobte se, pane redaktore, já si vás jak vážím a tak vaše pořady a tak, nějakou sérii komplimentů, ale s panem Kocourkem já s nikdy nemůžu sednout do studia, to je ten, kterého k nám posílala ODS vybírat výpalné. Teď já jsem ho prostě zůstal v úplném šoku, na mě on vždycky působil seriózním normálním dojmem, ale ten bankéř se doopravdy otočil na podpatku a odešel z toho studia. Já jsem si uvědomil, že vlastně, když já se dívám na ty politiky, já jsem naivní člověk. Já když něco říkají, tak si říkám, tak to asi tak je, jak to je. Poslouchám, o co jim jde, mají prostě vždycky nějaké svoje idee, nějaké vize, za něčím jdou, něco reprezentují a tak dál a tady poprvé mě napadlo, že oni mají vlastně taky nějaké svoje úplně osobní, vlastní zájmy a že tu politiku taky vůbec nemusí dělat proto, aby se starali o věci veřejném, ale že prostě se chtějí mít dobře a že se umí nějak zařídit. A mně ten, mně se to vybavila ta vzpomínka v okamžiku, kdy najednou tady čtu, že v době, kdy byl šéfem dozorčí rady ČEZu, který dával K Investments milionové zakázky, takže zrovna v té době prostě K Investments zúřadovali prostě těch 16 milionů. Celé je to tak neprůhledné a že je to úplně průhledné, až člověku se ani o tom nechce mluvit a až je mu z toho špatně od žaludku, protože doopravdy od těch lidí, které necháváme spravovat věci veřejné, musíme chtít, aby byli průhlední, poctiví a aby prostě tu práci dělali pro nás. Já prostě jsem asi v tomhle nějaký divný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr sám řekl, že jde o, cituji:"Účelové informace zkrachovalé investiční firmy." Jinak podle Transparency International ten případ jaksi vyvolává vzpomínky na různá záhadná zbohatnutí některých našich politiků a ten scénář, jak by to mohlo probíhat, tak cituji Davida Ondráčka právě z Transparency International:"Scénář je pořád stejný. Dlouho se mlží, pak se zkouší nějaké chabé vysvětlení a když je tlak silný, že končí rezignací, tak se už zase nikdo neptá po původu peněz." Myslíte, že ...
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přesně tak, tak to skončí i teď.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skončí podobně?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Hm, jasně, jasně, jasně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tuto chvíli je v Jak to vidí komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Na Ostravsku a nejenom tam se opět nedá dýchat, rozptylové podmínky, jak už víme ze zpráv, se o víkendu na některých místech Česka i Moravy zhoršily, horší smogovou situaci hlásil také Moravskoslezský kraj, jižní Morava, střední Čechy, Královéhradecký, Pardubický kraj, také Praha. Mají vůbec lidé především v tom ostravském regionu nějakou alternativu, nebo, jak jste napsal, Ivane, ve své glose: Zvyknout si, nebo se odstěhovat?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak dneska v tom ranním dnešním vysílání byly dvě věci, na které bych teď navázal. Zaprvé byl tam rozhovor s Radkem Pasterňákem, který prostě v té Ostravě zůstane bez ohledu na to, jaký tam bude vzduch, protože vzduch není to jediné, co nás vede k výběru místa, kde žijeme a také jsou to nějaké citové vazby, přátelské vazby a tak a vůbec atmosféra toho místa, ve kterém jsme prožili důležité chvíle svého života. To vede k tomu, že člověk zůstává tam, kde by za normálních okolností zůstat neměl, protože to je nebezpečné pro jeho zdraví. Ale tady je ještě jeden další problém. A to je ten, že těch faktorů, které způsobují, že se špatně dýchá, je samozřejmě víc a jedno je topení, prostě topí se vším možným. Mně se líbí ten výraz ekologické torpédo, jo, když se do PET lahve nacpou nějaké toxické, já nevím a celé se to hodí do kamen a druhá věc je automobilismus. Nikdo nechce chodit pěšky, topit se taky musí. No a pak je průmysl a když vlastně se hovoří o něm, tak všichni potřebují jít někam do práce, vydělat nějaké peníze, to znamená zrušit těžký průmysl tam, kde žijou lidé, kvůli tomu, že tam žijou lidé, to vlastně nejde, protože oni jsou tam právě proto, že tam ten průmysl je a že mají šanci vydělat peníze. To znamená, to je neřešitelná situace a také je velmi jako typické, že takové ty hraběcí /nesrozumitelné/ co dělat, je nekouřit v kouři a nebo kupovat si vitamín C, jo, to je tak všechno, co člověk, na co se přijde, jako co se dá s tím dělat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není pro nás čistý vzduch jaksi prioritou?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Není. Určitě není. To se ukazuje, že paradoxem té naší civilizace je, že exaktními informacemi o tom, co nám škodí, disponujeme jakožto lidé, kteří s takovými informacemi neumí a nebo nechtějí rozumě naložit. Jinými slovy, my se, nám jsou ty informace na nic. My zbytečně počítáme ty mikrogramy polétavého prachu na metr kubický, když vlastně je jich tam přesně tolik, kolik jich tam my sami vypouštíme a tím pádem vlastně si stěžujeme sami na sebe. To nemá žádné nějaké řešení. Já si myslím, že nakonec to dopadne tak, že to se zlomí až ve chvíli, kdy doopravdy nám začne více záležet na našem zdraví. Jinak, jinak se nic na tom nezmění.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč nám tak málo záleží teda na našem zdraví? Máte pro to nějaké vysvětlení?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já nevím. Nemám. Mně na mém zdraví docela záleží. My v podstatě, když jsme učinili takové rozhodnutí, že, že se odstěhujeme z vesnice, která je v dolíku a kde je smog takový, že prostě před ním zavíráme uvnitř dveře a že vlastně z města jsme se odstěhovali do ještě většího teda jako do ještě horšího vzduchu na vesnici, no, tak jsme se rozhodli pořídit takovou parcelu na kopci a doopravdy, tam, kdy jsem, tak vidím po všech stranách kolem mě, jak je ta inverze, jak jsou mlhy, jedině my tam nahoře na kopci máme takové sluníčko, na nás tam svítí a já se tam dívám a po všech stranách si představuji ti lidi, kteří se přeci taky mohli vybrat, že můžou bydlet na kopci. Nemusí člověk bydlet v tom dolíku dole, kde se dusí. Ale musí učinit to rozhodnutí, něco musí obětovat. Protože samozřejmě ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste obětoval Prahu?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak to úplně ne. Na Praze je špatné to, co říká ten Pasterňák, že tam je strašně moc lidí a člověk vlastně je všechny nezná, tak nikoho nepozdraví a v jisté době se člověk možná zklidní a už vlastně celý život prožil v kavárnách, v hospodách a v jedné chvíli už najednou má pocit, že už to stačilo, že už tam nic nového se nevydiskutuje a nevymyslí a že tu kávu si radši udělá doma sám.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to 15 schůzek v kavárně, jak se nám vrací ten ...
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je samozřejmě poslední kavárna, ano, já jsem městský člověk, tak to je tím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nechybí vám město? Teď jsme se dostali zase ...
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale občas ano, občas samozřejmě ano. Občas sem tam ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jaké jste měli počasí na Zlínsku o víkendu?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Slunečno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slunečno.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, krásně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se vracím právě k tomu smogu. Ono to inverzní počasí už prostě patří k Evropě asi tak jako povodně v posledních letech. S tím výskytem asi nic nenaděláme. Ale můžeme změnit to, co zvyšuje to riziko, ten rizikový charakter těchto jevů. Co myslíte?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak vy jste žila dlouho v tom Německu a určitě víte, jak tam prostě je ta situace úplně jiná, jako, kdyby to žili jiní lidé, doopravdy jim na těch věcech daleko víc záleží, daleko víc prostě si hlídají, aby to životní prostředí bylo vůči člověku přátelské. My jsme v tom takový, já nevím, nějaký nedbalí a i to, co bychom mohli udělat, neuděláme. Protože někdy, když jinak, jak prostě v té krajině, jak lidé pálí věci, které by vlastně měli spíš kompostovat, jak, jak, jak, no, a tak dále, prostě nechovají se k té, vyhazují odpad tam, kde prostě se to nehodí a vlastně to je prostředí, ve kterém žijí. To znamená to nečiní nikomu jinému, vlastně sami sobě způsobují, že kolem nich je neuklizeno, nepěkně a nedá se dýchat. To si dělají sami sobě a tam už vysvětlení není žádných objektivních faktorech, ale je v člověku samém, v jeho nastavení, v jeho asi řazení hodnot.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě máme dvě, tři minutky, podívat se do Řecka na závěr. Tam, jak víme, tak budou Řekové k volbám 19. února v příštím roce a zatím bude v Řecku přechodná vláda. Jak vy vidíte vůbec tu situaci? Ono, říká se, různé scénáře možného vývoje v podstatě tu zemi, prý vedou prostě do pekla veškeré ty návrhy na vyřešení krize.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, mě na tom zaujalo to, jak vlastně ve chvíli, když se zmínil řecký premiér o tom, že nechá lidi hlasovat o pomoci, kterou Evropská unie chce Řecku poskytnout, tak jak se najednou celá Evropa vyděsila, jak začaly padat trhy a jak ta myšlenka, že by si lidé rozhodli o tom, jestli to pro ně nebo není rozumné, je úplně vyděsila. Na tom se ukázalo, že ta pomoc Řecku, při té pomoci Řecku, o Řecko vlastně Evropě ani vůbec nejde, to, co Evropa řeší je, aby se nezbortil ten finanční systém a aby nepřišly zkrátka banky, které si nakoupily řecké dluhopisy a kterým Řecko dluží. No a v té situaci, kdy by měli všichni přeci říct, žijeme v demokratickém režimu a v demokratické části světa, kde lidé mají právo rozhodnout o tom, jak s nimi bude naloženo, tak místo toho, aby ctili to, že v Řecku se uspořádá referendum, tak vlastně řekli, pokud bude referendum, tak vás z té eurozóny úplně vyhodíme jo, protože už předem předjímali, že by lidem se ta pomoc nelíbila. To na mě působí strašně špatným dojmem. A pak ještě samozřejmě, a to už je na déle, nabízet Řekům dary, to je prostě absurdní. Řeci mají s dary své obrovské zkušenosti. Oni darovali kdysi Trojanům toho Trojského koně a ta slavná věta: Nevěřím Řekům, i když přinášejí dary, ta vlastně se do dnes používá a já mám pocit, že teď je to taková parafráze, že Evropská unie se bojí Řeků, že odmítnou jejich dary. Tam je taková kouzelná smyčka, Řekové doplácejí na to, co kdysi sami provedli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně i obráceně, Řekové nevěří Evropě, jaké dary jim dává a proč.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, protože ty peníze, které tam přijdou, ti Řekové neuvidí nikdy, neuvidí z nich nic. To jsou peníze, které padnou na úroky z dluhů, ani ne na dluhy samotné, to znamená, to je pokus udržet stávající finanční systém a ne pokus pomoci Řecku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Zítra přivítáme herečku Táňu Fischerovou. Ivane, mějte se pěkně. Přeji hezký den.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já taky, hezký den, hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Na slyšenou se těší Zita Senková.