Jak to vidí Ivan Hoffman - 6.9.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den vám přeje Zuzana Burešová. Ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha už vítám komentátora Deníku Ivana Hoffmana. Zdravím do Zlína, pěkný den.
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Já vám taky přeji hezký den do Prahy a všem, ať jsou kde jsou.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ať jsou kdykoli, hlavně ať jsou spokojeni hned po ránu. My máme spolu připraveno hodně kontroverzních témat. Začneme dnes příběhem dnes už bývalého náměstka ministra obrany Jaroslava Kopřivy, na kterého prasklo, že si domlouval provizi za stamilionovou armádní zakázku. Zdá se, že máme opravdu "velmi schopné úředníky", kteří v tom umějí chodit. Co tomu říkáte?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak máte pravdu, on byl na té funkci náměstka pro vyzbrojování, respektive na ministerstvu obrany nějakých 7 let a zvláštní je, že on tam přišel poté, co byl generálním sekretářem České katolické charity, což je úctyhodná instituce, která pomáhala lidem a zdálo by se, že když se hledal na toto kontroverzní ministerstvo spolehlivý člověk, tak těžko by byl, se našel lepší kandidát. On měl doopravdy dobrou pověst a já si ho dokonce pamatuji z debat z té doby, kdy se debatovalo o charitě, tak uměl velmi pěkně a plamenně hovořit o tom, jak si lidé mají pomáhat nakonec v tom prostředí, já říkám, že on se stal asi do špatného prostředí a tam ho pokazili, tam se z něj stal člověk, který za prvé tedy příšerně mluví. Když člověk sledujete ty záznamy, které investigativní novináři s ním natočili, tak doopravdy hovoří příšerně jak kanál, jo, to je prostě neuvěřitelně nepěkný jazyk. Za druhé, ten způsob, jak se v tom naučí chodit a jak umějí obcházet věci, ten je skutečně neuvěřitelný a tam si člověk zase říká: No, on něco takového v sobě musel mít, to přece člověk, s tím se musí trochu už narodit, jo, s takovým intrikánství, s takovou schopností obcházet věci a tak dále. To znamená, je to teda skutečně zvláštní případ. Pro mě je nepochopitelný a strašně smutný.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Celou tuto kauzu odhalila Mladá fronta DNES. Neměl by tam u toho případu přece jenom být někdo dřív, jak vlastně u nás fungují celé ty kontrolní mechanismy, že na to přijdou, bohužel, až vlastně novináři?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, oni příliš zřejmě nefungují, protože i když je na nějakého nějaké podezření, a podezření na to, že s Jaroslavem Kopřivou to není úplně v pořádku, měl už ministr obrany, teda ministr, jak se jmenoval, Kostelka, myslím, ministr Kostelka. Ten médiím řekl, že podezření měl, ale konkrétní důkaz mu nikdo nepředložil. No a já si jako novinář pamatuji podobné případy, kdy mi, dejme tomu, Josef Lux jako předseda strany lidové, když jsem se ho ptal, proč jistého úředníka s mimořádně špatnou pověstí strana lidová nechává na tom ministerstvu obrany, a ten, zatímco Josef Lux je jich po smrti, tak ten úředník dnes je vlivným politikem vlivné strany, tak on mi řekl: Nemám žádné důkazy. Všichni mi říkají, že podvádí, že bere úplatky, a samozřejmě dělal ostudu, ale bez důkazů nemůžu nic udělat. To znamená, skoro mi to vychází tak, že u nás se ti úředníci vysocí a řada politiků nedělí na ty, kteří jsou poctiví a nepoctiví, ale na ty, na které se najdou důkazy a na které se nenajdou. A ti nejšikovnější vlastně v té politice a v těch nejvyšších funkcích zůstávají dodnes a mnozí tam zřejmě i zemřou, aniž by se jim cokoli dokázalo. To prostě takhle u nás je.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona je velice zajímavá i ta kauza ten Pandurů, které jsme zakoupili za obrovské finanční prostředky, třikrát dráž než třeba má portugalská armáda a jenom proto, že v podstatě jsme je nakoupili kvůli tomu, že mají schopnost plavat. Teď jsme 4 z nich opancéřovali a tím o tu možnost, kterou jsme takto přeplatili, tak jsme o tu možnost přišli. Je to neskutečně zvláštní. Jako kdyby opravdu o všech těch armádních zakázkách rozhodovali jen a jen lobbisté.
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, vypadá to tak a je otázka, jak dlouho to takto má být, protože je evidentní, že korupce to je, my si ji stále představujeme tak, že se někomu dá flaška, ale ona má daleko závažnější podoby. Jenom je to příliš daleko od nás, moc do toho nevidíme, neumíme to ovlivnit, ale právě ta korupce způsobuje, že se nakonec ten stát dostává do dluhových pastí, protože věci se pořizují za více peněz, když se to takhle velmi jednoduše řekne, než je nutno a část těch peněz potom končí v kapsách některých lidí, kteří neúměrně bohatnou, zatímco ta většina, která tomu přihlíží, moc tomu nerozumí, si stěžuje na to, že se rozbírají teda ty pověstné nůžky mezi bohatými - chudými, mezi těmi, kterým se daří a mezi těmi, kteří se nedaří. Já stále čekám, že jednou přijdou politici s tím, že neřeknou: Stát je zadlužený a nezbývá než o 10 % snížit platy státním zaměstnancům, ale že místo toho řeknou: Bohužel, teď je krize, tak si nebudeme moci dovolit tolik milionářů a miliardáři se budou muset také, bohužel, trošku uskromnit. To zatím jsem od politiků nikdy neslyšel a přitom je evidentní, že pokud ty peníze někam jdou, tak jdou na konta lidí, kteří prostě toho doopravdy pro tu republiku udělají ze všech nejmíň.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Minulý týden informovaly snad všechny evropské tiskové agentury o šíleném střelci na bratislavském sídlišti, který zabil 7 lidí, další zranil. Proč slovenská strana tak jasně prohlásila, že tento útok neměl rasový motiv, čeho se obává?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, ze všeho nejvíc se na Slovensku politici, policie ale i většina obyvatel určitě obávala toho, že by ten čin měl prokazatelně a jednoznačně rasový motiv. Je potřeba si uvědomit, že na Slovensku existuje velmi velká romská menšina, odhaduje se, že půlmilionová na pětimilionovém Slovensku. To znamená, ve chvíli, kdy by zavládlo nějaké napětí a Romové by si řekli, tak my si to teda s váma vyřídíme, anebo kdyby naopak ten čin povzbudil nějaké radikály, aby ho napodobovali, tak vznikne strašně nepříjemná a nebezpečná výbušná situace. To znamená daleko politicky výhodnější, kdybych to takhle měl drsně říct je, že se zjistí, že v té rodině bylo jenom několik Romů, ostatní, že tam vlastně jenom občas přišli, a že vlastně šlo o nekonfliktní rodinu a že střelec byl šílenec a teprve se musí zjistit, co bylo důvodem té jeho, toho jeho pomatení smyslů. Já myslím, že toto je hlavní důvod, proč tak dlouho trvalo než se vyšetřovatelé zeptali na poměry sousedů a než zjistili co a jak proč. Zřejmě ten motiv se bude dlouho hledat a pokud by měl být rasový, tak se ani nenajde.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Změní tahle událost, událost z minulého týdne, v něčem Slovensko, nebo pohled na Romy?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano. Už teď vidíme, že vlastně ta policie musí vykázat nějakou činnost, musí ukázat, že prostě na tu situaci zareaguje, že to nemůže nechat projít jen tak, zemřelo příliš mnoho lidí a příliš hrozným způsobem. To znamená, předně opět uvidí občané lépe ozbrojenou policii, budou nosit policisty, ty hlídky, škorpiony samopaly. Jsou to dvě kila železa navíc, které zřejmě nepoužijí, ale psychologicky by mezi občany měl zavládnout větší pocit bezpečí. Zda to má nějaký význam, to je samozřejmě otázka, protože ono se klidně může stát, že příště bude mít nějaké psychické problémy někdo z těch policistů a ten škorpion, který má proto, aby bránil občany, tak v nějakém afektu použije a bude střílet kolem sebe. To člověk je strašně nevyzpytatelný a kdybychom chtěli mít dokonalý pocit bezpečí, tak bychom museli zakázat lidi, jo, protože člověk je ten problematický faktor, který jednal nevyzpytatelně a od kterého nikdy nevíme, čeho se dočkáme. Koneckonců ani sami od sebe.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona slovenská vláda chtěla opravdu nějaké gesto ukázat, tak právě rozhodla o těch, jak jste sám řekl, o těch dvou kilogramech železa, ale samotnou romskou otázku to vůbec nevyřeší, stejně ani vlastně mafiánské prostředí na Slovensku, které velice bují a takové ty "střílečky", tak ty jsou poměrně časté. No, ale teď opět půjdeme raději k nám domů, na domácí politickou scénu. Na pořadu dne je opět odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké. Předseda Věcí veřejných Radek John včera jednoznačně vyzval v České televizi, aby se tak stalo ještě před říjnovými komunálními volbami. Proč najednou ta hysterie, když už se jasně ví, a řekl to ministr Pospíšil, že do 14 dnů prostě Renáta Vesecká odvolána určitě bude?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak jedna z možností je, že na tom všichni chtějí mít svou zásluhu. A Věci veřejné chtějí být ti, kteří se zbavili této nepopulární státní zástupkyně. Ale mě na tom trochu trápí jiná věc. Já už delší dobu příliš nevěřím v to, že by státní zastupitelství bylo na politicích nezávislé tak, jak by mělo být. Moc soudní by měla být jedním ze tří pilířů, na kterých stojí demokracie. Jo, je to moc výkonná, moc zákonodárná, moc soudní. Ale jestliže jsou to politici, kteří ty nejvyšší státní zástupce jmenují a odvolávají, to znamená, jestli ti úředníci nakonec musí politikům skládat účty z toho, co dělají a pokud existuje vlastně propojení mezi politickými stranami a justicí, tak potom pochopitelně jsou ti státní zástupci ve velice obtížné situaci. Oni si to prostě, lidově řečeno, nemůžou s těmi politiky úplně rozhádat, protože přijdou o práci. No a Renáta Vesecká ta je v té funkci poměrně dlouho. Přišla tam jako z nižších funkcí, ve kterých ale se osvědčila. Vlastně byla vždy poměrně taková populární, přesná, dobře se vyjadřovala, důvěryhodná, a přežila více politiků. A teď si člověk říká, tak je to její kvalifikace, znamená to, že když přežila víc různých vlád, takže právě tím dokázala, že by na té funkci mohla zůstat, protože rozhoduje způsobem padni komu padni, anebo naopak, je to důkazem toho, že nemá pevnou páteř a že se přizpůsobuje každé té garnituře politiků tak, jak se mění a "jim jde na ruku". Tohle to je vlastně na tomto ta nejzávažnější otázka, kterou si kladu, protože pokud nebude ta moc soudní nezávislá na moci výkonné a na moci zákonodárné, tak potom špatně funguje naše demokracie. To znamená, taková ta radost z toho, že byla odvolána státní zástupkyně, která "překážela" vyšetřování některých kauz, tak to je něco, čemu vůbec nevěřím. Spíš v tom našem prostředí se obávám, že už si politici našli někoho, kdo jim lépe půjde na ruku.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je to opravdu zvláštní. Myslíte si, že třeba právě Renáta Vesecká měla odstoupit už když se jednalo o kauze Čunek, když byla obviněna nebo bylo naznačeno, že tedy je jakousi součástí té justiční mafie, protože tohle, když někdo prohlásí, to byla ta stínová ministryně doktorka Benešová, tak už to přece každého občana musí zarazit?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
No, je to pravda. Tam to byla taková chvíle, kdy bych já... Já si myslím, že ona, já ji mám za větší formát, než aby tam prostě zůstávala. Mně by se líbilo, kdyby řekla: Víte co, jsem znechucena a odcházím a já si umím najít prostě i jinou práci a já se v životě neztratím a už se s váma tady nebudu zdržovat. Tak tohle to by bylo řešení, které mně by přišlo jako nejelegantnější, ale my nevidíme do toho, co kdo si myslí a proč co přesně dělá, stejně tak mohla mít pocit, že se nenechá přece od někoho jako vyštípat z té funkce a mohla mít pocit, že je tam užitečná, že právě, kterou dělá, je potřebná, a to byl třeba důvod, proč tam zůstávala. Jak říkám, to byla doopravdy asi ta chvíle, kdy když tohle člověk slyší, tak s těmi politiky přestane kamarádit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom dodám, že už jak řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, Renáta Vesecká by měla být odvolána do 14 dnů. Jejím zástupcem zřejmě bude, na její místo se dostane český člen v Eurojustu v nizozemském Haagu a zároveň žalobce s Nejvyššího státního zastupitel Pavel Zeman. Posloucháte Český rozhlas 2 Praha. Jak to vidí dnes právě komentátor Deníku Ivan Hoffman. No a teď velké téma. Platy části zdravotníků a sociálních pracovníků by se měly od příštího roku plošně snížit. Předloha ministerstva práce počítá s jedinou tabulkou, zrušil by se růst základní mzdy podle odpracované praxe a zdravotníci, lékaři se bouří a vlastně upozorňují na to, že nám lékaři budou odcházet do zahraničí. Co o tom soudíte?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ono to není tak úplně jednoduché. Aby lékař mohl odejít do zahraničí, tak musí velmi dobře znát řeč a také musí tam zapustit nějak kořeny. To, co se teď chystá, to dopadne na ty nejzkušenější lékaře, ale to jsou současně lékaři, kteří už tady bydlí, založili rodinu, děti jim tady chodí do školy a pro ně odcházet je daleko těžší než pro ty úplně nejmladší, kteří právě vyšli ze školy. Ale ani pro ty to není úplně jednoduché. No a ten přístup státu k lékařům je samozřejmě poměrně hazardní, protože lékaři to je velmi silná profesní skupina, která je i sebevědomá. Jsou to koneckonců lidé, kteří se musí umět rozhodnout, co udělat, rozhodují o životě a o smrti. Je to, a není to úplně jednoduché, je naštvat, protože oni například teď uvažují o podávání hromadných výpovědí a může se také stát, že v tom sporu se státem najednou nebude mít kdo léčit, a to potom se lidé nebudou ve zlém obracet na lékaře, ale podívají se na politickou reprezentaci, která je nebyla schopná zaplatit. Přitom ten důvod, proč zdravotnictví, do kterého i nás jde obrovské množství peněz, se dostává do situací, že najednou peníze nejsou na zaplacení lékařů, to se dostáváme zase k tomu stejnému. Opět někde ty peníze mizí, někde protékají. Jeden z takových úniků je nakupování předražených investic, kdy při zmanipulovaných výběrových řízení se u nás do nemocnic kupují přístroje, které jsou buďto daleko dražší než někde jinde, anebo jsou dokonce zbytečné a kupují se víckrát a někdo z toho má nějakou provizi, a proto se tak děje. A druhá věc je, že obrovské množství peněz odchází, anebo bychom mohli říct, že tomu systému pouští žilou, farmaceutický průmysl, do léků. A velmi drahých léků a stále dražších. To znamená, kdyby se na ministerstvu zdravotnictví objevila parta lidí, která by byla schopna tomuto čelit, tak najednou by ty peníze pro zdravotníky a pro hlavně teda lékaře a zdravotní sestry byly. Ale toto je věc, kterou ten běžný lékař, který přijde ráno do práce a léčí lidi, velmi těžko vyřeší. On je v pozici zaměstnance a svému šéfovi a zaměstnavateli, anebo vedení té nemocnice velmi těžko řekne, že by ve výběrovém řízení mělo být více firem než jedna a že ta firma, která má nakonec získává tu zakázku, že by jí neměl dostávat za přesně tu částku peněz, kterou nemocnice zrovna na účtu má, to znamená tu úplně nejvyšší. To všechno ten zaměstnanec může vidět, ale těžko to může podle mě ovlivnit, proto nakonec vidíme, že se musí brát za své věci společně nějakou společnou koordinovanou akcí a tam potom si umím představit, že jak lékařské odbory, tak i česká lékařská komora může být velmi silná a že nakonec o lékaře nepřijdeme a že oni si teda svá práva takhle skupinově prosadí, ale jednotlivě ne.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, řekl jste tedy působit na farmaceutické firmy, nenakupovat tedy předražené přístroje a podobně. Ale další věc, za kterou zodpovídá stát, jsou přece platby za pojištěnce a ty platby jak lékaři stále upozorňují, jsou velice nízké. A ta jednání přece probíhají a ty platby zůstávají tak, jak byly, a to je možná taky další problém.
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano, určitě, určitě. Tam je těch faktorů víc. Ale to, že se při léčení stále víc věří na nějakou jakousi zázračnou moc léků a stále víc se věří na techniku, ale není vůbec jisté, jestli to nejdůležitější při tom procesu stále není ten doktor, který udělal správnou diagnózu a který zná svého pacienta, tam já bych to viděl tak, že zatímco ten pokrok jde samozřejmě stále dopředu, tak to, co se nemění, a to, co je vlastně v tom celém systému nejdůležitější, to je podle mě stále ten lékař. A pokud k němu nebudeme mít úctu a budeme mít úctu k obchodníkům, tak potom samozřejmě to naše zdraví je v ohrožení.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, že opravdu ke konci roku chce odejít více než 3 tisíce lékařů. Podepsalo prohlášení, že ke konci roku 2010 podají výpověď, pokud nedostanou výrazně přidáno. Jak tady ty zprávy ale můžou působit na obyčejného pacienta, který má nějaké zdravotní potíže, hledá lékařskou péči dobrou, jak tady to může působit na nás, na naši psychiku?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak většinou, když člověk do té nemocnice přijde, tak narazí na lékaře, který si s ním nepovídá o svém boji za vyšší plat, ale pomůže mu od jeho neduhů a doopravdy ho léčí. Takže my se s tím jako přímo nesetkáme a nevím, jestli se lidé obávají o své zdraví a jestli se bojí, že ti lékaři je jakoby nechají v té nemoci. A já se něčeho takového neobávám a ani jsem se vlastně nikdy nebál. Já jsem vždycky věděl, že když k tomu doktorovi přijdu, takže mi pomůže.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vždycky jste si vzpomněl, že prostě složili Hippokratovu přísahu. A věříme, že to tak bude i nadále.
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Ano.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropané ztrácejí důvěru v Evropskou unii. Podle ankety Eurobarometr jí důvěřu 42 % obyvatel Evropy, o 6 % méně než před půl rokem. K tomu je ale potřeba dodat, že důvěra v národní parlament je ještě nižší, zhruba 30%. Tak, Ivane, o čem svědčí tenhle průzkum?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Tak za prvé, já když vždycky slyším Eurobarometr, tak si vzpomenu, co mi řekli sociologové, že se nejedná o úplně seriózní sociologický průzkum, ale o jakousi anketu a že se teda vlastně ten výsledek musí trochu brát ne na lehkou váhu, ale že to není úplně jako ten nejprofesionálnější sociologický výzkum. Ale on je něčím /nesrozumitelné/, je to vlastně jeden z mála výzkumů, kde my se dovídáme, jak přemýšlejí lidé v jiných částech Evropy a vlastně díky tomuto Eurobarometru zjišťuji, že jsme v podstatě velmi podobní, anebo že podobně přemýšlíme jako lidé v jiných částech Evropské unie, že, kdybych to měl zkrátit, že k sobě prostě patříme, že ta Evropa sjednocená a Evropská unie má svůj smysl, neboť je obydlena lidmi, kteří mají asi stejnou nějakou historickou zkušenost, žijí v podobné civilizaci a jak jsem už řekl, nějakým způsobem k sobě patří. To je na tomhle posledním výzkumu patrné například z toho, jak lidé v různých částech Evropy odpovídali na otázku, jestli si myslí, že je možné odkládat opatření na snížení schodku veřejných rozpočtů a veřejných dluhů. Tak 74 % Evropanů řeklo, že to odkládat nelze. Jinými slovy, všichni cítíme, že jsme někde, kde nemáme být a že je potřeba s tím něco dělat a že se nemůžeme zadlužovat, nemůžeme žít na úkor příštích generací a že se prostě ty veřejné finance musí dát do pořádku. U nás dokonce, my jsme ještě nad tím evropským průměrem u nás na tuto otázku, že s těmi dluhy a zadlužením je potřeba něco dělat, soudí 80 %, to znamená, ještě jsme 6 % nad tím evropským průměrem. Ale jak říkám, nejsme v tom sami. Je to podobné vnímání situace po celé Evropě, a to mě naplňuje optimismem, i když ta důvěra v Evropskou unii momentálně klesá a je to, jak vlastně k tomu říká ta zpráva, z velké části dáno neschopností řešit krizi a zhoršujícími se podmínkami zaměstnanců, růstem nezaměstnanosti a tak dál, tak to jsou ty důvody, které ovšem si umím představit, že pominou ve chvíli, když znovu dojde k nějakému růstu.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ivan Hoffman, komentátor Deníku. Už bychom mohli naše povídání, naši půlhodinku uzavřít, ale dnes naším hlavním tématem jsou svatby. Jak jste se ženil, jak jste se vdávali, jak se mladí lidé dnes berou, jestli chtějí nebo nechtějí nějaké oficiální sňatek, anebo žít jen tak, jak si říká, na psí knížku. Poslední otázka, prosím o stručnou odpověď. Jaká byla vaše svatba?
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Hezká. Všechno co jsem tenkrát si sliboval, tak se vlastně splnilo a plní dál, takže já na to vzpomínám rád. Ale je to už hodně dávno, což je ale dobře.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já vám přeji až vám stejnou otázku třeba položím za 20, 30 let, tak aby ta odpověď byla stejná. Mějte se moc hezky. Děkuji za rozhovor. Tolik komentátor Deníku Ivan Hoffman. Pěkný den. Na slyšenou.
Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník
--------------------
Hezký den.