Jak to vidí Ivan Hoffman - 4. června

Před rokem 1989 působil Ivan Hoffman jako fotograf, písničkář a spoluvydavatel samizdatu. Po roce 1989 pracoval v Lidových novinách, Rádiu Svobodná Evropa a také Rádiu Alfa. Od roku 1994 působil jako publicista a komentátor Českého rozhlasu. Dnes je komentátorem regionálních Deníků.
"Vlastně jsem na Praze udělal kariéru - začínal jsem v nočním pořadu a dostal jsem se do "prime time", říká Ivan Hoffman o své současnosti.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na prahu 23. kalendářního týdne vám dobrý poslech přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes jako většinou v pondělí komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Já také zdravím, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Obvykle se vracíváme k událostem, které přinesl uplynulý týden. Teď jsme měli pauzu, tak možná sáhneme i hlouběji do minulosti. Co třeba zrušení takzvané zelené nafty, co to přinese?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak možná je dobré říct, že pokud jde o zelenou naftu, tak tím se myslí to, že se našim zemědělcům vrací 60 % spotřební daně, kterou zemědělci zaplatili při nákupu nafty, kterou používají při zemědělských činnostech, a dělá to většinou nějakých, nějakých 6 korun, které dostanou zpátky z toho, co zaplatí. No, a to zrušení, které, pro které se rozhodla vláda na základě doporučení ministra financí Miroslava Kalouska, samozřejmě zemědělce zlobí, protože na rozdíl od konkurence, dejme tomu v Německu, v Rakousku, v Polsku, kde zemědělci daň neplatí, budou v konkurenční nevýhodě, budou platit za benzin o 11 korun víc než konkurence, a to se jim, to se jim prostě zdá špatné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ministr financí Miroslav Kalousek právě argumentoval tím, že jedna skupina obyvatel chce být zvýhodněna na úkor zbytku společnosti, ale už právě neřekl to B, který ty si teď dopověděl. Je to opravdu tak, že v celé Evropské unii je, platí právě to, že nemusí platit spotřební daň z nafty?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak určitě to platí v mnoha zemích a platí to ve všech, se kterými naši zemědělci bezprostředně konkurují. A ta myšlenka o té spravedlnosti, to se, to se doopravdy takto vlastně vysvětluje, to je ten argument, proč vlastně mají mít právě zemědělci úlevu a ostatní ne. A já myslím, že na to u nás všichni slyší. To je prostě to, co se nás dotýká naprosto přímo. Ale kdyby chtěl doopravdy ministr financí docílit spravedlnosti, tak by měl zařídit, aby stejnou daň jako naši zemědělci platili i zemědělci, dejme tomu, právě v Německu a v Polsku. Pokud toto není schopen prosadit, z nějakého důvodu na něj nedají v Německu anebo v Polsku, tak v tom případě by měl místo toho, že diskriminuje naše zemědělce v konkurenci, tak by té spravedlnosti měl docílit tak, že stejnou úlevu, jako dává zemědělcům, by dal i všem ostatním. Z toho, že tak nečiní, vidíme, že mu ve skutečnosti o žádnou spravedlnost nejde. Já si myslím, že on ani neví vůbec, co to je. A ten hlavní důvod je získat samozřejmě peníze. A příště zase kvůli spravedlnosti oškube někoho dalšího. Prostě to je potřeba takhle jasně říct. Tady...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, abychom byli korektní, tak je otevřená otázka dočasných kompenzací za tu zelenou naftu. Ale přiznám se, nevím, jak to chápat, zavést nové zvýhodnění za jiné. Jak tomu rozumět?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Tady je, tady je kolem zemědělství jeden hlavní problém, a to je ten, že neustále se kompenzují různé lobbistické tlaky všelijakými úlevami, příspěvky. To, co by se teď mělo jako nejjednodušeji stát v celé Evropské unii, nejen u nás, ten systém by se měl zrestartovat, všechny ty dotace a úlevy by se měly zrušit všem najednou hned, a potom by vlastně se nastolilo normální tržné prostředí, ve kterém by znovu zavládla soutěž, a z toho by měli výhodu nejen spotřebitelé, nejen občané, že by je prostě ten systém, který je dneska už strašně drahý, méně stál, ale měli by z toho nakonec výhodu i samotní zemědělci, kteří vlastně nakonec se ukazuje, že jsou tím systémem, nikoli tou jednou dávkou, kterou dostanou, anebo nedostanou, jedni ano, druzí ne, ale, ale všichni dohromady jsou tím systémem vlastně, vlastně poškozeni, drženi v šachu, všichni jsou závislí na tom, za co dostanou příspěvek a za co ho nedostanou. Podle toho se, podle toho se seje, podle toho se sklízí, podle toho se jí. To je prostě celé na hlavu. Ale toho se všichni bojí. Ten restart nikdo, nikdo z vlastní vůle neudělá, protože pochopitelně neustále všichni se snaží získat nějakou výhodu. Dojde k němu až tehdy, když ten systém celý zkolabuje. Ale to se dříve, nebo později, logicky vzato, musí stát.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když ale mluvíš o konkurenci, o soutěži, jak rozumět tomu, že protože jak se ukázalo, tak pro většinu spotřebitelů u nás je rozhodující cena, tak nakupujeme česnek odkudsi z Číny a jiné potraviny, které nemají žádnou chuť, odkudsi bůhví odkud.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, o tom ... ta situace trvá dlouho a nikdy nikomu příliš nevadila. Začíná se o tom mluvit zajímavě, zajímavě až v okamžiku, kdy už vlastně díky monopolizaci toho trhu ta soutěž úplně celá, jako, jako prostě se ukázala jako neexistující, ten systém tržní vlastně zkolaboval. Máme zde monopoly. A ti monopoly, ty monopoly jakmile mají to monopolní postavení, tak samozřejmě ty ceny, ceny zvyšují. To znamená, my hovoříme o tom, že chybí konkurence tehdy, když je zničena, ale hovoříme o ní především proto, že vlastně ten česnek začíná být drahý, jo. Prostě jinak bychom byli s tím systémem zřejmě i nadále spokojeni. Ale je to, je to samozřejmě takové krátkozraké vnímání toho problému, protože ve skutečnosti, když se poničí celá ta infrastruktura, kdy v rámci nějakého okresu anebo nebo kraje existuje nějaká vyváženost, soběstačnost, všechno se mezi sebou doplňuje, tak, tak pochopitelně obnovit to, dostat, dostat vlastně zpátky do každého okresu jednu cihelnu, jeden cukrovar, jednu konzervárnu a tak dál, jednu, jednu výrobu, já nevím, nábytku anebo čehokoli, prostě vytvořit takovou tu strukturu místní, to je téměř nemožné. To při dnešních nákladech už se vlastně skoro nedá obnovit. To se bude obnovovat zase až po nějakém, po nějaké těžké krizi, po nějakém, po nějakém kolapsu anebo po nějaké válce. To znamená, my jsme doopravdy v pasti. Ale my v ní nejsme náhodou. My jsme do té pasti byli uvrženi makroekonomy, kteří prostě řekli, že to je ideál, že to je to, co máme chtít a co nám pomůže a z čeho nám bude jako dobře. Ale ukazuje se, že není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S jakými pocity si přijal omluvu veřejnosti od matky mladého chlapce z Břeclavi, když se ukázalo, že si napadení Romy vymyslel.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak těch případů, kdy se veřejnost semkla v boji proti nenáviděné problémové menšině, už tady bylo víc. A těch případů, kdy se pak ukázalo, že si celý ten incident někdo vymyslel, už pár bylo. To znamená, celý ten případ byl od začátku už podezřelý. Jednu dobu se uvažovalo, že vlastně asi byl napaden, protože však měl zranění a ležel v nemocnici a vypadal zuboženě, ale zřejmě ne Romy, ale možná nějakými drogovými dealery. No, a nakonec se ukázalo, že se ten mládenec předváděl před děvčaty a dělal nějakou riskantní akrobacii na zábradlí někde, někde v nějakém vysokém patře a pak se zřítil, potloukl. A, a zdálo se mu jednoduší než přiznat, že teda, že teda co se stalo doopravdy, tak se mu zdálo jednoduší svalit to na, na Romy, protože to mu každý samozřejmě rád a ochotně a rychle uvěří.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A na to se chci zeptat. Proč máme tendenci tak rychle uvěřit báchorce o agresivních cikánech?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že poptávka po Romech tady existuje, ale jenom po těch špatných, jo. My, my potřebujeme vidět, že je zde, je zde někdo, nějaký, nějaký nepřítel, který kdyby prostě se choval jinak anebo byl jiný, tak by nám bylo dobře. Musíme najít zřejmě nepřítele, na kterém je možné si vybít zlost, a to se takováto, takováto, řekl bych, takovýto projev společenský se dostavuje v krizích. Když lidé pociťují nouzi, když se bojí budoucnosti. Neví, co bude. Když cítí, že se nedodržují pravidla, upadá morálka. No, tak tehdy prostě hledají, hledají někoho, na koho by to nějak svedli a kdo by byl, kdo by byl ještě horší, než jsou oni sami. U nás se o tom příliš, příliš nemluví, protože ta, ta averze vůči Romům je tak silná, že politici prostě riskují, to si my novináři můžeme dovolit, protože my nepřijdeme o hlasy, jo, ale jinak, jinak vlastně takový tichý, latentní rasismus, ten je tady prostě přítomen, ten je v lidech. To znamená, že samozřejmě ve chvíli, kdy se ukáže, že si to ten kluk vymyslel, tak jsou lidé, kteří se na něj zlobí, že je uvedl v omyl, ale pak jsou i takoví, kteří sice ho vyslechnou, ale, ale stejně prostě si raději věří tomu, co se nestalo, než by uvěřili té omluvě. A potom jsou takoví, kteří říkají, no, tak v tomhle tom jednom případě sice ho nepotloukli Romové, ale klidně se to mohlo stát, anebo jednou se to stane. A na tom jejich, na té jejich, na tom jejich nepřátelství k tomu etniku se stejně nic nezmění. Já si myslím, že pokaždé je k tomu potřeba říct stále totéž, lidé se nedělí na bílé, na černé a na žluté, ale dělí se na hodné a na špatné. A ty špatné najdeme mezi bílými, najdeme je mezi Romy. Je potřeba prostě vždycky znovu říct, že, že ten rasismus nikam nevede, že je špatný a že je vlastně projevem ubohosti, jo. Člověk, který řekne o někom, ti cikáni, v mých očích je ubohý.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A neměli bychom sebezáchovně v médiích, a tím nemám na mysli falešnou politickou korektnost, nerozlišovat mezi domnělými pachateli podle etnického původu? Vůbec prostě to nezmiňovat.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Asi to neumíme. Asi prostě jsou země, kde to mají novináři jakoby v sobě a neudělají to, protože, protože by se špatně cítili. Ale u nás se vlastně kalkuluje s tím, že takováto zpráva bude sledovaná, bude čtená, že se na ní vydělá prostě, protože je po ní poptávka, je poptávka po špatných zprávách, je poptávkách po, po Romovi, který někomu natluče, někomu ublíží a nejlépe v přesile a tak dál. A proto se o tom píše, protože, protože neexistuje nějaká taková přirozená zábrana proč to nedělat. Já myslím, že se s tím problémem budeme potýkat dlouho.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V minulém týdnu přišla také jedna dobrá zpráva. Ministr školství Petr Fiala má už kýženou kouzelnou hůlku. Co od ní můžeme čekat a od něj?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já mám pocit, že když se díváme na to, jakým způsobem lze s něčím nesouhlasit anebo proti něčemu protestovat, tak vidíme země, kde doopravdy lidé vyjdou do ulic v obrovským množství, jsou naštvaní, teď rozbíjejí výlohy, zapalují auta. Já si myslím, že něco takového se u nás nemůže stát proto, protože to jednoduše nemáme, nemáme v povaze. Neděláme to, protože asi, asi jsme nějací jiní. A já si myslím, že to je dobře, že jsme jiní, protože vidíme, že úměra mezi množstvím vymlácených výloh a splněním těch požadavků od demonstrantů vlastně žádná není. Ty výlohy se rozbíjejí úplně zbytečně, ty auta se zapalují naprosto zbytečně. Mně se právě tento způsob konfrontace, jaký nastal mezi demonstranty a současným ministrem školství, velice zamlouvá. On řekl při nástupu, že nemám kouzelnou hůlku, kterou bych vyřešil problémy. Teď demonstranti mu před, před jeho úřadem, a on přijde mezi ně si s nima popovídat, vyslechnout je, odevzdají kouzelnou hůlku, on ji od nich obřadně vezme, řekne, že ji okamžitě vyzkouší. A najednou máme problém. Protože buďto teda ty problémy nejsou tak vážné, když se o nich žertuje, anebo problémy jsou vážné, ale potom to žertování je nepatřičné. Ne, je třetí možnost, že ty problémy jsou vážné, vyřešit se je velmi těžko velmi jednoduchým způsobem podaří, ale, ale ničeho víc se nedocílí tím, že někdo, někdo nějak použije nějaké násilí anebo nějakou hrubost. Násilí je vždycky projevem slabosti, a to ať od těch demonstrantů, kteří něco rozbíjejí, anebo od té vlády, která, která násilím něco prosadí, aniž by o tom diskutovala. Protože to se vždycky řekne, že je potřeba udělat nepopulární opatření. No, ale to, že je opatření nepopulární, to vůbec neznamená, že je užitečné, že k něčemu prospěje, anebo že z něj něco bude. Velmi často, a řekl bych nejčastěji, jsou ta nepopulární opatření proto nepopulární, protože jsou hloupá a nepoužitelná, nešťastná, špatná. To znamená, mně, mně se zdá, že takhle to má být. Ten nový ministr zřejmě si bude s odborníky povídat, bude jim silným partnerem, protože sám pochází z akademického prostředí, něco o problémech toho školství ví, a i když se neshodnou na tom, jak to, jak to vyřešit, tak pravděpodobně zminimalizují škody. Aspoň neudělá další chyby, jo, prostě i když nepomůže, tak aspoň neuškodí. Já myslím, že to je tak, jak to má být, a že vlastně ta kouzelná hůlka funguje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a na to se chci zeptat, jestli vůbec jsou namístě protesty teď v tu chvíli, kdy je opravdu v čele resortu školství, jak se zdá, konečně schopný ministr a jak si řekl, nabízí diskusi o vysokoškolské reformě, zkrátka chce jednat. Čili proč protesty?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím proto, protože zatím ta koncepce nějaká nová není. On se pravděpodobně bude držet toho, že školství má být nějakým způsobem zpoplatněno, aby bylo efektivní a fungovalo. Ale to je právě ta hlavní otázka, ve které stále není shoda, není u nás, není nikde. Do jaké míry prostě vzdělání brát jako, jako investici do své příští budoucí kariéry, anebo do jaké míry brát vzdělání jako, jako investici do toho, že se s větším počtem vzdělaných lidí zkvalitňuje společnost, ve které se pak lépe žije. A tenhle ten spor tady zůstane, ten tady, ten tady bude věčně a zřejmě bude, bude do jisté míry jednou zvýrazněno jedno, jednou druhé. Ale to, že když se dramaticky zpoplatní školství, takže to automaticky není pozitivní, to už se prostě ví, to už se vyzkoušelo i jinde, a lidé, kteří protestují proti těm reformám školským, tak vlastně protestují proti tomu, aby se u nás zavedlo něco, co se už jinde ukázalo jako pitomost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes je naším hostem Ivan Hoffman. Jak je to se situací ve vězeňství? Ministr spravedlnosti žádal o miliardu víc, aby se zabránilo kolapsu Vězeňské služby na konci prázdnin. Pokud vím, tak dostal přiklepnuto něco přes desetinu té požadované částky. Čili čeho se podle tvého názoru můžeme dočkat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak je to, je to zvláštní a zvláštní je to hlavně tím, že, že nakonec bychom měli být v panice a očekávat všichni, že teď se vzbouří vězni, utečou z věznic, protože na konci srpna dojdou vězeňství peníze, tak ne teda na konci srpna, ale v září, a, a máme se obávat nějakých rebelií, hořících věznic a tak dál, ale nikdo se ničeho nebojí. No, a nikdo se ničeho nebojí proto, protože všichni tak nějak automaticky vědí, že, že ministr Pospíšil to prostě tak nějak zkusil, řekl, potřebuju 150 ... takhle, potřebuju, potřebuju miliardu a půl, pak řekl miliardu. Když ji nedostanu, tak bude doopravdy zle. Ale nikdo se nepolekal, protože všichni vědí, že, že zle nebude a že v tom resortu je tolik peněz, které jenom tím, že se jinak využijí, postačí na pokrytí těch potřeb a že se vlastně ani nikdo nediví a nikdo se ani nediví tomu, že to prostě zkusil a že si řekl o víc, než kolik potřebuje, navíc v krizi, v době, kdy se šetří na těch, kteří nic neprovedli, tak on potřebuje najednou peníze pro ty, větší luxus pro ty, kteří něco provedli. To, to samozřejmě každý cítí jako něco divného. Ale, ale, ale nikdo nevyvodí vůči ministrovi ani nějakou kritiku, natoč nějakou odpovědnost. No, já si myslím, že o tolik, kolik si řekl navíc, které nakonec nepotřebuje, by příští rok měl dostat míň, protože jediné, co se stane, je, že ty peníze neodtečou prostě z toho resortu ministerstva spravedlnosti nějakým tunelem, nějakou černou dírou někam, podobně jako když se staví různé předražené administrativní budovy a tak dál. Ty peníze on prostě nepotřeboval, a přesto je chtěl. To se mi zdá jako naprosto nepřijatelné a politicky diskriminující, ale jak je vidět, nikomu to, nikomu to příliš nevadí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A neměli bychom se taky ptát, proč jsou tuzemské věznici přeplněné? Znamená to, že naše společnost je zkaženější než ty jiné?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Tady, tady je otázka vůbec teda nastavení toho, toho systému, za co člověk má sedět, za co má být potrestán nějakým jiným způsobem. A já jsem k tomu minulé pondělí právě vyslechl kolegu pana Baxu, který, který to už rozebral velmi dobře, jo, prostě tady bych jenom, jenom opakoval něco, co už posluchači vlastně slyšeli. Ale, ale řekl bych, že ... řekl bych, že to hlavní je, aby byli izolováni od lidské společnosti především lidé, kteří jsou pro nás nebezpeční. Ti ostatní nevím, jestli je zrovna výchovné a jestli jim to pomůže, že se posadí do vězení člověk za, za, za nehodu nebo, nebo za neplacení alimentů anebo něco podobného, protože to jsou, to jsou přečiny, kde možná daleko účinnější by bylo mu prostě všechno sebrat, prostě hospodářsky jako řekl bych potrestat, než ho někam posadit, kde se z člověka, který udělal jednu chybu, stane kriminálník, recidivista a tak dál. Takže možná, možná cestou je hledat nějaký jiný způsob, jak toho člověka potrestat. No, ale samozřejmě úplně nejlepší je snížit vlastně tu, tu kriminalitu, a to páchání trestných činů a přestupků tím, že, že ve společnosti znovu zavládne nějaká, nějaká vyšší mravnost anebo lepší morálka, kdy lidé prostě některé věci nedělají proto, protože to je neslušné, protože se to nedělá, protože když to někdo udělá, tak se pak musí za to stydět. Tady, mám pocit, v poslední desetiletí došlo, ale jenom dvě, jo, to už je delší, delší dobu, se vlastně všechno do té míry zrelativizovalo, že lidé necítí prostě vinu za to, co udělají. Když někdo druhého okradne, tak si připadá šikovný, když ho obral, tak má pocit, že ten, ten, který mu uvěřil lež, byl prostě naivní a hloupý a dobře mu tak. Tady se postupně všechny ty hodnoty, které nebylo potřeba vymáhat nějakým právem anebo zákonem, protože byly samozřejmé, se postupně zrelativizovaly a výsledkem jsou potom přeplněné věznice lidmi, kteří když vyjdou ven, tak udělají znovu totéž úplně klidně bez jakýkoli zábrany, jenom si budou dávat větší pozor, aby je někdo nechytil. Tato myšlenka, jo, že, že problém vzniká tehdy, když je člověk chycen, nikoli tehdy, když udělá špatnou věc. Tak to je, to je vlastně hlavní příčina toho celého a nad tím je potřeba přemýšlet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Každá senzace časem unaví, pokud jsme jí krmeni nadmíru a proti vlastní vůli. Jakou sledovanost bude mít podle tebe případný zítřejší přenos ze sněmovny, kde se očekává talkshow poslance Ratha?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že možná se na to lidi budou dívat, protože zatím se mluví o něm a už všechno prostě se o tom ví, už se to doopravdy rozebralo ze všech stran. Ale tady vystoupí on a může být, že lidé budou zvědavi, jak, jak to vlastně on interpretuje a s čím vlastně může přijít, protože zdánlivě nemá, nemá co říct. Už je všechno jasné a, a vlastně nemá jak tu situaci podle mě vysvětlit a nemá, jak se z ní dostat. Takže možná zajímavější je, že hodně lidí teď začíná spekulovat nebo přemýšlet, co bude dál, jak to dopadne, když bude vydán k tomu trestnímu stíhání, jestli se ukáže, že policie udělala nějakou procesní chybu, jestli advokátům se podaří najít skulinu v těch obviněních, a nakonec, nakonec se vyhne nějakému doopravdy přísnému trestu. A nejzajímavější je, že, že hodně i komentátorů, anebo nebo blogerů, když to člověk pročítá na internetu, spekuluje o tom, že David Rath je velká ryba, určitě toho teda hodně ví na ty ostatní, a tím pádem budou se bát ho posadit natvrdo, aby někoho neudal, aby neprozradil, jak to funguje, a neřekl něco a nevzal do toho vězení ještě někoho dalšího s sebou. Já, já mám pocit, že tato konstrukce se opírá o představu, jak politici tady vládnou, jak to mají všechno pod palcem, jak jsou oni ti mocní, kteří rozhodují o našem bytí a nebytí. Ale to je podle mě iluze. Politici tuto moc podle mě už dávno nemají. Oni nejsou ti, kteří rozhodují, oni spíše plní přání svých klientů. A těm skutečně mocným, kteří vládnou, kteří, kteří to tady mají pod palcem, tak spíš jim jenom tak posluhují. Ale to je můj teda názor. A myslím si, že ten David Rath nic takového prozradit na ty ostatní nemůže, nikoho nemůže ohrozit a těm skutečně mocným nemá co nabídnout. To znamená, předpokládám spíše, že bude doopravdy exemplárně drsně potrestán, že bude, že bude takovým tím, takovou, takovou tou rituální obětí prostě. A čím dopadne hůř, tím lépe pro všechny, kteří mají máslo na hlavě a kostlivce ve skříních, jo, prostě protože jakoby ta potřeba toho tvrdého drsného trestu bude naplněna a veřejnost bude spokojena, že konečně aspoň někdo, jo. To znamená, já myslím, že pro něj není východisko. On, on nic takového asi neví na nikoho, protože on místo toho, aby se díval kolem sebe, tak se furt díval do zrcadla, to je prostě narcis sebestředný, člověk, který se udělal pro sebe a měl rád prostě ty peníze, které si strkal někam pod podlahu a do šuplíku a schovával, a to znamená, že nepředpokládám, nepředpokládám, že se z toho dostane, že vůči němu bude někdo shovívavý a že se ho bude někdo bát. Určitě ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na závěr. Když se narodil zpěvák Rolling Stones Mick Jagger, bylo Alžbětě II. 17, když nastoupila na trůn, tak jemu teprve 9. Eltonu Johnovi 6 a Annie Lennox se narodila až za dva roky poté, Kylie Minogue, ta přišla na svět, když královna vládla už 16. rokem. Právě ti všichni a mnozí další dnes večer vystoupí na koncertě k diamantovému jubileu. Odtud to vypadá, že Británie nežije ničím jiným.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
No, ony ty oslavy mohli slavit toho příchodu na trůn už počátkem roku, někdy myslím v únoru anebo v březnu? No, ale kvůli počasí to posunuli na začátek června a teď jim strašně prší. Tak úplně to nevyšlo. Ale hezké je, že zatímco my tomu takhle zdálky skoro nerozumíme, tak Britové doopravdy žijí touto, tímto královským jubileem. 80 % Britů podporuje monarchii a důvěřuje Alžbětě II. a má pocit, že je pro ně užitečná. A to navzdory tomu, že vlastně ona nemá žádnou nějakou faktickou moc, je, je vlastně po většinu roku téměř neviditelná, objevuje se přesně v předepsaných situacích a řekne to, co se od ní očekává a chce. A já si říkám, že možná ta popularita je dána právě tím, že lidé potřebují mít někoho, kdo se nemýlí, kdo nedělá chyby. No, a kdo nic nedělá, nic, nic taky nemůže pokazit. A proto ji mají možná rádi. Také, také stačí strašně málo, několik málo veřejných projevů za život, aby ten člověk se zapsal pozitivně do myšlenek a do srdcí těch jiných. A nějak to funguje a asi je to, asi je to tak dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Od našeho nového kolegy v Londýně Jiřího Hoška jsem slyšel, že královna Alžběta II. prý je v soukromí extrémně vtipná. Dovedeš si to představit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Já na některých fotkách ji vidím, jak se směje, a představit si to docela i umím. Ten humor nesouvisí ani s postavením, ani, ani s ničím jiným. Ona může být klidně i taková bezstarostná, bych řekl, právě proto, že nemá tolik těch starostí. Ale jinak to jako vtipkujeme, ale musíme si uvědomit, že konstituční monarchie jsou těmi nejstabilnějšími demokraciemi a už po dlouhou dobu. A ukazuje se, že zřejmě aby republika se stala stejně stabilní a stejně demokratickou, tak se na ni taky bude muset mnoho století ještě tvrdě pracovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl Ivan Hoffman. Za týden v pondělí 11. června na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník ČRo, komentátor listu Deník
--------------------
Zdravím, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude v pořadu Jak to vidí Max Kašparů. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.