Jak to vidí Ivan Hoffman - 28.6.

28. červen 2010

V pondělí jsme vysílali poslední "předprázdninové" Jak to vidí komentátora Ivana Hoffmana. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)Po dobu letních měsíců, tedy od července do srpna 2010, budeme s pořadem cestovat, a to do všech koutů naší Země. Na této stránce najdete samozřejmě také (needitované a neautorizované) přepisy Jak to vidí ... (CESTOVATELSKÉ). Přejeme krásné prázdniny s Českým rozhlasem 2 - Praha ...

Jak to vidí Ivan Hoffman. ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Je pondělí, takže dnešním hostem pořadu Jak to vidí je komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den do Zlína.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přeji hezké ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes prezident jmenuje premiéra. Co tedy říct o tom končícím Fischerově a jeho vládě?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak myslím, že teď je ta pravá chvíle nějak bilancovat, protože bezprostředně po volbách ještě nebylo jasné, jak dlouho bude ta vláda vládnout. A zase ve chvíli, kdy už bude jmenována prezidentem celá vláda, to znamená, když mu přinese nový premiér, nový premiér Petr Nečas jména ministrů a on je vyjmenuje, tak pak už zase budou kamery soustředěny na nové ministry, který budou nastupovat do svých úřadů. To znamená, možná teď je ta chvíle si říct, že jsme měli paradoxně dlouhou dobu vládu velké koalice. Ono to tak vůbec nevypadá. Stále se jí říkalo byla to vláda úřednická, byl to vláda dočasná, přechodná, překlenovací, ale ve skutečnosti to byla vláda, kterou jmenovali, anebo sestavili a kterou podpořili svými hlasy poslanci dvou největších politických stran, to znamená ODS a ČSSD. Jinými slovy, když se řekne velká koalice, tak máme všichni husí kůži a představujeme si to úplně nejstrašnější, co se v politice může stát. Ale my jsme teď udělali s vládou velkokoaliční vlastně docela dobrou zkušenost. Vyplývá to jak z takových těch průzkumů veřejného mínění, ve kterých se ukázalo, že jak premiér Fischer, tak i jeho tým byl lidmi docela akceptován. Lidé proti nim nic neměli, byla to vláda, která nikoho nerozčilovala a současně vláda, která i napáchala nejméně škod, zdá se, protože politici jim nedovolili nic dělat a to je staré čínské přísloví, určitě jsem ho už tady jednou řekl, že v politice nejlepší politikou je nedělat vůbec nic. A to se vlastně paradoxně ve Fischerově vládě velmi často povedlo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman. Co se týče vládě, která stále ještě jedná, byť v demisi? Bude se sestavovat vláda nová. Ale než se k tomu dostaneme, už tedy samozřejmě víme, jak vypadá vedení Poslanecké sněmovny. Jak to hodnotí Ivan Hoffman, to, že v tom vedení vlastně převažují ženy a předsedkyní je Miroslava Němcová za ODS?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To, že se najednou dostalo ženám takové pozornosti, že politické strany je delegují do těchto funkcí, je ve skrze pozitivní jev. Musíme to vyzkoušet. Je to prostě v mnoha zemích a přináší to spíše takové uklidnění politické situace. Přece jenom ti muži jsou strašně ambiciózní, moc prostě se předvádějí a tak je tady taková naděje, že by to s ženami mohlo být lepší. A na to samozřejmě existují takové výjimky, že vlastně ty ženy, které se propracují až do těch nejvyšších funkcí, tak vlastně musí mít hodně takových těch mužských vlastností, musí být také jako hodně průrazné a jít za tou kariérou hlava nehlava. Uvidíme. V každém případě je dobré, že po té době, co Poslanecká sněmovna byla plná jenom těch mužů a žen, tam byly jenom výjimečně, tak jednou to jejich postavení se zlepší a uvidíme, jak to dopadne. Jiná věc je, jak je to s obsazováním těch nejvyšších funkcí. Mě docela překvapuje ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myslíte nejvyšších ústavních funkcí?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nejvyšších ústavních funkcí, protože jednou z nich je i funkce předsedkyně Poslanecké sněmovny, kterou získala Miroslava Němcová. A ona ji získala poté, co už předsedou Senátu je Přemysl Sobotka, který je také za ODS, premiérem se dneska bude jmenován Petr Nečas, který je z ODS, a jmenovat ho bude prezident, který se opět po změnách v ODS hlásí k svému čestnému předsednictví, jinými slovy je to prezident, který je také původem z ODS. To znamená, kamkoli se podíváme, všude je Občanská demokratická strana a je zvláštní, že si toho vlastně nikdo nevšiml. Mám pocit, že jsem jeden z mála lidí, který si toho vůbec všimnul.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já mám pocit, že se o tom diskutovalo, navíc mám dojem, že i spolu jsme mluvili o tom, že by asi bylo, dejme tomu vůbec v zájmu demokracie, kdyby třeba právě Poslanecké sněmovně předsedal představitel té opozice.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, ani by nemusel být rovnou opozice, mně by se docela líbilo, kdyby alespoň jednu z těch funkcí dostaly Věci veřejné nebo TOP 09. Prostě aby to nebyla jenom jedna strana, protože to prostě opticky nevypadá pěkně. A navíc si myslím, že ta strana není až tak strašně výjimečná a že jsou jediní, kteří mají na to lidi, jo. Prostě těch lidí schopných řídit ty funkce je určitě víc i v jiných politických stranách a tohle to vypadá jako naprosté kádrové fiasko všech ostatních stran, jako kdyby prostě doopravdy, když je potřeba obsadit nějakou důležitou funkci, tak se musí jít za ODS, což určitě tak není.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď s bude takzvaně lámat chleba, co se týče vládních křesel. Tam prý už vyjednavači domluvili to, že by mělo být 6 pro ODS, 5 pro TOP 09 a 4 pro Věci veřejné. Diskutuje se také o údajné podmínce Věcí veřejných, že pokud tedy nedostanou křeslo ministra vnitra, tak do vlády nepůjdou. Jak to vidíš?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak oni si to mohou dovolit. Jim když nebudou ve vládě, tak to jejich voliči paradoxně možná ještě i pochválí. To znamená, je to strana, která už do politiky přišla a teď vlastně každým dalším takovým to zajímavým krokem získává si mezi svými voliči popularitu, anebo nějakou váhu. Ve chvíli, kdyby oni na všechno kývli a řekli bysme nový, tak se nejprve tady musíme rozhlížet a pak uvidíme, co a jak. A na nabídku, když nějakou dostanou, tak hned rovnou kývli. Tak by mohli dopadnout taky jako Strana zelených, že by to bylo na jedno volební období a potom už po nich neštěkne ani pes. Takhle když prostě se zviditelňují a jsou ..., ono je to, dá se to brát prostě i jako určitá drzost, anebo prostě že jsou taková malá strana, ale oni jsou si vědomi svojí síly, bez nich se ta koalice sestavit nedá, a tak vlastně mají ty svoje některé priorit a na těch si trvají a já myslím, že to dělají dobře.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povídáme si s Ivanem Hoffmanem a zatím setrváváme u politiky. Co bude v praxi znamenat volební výsledek? Kdybychom se zaměřili třeba na školství a zdravotnictví.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak pokud jde o školství, tak já jsem zaregistroval, že včera nějakých 100 studentů se sešlo v Praze a měli protestovat proti chystaným změnám ve školství. Tam zřejmě k nějakým změnám dojde, koalice, která přichází a která se tady rodí a rýsuje, se deklaruje jako středopravá. Jinými slovy, bude chtít školství reformovat a jedna z prvních věcí, které už jsme slyšeli, je, že bude zavedené školné. No, a proti tomu školnému protestovalo 100 lidí, tak já mám pocit, že pokud teda dobře čtu a dobře naslouchám politikům, analytikům a komentátorům, tak mladí zvolili pravici, odmítli socialisty, respektive pečovatelský sociální stát. Jinými slovy, mladí lidé zvolili směr, kdy je normální, že prostě se vzdělání bere jako investice, na kterou si člověk buďto vydělá, anebo půjčí, a potom to splácí. To znamená, je to něco, co není zadarmo, je to něco, co potom, když člověk má, tak to prodá. No, a tento přístup, takový pravicový, konzervativní, jak to nazveme, si mladí lidé, jak já tomu rozumím, zvolili. To znamená chtějí platit za školy a těhle těch sto, to bude určitě jenom taková nějaká výjimka a ti ostatní jim to určitě rychle vysvětlí, že je to takhle v pořádku a že se za školu platit má.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Otázka školného ale je možná složitější, protože záleží vlastně, jak to s těmi penězi bude, jak se s nimi naloží, s těmi vybranými, a jestli třeba právě o ně neponíží se úřady nebo vláda, to, co dostane resort ministerstva školství.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je samozřejmě možné, ale my jsme už teď zaregistrovali, že se chystá přesun nějakých peněz, několika miliard od armády ke školám a tam je spíš zajímavé to, jak okamžitě se ozval takový nějaký rozpačitý hlas, že co vlastně tyhle ty obrovské peníze, které najednou přijdou do školství, udělají ve sborovnách, když je dostanou ti začínající mladí učitelé. To je právě jedna z těch programových priorit Věcí veřejných. Oni říkají přece když člověk nastupuje do školy, tak nemůže dostávat hanebný plat, tak malý, že neuživí rodinu a že musí potom vzít nějakou jinou práci. Takže zaplaťme ty mladé kvalifikované učitele. No, ale oni přijdou do té sborovny a tam budou ti staří, kteří prostě nastoupili s malým platem a teď postupně stoupali, až se dobrali nějaké odměny za tu svoji práci, která je těžká, a mají pocit, že by spíš třeba oni měli být oceněni nějakým zvýšením platu a ti mladí, ať prostě začnou a postupně jsou ohodnocováni, ať teda rostou v té své funkci a ne aby prostě přišli a hned mají prostě hezké peníze. Tak to bude zajímavé, protože tam se objeví ještě další takové lidské vlastnosti, jako je, dejme tomu, závist a tak dál, anebo i se ukáže, že vlastně člověk, který je nezkušený, najednou prostě dostává hodně, zatímco toho zkušeného si neváží. To znamená, to ještě může rozkolísat tu atmosféru. Prostě každá změna vyvolává nějaké protireakce a to bude velmi zajímavé. Ale to, že učitelé jsou špatně zaplaceni a že dělají těžkou práci, která dneska se už rovná adrenalinovému sportu, protože nikdy nevědí prostě, jestli se vrátí ze školy zdraví, ti mladí lidé jsou stále drsnější a agresivnější. To není jenom u nás, to je všude. A ten pedagog prostě, aby se doopravdy připravil na to, jak si ho nafotí, anebo jak ho i třeba napadnou, anebo co, tak dneska ten učitel doopravdy by měl mít pomalu statut vedeného činitele, který požívá nějaké zvláštní ochrany, jo. Tak já si myslím, že učitelé mají být lépe zaplaceni, určitě ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak už jsme řekli, kabinet Jana Fischera se dnes poprvé sejde v demisi. Premiér se svými kolegy chce probrat kromě jiného, jak loni stát reagoval na hrozbu chřipkové pandemie. Tak to by možná byla samostatná kapitola, ale pojďme tedy otevřít právě otázku zdravotnictví, protože z minulé schůze Jan Fischer na tu dnešní přeřadil diskusi o zvýšení poplatků na zdravotní péči za státní pojištěnce. A jenom připomenu, že ministryně zdravotnictví Dana Jurásková tedy žádala asi navíc více než 3 miliardy korun. Co o tom soudíš, co si o tom myslíš?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak platit víc za státní pojištěnce je asi normální, je to státní odpovědnost, ale jak to nakonec bude a jestli k těm platbám dojde, to se uvidí, protože ve vládě budou mít v té nové silné slovo i lidé, kteří vůbec jsou proti zvyšování jakýchkoli mandatorních výdajů, protože to je stránka rozpočtu, kde se dá v jistém smyslu šetřit. A to, co čeká zdravotnictví v budoucnu, to sami lékaři prostě čekají na to s velkou netrpělivostí, protože ani jejich situace není příliš výhodná. Především lékaři v nemocnicích už před několika měsíci začali s takovou novou akcí protestní, která pod názvem Děkujeme, odcházíme znamená, že podávají, anebo připravují, anebo deklarují připravenost podat ke konci roku výpověď a jít si hledat práci někam, kde budou zaplaceni, to znamená do zahraničí. No, a mají představu, že když by takových výpovědí bylo podáno mnoho, tak by hrozilo zavírání celých nemocnic a to by teprve přinutilo stát reagovat. Jenže ta akce začala ještě před volbami a mezitím se situace právě výsledkem voleb velmi změnila a to je nejlépe vidět na reakci lékařských odborů, lékařského odborového klubu, který v minulosti se vždy zasazoval za, za dostupné veřejné zdravotnictví a teď najednou prostě od nich čteme úplně šokující stanovisko k výsledku voleb, kde říkají, že my jsme vzali na vědomí, že výsledkem voleb rozhodli svobodně občané, že chtějí ryze tržní, komerčně orientované zdravotnictví, kde je zdraví obchodním artiklem a přístup ke zdravotní péči je závislý na finančních možnostech jedince. A ti lékaři říkají, my to akceptujeme, my sice víme, že ty tržní systémy jsou drahé, jsou málo efektivní, ale na druhou stranu zdravotnictví, zdravotníci jsou v těchto systémech výborně finančně ohodnoceni a lidé vědí, že zdraví je dobrý artikl obchodní, za který jsou ochotni zaplatit. No, a my očekáváme od této nové vlády, že i my začneme být konečně pořádně hodnoceni, dobře zaplaceni. A to je teda také zvláštní, jo. Najednou, najednou ti lékaři, kteří vlastně jako kdyby bojovali s tím, s tím tržním principem, říkají tak jo, tak ho lidi chtěj, tak my na tom aspoň vyděláme. A to je, to je velice zvláštní a to bude dobré sledovat, jak vlastně ta vláda, která uvažuje o tom, že by vnesla právě kvůli, kvůli tomu, aby stát tolik nedoplácel na zdravotnictví, do toho ten tržní princip, tak do jaké míry vyjde vstříc i těm lékařům. To bude velmi zvláštní.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak také kapitola zdravotnictví je ve vyjednávání právě při sestavování koaliční vlády asi nejsložitější, protože zatímco se strany už dohodly na kapitolách ekologie, zahraniční politika a obrana, tak to zdravotnictví stále zůstává otevřené zejména proto, že strany mají rozdílný pohled například na zvýšení poplatků za zdravotnické služby. Kdybys o tom mohl rozhodovat, jak bys rozhodl ty? Ve věci tedy poplatků.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já jsem, pardon, já jsem nedávno byl nucen kvůli své nešikovnosti vyhledat chirurgickou ambulanci, kde mně zašívali ruku. A tam jsem platil poplatky a protože jsem samozřejmě přišel o víkendu, tak to byly ještě nějaké vyšší než těch 30 korun. A zjistil jsem, že ve chvíli, když toho doktora potřebuju, tak si zaplatím, protože doopravdy mi hodně pomohl a mohu pracovat i nadále oběma rukama, což chvíli vypadalo, že bych třeba mohl jenom jednou. A tehdy si člověk uvědomí, že ten doktor doopravdy to je něco, co si člověk neudělá sám. To, na těch doktorech jsme závislí. A zaplatil jsem ty peníze rád, ani jsem okem nemrknul a vůbec mě nezajímalo uvažovat o tom, jestli prostě je to v pořádku nebo ne, jestli už jsem si to nezaplatil ve zdravotním nějakém pojištění předem a jak se na to dívá Ústavní soud. Jo, v té chvíli člověk to hodnotí úplně jinak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže 30 nebo 50, v tom nevidíš velký rozdíl?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já myslím, že ne, že to, že to nebude, nebude příliš, příliš jako podstatné. Bude to podstatné pro lidi, kteří počítají každou jednu korunu, ale já předpokládám, že se bude hledat takový model, aby lidé, kteří jsou doopravdy potřební a kteří na tom nejsou dobře, tak aby najednou nebyli z té zdravotní péče vyloučeni. Ale kdo ví, možná budou, možná doopravdy směřujeme k tomu americkému modelu, kde když si člověk nezaplatí, tak ho nechají prostě zemřít někde na ulici a ti ostatní s tváří, že je to tak v pořádku, že už měl být zamlada odpovědný a když si nezaplatil pojištění, tak je to jeho problém a nám to může být jedno. Nevím, jde o to, k čemu směřujeme, k jakému typu společnosti směřujeme, jestli k takové, kde každý bude hledět sám na sebe, anebo jestli i do budoucna chceme k sobě být vzájemně nějakým způsobem solidární.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud Írán opravdu usiluje o výrobu atomové bomby, mohl by ji mít už za 2 roky. Prohlásil to šéf americké Ústřední zpravodajské služby Leon Panetta v rozhovoru pro americkou televizi ABC. Podle něj má islámská republika dost obohaceného uranu k výrobě dvou bomb. Jak čteš takovou zprávu, Ivane?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To hodně závisí na tom, jak bude vypadat vnitropolitický vývoj v Íránu, jak se budou lidé identifikovat s tím režimem. Nedávno byla v Paříži demonstrace, kde za demokratické reformy v Íránu demonstrovalo 100 tisíc Íránců. Jsem si řekl 100 tisíc Íránců je v Paříži? To je přeci nějak moc. Zdá se, že, zdá se, že v tom dnešním světě, který je přece jenom globálně nějak propojen, lidé o sobě více vědí, mají více informací, a tak je klidně možné, že do těch dvou let dojde k takovému pohybu v Íránu samotném, že k použití této zbraně nedojde. Ale s tím my asi nemůžeme příliš počítat, musíme spíš počítat s tím, že u moci mohou být lidé, kteří jsou náboženskými fundamentalisty a ti prostě mohou mít pocit, že v rámci šíření jejich přesvědčení, názorů a víry je cokoli povoleno, cokoli možné. A jestliže se bez velkých rozpaků jednotlivec odpálí někde sebevražedně, tak pro takový typ zfanatizovaného politika nemusí být problém zmáčknout nějaké tlačítko a rozpoutat skutečně nebezpečný konflikt. Proto bych řekl, že asi je úplně normální, že je celý svět na pozoru a sleduje ten Írán velmi pečlivě, protože ta atomová bomba, to je strašně nepříjemná věc, to prostě asi by nikdo nechtěl, aby mu doma vybuchlo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nejenom Írán, i Afghánistán uplynulý víkend byl pro síly mezinárodní koalice ISAF mimořádně krvavý při bombových i střeleckých útocích. Podle ČTK zahynulo v různých částech země nejméně 12 spojeneckých vojáků, z toho byli 4 Norové a nejméně 2 Američané. Zase ta, ten konflikt se táhne už dlouhá léta a nevypadá to, že by byla nějaká šance na to, že třeba budou moci vojáci odejít z Afghánistánu.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, to doopravdy nevypadá, my jsme o tom mluvili už minule. Jak se najednou objevily prostě zdroje nerostů v Afghánistánu a teď už přichází zprávy o tom, jak prezident Karzáí vypisuje první tendry, do kterých se přihlašují těžaři. No, a ti budou chtít mít samozřejmě pro ty svoje plány co nejbezpečnější prostředí, takže tam ti vojáci ještě nějakou chvíli budou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Abychom nemluvili stále jenom o politice, pojďme na chviličku ke sportu a k takové té fotbalové nespravedlnosti, o které se hodně s údivem diskutuje nejenom mezi odborníky. V této éře dokonalé techniky rozhodčí zkrátka neviděli gól v zápase Anglie - Německo. Možná alespoň tedy tak soudí někteří, by se celý ten zápas vyvíjel jinak. V hokeji, v tenise je to běžné. Proč se nepoužívá třeba právě ta záznamová technika ve fotbale? Co si o tom myslíš?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak hlavním důvodem je jakýsi konzervativismus mezi funkcionáři nejvyššími fotbalovými a dokonce někteří zlomyslně říkají, že jsou to právě Angličané, kteří prostě nejvíce brání pokroku a chtějí, aby prostě zůstalo to posuzování, tak jak to bylo vždycky a nebo prostě jsou proti takovým změnám a teď na to zrovna Angličané najednou doplácejí. Ono když se díváme na ty tenisové záběry, ve kterých prostě to jestřábí oko ukáže zpomaleně, kudy ten míček letěl, kam dopadl a nikdo nepochybuje nad tím, jestli je to doopravdy tak nebo ne, tak zjišťujeme, že ta technika není proti lidem, jo, prostě není proti tomu sportu, nic nepokazí. Naopak všichni mají pocit, že to je fairplay a že to, co viděli, že se tomu dá věřit. A teď tyhle ty, tenhle ten moment, kdy neuznali úplně jasný gól, hned vzápětí byla situace, kdy Argentina dala gól z jasného offsidu a rozhodčí to neviděli. Ale předtím jsme na opakovaných záběrech mnohokrát viděli, jak Brazilci dali gól, teda jejich útočník dal gól, poté, co zahrál dvakrát rukou za sebou a všichni to viděli. A předtím se na mistrovství světa dostala Francie poté, co celý svět viděl, jak Thierry Henry v pokutovém území rukou si zpracovával míč a přihrával na gól. Už je toho nějak moc. A já vás, já vlastně jsem si říkal, my si vždycky říkáme, že to jsou věci, které neovlivním, s tím nic nemůžu udělat, to prostě se řeší někde jinde, ale ono to tak není. Člověk může věci ovlivnit a může na ně reagovat. A já jsem se rozhodl, že já už se na to prostě nebudu dívat. Pokud to nezavedou, ty kamery, tak já obětuju na ten zápas 90 minut svého času, ten má nějakou hodnotu, právě proto, protože mám pocit, že v tomto komplikovaném světě plném nespravedlivosti je konečně něco, kdy člověk vidí, že něco probíhá podle pravidel fér a vidí nějaké soutěžení, které má nějaký řád, a vidí lidi, kteří oplývají nějakými dovednostmi a jsou doopravdy šikovní a zvládnou věci, které já jsem nikdy nezvládl a které, kvůli kterým je obdivuji. A potom najednou prostě přijdou takovéhle věci, které to celé znehodnotí. Jinými slovy, já po tom včerejšku, prostě mě už to mistrovství nezajímá, já už se prostě na to nebudu dívat, já se začnu dívat na fotbal tehdy, když v něm opět bude zavedený nějaký řád. To znamená, když budu vědět, že se můžu spolehnout na to, že to je regulérní.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co třeba to, co jsme zaznamenali v minulém týdnu, že dvojnásobná olympijská vítězka v rychlobruslení Martina Sáblíková získala na Mistrovství České republiky v cyklistice druhé zlato ve třech dnech? Myslíš si, že má šanci dostat se na olympiádu do Londýna?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak tu já jsem měl vždycky rád a od první chvíle a já myslím, že to vyhraje, no. Na to se dívat, na to se dívat dá, no. Na to se dívat budu místo fotbalu, určitě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ivane, my se budeme loučit, protože teď dva prázdninové měsíce maličko měníme program. V pořadu Jak to vidí se zaměříme spíš na cesty a cestování, ale budeme se těšit zase na září. Prozradíš, co chystáš na prázdniny, jak je stráví komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu, když bude mít od nás alespoň v těch pondělcích odpočinek?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
My jsme koupili takový pozemek, na kterém je strašně moc práce, s manželkou a budeme prostě pracovat kolem pozemku, kolem zahrady. Někteří tomu říkají jít na maltu, ale poprvé nepojedeme nikam a zůstaneme na Moravě a budeme nějak pracovat a taky máme několik takových malých oveček a ty furt kontrolujeme, furt se na ně díváme, obdivujeme je a ještě mám jednu hezkou kozu Zuzu, takže strávíme s těmito zvířaty prázdniny.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jsi jednou řekl, tak pro tebe je oddych, když si chvilku nemusíš nic myslet, tak jak jsem pochopil, tak budeš odpočívat fyzickou prací. Tak ať si opravdu odpočineš a děkujeme za samozřejmě účast nejenom v tom dnešním vysílání, v dnešním pořadu Jak to vidí, ve kterém se loučíme, ale budeme se těšit pochopitelně po prázdninách zase na další zajímavé pohledy Ivana Hoffmana. Díky, ať se daří, měj se hezky.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
A já tobě děkuji za trpělivost, kterou jsi se mnou měl jako moderátor.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hlavně důležitý je úsudek posluchače, na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.