Jak to vidí Ivan Hoffman - 23. července

23. červenec 2012

Potíže s novým centrálním registrem vozidel, kauza nákupu letounů CASA a únik informací do médií. Nejen o tom jsme hovořili s komentátorem Ivanem Hoffmanem. Řeč byla např. také o zvyšování platů soudců a dalších ústavních činitelů.

Své dotazy do pořadu můžete psát na jednoduchý e-mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je v pondělí 23.července komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také přeji hezké ráno, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme tady takový rest. Posluchačský mail před 14 dny jste zcela jistě tvrdil, že za propadnutí vozovky v Evropské ulici v Praze může Metrostav a radikálně jste odmítl, že by to mohlo být jinak, a ono to bylo jinak. Omluvíte se dnes veřejně za svá obvinění? Řekl jste před 2 týdny, že byste rád žil ve světě, kdy, když někdo udělá chybu, tak řekne: Promiňte, mrzí mě to, udělal jsem chybu. Poslal ten mail V. Kratochvíl.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já pana Kratochvíla zdravím. No, nečiní mi to žádný problém. Pokud Metrostav v tom byl nevinně, tak určitě netrvám na tom, co jsem řekl, ale já si tak nějak pamatuju, že jsme se tomu smáli a že v tom byla jistá z mé strany nadsázka. Metrostav je tak velká firma, že patří mezi prostě firmy, které prostě nemohou být nevinné, určitě udělali něco jiného špatně, ale to jenom říkám proto, abych posluchači se omluvil i jemu konkrétně. Pokud má někdy pocit, že nehovořím úplně vážně, tak má ten pocit správně. Tenhle ten svět se nedá úplně vážně brát a jistá míra nadsázky podle mě teda patří k přemýšlení o tom, co je kolem nás.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Poslední informace mám z pátku, ale podle nich nový registr aut má stále problémy. Ty jsi naznačil, že se to dalo čekat. Jak to?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já se odjakživa bojím, že se naplní taková nějaká sci-fi vize, že umělá inteligence se vzbouří proti člověku a pokaždé, když vidím takovéto nečekané věci, tak si říkám: Už je to tady, už to přišlo, někde vznikl nějaký robot, který se nám vzepřel a teď to prostě s námi špatně dopadne. A tak pro mě je pokaždé dobrou zprávou, když se ukáže, že za tím technickým kolapsem byl úplně obyčejný šlendrián a nebo normální zlodějina, že prostě někdo dostal zakázku, na kterou prostě neměl, kterou nebyl schopen prostě udělat v pořádku a včas a dostat ještě dobře ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže tebe to vlastně uklidnilo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, já jsem klidný, že to nebyla ta obávaná vzpoura strojů. Jinak samozřejmě pro daňového poplatníka to není žádná dobrá zpráva, protože, když vidíme, jak si technika nerozumí s tou partou, co nám momentálně vládne, tak je to už několikátý případ a i laik musí si dávat otázku, jestli je to normální. Já jsem zaregistroval takový jeden pozitivní hlas, abysme byli teda korektní, z IT komunity člověk, který prostě pracuje s počítači říká, že když se něco rozjíždí tak velkého, takže spíš by bylo divné, kdyby všechno hned od začátku fungovalo, že vlastně nelze jinak, než pokusem omylem ten systém nějak vyladit a tak dál. Jinými slovy nám říká, že i v budoucnosti máme počítat s tím, že se technologie a software budou testovat na lidech. Moc se mi to nelíbí, ale možná to tak je.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
ČSSD kritizuje, že na nový systém mělo být vypsáno standardní výběrové řízení a pokud nebylo, ministerstvo dopravy porušilo zákon. Kdo by měl nést odpovědnost?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak, kdo ponese odpovědnost, nevím. Určitě lidé, kteří někam jdou v dobré naději, že jejich oprávněné požadavky budou vyslyšeny a že prostě bude, že prostě přijdou na úřad ten s k nim bude chovat normálně, tak, že se to neděje, tak by asi odškodněni být měli, ale jak se to dá udělat technicky, to nevím. Dobré by bylo, kdyby se prostě ti lidé, kteří zavádějí nové software a přicházejí s něčím moderním, co nám má strašně pomoct, se poučili a kdyby to dejme tomu půl roku testovali někde v nějakém umělém prostředí a přišli s tím, když doopravdy to bude fungovat. Ale nevím, jestli to od nich můžeme očekávat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podle kanceláře ombudsmana mohou lidé kvůli potížím registru žádat odškodnění i za nemajetkovou újmu. Například za stres. Kdo to ale zaplatí? Stát?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak úplně nejlépe by bylo, kdyby byl za každou věc někdo konkrétně odpovědný a ten by také nesl prostě ty náklady s tím spojené. Ale to bychom chtěli moc. První takovou dobrou vlaštovkou je, že by měli být odpovědni politici za nákupy, které se dějí v jejich resortech, to je vlastně teď ten aktuální spor kolem vydávání nynější poslankyně a bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, kdy je vlastně poprvé činěn takový pokus, že by mohl být politik odpovědný nejen za to, co udělal špatného třeba ve svém pracovním volnu, ale i za to, co dělá v práci. Když špatně rozhodne a nebo rozhodne s nějakou, vznikne z toho nějaká škoda, takže by i to mohlo být vlastně mu dáváno za vinu a případně po něm žádána náhrada. V tomto případě by mně se nejvíce líbilo, kdyby každého toho jednoho člověka, který utrpěl nějaký stres, odškodnil přímo ministr dopravy, protože on to má na starosti, v jeho resortu se to dělo, on si to měl pohlídat. To by bylo nejlogičtější řešení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jsi řekl, policie obvinila Vlastu Parkanovou a teď jenom doplním, z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Právě kvůli nákupu letadel CASA pro armádu. Ona vinu popírá. Připomeňme, že sněmovna ji zbavila imunity 117 hlasy a teď otázka, mohou za její stíhání kmotři, jak se vyjádřil ministr financí Miroslav Kalousek, který posudek v té věci označil, cituji: Za hnůj?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Nevím, já z celého toho, co jsme byli, toho jednání, kterého jsme byli svědky, jsem měl takový silný pocit, že ve skutečnosti se jedná o vydání Miroslava Kalouska. On se vlastně v té věci nesmírně angažoval, moc, moc mu záleželo na tom, aby Vlasta Parkanová v tom nezůstala sama, aby cítila prostě podporu a mám pocit, že doopravdy poslanci tak trochu vydávali i Miroslava Kalouska, protože tady se nejedná jenom o jednu osobu. A ani se nejedná jenom o jedno ministerstvo. Tady se jedná, jak on správně řekl, o princip, který zde léta fungoval a najednou prostě je zpochybněn, najednou něco, co dlouhá léta nikomu nevadilo, je předmětem šetření a předmětem dokonce vyšetřování a za něco, co politici běžně léta dělali, by najednou někdo mohl jít do vězení. No to, že se to takto děje a že dochází k tomuto posunu ve vnímání prostě práce politika a práce úředníka státního vysokého, je z jeho pohledu špatně, ale z pohledu většiny občanů dobře. To znamená, tady doopravdy jde o to, jestli se změní náš pohled na to, co politik smí a nesmí a vysoký úředník a za co nese a za co naopak nemá nést odpovědnost, co je jeho pracovní náplň a právo dané jakýmsi mandátem a co je jeho povinnost, jako našeho zaměstnance. No a Miroslav Kalousek se teda vlastně angažoval velice logicky, protože on sám na stejném ministerstvu byl náměstkem, on je celou svoji politickou kariéru neustále z něčeho podezírán a jeho know-how je, že ještě nebyl nikdy usvědčen, ani přichycen. Ale to prostě jednoho dne může skončit, najednou se prostě otevřou informace a archivy a místo Vlasty Parkanové se bude jednat o něm. Já mám pocit, že jsme byli svědky reakce potrefené husy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Za spisu Parkanové, ale i Ratha, unikly informace, v tom druhém případě opakovaně. Policie naznačuje, že vinou poslanců. Zítra se kvůli tomu má sejít šéf protikorupční policie Tomáš Martinec a předseda imunitního výboru sněmovny Bohuslav Sobotka. Jak se dá takovým indiskrécím zabránit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že se jim zabránit nedá. Pronikají odjakživa. Spíš jde o jakousi řekl bych etiku, nebo morálku lidí, kteří udělají něco, o čem vědí, že se to dělat nemá. Jestli to dělají kvůli senzacechtivosti, chtějí se zavděčit novinářům a udělat na ně dojem a nebo novinářkám a nebo, jestli se jedná o vlastně nepřímou formu politiky, kdy to, co se dostane na veřejnost má potom nějaké důsledky. Vzpomeňme kdysi poslanec Severa nechal nahlédnout do Kubiceho zprávy o prorůstání organizovaného zločinu. To mělo potom i svoje politické dopady, důsledky, nebylo to jen tak. Ale já mám pocit, že zabránit se tomu dá těžko. Pokud v té Poslanecké sněmovně s těmi materiály pracují lidé, kteří prostě si neumí dodržet pravidla a neumějí si to nechat sami pro sebe. Nám jako občanům, kteří se dostáváme k těmto uniklým informacím, to v podstatě moc nevadí. Nám to jenom pomáhá pochopit, co se tam děje a pochopit lidi, kteří tam jsou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, četl jsi ty poslední odposlechy? Já se přiznám, že mě už to nebavilo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Mě už taky ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Může být výzva policejního prezidenta k policistům, aby zachovali apolitičnost a nenechali se zastrašit při výkonu své práce, aktivismem přesahující pravomoci jeho funkce, jak Petra Lessyho napadli někteří politici?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Náš policejní prezident se dostal do takové zajímavé hry, kterou musí znát: Na dobrého a špatného policajta. Přičemž myslím si, že tím špatným policajtem byl, který se tvářil hrozivě, byl pan premiér, který ho obvinil z politického aktivismu a tím dobrým policajtem byl potom pan prezident republiky, který ho ujistil svou podporou. To znamená on dostal dva signály. Jeden, ať si dává pozor a druhý, však my jsme vlastně hodní. Ale přitom ta politická elita je samozřejmě propojená a já si neumím představit, že by jednali premiér a prezident v nějakém příkrém rozporu. Je to prostě hra, ve které politikům jde o to, aby policie se trochu uklidnila, aby nebyli až zase tak nezávislí, jak to teď přejí. Podobně jako se jedná o takové jakési zklidnění státního zastupitelství, aby teda si rozmyslelo, co chce šetřit a jestli je to doopravdy nutné všechno šetřit. Je to projev nervozity té politické elity, který souvisí s tím, o čem jsme hovořili před chvílí. To, že se přehodnocuje přístup k tomu, co je a co není normální, co je a co není správné a co je a co není kriminální čin. V té chvíli, když každý prostě z těch lidí, kteří tam v minulosti byl a nebo i dneska je, v těch vysokých funkcích, je znejištěn, tak pochopitelně se dívají velice špatně jak na pana Zemana, tak na pana Lessyho ve chvíli, když prohlásí něco takhle nebezpečného.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak hledíš na případ Karla Daňhela, jednoho ze svědků, nebo hlavního svědka v kauze CASA, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání, ale ta obžaloba byla stažena velmi rychle, on byl krátce zadržen, celé to bylo od začátku podivné. Ukázalo se, že si to dotyčná dívka vymyslela.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já nejsem obecně příznivcem nějakých konspiračních teorií, ale tady to na mě působí doopravdy jako boj v zákulisí různých skupin, které chtějí různým způsobem ovlivnit svědka, ať už ve prospěch jedněch, nebo druhých a je to věc, které málo rozumím. Ale je to dáno právě tím, že já jsem byl vždy vůči takovému tomu podezíravému pojetí světa jako skeptický. Nikdy se mi nechce moc věřit tomu, že všechno je dopředu naplánované a všechno je smluvené a že se na všem musel nutně někdo s někým spiknout. Ale, že se tak občas děje, to zase já si myslím, že tomu rozumím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Platforma Vraťte nám stát, která sdružuje 38 občanských organizací, svolává na dnešní večer před ministerstvo spravedlnosti demonstraci proti postupu Pavla Blažka ve věci jmenování nového vrchního státního zástupce v Praze. Tady by se hodilo spíš říci nejmenování. Jde i podle tebe ze strany ministra spravedlnosti o obstrukce? Jak tvrdí právě tato iniciativa.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že nový ministr spravedlnosti naplnil očekávání, která se spojila s jeho vstupem do funkce a dělá přesně to, co se tak nějak tušilo. On je od toho, aby prostě zřejmě přibrzdil některé procesy. Možná také se podaří ještě znovu zkoumat již přijaté návrhy změn, pokud jde o státní zastupitelství. To se ještě uvidí. Pokud jde o to, kdo bude jmenován vrchním pražským státním zástupcem, to, tam ani tak myslím nejde o jména, jde o to, jaký člověk by to měl být a kdy se tak stane. Já ze všech komentářů a ze všech řečí, které k tomu prostě zazněly, v tom každý něco řekl, jsem nejvíc zaregistroval a nebo nejvíc mě zaujal výrok Vladimíry Dvořákové, politoložky, která řekla, že si myslí, že by se asi mělo udělat výběrové řízení i na židli ministra spravedlnosti podobně jako on navrhuje udělat výběrové řízení na ten post uprázdněný po vrchním pražském zástupci. Tady jde o to, že on zřejmě naprosto nepochopil, že tady nejde o politickou funkci, ale, že se jedná o pravomoc vrchního státního zástupce, který právě proto by neměl být pod nějakým politickým tlakem a určitě už ne pod přímým, řekl bych dozorem konkrétního ministra, v tomto případě spravedlnosti, protože do odporuje tomu principu, proč vlastně v zastupitelské demokracii moc výkonná, moc soudní a moc zákonná od nás jsou odděleny a vytvářejí takovou složitou soustavu brzd a bariér, aby prostě jedno s druhým nemohlo prorůst, aby stále se všichni vzájemně kontrolovali, neboť v opačném případě hrozí pokaždé a vždy zneužití moci. Jakmile někdo je prostě schopen tu moc zneužít, tak to taky vždycky udělá, to prostě se ví. To znamená, my máme na místě ministra spravedlnosti člověka, který nerozumí elementární právní záležitosti, na které stojí demokratický princip. To je prostě naprostá katastrofa. Ten člověk je nám, ne neužitečný, ale s touto nevědomostí, s tímto nepochopením, co je demokracie, je pro nás i nesmírně nebezpečný. Takže ta demonstrace je úplně na místě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Výklad zákona je takový, že ministr spravedlnosti buď musí akceptovat návrh, který mu předloží nejvyšší státní zástupce, co se týče jmenování vrchního žalobce v Praze, a nebo musí podrobně zdůvodnit, proč toho dotyčného odmítá. A tady by mohl rozhodnout teoreticky Nejvyšší správní soud. Proto pravděpodobně ty obstrukce. Rozumíš tomu podobně?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, určitě ano a proto jsem právě citoval paní Dvořákovou, protože myslím si, že ta to vlastně úplně daleko nejlépe vystihla a nejvíc a já jsem nechtěl tu její myšlenku prodávat jako svoji vlastní, nechtěl jsem se chlubit cizím peřím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže jsi citoval. No, pojďme k další věci. Teď je poslanecký plat bez funkce 56 tisíc korun. Brzy by se mohl zvýšit na 67 tisíc. Vláda totiž tvrdí, že musí respektovat rozhodnutí Ústavního soudu a zvýšit platy soudců, ale i dalších ústavních činitelů, tedy i sobě. Mimochodem ministři by si rázem polepšili asi o 21 tisíc. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Radiožurnálu řekl, že verdikt zněl, že se nesmí snižovat pro ty soudců, nikoliv, že se musí zvyšovat, natož, aby se musely zvyšovat ústavním činitelům těm dalším. Jak to celé na tebe působí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Pan Rychetský řekl, že se jedná o platy obecných soudů a nebo soudců obecných soudů. Dokonce i ústavní soudce je z toho vyňat. To znamená, on patří mezi ústavní činitele, na rozdíl od těch soudců. Oni si stěžují na to, že jim byly sníženy platy s argumentem, že na rozdíl od politiků a jiných úředníků mají zákonem striktně zakázáno dělat nějaké fušky, přivydělávat si bokem, jejich plat je konečný a víc už nemůžou dostat právě proto, aby nemohli být uplaceni. V tom je to jejich specifikum a proto ten Ústavní soud zřejmě jim opakovaně vychází vstříc pokaždé, když jsou na základě zákona, ve kterém jsou svázány platy soudců s platy ústavních činitelů, připraveni o peníze. Veřejnost to vnímá špatně. Bere to tak, že soudci nejsou solidární a tak dál a nikdo si nedá práci prostě se zamyslet nad tou konstrukcí, ale já to říkám jenom pro pořádek. Pokud jde o platy politiků a tak tam je to velmi jednoznačné. Oni buďto mají možnost změnit zákon a od toho jsou zákonodárci a rozdělit ty platy tak, aby prostě nebyly vypočítávány ve stejném koeficientu pro ně a pro soudce obecních soudů. A nebo mají potom úplně jinou elegantní možnost, jak nenaštvat veřejnost a ta spočívá, budu o tom mluvit proto, protože pan ministr Drábek řekl: Co mám dělat? Jinými slovy, žádá nás o radu, co mají politici udělat v této zapeklité situaci, když jim nezbývá, než zvýšit ten koeficient z 2,5 na nejlépe na 3 a nebo na 2,7 násobku průměrného mzdy v nevýdělečné sféře, tak těch rad je několik. Tak zaprvé můžou to zvýšit na trojnásobek a potom odhlasovat a za se nikdo na ně nebude zlobit, že jednou pro vždy přestanou pobírat poslanecké náhrady všecky možné na cestování, oblékání, na jakoukoliv reprezentaci. Tím pádem by se jim podařilo ten plat, který stejně dneska mají zbytečně vysoký, který si vůbec nezaslouží, dokonce ještě maličko snížit, to bychom jim zatleskali. Pak mají druhou možnost, ty peníze dát na dobročinné účely, které se jim ocitnou najednou navíc na výplatních páskách, kde nebudou vědět, co s nimi, a ani je nechtěli. Například by je mohli dávat na nějaký protikorupční fond, to by bylo úplně stylové. No a třetí možnost je samozřejmě, že by si mohli ty peníze, které dostanou navíc, zasloužit svoji zvýšenou prací. Ale tam já jsem velmi skeptický, to bych nedoporučoval, protože zkušenost je taková, že čím více takový činitel pracuje, tím větší nadělá škodu. Takže já bych spíš volil ty první možnosti a úplně nejčistější a nejelegantnější by bylo, kdyby se vzdali těch poslaneckých náhrad, které doopravdy nepotřebují.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to velmi neobvyklé, že vláda posílá do sněmovny hned 5 variant toho návrhu zákona. Jak myslíš, že Poslanecká sněmovna nakonec rozhodne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak oni klidně je možné, že znovu podpoří těch 2,5 a pak Ústavní soud znovu bude muset rozhodnout, že se povede takový ping-pong, kde nikdo neustoupí. Protože, jak jsem já porozuměl, tak poslanecká duše je taková nevyzpytatelná. Jim ani tak nejde o ty peníze, ale jim jde o to, aby to psychologicky nevypadalo, že soudci jsou něco lepšího, než oni, a to prostě to jim, to nepřenesou přes srdce, to je ponižuje, to je trápí. To znamená, že oni by se i zřekli toho platu, protože vědí, že politicky je neprůchodné, aby si přidávali ve chvíli, když přijímají zákony, které připravují o peníze slabé a staré a komplikují život nemocným. Tak v té chvíli vědí, že si asi dost dobře přidat nemohou. Ale zase uznat, že soudci jsou prostě něco lepšího a mají nějaký lepší koeficient, to podle mě, to je nad jejich síly.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Sněmovnou prošel návrh církevních restitucí. Hodně se kolem toho diskutovalo. Zcela jistě ten návrh zase zastaví Senát. Jak to celé hodnotíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já ten spor o církevní restituce od začátku vnímá jako takovou strašně smutnou událost a jako takový paradox. Tam jsou proti sobě dvě strany. Jedna tvrdí, že, co bylo ukradeno, to se prostě má vrátit, protože tady jde o dobré mravy a ve chvíli, když se společnost, kdy nemá v pořádku účty a nejsou dodržovány zákony, tak prostě nemůže dobře fungovat. Jinými slovy stoupenci církví a těch jejích požadavků argumentují takovými morálními a mravními argumenty. Na druhou stranu jsou odpůrci, kteří buďto zpochybňují nároky církví a nebo tvrdí, že církve peníze nepotřebují, protože jejich úkolem není hospodařit, podnikat, ale pečovat o lidské duše. A já mám pocit, že pravdu mají obě dvě strany. Na jedné straně doopravdy nevidím žádný důvod, aby ten lup zůstal zloději, respektive teda jeho nástupci, ne bývalému režimu, ale tomu současnému. Na druhé straně jsem odjakživa přesvědčen, že církvím sluší skromnost. Že to bohatství má být duchovní povahy, má být v něčem úplně jiném, než měly v hmotě a v majetcích. To znamená, bylo by nejlepší, to je moje řešení tedy, ke kterému určtitě nedojde, jo, kdyby ten lup byl vrácen církvím a vzápětí s poděkováním odmítnut s tím, že by církve řekly, my ty peníze nepotřebujeme, nám o peníze nejde, nám jde o něco daleko důležitějšího. To by se mi líbilo, to bylo elegantní řešení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud si dobře pamatuju, tak opozice nabízí jedno řešení, a to je vytvoření jakéhosi fondu, který by, ze kterého by se potom vyplácely třeba právě platy duchovních a tak dál v rámci tohoto restituovaného majetku.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To jsou všechno kompromisy, které se hledají mezi dvěma stranami, z nichž jedna prostě peníze nechce vrátit a druhá se jich nechce vzdát. Tam samozřejmě těch kompromisů může být hodně. Některý nakonec zřejmě se podaří najít, ale čisté řešení to nikdy nebude. Vždy z toho zůstane pachuť, že církev prostě chtěla peníze a že jí jde o moc a o hmotu a tak dál. A to ji těžce poškodí. A stát, který prostě to nevydá v rozsahu, v jakém to kdysi ukradl, nebo ve stavu, v jakém to kdysi ukradl, zůstane za instituci, která se vlastně zpronevěřila nějakým zásadám právního státu. Tak na tom všichni prodělají. Jediná možnost je, jak říkám: Vrátit a nevzít si.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Světové agentury přinášejí zprávy o teroru v Burgasu, hned na to o střelbě v Denverském kině. Masový vrah bude vyslechnut teprve dnes, myslím ve Spojených státech, ale leccos nasvědčuje, že se zřejmě vžil do jedné ze záporných postav příběhu o Batmanovi. Jak je možné, že se v relativně zdravém mozku prolne fikce s realitou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já nevím jak se to stává, ale je zvláštní, takovou zvláštní shodou okolností dominují zprávám hned tři takové události, tři takové masakry, přičemž jeden se odehraje jako útok na výletníky, další ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To připomínáš to výročí masakru v Norsku.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... ne, ne ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jo, teď Burgas.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám na mysli ještě i tu Sýrii, kde také vlastně před několika dny jsme byli svědky sebevražedného útoku, kdy prostě ten sebevražedný útočník zabil několik čelných představitelů režimu. A já vlastně dnes z toho vzešla taková myšlenka, asi smutná, ale paradoxní, že když dva dělají totéž, tak to není totéž. Dokonce i když dva sebevražední atentátníci dělají totéž, tak to není totéž. Někdy to vypadá jako čin, který se děje uprostřed války, ale pak jsme schopni stejného činu uprostřed míru a z toho vyplývá, že pro některé lidi i to prostředí, ve kterém žijeme a nám připadá mírové, je jakási válečná zóna. My žijeme v čísi válečné zóně. A ti lidé, když prostě pátráme, co jsou zač, tak zjistíme, že to, co je spojuje, je nenávist. Oni dají přednost tomu, že někoho zabijí před tím, aby sami žili a udělali cokoliv užitečného. To je pro mě to hlavní poselství, že bychom si měli dávat pozor a co nejméně nenávidět. To je to zlo, to je to, od čeho všechno vzejde. A že se někdo ztotožní se zlem, které kolem něj je, to je samozřejmě deviace, ale asi se to stát může, protože jsme toho svědky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Za týden 30. července na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové herec Michal Pavlata. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.