Jak to vidí Ivan Hoffman - 17.5.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré dopoledne, od mikrofonu vás zdraví Zuzana Burešová. Ze zlínského studia se připojuje jako každé pondělí komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Pěkné ráno.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Pěkné ráno i vám.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáme pěkné ráno, vy ale bydlíte ve zlínském regionu a Zlínský kraj postihly povodně. Nějak se vás to osobně dotýká, Ivane?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, dostal jsem se přes řeku Moravu u Otrokovic, ale je hladina už doopravdy hodně vysoká, tak jak to běžně nevídám. A vedle jsou takové dvě nádrže retenční, které asi se začínají zaplňovat. Ale zase na místech, kde pro nejhorší případy se dávají už takové ty zábrany, tak ještě žádné nejsou. Takže zřejmě mají to zatím vodohospodáři pod kontrolou.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zatím člověk nevnímá takovou nervozitu v ulicích Zlína.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, ne, ne, ne, ne, zatím ne.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ve středu už mají srážky ustávat, tak ta situace se už konečně uklidní. No, ale pojďme teď společně probrat některá témata, některé události, které se staly minulý týden. Začněme třeba výsledky studentských voleb, kterých se účastnilo 20 tisíc mladých lidí. Levice v čele s ČSSD u nich naprosto propadla. Čím si myslíte, že to je způsobeno, proč třeba sociální demokracie je vzdálena studentům?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já bych úvodem řekl, že ty volby považuju za velmi důležité, i když je u nás jako známá věc, že mladí lidé nakonec se voleb málo zúčastňují, většinou o ně nemají zájem. To znamená, taková ta podpora některým stranám je jistě, dá se využít v marketingu, ale nakonec asi zřejmě vyjde nazmar, protože ti mladí k těm volbám nepřijdou, což je mimochodem škoda, protože oni vlastně mají nejlepší alibi k volbám chodit, protože ještě nevědí, že to je zbytečné a ti staří, kteří už se tolikrát napálili, ti k těm volbám půjdou, i když je to prostě, někdy to vyznívá tak trochu naivně. No, ale pojďme k tomu smyslu. Já mám dojem, že nedá se jenom říct jednoduše, že mladí lidé zvolili tradici, odpovědnost a prosperitu a že jim tedy vlastně leží na srdci budoucnost a že to je uvážlivá a moudrá volba. Spíše si myslím, že to bude důsledek toho, že to je generace, kterou vychovali lidé, kterým při změně poměru bylo 20. Lidé, kteří prostě vstoupili s nějakými ideály do, do toho dvacetiletí budování kapitalismu a myslím, že ty děti v tom vyrostly a cítí, cítí se prostě srdcem napravo. Já si z toho potom ještě něco vyvozuju pro sebe samého. A to, že bych neměl spoléhat, že tito lidé mi někdy budou přispívat na důchod. To určitě teda ne. Pokud se o sebe nepostarám sám, tak uhynu někde jako v bídě, protože tohle to je generace, která nebude solidární. Ta přijde až po nich.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy studentské volby. Vy jste ale, Ivane, řekl, že si myslíte, že studenti a mladí lidé nemají příliš velký zájem o volby. Ale když vezmeme, co se teď děje na těch sociálních sítích na Facebooku a podobně. Tak myslíte, že ty iniciativy a ty aktivity, které tam jsou, nepomůžou třeba těm mladým v tom směru, že k těm volbám opravdu přijdou?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já nevím, jestli oni od toho internetu se zvednou a provedou nějakou, nějakou skutečnou akci. Ale já si myslím, že by volit mladí lidé měli. To jako nepochybně. Bez ohledu na to, jestli, jestli volí doprava nebo doleva. Asi by, asi by měli prostě se dotknout nějak té, té, té demokracie. Ono já taky jsem dětem vlastně říkal v těch minulých letech velmi často před volbami, před těmi 8 lety a tak dál, že to je svátek demokracie, že, že to je možnost osobně se podílet na správě věcí veřejných. Samozřejmě k tomu, aby to mělo ještě nějaký také smysl, aby to nebylo jenom, jenom proklamací, tak by měl být takový volební systém, který by doopravdy umožnil v případě, že se člověku ta politika nelíbí, ji i změnit. To znamená, chtělo by to prostě nějakou dost zásadní u nás revizi volebního systému. No, a podpořit prvky přímé demokracie, určitě, protože zatím ta parlamentní demokracie, na kterou jsme hodně spoléhali, tak vykazuje spoustu neduhů a spíš udržuje tu politickou situaci v takové nehybnosti. Nacházíme se v takovém zatuchlém, zapáchajícím rybníku, kde, kde prostě není nějaký čerstvý proud a ten volební systém znemožňuje tomu, aby tomu tak bylo. To znamená, to by se mělo změnit, ale, ale bez ohledu na to, jinak než, než tím, že se člověk osobně toho zúčastní, tak ten vztah ke společnosti a k těm, a k těm politickým procesům nezíská.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My pomalu spolu s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem uzavíráme téma studentských voleb, ale ještě jednu malou poznámku. Jak si vysvětlujete, že poměrně dost hlasů dostala od studentů Dělnická a zároveň i pirátská strana?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já si myslím, že hlavní důvod je ten, že mladí lidé chtějí rychlá řešení a jsou, jsou náchylní věřit tomu, že ti původci toho, toho, co se zde děje a takových jako nepravostí, jsou lidé, kteří jsou jiní, kteří se nějakým způsobem odlišují. Já, já myslím, že to nemá nějaký hlubší základ v tom, že by, že by vyrůstala nějaká rasistická generace, generace podporující nějaké zlo. Já si myslím, že v tom bude takový ten mladiství radikalismus, ale samozřejmě pokud jim to vydrží do pozdního věku, tak to bude nebezpečné.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik k tomuto tématu, ale vlastně u voleb ještě, ještě chvíli zůstaneme.
V posledních dnech jsme obdrželi složenku na úhradu 121 tisíc korun, tedy státního dluhu České republiky rozpočítaného na každého občana. Jde tedy o předvolební akci TOP 09, je třeba říct. Co myslíte, Ivane, je tahle taktika dobře zvolená?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já jsem tu složenku nedostal, na mě zapomněl Mirek Kalousek.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem ji dostala.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ano? No, já bych ji asi hodil do koše, asi bych mu ji neposílal zpátky, jak někteří navrhují, že, že by ji měl zaplatit především on, protože na tom nese lví podíl na tom dluhu. Ale já si myslím, že to je dobrý taktický tah. To je prostě věc, která neunikla pozornosti, dobře se to mediálně prodává. Možná právě v takovýchto jemných jako humorných způsobech kampaně je tajemství Kalouskova úspěchu u těch mladých lidí. Oni ještě prostě, oni, oni nezažili situaci, kdy, kdy manipuloval s velkou pravděpodobností výběrová řízení a kdy, kdy v armádě prostě lidé padali na padácích, když on tam zrovna byl v docela významné funkci. To si oni nepamatují. Ale tohle to jsou vtipy, na které prostě ten mladý člověk asi slyší. A já si myslím, že to je geniální tah. Z marketingového hlediska. Jinak pokud jde o tu složenku a o ty dluhy, tak realisté vědí, že ty už jsou dneska tak velké, že, že je prostě nejde zaplatit. To je, to je iluze si myslet, že, že ty, že ty dluhy Evropa a my také a Řecko a Italové a Francouzi a Němci někdy zaplatí. Už, už je, ty už jsou tak velké, že už se nedají zaplatit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná že i tahle kampaň nás měla upozornit třeba, že státní dluh není jenom věcí politiků a v podstatě každého z nás.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To je zas pravda a já mám pocit, že ono by se to mělo přenést i do takové osobní roviny a mělo by to vést k tomu, že každý se trochu zamyslí nad tím, jestli si může pořizovat věci na dluh a jestli má žít život na dluh. Ono všichni si na to zvykli a možná právě proto, že si na všechno půjčujeme, je mnoho věcí tak drahých. Ve chvíli, kdy prostě mi někdo řekne, že, že se staví určitým způsobem a že, že prostě dům stojí tolik a tolik milionů, no, tak potom člověk řekne: no, tak jo, když to říká teda expert, tak jo, tak jde, vezme si hypotéku, zaplatí ty peníze, celý život je splácí, ale ve skutečnosti, kdyby si někdo tu hypotéku nevzal, no, tak by ceny prostě nemovitostí, ceny realit, ceny těch prací prudce začaly klesat a dostaly by se možná jednou na nějakou reálnou úroveň. To znamená, každý, každý boj proti dluhu, každé upozornění na to, že žít na dluh je problematické a že je potřeba si to velmi zvážit, je užitečný. A v tomhle tom smyslu, jak tomu Kalouskovi ten jeho program vůbec nevěřím, a myslím, že si z lidí dělá srandu, ale v téhle té věci má naprostou pravdu.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslí si komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman.
Minulý týden začal soud se žháři z Vítkova. Jsou obviněni z pokusu o rasově motivovanou vraždu a hrozí jim 15 let a možná i doživotí. Ten soud byl odročen, ale dnes by měl opět pokračovat. Ivane, jak hodnotíte jejich vystoupení, tedy těch žhářů před soudem?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak ono je to rozdílné, dva, dva mlčí a dva litují. No, a když to tak vezmeme, tak ono to, už jsme dneska se toho trochu dotkli. Já se velmi, velmi, jsem proti tomu, aby se paušalizovalo, aby se dávala nějaká nálepka mladé generaci z nějakého, nějakého chování. Tady je, tady je jasně vidět, že, že ti lidé jdou, hodí do baráku zápalné láhve, ale potom když se v televizi podívají a vidí znetvořené, popálené malé děvče, tak jsou potom z toho zděšeni. On jeden z nich taky říkal, že prostě když to viděl, tak říkal: to jsme nechtěli, my jsme mysleli, že tam nejsou lidi. Samozřejmě že to věděli, ale, ale neuměli si představit, že, že to může takhle nějak skončit. Řešení jakýchkoli společenských sporů nikdy nemůže být v tom, že jedni lidé budou vypalovat druhé a že je, že je budou mrzačit. To prostě není řešení. To znamená, od takového, od takové náhlé potřeby udělat nějakou akci, nějak zviditelnit se, ti lidé se dopracovávají potom nějakým rozumovým pochodem k tomu, že to teda byla blbost a teď uvažuji o tom, jak, jak snížit prostě trest, jak, jak z toho vyváznout co nejlépe. Místo toho, aby prostě hrdě tvrdili: ano, Romy je potřeba ničit a hubit. Všimněme si, že to nikdo z nich neříká, jo, prostě toho tak, tak až jako kurážní, tak až zásadový prostě v té své nenávisti vůči jiné, jiné rase, anebo třídě, anebo vůči nepřizpůsobivým, sociálně slabým, to nejsou. Oni udělali nějaký čin a teď vlastně ti stoupenci toho hnutí se na ně dívají a nemají v nich žádné vzory. Ti lidé neříkají: následujte nás, oni se nepasují do role nějakých hrdinů. Oni se prostě snaží z toho nějakým způsobem vylhat a dostat co nejnižší trest. No, to je vlastně pro ten, pro ten rasismus skrytý, latentní vlastně těžká rána, protože těžko budou se objevovat nějací jejich následovníci, těžko se stane tento způsob chování agresivní nějakou běžnou normou. Prostě tady se nenarodil nový Hitler, jo, tady prostě parta, parta lidí udělala věc, za kterou bude pykat a ten trest bude odstrašující pro, pro celou generaci.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a s tím souvisí v podstatě i moje další otázka, jestli si myslíte, že opravdu ten extremismus v Česku může ovlivnit právě výše trestu pro tahle, pro tuhle čtveřici mladíků žhářů z Vítkova?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že ano. Ten trest musí být úměrný tomu, co způsobili a hlavně tam je, tam je podstatné to, že oni do konce života budou s největší pravděpodobností té malé Natálce platit všechny její operace, odškodné, bolestné. Tito lidé by měli být prostě exekutory vyždímáni do poslední koruny, protože to u nás funguje. Peníze jsou až na prvním místě, a ve chvíli, když ten rasista zjistí, že sice prostě se předvedl před svými soukmenovci a hodil teda tu láhev, no, ale že ho to pak přijde draho, že, že pak nebude mít celý život na pivo, no, tak v tom případě si to rozmyslí spíš, než kdyby šlo jenom o nějaký trest symbolický, a kdyby prostě si odseděl jenom pár let a pak bylo všechno v pořádku. Tam je důležité to, že, že ti lidé s velkou pravděpodobností, protože na ně tlačí Všeobecná zdravotní pojišťovna, to není žádný spolek na ochranu menšin. To je prostě firma státní, která si své pohledávky vymůže přes exekutory a té Všeobecně zdravotní pojišťovně neuniknou. To znamená, to je, to je podle mě důležité a to je odstrašující. Ta VZP je nejvíc odstrašující na všem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha komentátor Deníku Ivan Hoffman.
My se společně vrátíme k úniku ropy v Mexickém zálivu. Všechno začalo zhruba před měsícem a v podstatě se toho moc od té doby nezměnilo. Ropa stále uniká, těžaři mají spory s vědci, s ekology i s prezidentem Obamou. A situace je zkrátka horší, než se zdálo. O co tady vůbec vlastně jde, Ivane?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, jde o to, že všichni potřebují ropu, všichni mají auta, každý potřebuje benzín, a tak se v této věci nikomu nechce být nějakým velkým radikálem. Zvláštní je, že, že vlastně není dne, abychom neslyšeli, že situace je ještě horší, než se zdálo včera, a tak už to trvá pomalu měsíc. A teď s největší pravděpodobností ten hlavní důsledek toho, co se děje, není jenom to znečištění životního prostředí, ale takové děsivé zjištění, že organizace, které měly ty těžaře nějakým způsobem kontrolovat, hlídat, jestli teda to dělají pořádně, tak místo toho, aby je hlídaly, tak jim šly na ruku, protože na prvním místě samozřejmě byl byznys. Teď je několik firem, které jsou odpovědny za to, jak se ten vrt dole betonoval, jak fungovalo to signalizační zařízení a jak, jakým způsobem se měla práce v případě, že se něco nedaří, zastavit, ale pak se to nestalo, protože samozřejmě všem jde o čas. A v té chamtivosti se na bezpečnost práce příliš nehledí. A to všechno vyplývá na povrch a nejzajímavější je, že, že proti tomu se ale nezvedá nějaká masivní vlna odporu, kdyby lidé říkali: dost, když bylo těžby z...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mořského dna.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
... z mořského dna, musí se to prostě dělat buďto jinak, anebo, anebo raději vůbec, protože to je riskantní. Zelení prostě ztrácejí v tomto světě prestiž, to je pro mě takové nejzajímavější zjištění. Já mám pocit, že by je měl někdo nahradit. Je potřeba, aby někdo tuto planetu hlídal, ale zelení, oni už nějakou dobu kolaborují vlastně s tím byznysem tím, že, že jsou pro takový trvalý a udržitelný rozvoj, pro takovou domluvu s těmi korporacemi, radši po dobrém a tak dál. Mně se líbí ta Klausova myšlenka, myšlenka našeho prezidenta Václava Klause, že planeta není zelená, nýbrž modrá. Já myslím, že by mělo vzniknout nějaké modré hnutí místo toho zkompromitovaného a bezmocného zeleného. A tito lidé by podle mě měli především začít bojovat proti ekonomické globalizaci a za lokální demokracii. To si myslím, že jsou takové dvě klíčové věci. Tím jsem se od ropy dostal zase zpátky jako k politice, ale, ale tam je klíč, jo. Musí být někdo, kdo řekne, že je něco důležitějšího, než jsou peníze a že to, co je důležitější než peníze, je život. A pokud nebudeme bránit životní prostředí, tak ty všechny peníze, co se virtuálně vydělávají a kradou a půjčují a tak dál, budou úplně k ničemu, protože budeme žít na zdevastované planetě, na břehu nějaké zapáchající ropné stoky ale, a to přece nikdo nechce. Tak já říkám, prostě je potřeba založit nějaké, nějaké nové, nové ekologické hnutí a mělo by být modré.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale než se tak stane, než to ekologické hnutí bude založeno, tak bude možná vytékat ještě spousta tisíc litrů ropy. V téhle souvislosti právě s tím, co se děje v Mexickém zálivu, kdo by měl mít za to zodpovědnost?Ekologické následky už teď jsou opravdu děsivé. V podstatě stále se nepodařilo uzavřít to místo, to poškozené místo toho vrtu, takže ropa stále uniká. Ale kdo by měl teď vzít v tomto okamžiku zodpovědnost a opravdu do toho zcela razantně vstoupit, když to neudělá ta těžařská společnost BP?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tam je vlastně fascinující to, že ta ropa uniká, ale, ale ona uniká proto, protože jim nejde o to zastavit únik ropy, ale zprovoznit ten vrt. Jim jde o to ho nezničit, těžit, těžit nadále. No, a protože, a proč jim o to jde, to je jasné, protože chtějí, chtějí na těžbě ropy vydělávat a ne ji přerušit. Tady se jasně ukazuje, že tímto světem nevládnou politici, protože politici by mohli říct, že moře má nějakou hodnotu, životní prostředí má nějakou hodnotu a jaksi nařídit, aby, aby prostě se ten vrt ucpal a aby prostě k tomu úniku už nedocházelo. Ale tuto moc prostě žádná vláda nemá. Tuto moc nad těžařskými společnostmi nemá nejmocnější vláda na této planetě. To ukazuje, komu vlastně patří vláda nad touto zemí a nejsou to politici volení občany, ale, ale jsou to lidé, kteří jsou nejbohatší a ti právem silnějšího si budou dělat to, co budou chtít do doby, než se to nějakým způsobem nezmění. To znamená, tu politiku nemůžeme úplně jako pominout. Ty velké korporace samozřejmě také mění svoji strategii, také občas říkají, že mají dobrovolnou nějakou odpovědnost za to, jak věci chodí a snaží se prostě přispívat na dobré věci. I jim už začíná být jasné, že, že dříve nebo později na ně všichni ukážou prstem a chtějí se prostě nějak co nejlépe na tu situaci připravit, anebo co nejvíc ji oddálit. Ale právě po podobných situacích vyjde najevo, že, že, že doopravdy zde musí přijít nějaká vláda. No, tak Američané mají spoustu filmů, Aljaška v plamenech, kde nakonec přijde Steven Seagal a dá prostě těm padouchům pěstí a zachrání prostě životní prostředí, zachrání pracovní příležitosti a tak dál. Ale tady si všimněme, v realitě žádný Steven Seagal prostě nepřichází. A kdyby přišel, tak by nejspíš to byl on, kdo by dostal teda jako, jako pěstí mezi oči, protože, tím se vrátím na začátek, všichni potřebují benzín, všichni chtějí jezdit těmi auty. Je jim jedno prostě, že se plýtvá, že, že se jezdí často zbytečně, že se nemusí všechno přepravovat křížem krážem. To zatím nikdo neřeší, dokud, dokud se nestane ještě něco horšího, tak to ani řešit nebude. Všechno spěje k nějaké, nějaké katarzi, k nějaké katastrofě, tak to bylo vždycky. Ta civilizace v jedné chvíli je už tak pohodlná, tak líná, tak sebestředná a tak si připadá neporazitelná, že dojde k chybě, která, která to všechno vrací znovu někam na start. No, a zřejmě, zřejmě, já to říkám nerad, ale to se bude muset stát.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to opravdu smutné zjištění, když si řekneme, že zodpovědnost je dnes pro někoho záležitost takové druhé kategorie. Posloucháte Český rozhlas 2 - Praha, povídáme si s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem.
Možná ekologie ještě jednou v našem vysílání. Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který měl navýšit podíl biosložky v benzínu a naftě. Uvedl, že není jasně prokazatelný ekologický přínos biopaliv. Co to znamená v podstatě, můžeme říct, že to bude rána třeba pro pěstitele řepky?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, asi bude, oni už si stěžují, říkají, že stejně nemají co pěstovat na těch polích, protože nic není, nic není oceněno a oni si od té řepky slibovali, že, že tam dostanou za to nějaké peníze. Ale důležité asi je začít, začít tím, že, že doopravdy Václav Klaus přichází s tímto rozhodnutím ve chvíli, kdy více renomovaných studií potvrdilo, že tato cesta není, není prostě dobrá. Ta biopaliva a sázka na biopaliva ničí životní prostředí daleko víc než samotný benzín a nafta. To, to se už má za prokázané a to, co vidíme, je spíš ekologický byznys než, než ekologická, než ekologické chování. To znamená, jemu se to nedá moc, moc vytknout. Pokud jde o, pokud jde o další takové aspekty, kdo, kdo to vlastně potřebuje, kdo na tom vydělá, tak mluvčí pana prezidenta Láďa Jakl řekl, že, že na tom vlastně nakonec nejvíc zbohatne Andrej Babiš z Agrofertu. A dost mu to jako leželo v žaludku. Já si myslím, že, že to tam také hraje roli. Oni ti bohatí lidé mezi sebou taky nějakým způsobem soupeří a nelíbí se jim, když někdo je ještě bohatší, než jsem já a tak. To tam bude taky hrát roli. Ale, ale hlavní je, hlavní je, že na těch polích by se znovu měly pěstovat nějaké zemědělské produkty a ty by měly mít reálnou nějakou hodnotu, protože pokud se kvůli řepce jednou nám nebude dostávat obilí, tak nám to asi nebude příjemné, nemluvě o tom, že celá ta sázka na biopaliva může způsobit v nějakých dalších následcích reakcích hladomor v jiných částech světa. To jsou všechno hrozivé věci, my pokud ještě ta globalizace existuje a ještě jsme ji nezrušili, tak musíme mít i nějakou globální odpovědnost. A ta biopaliva, to je cesta přesně opačným směrem.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale stanovisko Evropské unie, je to záležitost možná tak měsíce, dvou měsíců, tak oni jasně řekli, že opravdu je to sporné, tedy ten ekologický efekt. Takže tyto směrnice se stejně budou ještě přehodnocovat.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě budou.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže kdo ví, jak to s tou řepkou nakonec dopadne. Ale když jsme u té globalizace, tak s tím souvisí ještě jedno téma, že na jedné straně jsou tedy pole osázená řepkou, ale rádi bychom na našich lukách viděli krávy, prasata, ale stavy skotu, prasat se u nás tedy stále snižují. Roste naše závislost na dovozech. Je to chyba, můžeme se nějak vzepřít té globalizaci?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já už, myslím, musím být velice stručný, že?
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, zkuste to, zkuste to třeba na minutku a půl, Ivane.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Dobře. Já vím o 10 kravách, které ve vesnici kousek od nás končí, protože mlékárna v Kroměříži už nepotřebuje jejich mléko. Ten zemědělec soukromý si najde nějakou jinou činnost, nějak se z toho dostane. Ten vždycky měl problém se uživit a tak dál. No, ale mně je těch 10 krav líto a mám pocit, že je to všechno způsobeno tím, že ta, ta kapitalistická dělba práce zvýhodňuje ty velké na úkor těch malých. My slyšíme, jak u nás velcí prostě si stěžují, ale, ale ti ještě jakžtakž přežijí, ale nepřežívají ti úplně nejmenší a to mně přijde trochu teda líto. Pokud jde o tu závislost, tak v globálním světě je těžko říct, jestli je to vlastně chyba, protože když o všem rozhoduje spotřebitel a toho zajímá především cena, tak on samozřejmě nekoupí hovězí místní, ale koupí hovězí levné. A pokud to levnější bude to z dovozu, tak, tak ho koupí a to je vlastně i smysl té ekonomické propojenosti a globalizace, aby vznikl teda tlak na, na výrobce, aby snižovali ceny. No, oni je ale místo toho, aby je snižovali, tak někde se dotuje, někde nepřímo, tajně, různým způsobem. Takže jinde jsou potom znevýhodněni a nejsou jednotná pravidla, není jeden metr. A tohle to je všechno takový provázaný problém, který, který se prostě u nás vůbec nedá vyřešit. Jinde zase jako trpí tím, že jsou závislí na dovozech automobilů, které se všechny dělají u nás. Prostě tak co, co mají říct oni, no, tak u nás ubývá krav a jinde, jinde zavírají automobilky.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je téma, které můžeme zase probrat příští pondělí. Povídali jsme si s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem. Děkuji za tuto půl hodinku, přeji krásný den, na slyšenou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já vám také, hezký den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a tento přepis, přepis našeho pořadu si můžete poslechnout dnes krátce po 23. hodině.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré dopoledne, od mikrofonu vás zdraví Zuzana Burešová. Ze zlínského studia se připojuje jako každé pondělí komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Pěkné ráno.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Pěkné ráno i vám.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáme pěkné ráno, vy ale bydlíte ve zlínském regionu a Zlínský kraj postihly povodně. Nějak se vás to osobně dotýká, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, dostal jsem se přes řeku Moravu u Otrokovic, ale je hladina už doopravdy hodně vysoká, tak jak to běžně nevídám. A vedle jsou takové dvě nádrže retenční, které asi se začínají zaplňovat. Ale zase na místech, kde pro nejhorší případy se dávají už takové ty zábrany, tak ještě žádné nejsou. Takže zřejmě mají to zatím vodohospodáři pod kontrolou.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zatím člověk nevnímá takovou nervozitu v ulicích Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, ne, ne, ne, ne, zatím ne.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ve středu už mají srážky ustávat, tak ta situace se už konečně uklidní. No, ale pojďme teď společně probrat některá témata, některé události, které se staly minulý týden. Začněme třeba výsledky studentských voleb, kterých se účastnilo 20 tisíc mladých lidí. Levice v čele s ČSSD u nich naprosto propadla. Čím si myslíte, že to je způsobeno, proč třeba sociální demokracie je vzdálena studentům?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já bych úvodem řekl, že ty volby považuju za velmi důležité, i když je u nás jako známá věc, že mladí lidé nakonec se voleb málo zúčastňují, většinou o ně nemají zájem. To znamená, taková ta podpora některým stranám je jistě, dá se využít v marketingu, ale nakonec asi zřejmě vyjde nazmar, protože ti mladí k těm volbám nepřijdou, což je mimochodem škoda, protože oni vlastně mají nejlepší alibi k volbám chodit, protože ještě nevědí, že to je zbytečné a ti staří, kteří už se tolikrát napálili, ti k těm volbám půjdou, i když je to prostě, někdy to vyznívá tak trochu naivně. No, ale pojďme k tomu smyslu. Já mám dojem, že nedá se jenom říct jednoduše, že mladí lidé zvolili tradici, odpovědnost a prosperitu a že jim tedy vlastně leží na srdci budoucnost a že to je uvážlivá a moudrá volba. Spíše si myslím, že to bude důsledek toho, že to je generace, kterou vychovali lidé, kterým při změně poměru bylo 20. Lidé, kteří prostě vstoupili s nějakými ideály do, do toho dvacetiletí budování kapitalismu a myslím, že ty děti v tom vyrostly a cítí, cítí se prostě srdcem napravo. Já si z toho potom ještě něco vyvozuju pro sebe samého. A to, že bych neměl spoléhat, že tito lidé mi někdy budou přispívat na důchod. To určitě teda ne. Pokud se o sebe nepostarám sám, tak uhynu někde jako v bídě, protože tohle to je generace, která nebude solidární. Ta přijde až po nich.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy studentské volby. Vy jste ale, Ivane, řekl, že si myslíte, že studenti a mladí lidé nemají příliš velký zájem o volby. Ale když vezmeme, co se teď děje na těch sociálních sítích na Facebooku a podobně. Tak myslíte, že ty iniciativy a ty aktivity, které tam jsou, nepomůžou třeba těm mladým v tom směru, že k těm volbám opravdu přijdou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já nevím, jestli oni od toho internetu se zvednou a provedou nějakou, nějakou skutečnou akci. Ale já si myslím, že by volit mladí lidé měli. To jako nepochybně. Bez ohledu na to, jestli, jestli volí doprava nebo doleva. Asi by, asi by měli prostě se dotknout nějak té, té, té demokracie. Ono já taky jsem dětem vlastně říkal v těch minulých letech velmi často před volbami, před těmi 8 lety a tak dál, že to je svátek demokracie, že, že to je možnost osobně se podílet na správě věcí veřejných. Samozřejmě k tomu, aby to mělo ještě nějaký také smysl, aby to nebylo jenom, jenom proklamací, tak by měl být takový volební systém, který by doopravdy umožnil v případě, že se člověku ta politika nelíbí, ji i změnit. To znamená, chtělo by to prostě nějakou dost zásadní u nás revizi volebního systému. No, a podpořit prvky přímé demokracie, určitě, protože zatím ta parlamentní demokracie, na kterou jsme hodně spoléhali, tak vykazuje spoustu neduhů a spíš udržuje tu politickou situaci v takové nehybnosti. Nacházíme se v takovém zatuchlém, zapáchajícím rybníku, kde, kde prostě není nějaký čerstvý proud a ten volební systém znemožňuje tomu, aby tomu tak bylo. To znamená, to by se mělo změnit, ale, ale bez ohledu na to, jinak než, než tím, že se člověk osobně toho zúčastní, tak ten vztah ke společnosti a k těm, a k těm politickým procesům nezíská.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My pomalu spolu s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem uzavíráme téma studentských voleb, ale ještě jednu malou poznámku. Jak si vysvětlujete, že poměrně dost hlasů dostala od studentů Dělnická a zároveň i pirátská strana?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já si myslím, že hlavní důvod je ten, že mladí lidé chtějí rychlá řešení a jsou, jsou náchylní věřit tomu, že ti původci toho, toho, co se zde děje a takových jako nepravostí, jsou lidé, kteří jsou jiní, kteří se nějakým způsobem odlišují. Já, já myslím, že to nemá nějaký hlubší základ v tom, že by, že by vyrůstala nějaká rasistická generace, generace podporující nějaké zlo. Já si myslím, že v tom bude takový ten mladiství radikalismus, ale samozřejmě pokud jim to vydrží do pozdního věku, tak to bude nebezpečné.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik k tomuto tématu, ale vlastně u voleb ještě, ještě chvíli zůstaneme.
V posledních dnech jsme obdrželi složenku na úhradu 121 tisíc korun, tedy státního dluhu České republiky rozpočítaného na každého občana. Jde tedy o předvolební akci TOP 09, je třeba říct. Co myslíte, Ivane, je tahle taktika dobře zvolená?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já jsem tu složenku nedostal, na mě zapomněl Mirek Kalousek.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem ji dostala.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ano? No, já bych ji asi hodil do koše, asi bych mu ji neposílal zpátky, jak někteří navrhují, že, že by ji měl zaplatit především on, protože na tom nese lví podíl na tom dluhu. Ale já si myslím, že to je dobrý taktický tah. To je prostě věc, která neunikla pozornosti, dobře se to mediálně prodává. Možná právě v takovýchto jemných jako humorných způsobech kampaně je tajemství Kalouskova úspěchu u těch mladých lidí. Oni ještě prostě, oni, oni nezažili situaci, kdy, kdy manipuloval s velkou pravděpodobností výběrová řízení a kdy, kdy v armádě prostě lidé padali na padácích, když on tam zrovna byl v docela významné funkci. To si oni nepamatují. Ale tohle to jsou vtipy, na které prostě ten mladý člověk asi slyší. A já si myslím, že to je geniální tah. Z marketingového hlediska. Jinak pokud jde o tu složenku a o ty dluhy, tak realisté vědí, že ty už jsou dneska tak velké, že, že je prostě nejde zaplatit. To je, to je iluze si myslet, že, že ty, že ty dluhy Evropa a my také a Řecko a Italové a Francouzi a Němci někdy zaplatí. Už, už je, ty už jsou tak velké, že už se nedají zaplatit.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná že i tahle kampaň nás měla upozornit třeba, že státní dluh není jenom věcí politiků a v podstatě každého z nás.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To je zas pravda a já mám pocit, že ono by se to mělo přenést i do takové osobní roviny a mělo by to vést k tomu, že každý se trochu zamyslí nad tím, jestli si může pořizovat věci na dluh a jestli má žít život na dluh. Ono všichni si na to zvykli a možná právě proto, že si na všechno půjčujeme, je mnoho věcí tak drahých. Ve chvíli, kdy prostě mi někdo řekne, že, že se staví určitým způsobem a že, že prostě dům stojí tolik a tolik milionů, no, tak potom člověk řekne: no, tak jo, když to říká teda expert, tak jo, tak jde, vezme si hypotéku, zaplatí ty peníze, celý život je splácí, ale ve skutečnosti, kdyby si někdo tu hypotéku nevzal, no, tak by ceny prostě nemovitostí, ceny realit, ceny těch prací prudce začaly klesat a dostaly by se možná jednou na nějakou reálnou úroveň. To znamená, každý, každý boj proti dluhu, každé upozornění na to, že žít na dluh je problematické a že je potřeba si to velmi zvážit, je užitečný. A v tomhle tom smyslu, jak tomu Kalouskovi ten jeho program vůbec nevěřím, a myslím, že si z lidí dělá srandu, ale v téhle té věci má naprostou pravdu.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslí si komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman.
Minulý týden začal soud se žháři z Vítkova. Jsou obviněni z pokusu o rasově motivovanou vraždu a hrozí jim 15 let a možná i doživotí. Ten soud byl odročen, ale dnes by měl opět pokračovat. Ivane, jak hodnotíte jejich vystoupení, tedy těch žhářů před soudem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak ono je to rozdílné, dva, dva mlčí a dva litují. No, a když to tak vezmeme, tak ono to, už jsme dneska se toho trochu dotkli. Já se velmi, velmi, jsem proti tomu, aby se paušalizovalo, aby se dávala nějaká nálepka mladé generaci z nějakého, nějakého chování. Tady je, tady je jasně vidět, že, že ti lidé jdou, hodí do baráku zápalné láhve, ale potom když se v televizi podívají a vidí znetvořené, popálené malé děvče, tak jsou potom z toho zděšeni. On jeden z nich taky říkal, že prostě když to viděl, tak říkal: to jsme nechtěli, my jsme mysleli, že tam nejsou lidi. Samozřejmě že to věděli, ale, ale neuměli si představit, že, že to může takhle nějak skončit. Řešení jakýchkoli společenských sporů nikdy nemůže být v tom, že jedni lidé budou vypalovat druhé a že je, že je budou mrzačit. To prostě není řešení. To znamená, od takového, od takové náhlé potřeby udělat nějakou akci, nějak zviditelnit se, ti lidé se dopracovávají potom nějakým rozumovým pochodem k tomu, že to teda byla blbost a teď uvažuji o tom, jak, jak snížit prostě trest, jak, jak z toho vyváznout co nejlépe. Místo toho, aby prostě hrdě tvrdili: ano, Romy je potřeba ničit a hubit. Všimněme si, že to nikdo z nich neříká, jo, prostě toho tak, tak až jako kurážní, tak až zásadový prostě v té své nenávisti vůči jiné, jiné rase, anebo třídě, anebo vůči nepřizpůsobivým, sociálně slabým, to nejsou. Oni udělali nějaký čin a teď vlastně ti stoupenci toho hnutí se na ně dívají a nemají v nich žádné vzory. Ti lidé neříkají: následujte nás, oni se nepasují do role nějakých hrdinů. Oni se prostě snaží z toho nějakým způsobem vylhat a dostat co nejnižší trest. No, to je vlastně pro ten, pro ten rasismus skrytý, latentní vlastně těžká rána, protože těžko budou se objevovat nějací jejich následovníci, těžko se stane tento způsob chování agresivní nějakou běžnou normou. Prostě tady se nenarodil nový Hitler, jo, tady prostě parta, parta lidí udělala věc, za kterou bude pykat a ten trest bude odstrašující pro, pro celou generaci.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a s tím souvisí v podstatě i moje další otázka, jestli si myslíte, že opravdu ten extremismus v Česku může ovlivnit právě výše trestu pro tahle, pro tuhle čtveřici mladíků žhářů z Vítkova?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že ano. Ten trest musí být úměrný tomu, co způsobili a hlavně tam je, tam je podstatné to, že oni do konce života budou s největší pravděpodobností té malé Natálce platit všechny její operace, odškodné, bolestné. Tito lidé by měli být prostě exekutory vyždímáni do poslední koruny, protože to u nás funguje. Peníze jsou až na prvním místě, a ve chvíli, když ten rasista zjistí, že sice prostě se předvedl před svými soukmenovci a hodil teda tu láhev, no, ale že ho to pak přijde draho, že, že pak nebude mít celý život na pivo, no, tak v tom případě si to rozmyslí spíš, než kdyby šlo jenom o nějaký trest symbolický, a kdyby prostě si odseděl jenom pár let a pak bylo všechno v pořádku. Tam je důležité to, že, že ti lidé s velkou pravděpodobností, protože na ně tlačí Všeobecná zdravotní pojišťovna, to není žádný spolek na ochranu menšin. To je prostě firma státní, která si své pohledávky vymůže přes exekutory a té Všeobecně zdravotní pojišťovně neuniknou. To znamená, to je, to je podle mě důležité a to je odstrašující. Ta VZP je nejvíc odstrašující na všem.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha komentátor Deníku Ivan Hoffman.
My se společně vrátíme k úniku ropy v Mexickém zálivu. Všechno začalo zhruba před měsícem a v podstatě se toho moc od té doby nezměnilo. Ropa stále uniká, těžaři mají spory s vědci, s ekology i s prezidentem Obamou. A situace je zkrátka horší, než se zdálo. O co tady vůbec vlastně jde, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, jde o to, že všichni potřebují ropu, všichni mají auta, každý potřebuje benzín, a tak se v této věci nikomu nechce být nějakým velkým radikálem. Zvláštní je, že, že vlastně není dne, abychom neslyšeli, že situace je ještě horší, než se zdálo včera, a tak už to trvá pomalu měsíc. A teď s největší pravděpodobností ten hlavní důsledek toho, co se děje, není jenom to znečištění životního prostředí, ale takové děsivé zjištění, že organizace, které měly ty těžaře nějakým způsobem kontrolovat, hlídat, jestli teda to dělají pořádně, tak místo toho, aby je hlídaly, tak jim šly na ruku, protože na prvním místě samozřejmě byl byznys. Teď je několik firem, které jsou odpovědny za to, jak se ten vrt dole betonoval, jak fungovalo to signalizační zařízení a jak, jakým způsobem se měla práce v případě, že se něco nedaří, zastavit, ale pak se to nestalo, protože samozřejmě všem jde o čas. A v té chamtivosti se na bezpečnost práce příliš nehledí. A to všechno vyplývá na povrch a nejzajímavější je, že, že proti tomu se ale nezvedá nějaká masivní vlna odporu, kdyby lidé říkali: dost, když bylo těžby z...

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mořského dna.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
... z mořského dna, musí se to prostě dělat buďto jinak, anebo, anebo raději vůbec, protože to je riskantní. Zelení prostě ztrácejí v tomto světě prestiž, to je pro mě takové nejzajímavější zjištění. Já mám pocit, že by je měl někdo nahradit. Je potřeba, aby někdo tuto planetu hlídal, ale zelení, oni už nějakou dobu kolaborují vlastně s tím byznysem tím, že, že jsou pro takový trvalý a udržitelný rozvoj, pro takovou domluvu s těmi korporacemi, radši po dobrém a tak dál. Mně se líbí ta Klausova myšlenka, myšlenka našeho prezidenta Václava Klause, že planeta není zelená, nýbrž modrá. Já myslím, že by mělo vzniknout nějaké modré hnutí místo toho zkompromitovaného a bezmocného zeleného. A tito lidé by podle mě měli především začít bojovat proti ekonomické globalizaci a za lokální demokracii. To si myslím, že jsou takové dvě klíčové věci. Tím jsem se od ropy dostal zase zpátky jako k politice, ale, ale tam je klíč, jo. Musí být někdo, kdo řekne, že je něco důležitějšího, než jsou peníze a že to, co je důležitější než peníze, je život. A pokud nebudeme bránit životní prostředí, tak ty všechny peníze, co se virtuálně vydělávají a kradou a půjčují a tak dál, budou úplně k ničemu, protože budeme žít na zdevastované planetě, na břehu nějaké zapáchající ropné stoky ale, a to přece nikdo nechce. Tak já říkám, prostě je potřeba založit nějaké, nějaké nové, nové ekologické hnutí a mělo by být modré.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale než se tak stane, než to ekologické hnutí bude založeno, tak bude možná vytékat ještě spousta tisíc litrů ropy. V téhle souvislosti právě s tím, co se děje v Mexickém zálivu, kdo by měl mít za to zodpovědnost?Ekologické následky už teď jsou opravdu děsivé. V podstatě stále se nepodařilo uzavřít to místo, to poškozené místo toho vrtu, takže ropa stále uniká. Ale kdo by měl teď vzít v tomto okamžiku zodpovědnost a opravdu do toho zcela razantně vstoupit, když to neudělá ta těžařská společnost BP?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tam je vlastně fascinující to, že ta ropa uniká, ale, ale ona uniká proto, protože jim nejde o to zastavit únik ropy, ale zprovoznit ten vrt. Jim jde o to ho nezničit, těžit, těžit nadále. No, a protože, a proč jim o to jde, to je jasné, protože chtějí, chtějí na těžbě ropy vydělávat a ne ji přerušit. Tady se jasně ukazuje, že tímto světem nevládnou politici, protože politici by mohli říct, že moře má nějakou hodnotu, životní prostředí má nějakou hodnotu a jaksi nařídit, aby, aby prostě se ten vrt ucpal a aby prostě k tomu úniku už nedocházelo. Ale tuto moc prostě žádná vláda nemá. Tuto moc nad těžařskými společnostmi nemá nejmocnější vláda na této planetě. To ukazuje, komu vlastně patří vláda nad touto zemí a nejsou to politici volení občany, ale, ale jsou to lidé, kteří jsou nejbohatší a ti právem silnějšího si budou dělat to, co budou chtít do doby, než se to nějakým způsobem nezmění. To znamená, tu politiku nemůžeme úplně jako pominout. Ty velké korporace samozřejmě také mění svoji strategii, také občas říkají, že mají dobrovolnou nějakou odpovědnost za to, jak věci chodí a snaží se prostě přispívat na dobré věci. I jim už začíná být jasné, že, že dříve nebo později na ně všichni ukážou prstem a chtějí se prostě nějak co nejlépe na tu situaci připravit, anebo co nejvíc ji oddálit. Ale právě po podobných situacích vyjde najevo, že, že, že doopravdy zde musí přijít nějaká vláda. No, tak Američané mají spoustu filmů, Aljaška v plamenech, kde nakonec přijde Steven Seagal a dá prostě těm padouchům pěstí a zachrání prostě životní prostředí, zachrání pracovní příležitosti a tak dál. Ale tady si všimněme, v realitě žádný Steven Seagal prostě nepřichází. A kdyby přišel, tak by nejspíš to byl on, kdo by dostal teda jako, jako pěstí mezi oči, protože, tím se vrátím na začátek, všichni potřebují benzín, všichni chtějí jezdit těmi auty. Je jim jedno prostě, že se plýtvá, že, že se jezdí často zbytečně, že se nemusí všechno přepravovat křížem krážem. To zatím nikdo neřeší, dokud, dokud se nestane ještě něco horšího, tak to ani řešit nebude. Všechno spěje k nějaké, nějaké katarzi, k nějaké katastrofě, tak to bylo vždycky. Ta civilizace v jedné chvíli je už tak pohodlná, tak líná, tak sebestředná a tak si připadá neporazitelná, že dojde k chybě, která, která to všechno vrací znovu někam na start. No, a zřejmě, zřejmě, já to říkám nerad, ale to se bude muset stát.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to opravdu smutné zjištění, když si řekneme, že zodpovědnost je dnes pro někoho záležitost takové druhé kategorie. Posloucháte Český rozhlas 2 - Praha, povídáme si s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem.
Možná ekologie ještě jednou v našem vysílání. Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který měl navýšit podíl biosložky v benzínu a naftě. Uvedl, že není jasně prokazatelný ekologický přínos biopaliv. Co to znamená v podstatě, můžeme říct, že to bude rána třeba pro pěstitele řepky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, asi bude, oni už si stěžují, říkají, že stejně nemají co pěstovat na těch polích, protože nic není, nic není oceněno a oni si od té řepky slibovali, že, že tam dostanou za to nějaké peníze. Ale důležité asi je začít, začít tím, že, že doopravdy Václav Klaus přichází s tímto rozhodnutím ve chvíli, kdy více renomovaných studií potvrdilo, že tato cesta není, není prostě dobrá. Ta biopaliva a sázka na biopaliva ničí životní prostředí daleko víc než samotný benzín a nafta. To, to se už má za prokázané a to, co vidíme, je spíš ekologický byznys než, než ekologická, než ekologické chování. To znamená, jemu se to nedá moc, moc vytknout. Pokud jde o, pokud jde o další takové aspekty, kdo, kdo to vlastně potřebuje, kdo na tom vydělá, tak mluvčí pana prezidenta Láďa Jakl řekl, že, že na tom vlastně nakonec nejvíc zbohatne Andrej Babiš z Agrofertu. A dost mu to jako leželo v žaludku. Já si myslím, že, že to tam také hraje roli. Oni ti bohatí lidé mezi sebou taky nějakým způsobem soupeří a nelíbí se jim, když někdo je ještě bohatší, než jsem já a tak. To tam bude taky hrát roli. Ale, ale hlavní je, hlavní je, že na těch polích by se znovu měly pěstovat nějaké zemědělské produkty a ty by měly mít reálnou nějakou hodnotu, protože pokud se kvůli řepce jednou nám nebude dostávat obilí, tak nám to asi nebude příjemné, nemluvě o tom, že celá ta sázka na biopaliva může způsobit v nějakých dalších následcích reakcích hladomor v jiných částech světa. To jsou všechno hrozivé věci, my pokud ještě ta globalizace existuje a ještě jsme ji nezrušili, tak musíme mít i nějakou globální odpovědnost. A ta biopaliva, to je cesta přesně opačným směrem.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale stanovisko Evropské unie, je to záležitost možná tak měsíce, dvou měsíců, tak oni jasně řekli, že opravdu je to sporné, tedy ten ekologický efekt. Takže tyto směrnice se stejně budou ještě přehodnocovat.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě budou.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže kdo ví, jak to s tou řepkou nakonec dopadne. Ale když jsme u té globalizace, tak s tím souvisí ještě jedno téma, že na jedné straně jsou tedy pole osázená řepkou, ale rádi bychom na našich lukách viděli krávy, prasata, ale stavy skotu, prasat se u nás tedy stále snižují. Roste naše závislost na dovozech. Je to chyba, můžeme se nějak vzepřít té globalizaci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já už, myslím, musím být velice stručný, že?

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, zkuste to, zkuste to třeba na minutku a půl, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Dobře. Já vím o 10 kravách, které ve vesnici kousek od nás končí, protože mlékárna v Kroměříži už nepotřebuje jejich mléko. Ten zemědělec soukromý si najde nějakou jinou činnost, nějak se z toho dostane. Ten vždycky měl problém se uživit a tak dál. No, ale mně je těch 10 krav líto a mám pocit, že je to všechno způsobeno tím, že ta, ta kapitalistická dělba práce zvýhodňuje ty velké na úkor těch malých. My slyšíme, jak u nás velcí prostě si stěžují, ale, ale ti ještě jakžtakž přežijí, ale nepřežívají ti úplně nejmenší a to mně přijde trochu teda líto. Pokud jde o tu závislost, tak v globálním světě je těžko říct, jestli je to vlastně chyba, protože když o všem rozhoduje spotřebitel a toho zajímá především cena, tak on samozřejmě nekoupí hovězí místní, ale koupí hovězí levné. A pokud to levnější bude to z dovozu, tak, tak ho koupí a to je vlastně i smysl té ekonomické propojenosti a globalizace, aby vznikl teda tlak na, na výrobce, aby snižovali ceny. No, oni je ale místo toho, aby je snižovali, tak někde se dotuje, někde nepřímo, tajně, různým způsobem. Takže jinde jsou potom znevýhodněni a nejsou jednotná pravidla, není jeden metr. A tohle to je všechno takový provázaný problém, který, který se prostě u nás vůbec nedá vyřešit. Jinde zase jako trpí tím, že jsou závislí na dovozech automobilů, které se všechny dělají u nás. Prostě tak co, co mají říct oni, no, tak u nás ubývá krav a jinde, jinde zavírají automobilky.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je téma, které můžeme zase probrat příští pondělí. Povídali jsme si s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem. Děkuji za tuto půl hodinku, přeji krásný den, na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já vám také, hezký den.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a tento přepis, přepis našeho pořadu si můžete poslechnout dnes krátce po 23. hodině.