Jak to vidí Ivan Hoffman - 12. listopadu

12. listopad 2012

Byl pro Ivana Hoffmana překvapivý výsledek kongresu ODS? Jak se divá na kauzu poslance Romana Pekárka? Hovořili jsme o schválení daňového balíčku a kandidátech na prezidentský úřad u nás.

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já taky přeji hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čas letí, události prvního listopadového víkendu se zdají být hlubokou minulostí, ale rekapitulujeme tentokrát události posledních dvou týdnů. Kdybychom se ještě vrátili ke kongresu ODS, který vlastně odstartoval nebo možná jaksi přesměroval další děje na politické scéně, byl pro tebe jeho výsledek překvapivý?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já myslím, že to byl důležitý kongres, čekalo se na jeho výsledek, protože bez něj politici neměli rozdané noty, nevěděli, jak dál. Činnosti ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A čekal jsi takové rozdání not?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Asi, asi se to čekat hodně dalo. Například úspěch Jiřího Pospíšila byl jasný, protože každá politická strana hlavně, když je v potížích, potřebuje nějaké pozitivní hrdiny a odezírá veřejnosti ze rtů, co by tak asi chtěla. A ve chvíli, když některý politik se stane populárním, tak je těžké se tvářit, že to, že to ta strana nevidí. Ale jinak stejně logické asi bylo, že místopředsedové, kteří byli nejvíce pronásledováni podezřením z nějakých nepatřičností politických jako byl Saša Vondra a bývalý ministr životního prostředí Drobil, že už neobhájili své funkce, to se také dalo čekat. Ti byli doopravdy neoblíbení a ta strana si je nemůže dovolit. Zvláštní bylo jedině to, že se v čele udržel Petr Nečas při veškeré teda kritice a jeho neúspěších, ale i to se koneckonců dalo pochopit, protože přepřahat do kopce, to, to dělají jenom blázni.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak my k těm třem poslancům ODS, kteří se po kongresu před týdnem vzdali mandátu, nesedí to označení rebel, ale budiž, to možná byl překvapivý zvrat, ne, po kongresu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě ano. Jestli to bylo výsledkem nějakých kuloárních dohod, těžko říct, pravděpodobně něco předjednáno bylo. Pokaždé ta strana hledá z těch potíží nějaké východisko. Musíme si uvědomit, že podle některých informací ten kongres se sešel za situace, kdy Občanská demokratická strana za posledních 8 měsíců přišla o třetinu členské základny. To je naprostá katastrofa. My se díváme na stranu, která ještě vypadá, že existuje, ale ona, ona se nám rozpadá před očima, mizí. Je velmi těžké si představit, že když strana ztrácí členy, že si podrží sympatizanty, protože vlastně členové, to je to její nejpevnější voličské jádro a když jich v krátkém období odejde nějakých 8 tisíc, takové jsou teda informace ze zákulisí, tak to je prostě konec. Tam už potom do budoucna té straně nehrozí, že by nějak si získala sympatie občanů a její šance se vlastně scvrknou pouze na to, že občané buďto budou mít špatnou paměť, anebo je postihne obrovský strach z neznáma a proto udělají to, co v minulosti a opět přijdou k volbám a dají jim hlas. Ale to moc pravděpodobné není, navíc, když hovoříme o těch, o těch náhradnících, kteří přišli do sněmovny, tak ve chvíli, když za, za pana Šnajdra přijde pan Pekárek, tak to tu stranu úplně ničí. Tím, tím se vlastně ta její agónie nadále prodlužuje. To znamená, není to doopravdy žádné vítězství.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je možná dobré připomenout, že Roman Pekárek je z Kolína, dnes už je to tedy bývalý člen ODS, přesněji pozastavil členství. Je odsouzený za korupci, i když zatím nepravomocně a kvůli této kauze ho Petr Nečas nechal vyškrtnout z kandidátky do komunálních voleb už v roce 2010. Ale potom, tedy vlastně předtím ve volbách do parlamentu se díky preferenčním hlasům, to je taky zajímavé, dostal z 10. na 3. místo. No a teď jako náhradník tedy do Poslanecké sněmovny. To jenom ten příběh, který předcházel tomu všemu. A teď připomenu, že přes naléhání snad všech kolem se mandátu odmítá vzdát. Otázka zní, jak to vidí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak pokud si od toho, že si podrží mandát, slibuje nějaké výhody v tom probíhajícím trestním řízení, tak je to naprostý pragmatik. ODS je pragmatickou stranou a je to úplně, řekl bych standardní chování pro politika této strany. Jiná věc je, že prostě doopravdy té straně škodí. Jiná věc je potom, jestli mu na tom záleží, anebo ne. Já si myslím, že mu je to úplně jedno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pavel Nesnídal z Náchoda se ptá, co Ivan Hoffman říká hlasovacímu buldozeru v Poslanecké sněmovně, to cituji, kdy většinu 101 hlasů zajišťují koalici nepravomocně odsouzení poslanci Pekárek a Škárka. A ještě píše, že to vyzývání Pekárka k tomu, aby se vzdal mandátu, které přišlo až po hlasování, označuje tedy za farizejství. Zároveň se ptá na tvůj názor.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak těch, kteří zajistili, že prošly mnohé důležité, ale současně teda musíme říci i kontroverzní zákony, těch bylo 101. My se pokaždé soustřeďujeme na to, že někteří jsou takový jako, kteří je zachránili a jeho hlas rozhodl. Není to tak. Rozhodly všechny ty hlasy. A já si myslím, že kdyby tito dva chyběli, tak se najdou jiní dva a ten důvod je strašně jednoduchý. V té Poslanecké sněmovně sedí lidé, kteří prostě si vzali hypotéky a musí se splácet a mají tam velmi příjemný plat, dobrý příjem. To poslední, co můžou chtít, jsou nějaké předčasné volby, po kterých s velkou pravděpodobností kdokoli z těch, které si veřejnost zapamatovala v politice, tak u je vyškrtne, nezakroužkuje, nezvolí. Jinými slovy, udělají všechno pro to, aby tam zůstali a jestli to je těchto přesně 101, anebo jiných 101, to je, to je úplně jedno. Podstatný je ten princip, že se vlastně budou držet těch místo do poslední chvíle a žádné předčasné volby nebudou. O tom jsem přesvědčen už odjakživa. Prostě těch krizí bylo 20 a ani v jednom případě jsem si nemyslel, že to je krize, která by mohla připravit poslance o jejich velice pěkné zaměstnání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem čtvrteční rozhovor Martina Veselovského s Romanem Pekárkem ve Dvaceti minutách Radiožurnálu zřejmě vstoupí do dějin žurnalistiky a možná také cimrmanologie. Koluje na internetu a lidé se jím docela baví. Už se tedy můžeme zase začít politikou bavit? Co myslíš.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to takový smutný způsob humoru, ale asi užitečný, protože vlastně on reflektuje ten stav. Úplně nejhorší je, když propadneme nějaké beznaději a budeme si myslet, že tak, jak to je, tak to musí být a zůstat a nemůže to být jinak. To samozřejmě není pravda. Ty poměry je potřeba, aby se změnily, ale podstatné je, že stále více lidí a stále silněji to slyším, si uvědomují, že ty poměry nemůže někdo změnit v našem zastoupení, že to budeme muset nakonec být my, kdo se postaráme o nějaké, o nějaké změny, o nějaké jiné poměry, protože, protože to prostě nikdo neudělá za nás.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná v té souvislosti se Ladislav Harvánek táže, jestli by se nemělo prosadit zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Argumentuje tím, že by tolik hlasů zřejmě nepropadlo a že by voliči nebyli nuceni hledat náhradní řešení?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To jsou způsoby, jak vylepšit ten systém. Já mám pocit, že určitá každá debata v tomto směru je užitečná, nicméně stejně si nakonec myslím, že to, co nás čeká a co je návratem k nějaké normální, k nějakému normálnímu uspořádání lidské společnosti je, je vlastně nějaká zásadní decentralizace, že my potřebujeme, aby znovu se život organizoval zdola, aby, aby nejprve se lidé domluvili v obci a chtějí, aby poměry vypadaly, pak na okrese a tak dál. Vlastně to, co se dnes řeší všechno shora a k čemu vlastně hodně přispěla ekonomická a politická globalizace, tak to je, to je trend, který se ukázal jako chybný a tudy cesta nevede, to znamená deglobalizace. To by byl, jo, asi takový výraz toho, co nás čeká, co bychom měli docílit. To znamená, posílit znovu regionální charakter politiky, to znamená, znovu se vrátit tam, kde, kde jsou lidé, a kteří jsou vlastně zdrojem moci, a který znovu začnou samosprávně o sobě rozhodovat. Já, já takových nápadů už jsem slyšel víc. Občas mně někdo pošle nějakou svoji představu, jak by to mělo vypadat a soudím, že v tomhle názoru teda si nejsem sám. Jde o to, že dříve nebo později to bude muset někdo, ne tak, jak my to tady v 5 minutách jenom, jenom zmíníme a doopravdy promyslet, vypracovat a nabídnout v nějaké širší diskusi. No a pak je potřeba s těmi politiky zamést a zbavit se jich.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak píše v komentáři Respektu Erik Tabery, v Česku vládne kabinet, u kterého se pravidelně střídají manické a depresivní stavy. Minulý týden proběhla ta manická fáze, kdy poslanci přehlasovali přes prezidentská veta důchodovou reformu a daňový balíček a ještě stačili schválit v jednom dni církevní restituce. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak jsou to, jsou to problematické věci, protože když se podíváme třeba na ty církevní restituce, tak já je čtu tak, že, že naši politici buďto soudí, že občanům prospěje bohatá církev, protože za ně bude dělat to, co oni odnaučili stát, to znamená, věřit v to, že církev se zastane chudých, slabých, nemocných, handicapovaných, že bude pomáhat všude tam, kde, kde stát začínal na sociálních výdajích šetřit, protože, protože na to nemá peníze ani lidi, tak to je jedna možnost. A druhá, že veškerý ten majetek, který církev dostala, skončí u různých developerů, kteří nakoupí půdu levně, pak ji draze rozprodají a podnikatelů různého druhu. Toho se bojí hodně, hodně lidí duchovně orientovaných. Miloš Rejchrt říká, že na církve se, se vrhnou supi, kteří prostě ten majetek, který získala, začnou, začnou rozkrádat, o něj bojovat a možná mnoho lidí, kteří prosazují takové to normy, tak sami jsou vlastně nějakým způsobem do toho zapojeni a budeme sledovat, zda nejsou v konfliktu zájmu, zda, zda na to, co odhlasovali, nechtějí vzápětí sami nějak vydělat. Ale rozhodně ten moment nápravy, křivd a zavedení spravedlnosti, ten jen, ten je až někde, někde v pozadí. A jestli my doopravdy potřebujeme k tomu, aby společnost lépe fungovala, bohatou církev a jestli ta se ukáže jako moudřejší hospodář, který prostě s těmi penězi lépe naloží, to je, to je věc, kterou teprve uvidíme v budoucnu. Já tomu, popravdě řečeno, moc nevěřím. A také nevěřím tomu, takové té zvláštní víře, že, že bohatství je projevem boží přízně. Já si, já si doopravdy myslím, že budoucnost se ukáže, že ty církevní restituce vylloboval ďábel.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale kdybychom se na to podívali prakticky, tak alespoň se třeba odblokují některé ty majetky, se kterými obce nemohly dlouhodobě nakládat a byl to takový chronický problém.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
O tom se stále říká, ale to se dalo udělat jiným způsobem, dalo se to udělat dávno. To znamená, nevěřím, že, že prostě tato samozřejmě velice potřebná a důležitá věc, do budoucna bude tím kladným, s čím se bude na církevní restituce spoléhat. No, ale podobný případ je, dejme tomu, ta důchodová reforma, kde vidíme, že vlastně prosadili 101 hlasem, ale už vlastně i předtím vládní koalice většinu těch zákonů prosadila, ta důchodová reforma už teď vázla jenom na prováděcích zákonech, ale prosadili něco, o čem, o čem opozice říká, že v první minutě poté, co se dostane k moci, celý ten druhý důchodový pilíř zruší s odůvodněním, že prostě to není věc, kterou by stát byl do budoucna schopen občanům garantovat, že prostě o ty peníze nepřijdou, že je ty banky neokradou. A jediné, o čem přemýšlejí, je, jak zrušit prostě to, co právě vládní koalice protlačila, takovým způsobem, aby na to nikdo nedoplatil. To znamená opozice teď vlastně už přemýšlí o tom, jak, jak spoření, pro které se mnoho lidí v dobré víře, že se tím stará o svůj důchod, bude uzavírat, jak jemu vzápětí zruší, neboť zkušenost z jiných zemí jsou, jsou často negativní a tak dál. Tak já má takovéto politice potom občan věřit, když vidí, že věc, která je naprosto zásadní, která prostě překračuje to jedno volební období 4 let, se přijme bez toho, aby o ní zavládnul nějaký širší konsensus. Znovu připomínám, že to je i důvod, proč se celá ta důchodová reforma nezamlouvá Václavu Klausovi, prezidentovi, protože vidí a cítí, že ta společnost už je naštvaná a rozdělovat ji dál takovým to způsoby, že někdo nahraje prostě dobrý kšeft bankéřům, finančníkům, bankám, tak to, to je krátkozraké. To prostě, to prostě už takhle nefunguje. Ty banky si stejně nějakým způsobem vydělají, že jim politici se podbízejí prostě dalším takovým to kšeftem, to je, to je naprosto zbytečné. O banky se doopravdy nemusíme bát.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a co ta třetí položka, ten takzvaný daňový balíček?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak tam je, tam je nepříjemné to, že ekonomové předpokládají, že to k žádným nějakým úsporám nepovede, že zadlužování státu se tím nesníží. Naopak zablokuje se ekonomika. Každé zvyšování daní je, je k něčemu špatné. Dnes jsem slyšel takového ekonoma, který ráno na Radiožurnálu říkal zajímavou věc ohledně daní, teda daní z benzinu, DPH, a nafty, a říkal, že, že je to takové smutné, ale když ministerstvo financí říká, že kdyby se snížila daň, tak by automaticky si zvedli prodejci marže. On říká - my to neumíme empiricky dokázat, protože my se snižováním daní nemáme vůbec žádné zkušenosti. To jsem se musel v autě zasmát, protože to je, to je doopravdy zvláštní. My všichni umějí ti politici odůvodnit důvod, proč prostě oškubávají občany tím, že kdyby to neudělali oni, tak to udělá někdo jiný, ale kde berou tu jistotu? Já si myslím, že nikdo občany tak neoškube, jako právě ti politici, kteří, kteří to dělají kvůli našemu dobru.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Za údajnou korupci v kauze pořízení stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu už asi nikdo neobviněn nebude, chybí prý důkaz, který by celou kauzu zvrátil. V rozhovoru pro iDnes.cz to řekla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak ono samozřejmě je potřeba stále věřit tomu, že žijeme v právním státě a pokud nejsou důkazy, tak je těžké někoho soudit, ale hezké je, že se ta kauza vůbec teda otevřela, že se o tom mluvilo, že, že víme prostě, kde žijeme a jak, jak ty věci chodí a jak se, jak se o věcech rozhoduje. To, že prostě se potloukají mezi poslanci lobbisté, kteří jim slibují různé věci za to, že něco udělají, odhlasují, anebo tak, to je, to je praxe strašně stará, strašně rozšířená a s každou takovouto kauzou alespoň si ti poslanci uvědomují, že, že třeba jim to nemusí projít, že se na to může přijít, že příště se ten důkaz najde. Budou buďto ostražitější, anebo budou prostě méně škodit. Ale, ale že se o tom mluvilo, že se to rozebralo, to samo o sobě má určitě nějaký psychologický a výchovný účinek. Samozřejmě lepší by bylo, kdyby někdo byl dopaden, ale když to nejde, tak snad příště.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už se zdálo být jasné, že o prezidentské křeslo se u nás bude ucházet 11 kandidátů, teď se objevila v tisku zatím nepotvrzená zpráva, že podle ministerstva vnitra snad až polovina podpisů odevzdaných kandidáty je prý neplatná. Co by to mohlo znamenat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, dneska jsou ve výhodě kandidáti nominovaní stranami, protože ti, kteří nepotřebují ty podpisy, tak o nich už víme, že z nich se teda určitě bude vybírat, ale ve chvíli, když se podpisy přepočítají a ukáže se, kteří z těch, kteří jsou nominováni jaksi zdola, od občanů, do toho hlasování projdou, tak jejich šance okamžitě budou vyšší, protože tyto volby prezidentské s velkou pravděpodobností budou, budou opět se odehrávat v takovém tom protestním duchu proti zavedeným politickým stranám, proti takovému tomu establishmentu, který se tady vytvořil a který drží spolu a každý kandidát, který bude mít důvěru, důvěru občanů, bude ve výhodě. Jiná věc je, že většina těch kandidátů má za sebou politickou minulost a to není pro ně žádná výhra. To je pro ně pro všechny handicap, protože vlastně rozhodovat se bude o tom, na koho se toho v médiích méně špatného napíše. Každý z nich má máslo na hlavě, všichni mají kostlivce ve skříních, každej něco způsobil a teď půjde o to, koho si média vyberou a očerní ho a komu, komu, nad kým se smilují a budou o něm méně psát. Ten, o kom se bude nejméně psát, bude mít největší šanci, že, že nakonec získá hlasy voličů. Ale teď v této fázi doopravdy docela je důležité, aby po přepočítání těch podpisů, se, se z těch kandidátů, mimochodem, tam je několik slušných lidí, kteří by byli důstojnými prezidenty. Já si myslím, že jsou ta minimálně, minimálně Táňa Fischerová, Zuzana Roithová, kdybych já, já měl někomu radit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když tak přidej ještě jednoho, aby to nevypadalo, že někoho prosazuješ, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nějakého muže bych měl ještě, aby to bylo korektní a teď si momentálně ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak příště.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... právě těžko vzpomenu, ale slibuju nějakého příště ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám tady jedno technické hlášení, píše nám kdosi podepsán jako Danas, nevím, omlouvám se, nevím, jak to vyslovit. Na rozhlasových vlnách vaše vysílání před 5 minutami vypadlo, funguje tam rušička hackerů, vlády, či ODS, tak doufám, že to je a za to se omlouvám samozřejmě, technická porucha. Pokud jste nás neslyšeli, tak se můžete vrátit k rozhovoru na internetových stránkách Českého rozhlasu 2. Ale samozřejmě ještě jednou se za tu technickou, za to technické nedopatření omlouváme.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
A jak víš, že to je technické nedopatření?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevím, já si to myslím.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Třeba je to nějaká cenzura.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Věřím, že ta technika je nedostupná, tak daleko, že by se daly rušit ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Že to ještě nejde, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... rozhlasové vlny.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já si taky myslím, že to ještě tak daleko nejsme, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ivane, to zdánlivě těsné vítězství dosavadního amerického prezidenta Baracka Obamy se nakonec ukázalo být přesvědčivým náskokem před republikánským rivalem Mittem Romneym. Co všechno se dá vyčíst těch výsledků prezidentských voleb ve Spojených státech?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já bych především rád upozornil na to, že den dva před, předtím hlasováním se Bob Dylan, můj oblíbený folkový zpěvák, vyjádřil na koncertě ve stejném městě, kde právě měl Obama svůj poslední projev - nevěřte médiím, Obama nevyhraje těsně, vyhraje drtivě. A to se mi moc líbí, tento stárnoucí folker to věděl lépe než analytici a ve všech těch bojových státech, kde prostě nebyl jasný výsledek příliš předem, vyhrál, vyhrál Obama. Dokonce vyhrál i na Floridě. Čeho je to, čeho je to důsledkem, anebo ... to je těžko říct. Možná nakonec americký volič, který se rozhodoval mezi dvěma iluzemi, z nichž jedna iluze byla, že, že se dočká splnění amerického snu, který sliboval Romney, a druhá iluze byla, že se dočká sociálně spravedlivější Ameriky, což je iluze spojovaná s Obamou, tak, tak dal přednost té druhé iluzi. Ale jinak asi zvítězil lepší šoumen, protože americké volby dnes jsou, jsou, jsou volbami, ve kterých, ve kterých rozhoduje spíše, spíše šarm, pohotovost, vtipnost než, než nějaké programové priority. Všechny analýzy, které porovnávaly programy demokratů a republikánů, tak nacházely spíš podobné body než, než rozdílné. A také je potřeba si připomenout, že komentátoři dost zdůrazňovali, že oba ti kandidáti jsou dostatečně prověřeni systémem, to znamená, žádnej z nich se nemůže nijak vymknout z toho, z toho opravdu americké politiky tak, jak, tak jak existuje. Jinými slovy, pokud jde o Obamu, lidé, lidé jsou poněkud zklamáni, očekávali od něj víc. Zase pokud jde o Romneyho, tak tam zas ty obavy z něj byly podle mě přehnané. To nejhorší, co jsme zažili, byl Bush a to už se nemůže opakovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, nikdy neříkej nikdy. Pojďme zase zpátky k nám ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Asi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Asi se to nemůže, nemělo by se to opakovat. Celkem v tichosti jsme si připomněli už 20 let od tragické smrti symbolů Pražského jara Alexandra Dubčeka, kterému se stal osudný 88. kilometr dálnice D1. Nezapomínáme příliš rychle? Vracím se k tomu, že se příliš tedy ta osobnost v té souvislosti nepřipomínala.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já jsem o tom také přemýšlel. K Dubčekovi se doopravdy kromě historiků nikdo nevrací. Já mám pocit, že to je proto za prvé, že je symbolem nenaplněných vizí, to znamená, není o co tu vzpomínku opřít. A pak je druhá věc, že, že Dubček jako politik a tak jsem ho i osobně teda měl možnost poznat, byl nesmírně opatrný. On se nikdy ostře nevyhranil, nikdy neriskoval, tím pádem ani nic zásadního, o čem by šlo diskutovat, nesepsal, nevymyslel. On měl pověst pronásledovaného reformátora a byl, byl symbolem pokusu dát socialismu lidskou tvář. Já mám pocit, že toto je vlastně na něm asi nejcennější, protože my jsme se dostali do situace, kdy přemýšlíme o tom, jestli lze reformovat kapitalismus, jestli lze dát kapitalismu lidskou tvář. Je to vlastně úplně stejné dilema. Jedni říkají - nejde to, protože ta chyba je založena v systému samém, ten je nereformovatelný, protože od svého počátku prostě je ta vada zabudovaná v něm. Jiní říkají - určitě to jde, systém je dobrý, lidé jsou špatní, kdyby se trochu polepšili, tak by to fungovalo, respektive toto není doopravdický socialismus, toto není doopravdický kapitalismus, je, je poškozený různými jinými vlivy. No a z celé této teda debaty pro mě vyplývá, že my bychom se do budoucna neměli příliš orientovat přímo na tu jednu ideologii. Dubček, když se ho jednou zeptali, jestli stojí napravo nebo nalevo, já jsem ho to slyšel říct z tribuny, stál jsem kousek od něj a on říká - nestojím ani napravo, ani nalevo, stojím ve středu s lidmi. To bylo tak chytré, ale přitom současně i možná nějakým způsobem prorocké, protože lidé doopravdy vesměs stojí někde uprostřed a ty dějiny zleva, zprava prostě ji kazí život a je potřeba se postavit někam doprostřed.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prý vítr mohl za tragickou nehodu při rallye kolem Uherského Brodu. Vyhasly tam 4 životy, všude o tom slyšíme, čteme. Smrt by asi neměla mít přívlastky, ale tahle byla opravdu nesmyslná. Proč se vůbec takové podniky konají? Proč se auta nesmyslně řítí mezi obydlími? Nebo to vidíš jinak?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Všichni uvažují o tom, co by se dalo udělat s bezpečností rallye, ale rallye nemůže být bezpečná. Ona vždy byla nebezpečná. A kdyby se omezovali závodníci, ono se to někde i dělá, pokud jde o tu jejich ochotu podstoupit maximální riziko, tak z toho, z toho vzejde jenom trapas. Prostě nelze povinně závodit pomalu. Tak já mám pocit, že jediné, co má smysl, je udělat to, co říká starosta obce Lopeník, ten říká - v téhle obci už se rallye nikdy nepojede, už to nikdy nedovolím. Jenomže to se on poučil z vlastní chyby, jo. Je potřeba, aby se lidi poučili z cizích chyb a aby každý starosta v každé obci řekl - v této obci se bude jezdit 50 kilometrů v hodině a ne 150. Kdo pojede rychleji, tak mu vezmeme řidičský průkaz, anebo já nevím. Ať se rallye jezdí, ale v uzavřených lokalitách někde daleko mimo lidi, prostě v lesích, kde prostě samozřejmě tam můžou na to doplatit zvířata, ale, ale ať se nejezdí mezi lidma. To je prostě nebezpečné. To, to vždy může takto skončit a na člověka, který povolí, aby se řítila auta obrovskou rychlostí uprostřed obce mezi lidma, je potřeba pohlížet jako na neodpovědného místního politika, který tak činí proto, že zábava musí být i kdyby, i kdyby prostě někoho tam zmasakrovali, že to je sice nepříjemné, ale, ale důležité je, aby si tam někdo zazávodil. No, to přece nejde, to, těch případů už je moc a teď nadešel čas, aby už se žádná další rallye mezi lidskými obydlími nejela. To je z toho můj pocit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl komentátor Deníku Ivan Hoffman. Tak, Ivane, 19. listopadu na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Těším se, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí profesor Tomáš Halík. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadů, díky, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čas letí, události prvního listopadového víkendu se zdají být hlubokou minulostí, ale rekapitulujeme tentokrát události posledních dvou týdnů. Kdybychom se ještě vrátili ke kongresu ODS, který vlastně odstartoval nebo možná jaksi přesměroval další děje na politické scéně, byl pro tebe jeho výsledek překvapivý?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já myslím, že to byl důležitý kongres, čekalo se na jeho výsledek, protože bez něj politici neměli rozdané noty, nevěděli, jak dál. Činnosti ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A čekal jsi takové rozdání not?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Asi, asi se to čekat hodně dalo. Například úspěch Jiřího Pospíšila byl jasný, protože každá politická strana hlavně, když je v potížích, potřebuje nějaké pozitivní hrdiny a odezírá veřejnosti ze rtů, co by tak asi chtěla. A ve chvíli, když některý politik se stane populárním, tak je těžké se tvářit, že to, že to ta strana nevidí. Ale jinak stejně logické asi bylo, že místopředsedové, kteří byli nejvíce pronásledováni podezřením z nějakých nepatřičností politických jako byl Saša Vondra a bývalý ministr životního prostředí Drobil, že už neobhájili své funkce, to se také dalo čekat. Ti byli doopravdy neoblíbení a ta strana si je nemůže dovolit. Zvláštní bylo jedině to, že se v čele udržel Petr Nečas při veškeré teda kritice a jeho neúspěších, ale i to se koneckonců dalo pochopit, protože přepřahat do kopce, to, to dělají jenom blázni.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak my k těm třem poslancům ODS, kteří se po kongresu před týdnem vzdali mandátu, nesedí to označení rebel, ale budiž, to možná byl překvapivý zvrat, ne, po kongresu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Určitě ano. Jestli to bylo výsledkem nějakých kuloárních dohod, těžko říct, pravděpodobně něco předjednáno bylo. Pokaždé ta strana hledá z těch potíží nějaké východisko. Musíme si uvědomit, že podle některých informací ten kongres se sešel za situace, kdy Občanská demokratická strana za posledních 8 měsíců přišla o třetinu členské základny. To je naprostá katastrofa. My se díváme na stranu, která ještě vypadá, že existuje, ale ona, ona se nám rozpadá před očima, mizí. Je velmi těžké si představit, že když strana ztrácí členy, že si podrží sympatizanty, protože vlastně členové, to je to její nejpevnější voličské jádro a když jich v krátkém období odejde nějakých 8 tisíc, takové jsou teda informace ze zákulisí, tak to je prostě konec. Tam už potom do budoucna té straně nehrozí, že by nějak si získala sympatie občanů a její šance se vlastně scvrknou pouze na to, že občané buďto budou mít špatnou paměť, anebo je postihne obrovský strach z neznáma a proto udělají to, co v minulosti a opět přijdou k volbám a dají jim hlas. Ale to moc pravděpodobné není, navíc, když hovoříme o těch, o těch náhradnících, kteří přišli do sněmovny, tak ve chvíli, když za, za pana Šnajdra přijde pan Pekárek, tak to tu stranu úplně ničí. Tím, tím se vlastně ta její agónie nadále prodlužuje. To znamená, není to doopravdy žádné vítězství.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je možná dobré připomenout, že Roman Pekárek je z Kolína, dnes už je to tedy bývalý člen ODS, přesněji pozastavil členství. Je odsouzený za korupci, i když zatím nepravomocně a kvůli této kauze ho Petr Nečas nechal vyškrtnout z kandidátky do komunálních voleb už v roce 2010. Ale potom, tedy vlastně předtím ve volbách do parlamentu se díky preferenčním hlasům, to je taky zajímavé, dostal z 10. na 3. místo. No a teď jako náhradník tedy do Poslanecké sněmovny. To jenom ten příběh, který předcházel tomu všemu. A teď připomenu, že přes naléhání snad všech kolem se mandátu odmítá vzdát. Otázka zní, jak to vidí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak pokud si od toho, že si podrží mandát, slibuje nějaké výhody v tom probíhajícím trestním řízení, tak je to naprostý pragmatik. ODS je pragmatickou stranou a je to úplně, řekl bych standardní chování pro politika této strany. Jiná věc je, že prostě doopravdy té straně škodí. Jiná věc je potom, jestli mu na tom záleží, anebo ne. Já si myslím, že mu je to úplně jedno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pavel Nesnídal z Náchoda se ptá, co Ivan Hoffman říká hlasovacímu buldozeru v Poslanecké sněmovně, to cituji, kdy většinu 101 hlasů zajišťují koalici nepravomocně odsouzení poslanci Pekárek a Škárka. A ještě píše, že to vyzývání Pekárka k tomu, aby se vzdal mandátu, které přišlo až po hlasování, označuje tedy za farizejství. Zároveň se ptá na tvůj názor.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak těch, kteří zajistili, že prošly mnohé důležité, ale současně teda musíme říci i kontroverzní zákony, těch bylo 101. My se pokaždé soustřeďujeme na to, že někteří jsou takový jako, kteří je zachránili a jeho hlas rozhodl. Není to tak. Rozhodly všechny ty hlasy. A já si myslím, že kdyby tito dva chyběli, tak se najdou jiní dva a ten důvod je strašně jednoduchý. V té Poslanecké sněmovně sedí lidé, kteří prostě si vzali hypotéky a musí se splácet a mají tam velmi příjemný plat, dobrý příjem. To poslední, co můžou chtít, jsou nějaké předčasné volby, po kterých s velkou pravděpodobností kdokoli z těch, které si veřejnost zapamatovala v politice, tak u je vyškrtne, nezakroužkuje, nezvolí. Jinými slovy, udělají všechno pro to, aby tam zůstali a jestli to je těchto přesně 101, anebo jiných 101, to je, to je úplně jedno. Podstatný je ten princip, že se vlastně budou držet těch místo do poslední chvíle a žádné předčasné volby nebudou. O tom jsem přesvědčen už odjakživa. Prostě těch krizí bylo 20 a ani v jednom případě jsem si nemyslel, že to je krize, která by mohla připravit poslance o jejich velice pěkné zaměstnání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem čtvrteční rozhovor Martina Veselovského s Romanem Pekárkem ve Dvaceti minutách Radiožurnálu zřejmě vstoupí do dějin žurnalistiky a možná také cimrmanologie. Koluje na internetu a lidé se jím docela baví. Už se tedy můžeme zase začít politikou bavit? Co myslíš.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to takový smutný způsob humoru, ale asi užitečný, protože vlastně on reflektuje ten stav. Úplně nejhorší je, když propadneme nějaké beznaději a budeme si myslet, že tak, jak to je, tak to musí být a zůstat a nemůže to být jinak. To samozřejmě není pravda. Ty poměry je potřeba, aby se změnily, ale podstatné je, že stále více lidí a stále silněji to slyším, si uvědomují, že ty poměry nemůže někdo změnit v našem zastoupení, že to budeme muset nakonec být my, kdo se postaráme o nějaké, o nějaké změny, o nějaké jiné poměry, protože, protože to prostě nikdo neudělá za nás.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná v té souvislosti se Ladislav Harvánek táže, jestli by se nemělo prosadit zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Argumentuje tím, že by tolik hlasů zřejmě nepropadlo a že by voliči nebyli nuceni hledat náhradní řešení?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To jsou způsoby, jak vylepšit ten systém. Já mám pocit, že určitá každá debata v tomto směru je užitečná, nicméně stejně si nakonec myslím, že to, co nás čeká a co je návratem k nějaké normální, k nějakému normálnímu uspořádání lidské společnosti je, je vlastně nějaká zásadní decentralizace, že my potřebujeme, aby znovu se život organizoval zdola, aby, aby nejprve se lidé domluvili v obci a chtějí, aby poměry vypadaly, pak na okrese a tak dál. Vlastně to, co se dnes řeší všechno shora a k čemu vlastně hodně přispěla ekonomická a politická globalizace, tak to je, to je trend, který se ukázal jako chybný a tudy cesta nevede, to znamená deglobalizace. To by byl, jo, asi takový výraz toho, co nás čeká, co bychom měli docílit. To znamená, posílit znovu regionální charakter politiky, to znamená, znovu se vrátit tam, kde, kde jsou lidé, a kteří jsou vlastně zdrojem moci, a který znovu začnou samosprávně o sobě rozhodovat. Já, já takových nápadů už jsem slyšel víc. Občas mně někdo pošle nějakou svoji představu, jak by to mělo vypadat a soudím, že v tomhle názoru teda si nejsem sám. Jde o to, že dříve nebo později to bude muset někdo, ne tak, jak my to tady v 5 minutách jenom, jenom zmíníme a doopravdy promyslet, vypracovat a nabídnout v nějaké širší diskusi. No a pak je potřeba s těmi politiky zamést a zbavit se jich.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak píše v komentáři Respektu Erik Tabery, v Česku vládne kabinet, u kterého se pravidelně střídají manické a depresivní stavy. Minulý týden proběhla ta manická fáze, kdy poslanci přehlasovali přes prezidentská veta důchodovou reformu a daňový balíček a ještě stačili schválit v jednom dni církevní restituce. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No tak jsou to, jsou to problematické věci, protože když se podíváme třeba na ty církevní restituce, tak já je čtu tak, že, že naši politici buďto soudí, že občanům prospěje bohatá církev, protože za ně bude dělat to, co oni odnaučili stát, to znamená, věřit v to, že církev se zastane chudých, slabých, nemocných, handicapovaných, že bude pomáhat všude tam, kde, kde stát začínal na sociálních výdajích šetřit, protože, protože na to nemá peníze ani lidi, tak to je jedna možnost. A druhá, že veškerý ten majetek, který církev dostala, skončí u různých developerů, kteří nakoupí půdu levně, pak ji draze rozprodají a podnikatelů různého druhu. Toho se bojí hodně, hodně lidí duchovně orientovaných. Miloš Rejchrt říká, že na církve se, se vrhnou supi, kteří prostě ten majetek, který získala, začnou, začnou rozkrádat, o něj bojovat a možná mnoho lidí, kteří prosazují takové to normy, tak sami jsou vlastně nějakým způsobem do toho zapojeni a budeme sledovat, zda nejsou v konfliktu zájmu, zda, zda na to, co odhlasovali, nechtějí vzápětí sami nějak vydělat. Ale rozhodně ten moment nápravy, křivd a zavedení spravedlnosti, ten jen, ten je až někde, někde v pozadí. A jestli my doopravdy potřebujeme k tomu, aby společnost lépe fungovala, bohatou církev a jestli ta se ukáže jako moudřejší hospodář, který prostě s těmi penězi lépe naloží, to je, to je věc, kterou teprve uvidíme v budoucnu. Já tomu, popravdě řečeno, moc nevěřím. A také nevěřím tomu, takové té zvláštní víře, že, že bohatství je projevem boží přízně. Já si, já si doopravdy myslím, že budoucnost se ukáže, že ty církevní restituce vylloboval ďábel.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale kdybychom se na to podívali prakticky, tak alespoň se třeba odblokují některé ty majetky, se kterými obce nemohly dlouhodobě nakládat a byl to takový chronický problém.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
O tom se stále říká, ale to se dalo udělat jiným způsobem, dalo se to udělat dávno. To znamená, nevěřím, že, že prostě tato samozřejmě velice potřebná a důležitá věc, do budoucna bude tím kladným, s čím se bude na církevní restituce spoléhat. No, ale podobný případ je, dejme tomu, ta důchodová reforma, kde vidíme, že vlastně prosadili 101 hlasem, ale už vlastně i předtím vládní koalice většinu těch zákonů prosadila, ta důchodová reforma už teď vázla jenom na prováděcích zákonech, ale prosadili něco, o čem, o čem opozice říká, že v první minutě poté, co se dostane k moci, celý ten druhý důchodový pilíř zruší s odůvodněním, že prostě to není věc, kterou by stát byl do budoucna schopen občanům garantovat, že prostě o ty peníze nepřijdou, že je ty banky neokradou. A jediné, o čem přemýšlejí, je, jak zrušit prostě to, co právě vládní koalice protlačila, takovým způsobem, aby na to nikdo nedoplatil. To znamená opozice teď vlastně už přemýšlí o tom, jak, jak spoření, pro které se mnoho lidí v dobré víře, že se tím stará o svůj důchod, bude uzavírat, jak jemu vzápětí zruší, neboť zkušenost z jiných zemí jsou, jsou často negativní a tak dál. Tak já má takovéto politice potom občan věřit, když vidí, že věc, která je naprosto zásadní, která prostě překračuje to jedno volební období 4 let, se přijme bez toho, aby o ní zavládnul nějaký širší konsensus. Znovu připomínám, že to je i důvod, proč se celá ta důchodová reforma nezamlouvá Václavu Klausovi, prezidentovi, protože vidí a cítí, že ta společnost už je naštvaná a rozdělovat ji dál takovým to způsoby, že někdo nahraje prostě dobrý kšeft bankéřům, finančníkům, bankám, tak to, to je krátkozraké. To prostě, to prostě už takhle nefunguje. Ty banky si stejně nějakým způsobem vydělají, že jim politici se podbízejí prostě dalším takovým to kšeftem, to je, to je naprosto zbytečné. O banky se doopravdy nemusíme bát.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a co ta třetí položka, ten takzvaný daňový balíček?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak tam je, tam je nepříjemné to, že ekonomové předpokládají, že to k žádným nějakým úsporám nepovede, že zadlužování státu se tím nesníží. Naopak zablokuje se ekonomika. Každé zvyšování daní je, je k něčemu špatné. Dnes jsem slyšel takového ekonoma, který ráno na Radiožurnálu říkal zajímavou věc ohledně daní, teda daní z benzinu, DPH, a nafty, a říkal, že, že je to takové smutné, ale když ministerstvo financí říká, že kdyby se snížila daň, tak by automaticky si zvedli prodejci marže. On říká - my to neumíme empiricky dokázat, protože my se snižováním daní nemáme vůbec žádné zkušenosti. To jsem se musel v autě zasmát, protože to je, to je doopravdy zvláštní. My všichni umějí ti politici odůvodnit důvod, proč prostě oškubávají občany tím, že kdyby to neudělali oni, tak to udělá někdo jiný, ale kde berou tu jistotu? Já si myslím, že nikdo občany tak neoškube, jako právě ti politici, kteří, kteří to dělají kvůli našemu dobru.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Za údajnou korupci v kauze pořízení stíhaček JAS-39 Gripen pro českou armádu už asi nikdo neobviněn nebude, chybí prý důkaz, který by celou kauzu zvrátil. V rozhovoru pro iDnes.cz to řekla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak ono samozřejmě je potřeba stále věřit tomu, že žijeme v právním státě a pokud nejsou důkazy, tak je těžké někoho soudit, ale hezké je, že se ta kauza vůbec teda otevřela, že se o tom mluvilo, že, že víme prostě, kde žijeme a jak, jak ty věci chodí a jak se, jak se o věcech rozhoduje. To, že prostě se potloukají mezi poslanci lobbisté, kteří jim slibují různé věci za to, že něco udělají, odhlasují, anebo tak, to je, to je praxe strašně stará, strašně rozšířená a s každou takovouto kauzou alespoň si ti poslanci uvědomují, že, že třeba jim to nemusí projít, že se na to může přijít, že příště se ten důkaz najde. Budou buďto ostražitější, anebo budou prostě méně škodit. Ale, ale že se o tom mluvilo, že se to rozebralo, to samo o sobě má určitě nějaký psychologický a výchovný účinek. Samozřejmě lepší by bylo, kdyby někdo byl dopaden, ale když to nejde, tak snad příště.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už se zdálo být jasné, že o prezidentské křeslo se u nás bude ucházet 11 kandidátů, teď se objevila v tisku zatím nepotvrzená zpráva, že podle ministerstva vnitra snad až polovina podpisů odevzdaných kandidáty je prý neplatná. Co by to mohlo znamenat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, dneska jsou ve výhodě kandidáti nominovaní stranami, protože ti, kteří nepotřebují ty podpisy, tak o nich už víme, že z nich se teda určitě bude vybírat, ale ve chvíli, když se podpisy přepočítají a ukáže se, kteří z těch, kteří jsou nominováni jaksi zdola, od občanů, do toho hlasování projdou, tak jejich šance okamžitě budou vyšší, protože tyto volby prezidentské s velkou pravděpodobností budou, budou opět se odehrávat v takovém tom protestním duchu proti zavedeným politickým stranám, proti takovému tomu establishmentu, který se tady vytvořil a který drží spolu a každý kandidát, který bude mít důvěru, důvěru občanů, bude ve výhodě. Jiná věc je, že většina těch kandidátů má za sebou politickou minulost a to není pro ně žádná výhra. To je pro ně pro všechny handicap, protože vlastně rozhodovat se bude o tom, na koho se toho v médiích méně špatného napíše. Každý z nich má máslo na hlavě, všichni mají kostlivce ve skříních, každej něco způsobil a teď půjde o to, koho si média vyberou a očerní ho a komu, komu, nad kým se smilují a budou o něm méně psát. Ten, o kom se bude nejméně psát, bude mít největší šanci, že, že nakonec získá hlasy voličů. Ale teď v této fázi doopravdy docela je důležité, aby po přepočítání těch podpisů, se, se z těch kandidátů, mimochodem, tam je několik slušných lidí, kteří by byli důstojnými prezidenty. Já si myslím, že jsou ta minimálně, minimálně Táňa Fischerová, Zuzana Roithová, kdybych já, já měl někomu radit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když tak přidej ještě jednoho, aby to nevypadalo, že někoho prosazuješ, Ivane.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nějakého muže bych měl ještě, aby to bylo korektní a teď si momentálně ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak příště.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
... právě těžko vzpomenu, ale slibuju nějakého příště ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám tady jedno technické hlášení, píše nám kdosi podepsán jako Danas, nevím, omlouvám se, nevím, jak to vyslovit. Na rozhlasových vlnách vaše vysílání před 5 minutami vypadlo, funguje tam rušička hackerů, vlády, či ODS, tak doufám, že to je a za to se omlouvám samozřejmě, technická porucha. Pokud jste nás neslyšeli, tak se můžete vrátit k rozhovoru na internetových stránkách Českého rozhlasu 2. Ale samozřejmě ještě jednou se za tu technickou, za to technické nedopatření omlouváme.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
A jak víš, že to je technické nedopatření?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevím, já si to myslím.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Třeba je to nějaká cenzura.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Věřím, že ta technika je nedostupná, tak daleko, že by se daly rušit ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Že to ještě nejde, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... rozhlasové vlny.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já si taky myslím, že to ještě tak daleko nejsme, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ivane, to zdánlivě těsné vítězství dosavadního amerického prezidenta Baracka Obamy se nakonec ukázalo být přesvědčivým náskokem před republikánským rivalem Mittem Romneym. Co všechno se dá vyčíst těch výsledků prezidentských voleb ve Spojených státech?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já bych především rád upozornil na to, že den dva před, předtím hlasováním se Bob Dylan, můj oblíbený folkový zpěvák, vyjádřil na koncertě ve stejném městě, kde právě měl Obama svůj poslední projev - nevěřte médiím, Obama nevyhraje těsně, vyhraje drtivě. A to se mi moc líbí, tento stárnoucí folker to věděl lépe než analytici a ve všech těch bojových státech, kde prostě nebyl jasný výsledek příliš předem, vyhrál, vyhrál Obama. Dokonce vyhrál i na Floridě. Čeho je to, čeho je to důsledkem, anebo ... to je těžko říct. Možná nakonec americký volič, který se rozhodoval mezi dvěma iluzemi, z nichž jedna iluze byla, že, že se dočká splnění amerického snu, který sliboval Romney, a druhá iluze byla, že se dočká sociálně spravedlivější Ameriky, což je iluze spojovaná s Obamou, tak, tak dal přednost té druhé iluzi. Ale jinak asi zvítězil lepší šoumen, protože americké volby dnes jsou, jsou, jsou volbami, ve kterých, ve kterých rozhoduje spíše, spíše šarm, pohotovost, vtipnost než, než nějaké programové priority. Všechny analýzy, které porovnávaly programy demokratů a republikánů, tak nacházely spíš podobné body než, než rozdílné. A také je potřeba si připomenout, že komentátoři dost zdůrazňovali, že oba ti kandidáti jsou dostatečně prověřeni systémem, to znamená, žádnej z nich se nemůže nijak vymknout z toho, z toho opravdu americké politiky tak, jak, tak jak existuje. Jinými slovy, pokud jde o Obamu, lidé, lidé jsou poněkud zklamáni, očekávali od něj víc. Zase pokud jde o Romneyho, tak tam zas ty obavy z něj byly podle mě přehnané. To nejhorší, co jsme zažili, byl Bush a to už se nemůže opakovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, nikdy neříkej nikdy. Pojďme zase zpátky k nám ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Asi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Asi se to nemůže, nemělo by se to opakovat. Celkem v tichosti jsme si připomněli už 20 let od tragické smrti symbolů Pražského jara Alexandra Dubčeka, kterému se stal osudný 88. kilometr dálnice D1. Nezapomínáme příliš rychle? Vracím se k tomu, že se příliš tedy ta osobnost v té souvislosti nepřipomínala.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já jsem o tom také přemýšlel. K Dubčekovi se doopravdy kromě historiků nikdo nevrací. Já mám pocit, že to je proto za prvé, že je symbolem nenaplněných vizí, to znamená, není o co tu vzpomínku opřít. A pak je druhá věc, že, že Dubček jako politik a tak jsem ho i osobně teda měl možnost poznat, byl nesmírně opatrný. On se nikdy ostře nevyhranil, nikdy neriskoval, tím pádem ani nic zásadního, o čem by šlo diskutovat, nesepsal, nevymyslel. On měl pověst pronásledovaného reformátora a byl, byl symbolem pokusu dát socialismu lidskou tvář. Já mám pocit, že toto je vlastně na něm asi nejcennější, protože my jsme se dostali do situace, kdy přemýšlíme o tom, jestli lze reformovat kapitalismus, jestli lze dát kapitalismu lidskou tvář. Je to vlastně úplně stejné dilema. Jedni říkají - nejde to, protože ta chyba je založena v systému samém, ten je nereformovatelný, protože od svého počátku prostě je ta vada zabudovaná v něm. Jiní říkají - určitě to jde, systém je dobrý, lidé jsou špatní, kdyby se trochu polepšili, tak by to fungovalo, respektive toto není doopravdický socialismus, toto není doopravdický kapitalismus, je, je poškozený různými jinými vlivy. No a z celé této teda debaty pro mě vyplývá, že my bychom se do budoucna neměli příliš orientovat přímo na tu jednu ideologii. Dubček, když se ho jednou zeptali, jestli stojí napravo nebo nalevo, já jsem ho to slyšel říct z tribuny, stál jsem kousek od něj a on říká - nestojím ani napravo, ani nalevo, stojím ve středu s lidmi. To bylo tak chytré, ale přitom současně i možná nějakým způsobem prorocké, protože lidé doopravdy vesměs stojí někde uprostřed a ty dějiny zleva, zprava prostě ji kazí život a je potřeba se postavit někam doprostřed.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prý vítr mohl za tragickou nehodu při rallye kolem Uherského Brodu. Vyhasly tam 4 životy, všude o tom slyšíme, čteme. Smrt by asi neměla mít přívlastky, ale tahle byla opravdu nesmyslná. Proč se vůbec takové podniky konají? Proč se auta nesmyslně řítí mezi obydlími? Nebo to vidíš jinak?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Všichni uvažují o tom, co by se dalo udělat s bezpečností rallye, ale rallye nemůže být bezpečná. Ona vždy byla nebezpečná. A kdyby se omezovali závodníci, ono se to někde i dělá, pokud jde o tu jejich ochotu podstoupit maximální riziko, tak z toho, z toho vzejde jenom trapas. Prostě nelze povinně závodit pomalu. Tak já mám pocit, že jediné, co má smysl, je udělat to, co říká starosta obce Lopeník, ten říká - v téhle obci už se rallye nikdy nepojede, už to nikdy nedovolím. Jenomže to se on poučil z vlastní chyby, jo. Je potřeba, aby se lidi poučili z cizích chyb a aby každý starosta v každé obci řekl - v této obci se bude jezdit 50 kilometrů v hodině a ne 150. Kdo pojede rychleji, tak mu vezmeme řidičský průkaz, anebo já nevím. Ať se rallye jezdí, ale v uzavřených lokalitách někde daleko mimo lidi, prostě v lesích, kde prostě samozřejmě tam můžou na to doplatit zvířata, ale, ale ať se nejezdí mezi lidma. To je prostě nebezpečné. To, to vždy může takto skončit a na člověka, který povolí, aby se řítila auta obrovskou rychlostí uprostřed obce mezi lidma, je potřeba pohlížet jako na neodpovědného místního politika, který tak činí proto, že zábava musí být i kdyby, i kdyby prostě někoho tam zmasakrovali, že to je sice nepříjemné, ale, ale důležité je, aby si tam někdo zazávodil. No, to přece nejde, to, těch případů už je moc a teď nadešel čas, aby už se žádná další rallye mezi lidskými obydlími nejela. To je z toho můj pocit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl komentátor Deníku Ivan Hoffman. Tak, Ivane, 19. listopadu na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Těším se, hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí profesor Tomáš Halík. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadů, díky, na shledanou.

autor: iho
Spustit audio