Jak to vidí Ilona Švihlíková - 28. března

V Česku prý v několika posledních letech zdražily potraviny, a to v průměru více než v dalších zemích Evropské unie.
Němci jsou údajně chudší než Italové či Španělé! Jak tyto a další aktuální ekonomické otázky vidí renomovaná ekonomka Ilona Švihlíková?

Dotazy můžete posílat na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ostrovní Kypr byl pár dní od bankrotu a zdá se, že je zachráněn. A v Česku v několika posledních letech podražily potraviny více než v dalších zemích Evropské unie. Jak tyto a další aktuální ekonomické otázky vidí renomovaná ekonomka docentka Ilona Švihlíková? Tak to uslyšíme v dalších minutách vysílání Dvojky, protože paní docentka je v našem studiu. Vítám vás.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A dobrý den i vám, vážení posluchači, přeje Václav Žmolík a mám hned na úvod nabídku, povídejte si s námi. Své otázky můžete psát na e-mail jaktovidi@rozhlas.cz. Rád vaše otázky přetlumočím. Paní docentko, souhlasíte s tím, co v pondělí přinesla média, totiž, že Kypr, který jenom několik dní dělilo od bankrotu, je už zachráněn?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak minimálně byla stanovena nějaká základní stabilizační opatření. Ono jde o to, co myslíme tím slovem zachráněn. Řekněme, že ten bankovní sektor bude dost zásadním způsobem restrukturalizován, s tím samozřejmě i celá kyperská ekonomika, která byla postavena jako daňový ráj. Mimochodem to je skutečně zajímavé, nejdříve si pustit do hospodářské a měnové unie daňový ráj a pak se divit, že to způsobuje problémy, to je taky taková trošku zvláštní úvaha a ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Byli krátkozrací Kypřané.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... no, copak Kypřané, ono odpovědnost má nejenom ten, kdo toho klubu vstupuje, ale také ten, kdo přijímá. To jde jaksi z obou stran ta odpovědnost. No a teď je otázka, jakým způsobem tedy se bude dál ta ekonomika vyvíjet. Asi těžko lze čekat nějaký příliš pozitivní vývoj, protože ta základní páteř Kypru, ten finanční průmysl, padl a tím pádem Kypr si bude jako malý ostrov muset hledat nějakou jinou tvář, nějaký jiný ekonomický model, což asi nebude příliš snadný proces. Takže já se obávám, že před Kyprem nejsou nějak dobré časy a že jedním z těch důvodů právě bylo to, že nerozumě byl přijat, respektive se nahrnul do klubu té eurozóny. Jinak, co mě zaujalo, byla argumentace Kypřanů, vždycky je dobré dívat se na obě strany, jak to hodnotí, kdy tedy i přiznávají, že ano, byl to daňový ráj, že jaksi skutečně žili z těch nízkých sazeb korporátních a řekněme z uvolněné bankovní regulace a přiznávají, že jejich bankovní aktiva byla sedmkrát větší než HDP, což nejsou úplně běžná čísla, ale když se podíváme třeba na takové Lucembursko, o kterém se téměř vůbec nehovoří, tak tam ta bankovní aktiva jsou jednadvacetkrát větší než HDP. Což tedy mě, musím říct, docela znepokojuje, protože to rovněž není normální ekonomický model. Takže, když se na to podívám trošičku jakoby z větší distance, tak vidíme, že v rámci té eurozóny se nám ocitly země, které tam zaprvé vůbec nikdy neměly být a které trpí zásadními strukturálními slabostmi, jako třeba to nešťastný Řecko anebo jejichž obchodní model je, řekněme, postaven na nějakém druhu daňového ráje a laxní bankovní regulace. A když si představíte tu propojenost těch kapitálových toků v rámci té eurozóny, jak to nějakým způsobem se přelévají, tak to není nic, co by člověka mohlo nechávat úplně chladným.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Povězme, co čeká občany na Kypru. Podle Wall Street Generals čeká zemi nezaměstnanost, krachy podnikatelů, problémy s výběrem daní. Souhlasila byste s tím?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, beze sporu, beze sporu ve velmi hluboké podobě a právě to bude problém dlouhodobý, protože skutečně ten Kypr bude naprosto muset změnit svoji ekonomickou struktur a jako člověk, který snad trošku něco ví o národohospodářství můžu říct, že to je ten nejtěžší úkol de facto, který ta ekonomika má, protože můžete měnit mnoho věcí poměrně rychle. Třeba daňové sazby a podobně. Ale změnit strukturu hospodářství, to je většinou úkol na desetiletí a Kypr si pod tlakem mnoha okolností, koneckonců i z hlediska jaksi mezinárodních vztahů k Turecku a podobně, zvolil tedy model daňového ráje, který tedy nyní pod tlakem končí a před tím tedy stojí velice namáhavá cesta výběru, z čeho se bude taková malá ostrovní ekonomika vlastně živit.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ono těch cest asi mnoho není. Kypr vedle toho bankovního systému byl a je tedy hodně závislý na cestovním ruchu. No a povězme možná ospravedlňme malinko ten Kypr vzhledem k tomu, kolik tam žije zahraničních stále tedy cizinců a tak dále, tak asi ty větší banky a jejich větší aktiva měla i v tomto směru svoji určitou logiku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě. Tak tam nebyli jenom jak se říká ruští oligarchové, ale prostě ten Kypr si nastavil tento způsob, aby nějakým způsobem mohl přežít z hlediska mezinárodní ekonomie, když to řeknu úplně striktně, tak daňové ráje jsou vlastně škodná, jo, jednoduše řečeno, to je prostě nekalá konkurence vůči státům, ale je zase potřeba si uvědomit, že prostě, pokud si nějaká země velmi často to bývají ostrovy, ale ne jenom, zvolí takovýto typ rozvoje, asi v uvozovkách, tak jako nemá být prostě přijata do hospodářské a měnové unie, která je navzájem provázána a kde prostě jeden šok v určité zemi vyvolá obrovskou jaksi vlnu tsunami. To znamená tady bylo skutečně učiněno mnoho, mnoho špatných rozhodnutí a to rozložení té eurozóny bylo vlastně dáno nějakou politickou prestiží, jako pojďme co největší a zahrňme kde koho a teď se to vrací a jako bumerang. Ta eurozóna prostě je celkově nastavená špatně, vidíme to dnes a denně, ale prozatím ta řešení jsou vlastně jakoby tlakem na změnu struktury té dané země. Problém je v tom, jak říkám, to je skutečně velice obtížný úkol na desetiletí. Takže to, co Kypr čeká, rozhodně těm místním obyvatelům nějak nezávidím. Musím říct, že to, co mě jakoby první úplně znepokojilo při těch řešeních ohledně Kypru, byl ten nápad, a teď si přehazují mezi sebou jako horkou bramboru čí nápad to byl, jít na pojištěné vklady. To tedy, kdyby byl býval kyperský parlament neodmítl, tak tady máme prostě v eurozóně, minimálně v eurozóně rank na banky, protože ve chvíli, kdy máte pravidlo, že máte pojištěný vklad do 100 tisíc eur a vy ho sami porušíte, tak tím vlastně říkáte: Neplatí nic, na nic se nelze spolehnout. To bylo, nevím, kdo s tím přišel, ale to naprostá šílenost. Ono už takhle jít na ty vklady asi není úplně ideální, i když je otázka, co by bylo ideální v případě ekonomiky jako je Kypr, ale pod těch 100 tisíc euro, to mě skutečně vyděsilo, se musím přiznat.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak ono se o tom hodně pochopitelně diskutovalo a nejen v kyperském parlamentu. Zůstaňme možná právě u této otázky, protože dnes se na Kypru po nějakých dvou týdnech zase otevírají banky, asi tam budou velké fronty, asi hodně lidí bude vybírat. To osekání se týká teď těch vkladů nad 100 tisíc eur ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A dokonce v té bance Laiki, která zanikne, jak jsem četl, čeká klienty, velké klienty opravdu těžká rána, přijdou až o 80 % vkladů. Jak to hodnotíte jako ekonom?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jak tohle můžete hodnotit? Víte, ono se říká někdy jakoby bokem, vezmeme to těm ruským oligarchům, co si z toho dávají ten daňový ráj. Já se obávám, že ty už jsou dávno pryč, protože určité skupiny zkrátka těží z té takzvané asymetrické informace a podobně jako kyperští politici už si v minulých týdnech převedli zase někam jinam ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Chcete říci, že určité skupiny mají informace dříve než ti jiné skupiny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, přesně tak a nečerpají přímo jaksi z oficiálních médií ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Asymetrické informace, krásný termín.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... ano, ne, to je ekonomický odborný, to je asymetrická informace ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak jsme se poučili zase.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... ano, no, takže myslím si, že je bohužel je podle mě docela pravděpodobné, že to prostě postihne třeba i živnostníky, kteří tam mají restaurace a měli prostě více jaksi na tom vkladu. Je samozřejmě velmi komplikované říct, kdo by jaksi měl být ten, kdo bude osekán. Já bych osobně tedy preferovala především držitele cenných papírů v první řadě, to znamená akcionáře, kteří by jaksi měli podle mého názoru jít první a ten další potom otázka majetkových daní, to znamená odstupňovat to minimálně, ale tímhle způsobem prostě seknout všechny ty vkladatele, mně to nepřijde úplně šťastné a už vůbec mi nepřišlo šťastné to vyjádření holandského představitele, který vlastně řekl, že od teď bude Kypr modelem pro ostatní případná teda ostatní řešení krize. Koneckonců situace ve Slovinsku také vzbuzuje značné obavy. To by mi teda vůbec nepřišlo dobré, protože to je opět jakoby signál ve smyslu: Máte něco v bance? Okamžitě to vyberte a převeďte to někam jinam. To by jakoby tu už takhle velmi křehkou finanční infrastrukturu eurozóny už úplně zhroutilo. Takže pohybujeme se na velmi tenkém ledě a každé politické nejenom opatření, ale přímo vyjádření vzbuzuje samozřejmě velké protitlaky a obavy. Už to, že na Kypru vlastně budou zavedený kapitálové kontroly, to jde naprosto proti principům toho eura. Protože euro bylo postaveno na volném trhu kapitálu. Já ho zrovna teda nejsem žádný velký příznivce, ale jakoby, rozumíte mi, ten problém je v tom, že oni neustále porušují vlastní pravidla, která si stanovili a tím se stávají naprosto nedůvěryhodnými.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Oni, tedy Evropská unie?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Oni ve smyslu trojky, ano, to znamená MMF, Evropská centrální banka a zástupci tedy Evropské unie.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Když jste před malou chvílí mluvila o ruských vkladech, tak jste vlastně částečně odpověděla panu Podludskému, který se vás ptá, jestli souvisí nějak částečné znárodnění vyšších bankovních vkladů s tím, že na Kypru žije velké množství ruských občanů? Co vy na to?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to možné, je možné, že představitelé, někteří, Evropské unie tímto způsobem uvažovali, tedy jakoby dát za vyučenou prostě, že jaksi ruští oligarchové používali Kypr, ale znova tady prostě máme tu Lucembursko a v rámci Evropské unie najdeme řadu prostě dalších minimálně míst, když už ne zemí, kde prostě ta finanční pravidla jsou velmi pozoruhodná. Podívejme se na londýnskou City, která je prostě rájem spekulativního kapitálu a spekulativních fondů, kde se jich koncentruje velké procento, Velká Británie se velmi intenzivně brání regulaci těchto fondů, které jaksi dělají v tom systému jenom neplechu. Holandsko svého typu je také koneckonců určitý způsob daňového ráje, především s ohledem na nehmotná práva. Takže jakoby těhle těch různých výjimek a takových těch nerovných opatření najdeme v rámci Evropské unie, eurozóny mnoho. Takže Kypr rozhodně nebyl jediný, ale, víte mě na tom ještě zaráží jedna věc, a to je ta, že přece už před rokem bylo jasné, že Kypr bude mít problém. Před rokem bylo naprosto jasné, že řada kyperských bank byla enormně vystavena řeckým dluhopisům, tam jsou samozřejmě i jiné vazby národního charakteru samozřejmě, takže ve chvíli, kdy se přijala jistá řešení pro Řecko, to znamená ten /anglický text/, to snížení jaksi hodnoty dluhopisů, přece muselo být jasné, že se to Kypru enormně dotkne a ví se to minimálně rok a nedělo se vůbec nic.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Nikdo neměl odvahu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já mám pocit, že ty současné politické elity v uvozovkách nechávají ty věci jakoby vyhnít do poslední chvíle, aby pak prostě mohly přijít s nějakým jakoby radikálním řezem, kdy už prostě řeknou a už nic jinýho nelze dělat, jo, ale tahle věc je samozřejmě potřeba řešit preventivně, jakmile se objeví a ne čekat rok.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Hned několik našich posluchačů jako pan Kubíček nebo pan Miroha, tu situaci na Kypru srovnává se situací na Islandu před nějakým časem, a to je zajímavý postřeh, píší, že mají pocit, že se vlastně skoro u nás nemluvilo o tom, jak tu situaci s krachem bank vyřešili na Islandu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je pravda. Ten islandský případ u nás není příliš znám a zase se okolo něj jakoby točí spousta mýtů, protože ta řešení byla bezesporu pozoruhodná v rámci nové ústavy, řekněme lidových sněmů a toho, jakým způsobem občané se razantně postavili proti té vládě, která teď i z Islandu udělala takový zvláštní typ bankovní země, tam byly ty aktiva myslím osmkrát větší, ne, ne, pro 13 krát větší než HDP ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili jednou tak než u Kypru.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... ano, ano, a Lucembursko má teda ještě víc, takže se tomu postavili řekněme občansky velice aktivně a tam je jedna velká výhoda na tom Islandu, Island nemá euro. To znamená, že není úplně vtažen tímto velmi silným způsobem do těch rozhodovacích mechanismů a má přece jenom o maličko větší rozhodovací prostor, navíc to je malá země a je potřeba říct, že to je země, která má velmi silnou demokratickou tradici. To znamená ti lidé jsou skutečně od období Vikingů zvyklí podílet se intenzivně na veřejném dění, což si nejsem jistá, jestli takhle tomu je v případě Kypru. Takže přece jenom je to bezesporu inspirativní ta islandská cesta, ale Kypr byl v mnohem těžší pozici právě tím, že do té eurozóny přistoupil.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Když vás poslouchám, tak podle vás tím hlavním problémem Kypru je právě to, že je navázán na euro?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu. Ten jeho model je chybný. Já považuju daňové ráje, říkám obecně za škodnou v systému, se kterou je potřeba něco udělat, ale když už o někom vím, že to je nekalá konkurence vůči řekněme normálnímu státu, tak ho prostě nezvu do klubu a nepřipouštím ho tam, jak říkám prostě, odpovědnost je na obou stranách, jak toho, kdo vstupuje, tak toho, kdo přijímá. A mně to skutečně přijde pokrytecké od těch současných představitelů Evropské unie, že najednou se diví, že Kypr je daňový ráj, to ví minimálně nějakých 10, 15 let. Neměl Kypr být vůbec s tímto modelem, neudržitelným modelem pro každou zemi prostě přijat.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Paní docentko, vy už jste něco naznačila. Kdo by mohl být dalším po Kypru, kdo by se mohl ocitnout v podobných problémech, dá se to odhadnout?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já jsem teď prohlížela některé finanční statistiky a analýzy a musím říct, že jsem narazila na značné nepokoje, znepokojení ve Slovinsku také v souvislosti s tím bankovním sektorem, u nás jsem zatím žádnou informaci nenašla, nebo prostě mi nějak utekla, ale na těch německých serverech se o Slovinsku začíná hovořit intenzivněji, takže je možné, že to bude další země na řadě. Ale opět tam bylo zmíněno, že o těch slovinských problémech se už ví déle. Víte, ten bankovní sektor je prostě dneska problém jaksi sám sobě. Ty banky se prostě staly, a jejich finanční skupiny, příliš velké a jak se říká /anglický text/ příliš velké na to, aby padly a ještě jedna věc /anglický text/ příliš velké na to, aby je suverén, tedy národní stát byl schopen zachránit. Takže buď spácháte ekonomickou sebevraždu jako Irsko, které zachraňovalo svůj bankovní sektor a v jednom roce si zvýšilo deficit HDP na 33 %. Jako tohle se vám nepodaří ani při válečném stavu, ani, když vás budou bombardovat, tak prostě se vám nezvýší jakoby deficit k HDP o 33 %. To je něco naprosto abnormálního. To znamená ten bankovní sektor se naprosto vymkl z rukou. Takže to, co potřebujeme, není teď jakoby řešit samozřejmě ty vklady, tak se to udělalo v tom Kypru, ale my potřebujeme trošičku strategičtější uvažování v rámci té eurozóny minimálně. To znamená jasnou, tvrdou bankovní regulaci, rozdělení těch velkých skupin, prostě ty banky nesmí být větší než stát, to prostě neexistuje, finanční sféra, obsluha ekonomiky, já nevím, pán ekonomiky, nebo by to tak aspoň nemělo být a potřebujeme mít fiskální kapacitu státu. To znamená ten stát musí být ekonomický suverén, musí být schopen vybírat daně a musí být schopen aspoň té v rámci eurozóny, prostě mít fondy na tu záchranu a nelze povolávat věčně prostě daňové poplatníky nebo nedej Bože malé vkladatele, aby prostě kryli chyby několika manažerů spolu teda s některými politickými takzvanými elitami.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak to vidí tedy náš dnešní host. Už za chvíli půjdeme domů. Proč u nás potraviny v průměru zdražují více než v jiných zemích Evropské unie? Tak právě na to se budu ptát a odpověď ta by vás mohla zajímat. V Česku podražily potraviny mezi roky 2005-2012 více než tomu bylo průměrně v celé 27 členné Evropské unii. Na Žofínském fóru to uvedla členka Bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Zatímco v Evropské unii za posledních 7 let podle ní potraviny podražily o 25 %, v Česku ceny potravin vzrostly do loňska o 30 %. Přesto, že cenový růst v Česku tento průměr tedy převýšil, stále jsme nedosáhli tempa jako v Pobaltí, v Rusku anebo v Maďarsku. Přesto, paní docentko, proč patříme mezi ty země, kde ceny potravin rostou nejrychleji, čím to je?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych tam viděla dva faktory. Myslím, že ten jeden, snad tam byl zahrnut, to je otázka samozřejmě sazby DPH, ta základní sazba je u nás ve srovnání s celou Evropskou unií dosti vysoká, ona už jakoby ani není moc základní, to znamená blíží se skutečně těm, těm vysokým sazbám jakoby na luxusní produkty a služby, jak se někdy říká, to je samozřejmě jeden z těch faktorů. A ten druhý je otázka vůbec vývoje našeho zemědělského a v širším kontextu potravinářského sektoru. Vlastně od toho roku 2000 zhruba, co máme údaje v té delší časové řadě, pozorujeme značný nárůst dovozů. Z toho trhu jsou vytěsňováni domácí producenti, ty dovozy jsou enormně silné hlavně u masa a masných výrobků a to samozřejmě velice silně ovlivňuje tu celkovou naší bilanci zemědělského obchodu, která je jaksi dlouhodobě záporná, což je absurdní u země, která má veškeré podmínky na to, aby prostě byla potravinově soběstačná, my nejsme žádná pouštní země, která musí dovážet základní potraviny. Má to samozřejmě i své velké dopady na zaměstnanost. Protože když sečteme ten sektor zemědělství hlavně teda té živočišné výroby, enormně třeba u prasat, tam prostě máte snížení produkce nějakých 50 % za těch posledních let, to je neuvěřitelný a když k tomu dáte i to zpracovatelství, tak prostě zjistíte, že za těch posledních cca nějakých 12 let vám v těhle sektorech ubylo 100 tisíc pracovních míst. A to už se samozřejmě na té ekonomice a na té její struktuře pozná. A nutně potom to může mít i vyústění na ceny. To znamená, že tady tím způsobem uvolňujete ty kanály dovozu ze zemí, navíc ze stejného klimatického pásma, Polsko, Německo, to není otázka toho, že dovážíte exotické ovoce a ryby, to je pochopitelné, to se jaksi u nás ještě ananasy přece jenom růst nebudou, ale prostě to, že dovážíte maso a vepřové prostě z těhle zemí, to podle mého názoru je docela varující signál, ta potravinová soběstačnost v tomto ohledu v těch posledních letech zásadním způsobem klesla a k tomu se samozřejmě přidává i ta struktura trhu, která je prostě dominována zahraničními řetězci a ty věru nemají příliš velkou motivaci, aby nabízely zboží nějakých českých farmářů. Já jsem se včera dívala na ekonomiku, tam byl rozhovor se zemědělci, týkalo se to mléka, výkupu mléka, Madety a podobně a tam mě zaujalo, jak prostě bylo rada těm malým zemědělcům, aby zkusili sami vytvářet tu přidanou hodnotu. To je hezká rada, ale zkuste si představit, že někdo, kdo má prostě 10 krav, si zakoupí zařízení, teď se tam bude prostě matlat abych tak řekla jogurty, to je v dnešních podmínkách cenově nákladových, to je naprosto nesmyslný, prostě. Jediná šance pro tyhle ty malé producenty, malé farmáře, kteří mají problém, aby prostě jejich mléko třeba v tomhle případě, odebíraly větší podniky, jako ta zmiňovaná Madeta, je právě to sdružování. Družstevní řetězce, tak jako to funguje v Rakousku ...

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A jak to fungovalo u nás za první republiky, že jo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
A jako to fungovalo za první republiky a potom tam hovořil ten pán, já si teď nepamatuju jméno, se musím přiznat a já, já jsem úplně omdlívala, protože u nás je to myšlenka zprofanovaná, ale víte na tohle to nemůžete prostě nic říct, protože, když se podíváte všude kolem, do toho Německa a Rakouska, tak zjistíte, že ti individuální farmáři takzvaně přežívají právě kvůli tomu, že buď mají společný odbyt nebo nákup nebo obojí právě v tom družstvu, protože představa, že se jako jediný farmář postaví tady nějakému zahraničnímu řetězci, je opravdu směšná, tohle to prostě nefunguje. Ale ve chvíli prostě, když si řekneme: Jo to je idea zprofanovaná, tak nebudeme dělat nic ... tak kdo chce kam, pomozme mu tam jako na to už nemůžete jakoby reagovat. Jo, to znamená my jsme měli spoustu času se tomuhle negativnímu vývoji postavit. Nejde jenom o tom, jakoby regulovat třeba zahraniční řetězce a obecně nejsem zase moc příznivcem těhle těch různých dotací a regulací, já si myslím, že je potřeba jít hloubš právě jako třeba na tom Kypru, jít prostě do té struktury toho trhu. To znamená ve chvíli, kdy je tady nějaká zahraniční mocná struktura, tak se proti ní snažit postavit českou strukturu. Ideálně samozřejmě nejenom toho zemědělství družstevního charakteru, protože vám umožňuje sloučit řadu menších kapitálových částek, protože samozřejmě můžete mít nějaký velký koncern, ale tak asi ta kapitálová složka u nás není tak silná, prostě musím postupovat tímhle tím, způsobem a říkám, je to, není to nějak zvlášť těžké, je to naše dlouhodobá tradice a ještě copak první republika, ale u nás jakoby ta družstevní tradice skutečně sahá do poloviny 19. století, my jsme byli jedna z první zemí a z dobrých důvodů, která tenhle koncept rozvíjela a teď prostě tímhle tím způsobem říkáme idea zprofanovaná - nejde nic dělat. Mně to připomíná, jak prostě, když králík sedí uhranut a čeká až ta krajta ho sežere. Ale jako tohle není národohospodářská politika.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Zemědělci a potravináři, povězme, v posledních letech upozorňovali na to, že Česko postrádá nějaký dokument, který by se zabýval i problematikou potravinové soběstačnosti, které jste se dotkla. Ministerstvo zemědělství teď v lednu představilo strategický dokument na období od roku 2014, i kdybychom se do toho pustili, vyhrnuli rukávy, jak dlouhá může být, paní docentko, tak cesta k soběstačnosti?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ona nemusí být nějak zvlášť dlouhá, protože tady je spousta prostoru, je tady tradice, bývávalo tady vzdělávání v tom oboru, zkuste se podívat dneska, kolik lidí studuje Českou zemědělskou univerzitu, najdete obrovský množství, ale pak se zeptejte, kolik z nich chce pracovat v zemědělství. Jestli to bude 1 % možná, tak to bude moc.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ono je to i v jiných oborech ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jistě, jistě, ale tam je to poměrně silné, jakoby ta univerzita patří k těm největším, ale potom samozřejmě ti lidé se tomu nechtějí věnovat, což je teda otázka, jakým způsobem teda, jak je teda nastaveno to celkové vzdělávání, no. Takže to nemusí nutně trvat dlouho, ale je skutečně třeba postupovat ne tím systémem támhle něco dám a támhle něco zadotuju, protože, neříkám, že to nemusí nutně fungovat, může to fungovat, ale v českém prostředí to velmi často končí tím, že jaksi pro vyvolené jdou určité odtoky, jak se u nás už dneska říká, a někteří pak z toho nemají nic, takže jako já jsem spíš příznivcem trošku hlubších zásahů do té ekonomiky ve smyslu právě té struktury a nemusí to nutně řídit stát, ale prostě minimálně musí vytvořit podmínky třeba jakoby družstevní zákon, který normálně vyspělé země mají a jenom my prostě máme takovou parodii na družstevní zákon, kdy ta družstva jsou navíc definována úplně chybně. A to jsou prostě takový elementární věci, které nám tady chybí. Takže nemusí to nutně vůbec trvat dlouho, ale aspoň si začít uvědomovat, že to je veliký problém a že jsme v době vysokých cen potravin, bezesporu vysokých cen potravin v globálním měřítku a že je to téma, kterému se každá inteligentní politická elita musí věnovat.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak blíží se devátá hodina, bude tady za 5 minut. A tak už toho víc nepovíme. Je čas na loučení. Za odpovědi děkuji docentce Iloně Švihlíkové. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou a krásné Velikonoce.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
S vámi se vážení těším na slyšenou opět zítra, kdy hostem pořadu Jak to vidí, bude pomocný biskup pražský Václav Malý a protože dnes máme Zelený čtvrtek a zítra Velký pátek, budeme mluvit hlavně o Velikonocích. Dobrý den nejlépe ve společnosti Dvojky přeje Václav Žmolík.