Jak to vidí Ilona Švihlíková - 27. prosince

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Po speciálním vydání našeho pořadu s kandidáty přímé volby prezidenta se vracíme k běžnému formátu a naším stálým hostům. Dnes je se mnou ve studiu docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Dobrý den.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byly pro vás, paní Švihlíková, Vánoce obdobím klidu a pohody, jak jsme si od Vánoc většina z nás slibovala?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já jsem se snažila si to zařídit tak, aby skutečně byly svátky klidu a pohody, ale je pravda, že jsem stejně rozdělala a dodělala dokonce i nějakou tu práci, ale přece jen, když člověk nad sebou nemá ten bič nějaké lhůty, tak je to ve větším klidu, že se mi to podařilo i docela zdárně dokončit. A k tomu klidu bezesporu přispívají i pohádky, nebo aspoň by měly, televizní, takže celkově to období bylo docela pěkné. Výuka samozřejmě ještě není, takže se jakoby ty Vánoce pro pedagogy poněkud prodlužují, ale stejně potom už nabíhá řada povinností zase spjatá se zkouškovým obdobím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak nadávání na ten předvánoční shon je už takové každoroční klišé. Jak vy se díváte na ten spěch za účelem klidu?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je hezky řečeno spěch za účelem klidu. No, je to tak, já to sama na sobě pociťuji, že ty Vánoce už mi nejsou zdaleka, zdaleka tak milé, jako tomu bylo, když jsem byla menší, ale to je asi normální proces, a je pravda, že při slově Vánoce mi se ani nevybaví v první řadě ten klid, ani dárky nebo něco podobného, ale vybaví se mi práce. A to značné množství, počínajíc úklidem a konče přípravami cukroví a spousty kil bramborového salátu. Ale tak prostě to k tomu období patří. Přežila jsem to tento rok, přežiju to snad i ten další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste se zmínila o tom, že k Vánocům samozřejmě neodmyslitelně patří pohádky. Co vy v nich osobně nacházíte?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já už jsem trošku deformovaná tím, že jsem vystudovala také politologii a ty pohádky vždycky odrážejí určitou část kultury toho daného národa, takže já jí tam pravidelně hledám, snažím se jí tam tedy i nějakým způsobem analyzovat. My máme v pohádkách spoustu zajímavých prvků, které těžko budeme hledat někde jinde. Takový, že jo, hloupý Honza a esence určitého českého chování, ale myslím si, že asi to největší specifikum je český čert, protože když se podíváte do pohádek jiných, ať třeba německé nebo prostě různé typy, tak čert je klasicky postava velice záporná, je to prostě esence zla, kdežto v těch českých pohádkách velmi často je čert buď hloupý, ale ještě častěji možná dobrý. A je to vlastně pomocník tam, kde jaksi selže ta světská moc, tak nastupuje čert, který se jaksi bere za práva chudých a správně trestá, což je skutečně něco poměrně dosti výjimečného a myslím si, že to nikde jinde nenajdeme. Koneckonců včera ta pohádka, která se vysílala S čerty nejsou žerty, tak tam je to krásně vidět, že jo, čert nastupuje jako vrcholný symbol spravedlnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže české specifikum hodný čert.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano. A pomáhající čert, pomáhající čert.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v těch pohádkách samozřejmě dobro ve většině vítězí nad zlem. Jakou roli hraje vůbec i v našem životě třeba role spasitele, možná i v tom politickém životě?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že spasitel je obecně otázka křesťanská, minimálně samozřejmě, a to, že čekáme na spasitele ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I v tom, promiňte, přeneseném slova smyslu.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, samozřejmě. Nejenom jaksi na spasitele myslím v tom duchovním ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... ale samozřejmě i řekněme v tom politickém nebo běžném životě. Ale to je taky součást nejenom naší politické nebo chcete-li veřejné kultury. Ono to není úplně tak šťastné, teď nemyslím v té duchovní rovině, tam to samozřejmě má svou plnou opodstatněnost, ale v té politické to potom může vést k nadměrným očekáváním spjatým s jednou určitou osobou, což mi přijde někdy docela dosti riskantní. Já patřím spíš k zastáncům toho, čemu se říká participativní demokracie nebo chcete-li účastenská demokracie, a představa takového toho jednoho spasitele, který všechny vede, myslím si, že to taky nemusí skončit moc dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v té politice, cítíte tam třeba nějaký ten přenesený smysl toho?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já cítím spíš poptávku po určitém, nechci říct spasiteli, ale prostě po určitém vůdci, který prostě seřadí ty šiky. Takhle poptávka tady bezesporu je a jak říkám, nepovažuji ji zrovna za šťastnou součást té české politické kultury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vracím k těm pohádkám, tak německá ministryně pro rodinu Kristina Schröderová kritizuje oblíbené pohádky pro děti, považuje některé z nich za sexystické a rasistické. Vadí jí třeba některé příběhy od bratří Grimmů. Mimochodem uplynulo 200 let od vydání jejich první sbírky Pipi dlouhá punčocha od Astrid Lindgrenové. Ta nazývá totiž svého otce Králem negrů. A taky kritizuje ministryně, že v pohádkách je málo kladných ženských postav.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak tohle je jedna z těch, řekněme, úvah, které chápu, i když je úplně nesdílím. Ty pohádky vyjadřují jednak určité základní hodnoty, to znamená už tomu malému dítěti ukazují, co je dobro a co je zlo a dávají i ten vzor, že to dobro skutečně na těch 99 % ve většině pohádek vítězí. Je pravda, že pohádky bratří Grimmů mě také zrovna neuchvacují, protože mně to ani nepřijde moc jako pohádka. Je to na tu, na tu českou kulturu je to příliš často kruté a takové temné, bych řekla. Těch ženských postav podle mě v pohádkách je poměrně hodně, ale je pravda, že ty ženské postavy jsou většinou velice pasivní, to znamená, že buď někde trpí nebo jsou uvězněny nebo čekají na vysvobození. Z tohohle hlediska je docela přelomová česká pohádka Tři oříšky pro Popelku, protože tam ta Popelka je tedy velmi aktivní a dokáže si jaksi prince získat na svou stranu svými neohroženými činy. Právě proto třeba i ve světě ta pohádka byla chápána právě jako feministická Popelka. Prostě ale Popelka hodně jiná, taková akční, což je možná i jeden z důvodů její neutuchající oblíbenosti. A já bych asi do pohádek nezasahovala. Ony prostě vyjadřují nějaký dlouhodobý kulturní vzorec a myslím si, že spíš bychom se měli starat o to, jaké je postavení žen v současné době, než se snažit nějakým způsobem měnit pohádky a vstupovat do toho tímhle způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak včera už začaly povánoční slevy a výprodeje, ačkoli ty letos v řadě obchodů odstartovaly už před samotnými vánočními svátky. O čem to podle vás vypovídá?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak bezesporu to vypovídá o tom, že řada firem má plné sklady a chce se jich zbavit pro příliv nového zboží a taky je potřeba si říci, že řada těch slev je umělých slev, takže ono se to tváří, a na to upozorňovala i Česká obchodní inspekce, že to je značná sleva, ale ve skutečnosti je to buď třeba jenom malé zlevnění oproti té předvánoční velmi nadsazené ceně, anebo dokonce to vůbec žádná sleva není, je jenom jakoby uměle spočtená, takže na to je potřeba si dávat, dávat pozor. Já sama se těhle věcí nezúčastňuju, protože musím přiznat, že jak ty plné obchody a ta nákupní centra, to je něco, co mě úplně děsí, a jak se tomu můžu vyhnout, tak se tomu prostě vyhnu. Já nepatřím k těm, kteří hledají nějakou rozkoš v nakupování. Pro mě je to spíš děsivá představa, že bych měla být někde celý den v nákupním centru, tak to je skutečně, to by bylo za trest pro mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale určitě to není naše specifikum, když se podíváme na záběry z Londýna nebo ...

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ne, ne, vůbec ne, vůbec ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... z Austrálie, z Ameriky.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je celkový trend, to jsou právě ta vyprazdňování zásob, přesycenost trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co je ale dobré, paní Švihlíková, dát si pozor? Počítat.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, je dobré dlouhodobě sledovat ty ceny, to znamená, mít nějaké pojetí o tom, jak ta cena se vyvíjí, abychom skutečně viděli, co je sleva a co není sleva. No a samozřejmě vždycky si dávat pozor na kvalitu. To je ale, to platí univerzálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Méně pohádkový je závěr roku pro naši politickou scénu. Premiér Petr Nečas po 8 dnechúřadu odvolal Karolínu Peake z funkce ministryně obrany. Přitom ji do vedení strategického resortu svým způsobem sám dotlačit. Jak si vykládáte premiérův krok, respektive kroky dva? Jednak jmenování Karolíny Peake a její odvolání.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, já když už pozoruji tu politickou a ekonomickou scénu, což spolu samozřejmě souvisí, tak si říkám, že ten slavný Kafka proti tomu byl naprostý břídil, protože to je jaksi jedna absurdita za druhou, kterou by těžko někdo dokázal vymyslet. No, Karolína Peake zřejmě nesplnila ta očekávání, která v ní byla kladena, respektive pravděpodobně ta odvolání, která velmi rychle, téměř bleskurychle provedla při nástupu do úřadu, konzultovala možná s někým jiným než s premiérem a měla pocit, že to stačí, což se ukázalo zřejmě mylným. A to odvolání bylo protahované právě proto, aby prošel ten závěrečný daňový balíček. To už je teď poměrně jasné. A teď už zbývá jenom sledovat, do jaké míry ta koalice změní svoje půdorysy. Je možné, že ten zvláštní patvar LIDEM, který se nám tam vyskytl, bude jaksi odstaven a místo něho nastoupí nějaká další varianta Dobeš, Věci veřejné, transformace číslo 4 nebo 5, já už to sama nestíhám, nestíhám sledovat. Každopádně je zajímavé, že navzdory tomu, že paní Peake byla tak hrozně rozčílená, že ji pan Nečas odvolal v takhle krátkém časovém úseku, tak dala lhůtu do 10. ledna, což znamená, že si dala prostor pro nějaké další vyjednávání. Ono jak se říká, tak kapříci si nebudou chtít rybník vypustit. Když se podíváte na to, kteří poslanci mají jaké hypotéky, tak je to docela dobře pochopitelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, oč jde podle vás, paní Švihlíková, v té nové vládní krizi? O co se hraje?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tam bude podle mě několik motivů. Jednak to, že Karolína Peake zřejmě konzultovala, jak říkám, s někým jiným než s premiérem, to znamená, že se dostáváme jakoby za tu oponu, za ty hráče, kteří nejsou politici, ale jejich vliv je mnohem silnější než vliv nějakého poslance běžného. A ten druhý může být, že vlastně to, co ta koalice víceméně chtěla všechno prohlasovat, už si prohlasovala ty zásadní zákony, o které jim šlo, a teď může hledat nějaký jiný méně komplikovaný morus vivendi, kdy prostě budou chtít dovládnout samozřejmě do toho roku 2014, ale zároveň už se třeba nebudou chtít dělit o tolik funkcí s něčím tak bizarním jako je LIDEM.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás z webu Dvojky: myslíte si, že si politici zaslouží výplatu?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je, to je pěkná otázka. Copak jenom politici, ona je vůbec otázka toho, jakým způsobem probíhá to odměňování. To, co mně vadí, není ani to, že dostávají výplatu, i když někdy je opravdu třeba pochybovat o tom, za co, ale že si jí mohou sami stanovovat. Já myslím, že by bylo velmi prospěšné pro celou českou politickou scénu, kdyby ta jejich odměna byla navázána třeba na průměrnou mzdu nebo spíš na medián, to by bylo trošku přesnější, no, aby tam byla prostě nějaká vazba k tomu, jakým způsobem se vyvíjí ekonomika například. A samozřejmě podívat se na ty různé náhrady a odměny a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to vlastně navazuje další dotaz paní Jany, kudy se ubírá česká politika a ekonomika?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já jsem tenhle dotaz dostávala i v té předvánoční době poměrně často, protože je to samozřejmě i období, kdy se bilancuje a zhodnocuje celý rok a já jsem vždycky říkala, že vím, kudy se nebo že vím, kam se ubírá a že to nebudu říkat a rozhodně ne před desátou hodinou večer, takže to řeknu kulantně - neubírá se dobrým směrem. Ale to je pravda bohužel už několik let s tím, že ten vývoj se dramatizuje a samozřejmě zhoršuje jak v té oblasti sociální, tak v té oblasti ekonomické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy považujete za největší pochybení právě v tom politickém i ekonomickém vývoji? Kudy by se měl ubírat?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslíte u nás přímo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono, ono jich je, ono jich je vícero a jsou navzájem spjaté. Jednak za základní problém asi považuji právě ono rozkládání států, kdy ten stát není schopen plnit svoje základní funkce. Když se podíváme jenom na ten rok 2012, tak najdeme nefunkční sociální systém, tedy v souvislosti s informačními technologiemi, tam se taky dají kouzlit různé, různé zajímavé zakázky. Podívejme se na to, jak funguje nebo spíše nefunguje registr automobilů a samozřejmě metylová aféra. Jenom tyhle ty tři jakoby, řekněme, malé příklady jsou ukázkou toho, že stát neplní to, proč vlastně existuje. A dostáváme se k tomu, že to vlastně už moc ani nikoho nevzrušuje. A zároveň tahle ta zásadní pochybení nejsou způsobena pouze organizačními zmatky a nedostatky, ale jsou způsobena i tím, do jaké míry ta korupce dostává právě tu institucionalizovanou systémovou podobu. No, tohle já považuju za jeden z těch nejdůležitějších nebo největších problémů. A pak samozřejmě několik zákonů, které byly schváleny, tady bychom zase mohli jmenovat dlouho. Ten problém těch zákonů není jenom v tom, že mají negativní sociální dopady a že většinou zhoršují tu situaci, která už takhle není příliš dobrá, ale u některých z nich to hlavní je, že budou velmi obtížně, nebo že bude těžko je zvrátit, těžko je změnit. To je samozřejmě otázka té takzvané penzijní reformy, toho druhého pilíře a především těch církevních restitucí. Ne, že by to nešlo, ale je to velmi obtížné dát jakoby tyhle ty věci nějak zpátky a napravit to. Takže tohle bude veliký, veliký, těžký úkol. A já považuju prostě za něco neuvěřitelného, když úkoly tohohle typu schvalujete ve dvě ráno pomocí poslance, který byl v té době tedy nepravomocně odsouzen, ale poslouží jaksi účelu, a samozřejmě velmi dobře víte, hlavně u těch takzvaných církevních restitucí, že nějakých 80 % národa je proti a vy to prostě tímhle tím odporným, naprosto nelegitimním způsobem prohlasujete. Takže ono to nemá dopady sociální a samozřejmě politický, ale má to vůbec dopady na etiku, na to, co se děje, co se vnímá jako etický, neetický. Tahle ta hranice už je úplně setřená a prostě se jede jako ta mašina v tom smyslu, mám 118, mám 101, kolik vůbec, hlasů a prostě si prohlasuju, co budu chtít a po mně potopa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Vratislava zajímá váš názor, cituji otázku: řeší vůbec ekonomové a politici rozpor globalizace versus nezaměstnanost?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě že řeší. Ne tolik u nás, protože ta česká politika je hodně orientovaná dovnitř sama na sebe a bohužel není ani ochotna ani schopna se poučit z toho, co se děje ve světě. Já si tady přihřeju trošku vlastní polívčičku. Já se tomu tématu věnuju ve svojí knížce Globalizace a krize poměrně důkladně a samozřejmě, že ty dopady na nezaměstnanost jsou značné, ale ta globalizace není tak, řekněme, příčinou jako spíš důsledkem toho, jaké změny se odehrály v 70. letech a hlavně v oblasti těch moderních technologiích. Tam jakoby je ten počátek, ta globalizace to potom posiluje tím, že umožňuje spoustu pracovních míst přemisťovat do jiných zemí, většinou do zemí, kde nejenom je levná pracovní síla, ale neexistují ani žádné ekologické, ani prostě žádné sociální standardy, o odborech nemluvě. A pak to končí takovými, takovými hrůzami jako to, že prostě 120 nebo kolik dělnic uhoří v továrně v Bangladéši, protože ona prostě nemá vůbec žádná bezpečnostní opatření. Ale je fakt, že ti lidé, kteří si kupují všechny ty značkové boty a všechno tohle většinou moc neví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se ještě na chvilku alespoň do světa. Smutné Vánoce zažil americký Newtown. 27 obětí si vyžádal masakr na základní škole před 2 týdny. Tragédie opět vyvolala debatu o držení zbraní. Po masakru se naopak ten prodej zbraní zvýšil na osobní ochranu. Mluví se o potřebě většího bezpečí. Jak to ale zajistit?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, tohle podle mě není otázka většího bezpečí. Tyhle ty věci se objevují ve společnosti, která je nemocná, která je nemocná, ve které se vyskytuje celá řada sociálních patologií a to prostě americká společnost je. Tam těch sociálních patologií je spousta. Je to vlastně téměř takový od pracující chudoby, kdo ví prostě, kolik, že nějakých 50 milionů Američanů je závislí na potravinových poukázkách. O tom se taky u nás příliš mnoho nemluví. Mně připadá absurdní ten, ten americký zákon na to, že každý má právo volně prostě si pořizovat, nosit zbraně a téměř střílet na všechno, co se pohne, když se mu něco nezdá. Prostě ta americká společnost si tohle to zvolila a tím pádem si ale sama také zvolila tu takzvanou svobodu, žít v neustálém a panickém strachu. To je volba té společnosti a pokud tohle oni považují za svobodu, tak potom se ale musí smířit s tím, že v nemocné společnosti sužované mnohými zly především v té sociální oblasti, se takovéhle věci budou nutně opakovat. To nebude žádná výjimka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Kdyby se letos vybíral vítěz ankety čím Češi zaujali svět, tak by to s největší pravděpodobností vyhrály obyčejné holinky, které obuli naši olympionici. Do světových médií se ale dostal také kuličkový atentát na prezidenta Klause nebo návrat komunistů ve volbách, či úspěchy miliardáře Petra Kellnera. Co vy byste přidala, paní Švihlíková?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to je docela obtížná otázka, protože já mám tendenci se vždycky spíš dívat jakoby na ten svět celkově, než kdybych vybírala jenom tu Českou republiku. Já bych to asi, nevím, jestli bych to viděla úplně pozitivně jenom na ty holinky, i když to byl docela pěkný marketingový tah pro tu Velkou Británii, kde tak často prší. Z toho mě jakoby nejvíce by zaujala právě ta propojenost té, té korupce s tou politickou sférou, ale zase na druhou stranu jako dosahujeme v tom značných úspěchů, ale je pravda, že v tom nejsme, nejsme sami. Takže musím říct, že v tuhle chvíli by mě asi nic tak úplně pozitivního nenapadlo, mimo samozřejmě velkých sportovních úspěchů, kterého jsme, kterých jsme dosáhli. To je myslím, že jedna z mála věcí, která dneska působí pozitivně. Právě ty sportovní výkony a bezesporu to, že navzdory všem snahám si ještě i ta naše kultura uchovává některé specifické a velmi dobré výkony, takže možná ještě v těhle oblastech. Ale v té ekonomické a politické, tam bych těžko hledala něco nějak pozitivního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Klaus ve svém novoročním projevu z ledna 2012 konstatoval, že rok 2011 byl rokem bez velkých politických zvratů, že Česká republika je politicky stabilní. Jak vy jako ekonomka i politoložka hodnotíte končící rok 2012? Vy už jste mnohé řekla.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ten rok 2012, já bych se na něj možná podívala trošku, trošku šířeji, byl nesmírně důležitý, protože když se podívám tedy globálně, tak se konalo velké množství velice důležitých voleb. Vlastně všechny takové ty hlavní nebo téměř všechny hlavní mocnosti měly volby, Spojené státy, Francie, Rusko, Čína, takže se odehrála spousta takovýhle důležitých poměrně volebních, někdo říká volebních rituálů, takže to bylo, to bylo bezesporu velice důležité. Já bych jako další důležitou věc, protože když už jsme v tom rozhlasu a máme tady jaksi nějaké informace, které je možno šířit, tak bych zmínila dvě důležité osoby, které se globálně snažily o to, abychom my ty informace měli, i ty, které normálně jaksi bývaly nebo jsou stále zatajovány, a to je samozřejmě Bradley Manning a Julian Assange. To jsou, myslím, takoví ti hrdinové té současné, současné doby. No, a když se vrátíme zpátky do České republiky. Já si myslím, že ten rok 2012 určitě stabilní nebyl a vyznačoval se značným růstem napětí ve společnosti. Na všech částech toho politického spektra, ať se na to díváte tedy zleva nebo zprava, tak cítíte, že to napětí v té společnosti roste, že samozřejmě se ta společnost nutně bude radikalizovat a bude hledat nějaká jiná řešení nebo ten takzvaný mainstream mimo ten hlavní proud. A zároveň tedy došlo k několika zásadním změnám i v koalici, nebo co říkám zásadním změnám, vlastně se proměňuje neustále celá vláda. Já už ani nevím, kdo tam původně zůstal mimo Nečase a Kalouska, Heger možná ještě, a jak se tam všichni nějak proměňují a zvláštním způsobem se potom recyklují v dalších funkcích. No, a nemůžeme ani zapomenout na to, že nám tady skutečně vznikl prazvláštní subjekt LIDEM. Já tedy odmítám tomu říkat politická strana, protože ve chvíli, kdy má něco 70 lidí, jestli vůbec, a vzniklo to tím zvláštním způsobem, tak myslím si, že by to chtělo nějakou speciální politologickou kategorii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Ekonomu Robert Břešťan jeden svůj článek bilancující končící rok nadepsal slovy Zdá se, že hůře už bylo. Jak bude, co myslíte? Jaký je váš výhled nebo pohled do roku 2013?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych to opravila - Zdá se, že lépe už bylo. Já moc nevidím nějaké pozitivní tendence, teď myslím u nás. Ve světě těch pozitivních tendencí pár najdeme, zase abych nebyla úplný drtivý pesimista, ale u nás a není to poprvé, co se mě takhle někdo ptá na ten výhled, jak bude. A já se samozřejmě zabývám i nějakými delšími horizonty úvahy, tak u nás tam jakoby nevidím moc čeho se chytit, protože od koalice asi těžko můžeme očekávat nějaký obrat k pozitivnímu, i když je pravda, že to co chtěli, jak už jsem říkala, to si prohlasovali, a na těch dalších stranách panuje do značné míry tápání a hledání, což nutně není úplně špatně, ale musí to k něčemu vést, nemůže to skonči jenom v téhle té fázi. Takže já bych si moc přála, aby ten rok 2013 byl lepší, ale je pravda, že se o tom taky budeme asi všichni více přičinit nějakou svojí aktivitou a taky tlakem, protože ona když ta politická elita není pod permanentním tlakem, tak má tendenci zlobit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ekonomka Ilona Švihlíková, která byla hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji, mějte se hezky a dobrý vstup do nového roku.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Děkuji, i všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude naším hostem hudebník a pedagog, profesor Jiří Hlaváč. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.