Jak to vidí Ilona Švihlíková - 2. října

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Ilona Švihlíková, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prezident Václav Klaus vetoval technické novely zákonů k penzijní reformě. A není jisté, jestli to jeho veto dokáže Poslanecká sněmovna přehlasovat. Jak tu situaci vidíte vy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Já si myslím, že prezident Klaus, jak už to u něho koneckonců bývá zvykem, tím nedává najevo jenom svůj nesouhlas řekněme obsahově nebo věcně s tou reformou, ale sleduje tím i nějaké své další cíle. Víme, že mu bude končit jeho prezidentské období a potřetí už kandidovat nemůže, i kdyby možná chtěl a rozhodně to není typ člověka, který odejde do důchodu, aby okopával dýně. To znamená, že bezesporu bude chtít v té politice hrát nějakou významnější roli a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale pokud se podržíme těch věcných argumentů, tak on říká, že kromě jiného mu vadí nedostatečná politická shoda. V tom má jistě pravdu, protože taková zásadní změna se prostě nedá provést bez většího konsensu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Je to velice riskantní. Zavést změnu penzijního systému, což je skutečně otázka desetiletí, aniž by nad tím byla shoda ve smyslu, že pokud se změní vláda, tak to okamžitě nevrátí, nebo prostě nějakým způsobem zásadně neupraví, to je samozřejmě velká chyba. A ona vůbec ta reforma je taková prapodivná, je tam spousta mylných předpokladů. Můžeme uvést na začátek jenom jeden, který se týká postoje ministerstva financí a jejich odhadu, tak tam ministr Kalousek uvažuje, že tedy do toho systému vstoupí většina lidí, on snad odhaduje 60 %, což mi přijde teda i vzhledem k tomu, jakým způsobem funguje penzijní připojištění, odhad, který nevím teda, kde vzal, z jaké křišťálové koule, ale na druhé straně ty výdaje spjaté s tím přetransformováním, s tou změnou z toho průběžného na ten soukromý about a v tom rozpočtu vůbec nejsou zohledněny, respektive mnohem nižší částce, takže jako co je vlastně pravda. Je to v rozpočtu teda dáno, kde se prostě uvažuje o minimálních výdajích, ale v tom případě teda nemůže počítat s tím, že 60 % se do toho soukromého penzijního systému vrhne. Takže už jenom tady je na první pohled jasná nekonzistence a takových tam můžeme najít těch bodů desítky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My se k nim postupně budeme vracet, pokud nám to ještě dovolí čas, ale já bych se chtěl zeptat na to, jak by taková shoda napříč politickými stranami měla nebo mohla vypadat? Protože asi by se ta otázka měla v první řadě odleoglei.....

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Prostě zbavit ideologie.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... tak, děkuju. Chtěl jsem to slovo říct, nedokázal, omlouvám se.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No ono je to hodně těžké, protože tady máme samozřejmě různé demografické prognózy, které někdy slouží jako takový základní podkladový materiál a hlavně to, co mě mrzí, že vůbec v České republice není bráno v úvahu, jsou ty zahraniční zkušenosti s tím, co teda navrhuje Nečasova vláda, a ty jsou skutečně katastrofální. Koneckonců podíváme se, jak to dopadlo u našich sousedů a zjistíme, že vlastně dospěje do fáze, že ten stát znova ty soukromé fondy převzal, to znamená operace, která je jaksi komplikovaná a zbytečně drahá, vrací se vlastně k tomu průběžnému systému a i v těch zemích kde nějaké pozůstatky jsou, tak zjišťují, že ten systém těch soukromých penzijních fondů je hrozně drahý. On totiž, i když je nastaven poměrně efektivně, tak pořád vám jenom ta správa, ta administrace toho systému sebere 20 % toho, co vložíte. 20 %! A to je ta nejnižší částka co známe. A v řadě zemí je skutečně mnohem větší. Takže tady samozřejmě těch sporů je velké množství a tahle ta prazvláštní reforma, která byla navržena prostě nesplňuje ani tu svoji vnitřní logiku, abychom tak řekli. A tím pádem se ani nedivím tomu, že ten zájem prozatím deklarovaný obyvatelstvem o vstup do toho takzvaného soukromého penzijního spoření je poměrně nízký.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co to znamená, jak velký asi tak?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Jednak převládá značná neinformovanost, to znamená, že lidé tomu nerozumí, nechápou, co vlastně se tím sleduje a jednak si musíme uvědomit, že už dnes má velká část obyvatelstva zkušenost s tím systémem penzijního připojištění, to už u nás funguje 17 let a tam vidíme hned několik zásadních problémů, které by se nutně objevily i v tom novém. Jednak většina lidí už dneska nedosáhne na ten maximální státní příspěvek, protože není schopna dát těch 500 korun měsíčně. Ta průměrná úložka je nižší. Představte si, že teď by se po vás chtělo v tom soukromém, abyste spořil několikanásobně víc, protože jinak vůbec nemá absolutně žádný efekt a ještě je tam spousta, spousta dalších rizik, takže tohle už je jeden důvod, ta úložka je celkově velice nízká a to další samozřejmě jako zhodnocení. Koneckonců ten, kdo má penzijní připojištění, tak se může podívat jakým způsobem ty fondy hospodaří a zjistíte, že tam vám ve velké většině případů ty úroky nepokryjí ani inflaci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, já jsem četl, že za posledních 10 let byl průměrný výnos penzijních fondů právě po započtení inflace 1 %. Co tedy by podle vás mělo lidi motivovat k tomu, aby svěřili svoji budoucnost právě těmto penzijním fondům?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, já si nic takového ani představit nedovedu, protože to penzijní připojištění u nás je tak atraktivní produkt jenom z toho důvodu, že je tam státní příspěvek. Kdyby tam ten státní příspěvek nebyl, tak by bylo naprosto iracionální něco takového dělat, protože vám tam ty peníze de facto leží a to zhodnocení je skutečně minimální a ta rizika taky nejsou úplně zanedbatelná. Je to speciální případ toho, čemu říkáme dobývání renty, to znamená, kdy ty bankovní nebo finanční subjekty prostě mají takové speciální zacházení od státu, což je tady teda krásně vidět a ten největší paradox na tom je, že stát vlastně podporuje to, že spoří ty nejbohatší skupiny. Jo, protože ti chudí vůbec žádné úspory nevytvářejí, takže vy dotujete ještě, kteří jsou schopni úspory vytvářet. To je úplně absurdní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podle představ vládních ekonomů má být zapojení do toho takzvaného druhého pilíře dobrovolné. Ale, jakmile se jednou fondu upíšete, není cesta zpátky. Rozumíte tomu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, /nesrozumitelné/ dobrovolné z logických důvodů, protože ve chvíli, kdy by ta ekonomika měla nějaké zásadnější problémy, jako třeba zrovna teď, tak by asi spousta těch klientů chtěla z toho systému nějakým způsobem předčasně vystoupit a tím by ohrozila tu stabilitu. Tohle se vám v tom průběžném prostě nikdy stát nemůže. Takže on není dobrovolný, on je takový kvazi dobrovolný, to je taky takové zvláštní specifikum. Mně vůbec připadá zvláštní, že ti ekonomové, kteří mají často velký problém vysvětlit, co se stalo před týdnem a co bude za týden, vás nabádají, abyste své úspory prostě svěřil nějakému penzijnímu fondu na 30, 40 let dopředu, jako jo, to už sama ta úvaha je úplně podle mě mimo realitu, jak se koneckonců ukazovalo v řadě zemí Latinské Ameriky, které to zavedly už v 80. letech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jestli tomu dobře rozumím, soukromé penzijní fondy budou mít garantované marže, které budou odvozeny z hodnoty spravovaných peněz. Co je potom ale bude motivovat k nějakému prozíravému investování?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Tak tam samozřejmě stát může nastavit nějaké regulativní opatření, na, do čeho je možno investovat, jaký má být třeba nějaký poměr, mix jakoby toho portfolia. To samozřejmě možné je, ale pořád tam prostě jsou ty mikroekonomické vady, jako už jsem koneckonců zmínila ty vysoké správní poplatky, ta administrace opravdu něco stojí, /nesrozumitelné/ řekněme rozstrkáno do vícero fondů a druhá věc je, že z těch zemí, kde něco podobného bylo zavedeno, krásně je to vidět třeba na té Velké Británii, tak se tam projevuje samozřejmě ta asymetrie těch informací, ta neznalost těch lidí. Proste nemůžete chtít od paní Vomáčkové, která vede koloniál, aby dokázala posoudit, kvalifikovaně nabídky 6 penzijních fondů. To nedokážou ani odborníci, kteří v tom dělají, prostě nedokážou ta portfolia srovnat. To je příliš komplikovaná problematika. Takže potom ti lidé mají tendenci vybírat ten největší bude ten nejbezpečnější, přičemž ten největší fond může často nabízet mnohem horší podmínky, než třeba nějaký menší a vy mu prostě nedůvěřujete, to znamená tady se vyloženě projevuje nepříznivý nebo negativní výběr, kdy preferujete velké aktéry, kteří vám ale nemusí vůbec přinést ty benefity, které vy očekáváte.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Spuštění důchodové reformy a s tím spojené přesměrování peněz části lidí do nového zaváděného druhého pilíře důchodového systému sníží příjmy státního rozpočtu v letech 2013-2015 o zhruba 45 miliard korun. Tento výpadek má podle představ vlády nahradit zvýšení DPH o 1% bod. Je to tak?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, já se nad tím musím opravdu smát, jo, protože vzpomeňte si, že původně tohle to, tohle zvyšování DPH, které jaksi perně zažíváme v tomhle roce, už tomuhle sloužit mělo. Dnes o tom jako není ani vidu ani slechu. No, je to hlavně proto, že vláda ke svému překvapení zjistila, že prostě to DPH není schopná vybrat víc za té ekonomické situace, jaká je. To znamená to zvýšení o 1% bod, i když by k němu došlo, tak prostě tenhle ten výpadek nikdy ani náhodou nenahradí. Ten přechod na ten soukromý penzijní fond je skutečně nesmírně drahý, tady ten klasický případ je Chile, které bylo takovou jakoby esencí tohohle přístupu, tam to teda nebylo kvazi dobrovolné, ale víceméně povinné až teda na státní službu, vojsko, což je docela zajímavý možná a tam ty náklady se ukázaly být ohromný. Tam skutečně ten jakoby ten dluh, který máte skrytý v tom vyplácení toho průběžného systému, se vám okamžitě materializuje, vy ho musíte uhradit a to jsou obrovský částky, to jsou třeba 3, 4 % po dobu 30 let. To je neskutečná zátěž a my tady vůbec nevíme, jakým způsobem by se něco takového mělo financovat, protože z DPH to skutečně nepůjde, ty tristní výsledky výběru DPH tenhle rok to ukazují poměrně přesně no a právě proto potom se nabízí některé ty jiné úvahy o zbytku privatizaci státního majetku. Je pravda, že některé země, které tohle provedly, měly už ten polštář připravený, to znamená, že měly jakoby právě z té privatizace prostě nějaké příjmy, které na tuhle tu reformu použili, aniž teda potom by z toho něco získaly a spíš toho litovaly. No a u nás už toho majetku moc nezbývá, protože si uvědomte tu absurditu, že vy proto, abyste oslabil průběžný pilíř a posílil soukromé fondy, které vlastní banky, tak prodáte zbytek národního majetku, de facto národního bohatství, kam bezesporu patří Budvar, že jo. Tak, co se stane u Budvaru? No, první, kdo přijde bude Anheuser-Busch, který tu značku prostě totálně zničí, protože to je to, o co usiluje už minimálně 20 let. No, takže jako to je, to jsou prostě řešení, která mi připadají úplně jak z hororu teda, abych se přiznala.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co podle vás nastane, když nakonec ten zákon, tím jsme začali, který, tedy který vetoval prezident Klaus, neprojde? Penzijní reforma se zkrátka nerozjede 1. ledna, ale ono je to tak, že na její potřebě v nějaké podobě se shodují prakticky všichni.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, nevím, jestli úplně všichni. Víte, tam totiž podle mě jedna docela špatná úvaha, nebo chybná úvaha, která to všechno táhne přes tu demografii, to znamená kolik pracujících bude živit tolik důchodců. A tam se zapomíná, protože na tohle samozřejmě jsou výpočty, na jednu zásadní proměnnou, kterou víceméně všichni ignorují, a to je produktivita práce. Ono totiž nejde jenom o počet lidí, ale o to, co dokáží vykonat. Když si vezmete takového účetního v 60. letech, tak byste měl prostě celou kancelář a deset lidí a dneska budete mít jednoho člověka a počítač. To znamená nejde skutečně jenom o ten demografický vývoj, to je příliš zjednodušující představa těch proměnných, které tam hrají roli, je podstatně víc. A už vůbec neplatí, že soukromé spoření vyřeší demografii, to je samozřejmě úplný nesmysl, protože to, jakou hodnotu budou mít vaše peníze za 30, 40 let, když teďkom teda je budete někam ukládat, ještě, když teda nevím kam, to už by bylo samo o sobě na docela zajímavou debatu, tak záleží, jak ta ekonomika bude fungovat, prostě pokud budete mít našetřený miliardy v ekonomice, která absolutně nefunguje, která se rozkládá, nebude vám to vůbec nic platný, jo, to je něco, co si málokdo uvědomuje, když prostě automaticky počítá s tím, že jako za 30, 40 let, to pořád nějakým způsobem jakoby pojede jo, to nikdo v tuhle situaci, v tuhle chvíli neví a je víceméně nemožné to garantovat. Právě proto většina i těch zemí, které uskutečnily tenhle experiment, s tím aboutem se vrací k tomu průběžnému systému, který samozřejmě je potřeba nějakým způsobem upravit, nedefinovat a tak dále, ale pořád má tu výhodu, že tam máte toho garanta, to je ten stát jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom taková krátká odbočka k tomu. Vy jste řekla kolik důchodců bude živit kolik pracujících. Ono, já být seniorem a teď slyšet, že mě někdo živí, tak by se mě to dotklo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Samozřejmě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... protože člověk pracuje celý život a potom čeká, že to ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ne, já jsem použila spíš tu rétoriku, která se objevuje tedy v té argumentaci, ale je to samozřejmě zcestný, protože přesně ti, ti, ty senioři si platili celý život jakoby to pojistné, jo a něco vytvořili, jakoby za nimi na rozdíl od té přicházející generace něco je.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A když jste se zmínila o té demografii, teď jsem četl v souvislosti se včerejškem, kdy bylo 1. října, tedy den seniorů, že si zástupci seniorů stěžují, že údajně Český statistický úřad vlastně nějakým způsobem falšuje údaje, to proto, že před posledním sčítáním lidu tu kategorii seniorů posunul od 60 do 65 let, čímž se vlastně o 8 % omladila populace. Jak to vidíte? Ono je to asi logické ze sociologického pohledu, protože zdá se, že jakoby stárneme později nebo pomaleji, ale v tom smyslu, že prostě produktivní věk se prodlužuje. Na druhou stranu ale potom ty údaje z toho předchozího sčítání a z toho aktuálního, vlastně se nedají porovnat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ano, to se nedá komparovat, samozřejmě, protože ve chvíli, kdy změníte tímto způsobem metodiku a hranice, tak prostě máte nějaký soubor dat, který už srovnatelný úplně není. Myslím, že ta logika za tímhle tím postupem je asi v tom, že ta populace samozřejmě se dožívá vyššího věku, minimálně tedy v průměru a i s tím uvažovaným nebo už schváleným vyšším odchodem do důchodu, jakoby to znamená, že upraví tu hranici té seniority, podle toho, do kolika let by lidé měli pracovat. Je pravda, že ten věk dožití se u nás zvýšil, ale není to nutně totéž jako věk toho kvalitního dožití. Ono je něco jiného, když prostě jste senior, který může pečovat o vnoučata, nebo třeba ještě částečně pracovat a věnovat se svým koníčkům a něco jiného ležet v LDN. A tohle to je skutečně potřeba rozlišovat, protože ten automaticky ten věk dožití není věkem kvalitního dožití a tím pádem nemůžeme říct lidé se dožívají 80 let a můžou tím pádem do 70 let pracovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Plnohodnotné vyžití ze státního důchodu je podle Čechů utopie. Polovina lidé se domnívá, že bez vlastních úspor by stáří nezvládne vůbec. Zatímco dnešní 50 začínali na důchod spořit přibližně ve 40 letech, třicátníci začali už v 25. To jsou výsledky jednoho průzkumu. Jak to slyšíte, co vám to říká?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Je pravda, že i vzhledem k tomu, co se tady děje v těch posledních letech, ta důvěra v ten státní průběžný systém je poněkud nahlodána. Já se běžně setkávám s u mých studentů s tím, že tvrdí, že oni už žádný důchod nikdy nedostanou, ale přece jen ta očekávání pro, jestli si správně pamatuju ty výzkumy CVVM jsou především od státu. To znamená, že většina obyvatel chápe stát jako toho hlavního garanta s tím, že je možné si něco jakoby vedle naspořit. Ta základní otázka je jednak naspořit z čeho, což je něco, co trápí čím dál více obyvatel České republiky a když už ty úspory nějaké, nebo ty možnosti jsou, tak je otázka, do čeho to investovat. A tohle vůbec není nějaká akademická debata, protože to zhodnocení v bankách, jak víte, je velmi, velmi nízké, tam skutečně jako zaplatíte poplatky a nedostanete se ani na tu inflaci a v případě jiných produktů zase jsou tam velice vážná rizika. Tam skutečně stačí mít takzvaně mít smůlu a ve chvíli, kdy investujete do nějakého portfolia a prostě přijde krize tohoto rozměru, tak prostě veškeré vaše úspory jsou de facto fuč v tu chvíli a nemůžete s tím dělat vůbec nic. To je skutečně jakoby hra na štěstí. Takže tady je myslím potřeba vědět, že potřebujeme a nejen teda v České republice nějakou zásadnější reformu penzijní, která by podle mého názoru měla brát i v úvahu ten přínos těm budoucím plátcům, protože jestli je tady něco, co může narušit ten demografický vývoj, tak je to jednak samozřejmě ta produktivita práce a potom taky ten počet obyvatel. A ten současný systém není příliš nastaven tak, že by bonifikoval nebo zvýhodňoval rovnost, protože vychovává děti, ty budoucí plátce, spíš se to bere jako nějaké břemeno a tohle je potřeba změnit. Ty návrhy tady jsou a já myslím, že ten jeden z těch nejpropracovanějších u nás provedl pan profesor Vostatek, který tam má takový ten pilíř zásluhový a solidární v té kombinaci, která je přehledná a jasná a je tam právě to zvýhodnění té výchovy a péče o děti. Tenhle systém by ovšem vyžadoval samozřejmě zásadní daňové změny, ale to koneckonců každý. Jo, takže tam je potřeba skutečně uvažovat, že ta penzijní reforma je součástí nějakého většího balíku změn daňových a vůbec ekonomických, kterými bychom si asi měli projít.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co je to v tomto případě tedy zásluhový pilíř?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ten zásluhový bral v úvahu, kolik jste přispívali do toho systému, to znamená tam by byla vazba řekněme na to, kolik jste vydělal a ten solidární by bral v úvahu jednak to, že každý musí mít nějakou slušnou sociální úroveň důchodu a především by tam potom byla ta bonifikace za tu péči a výchovu o děti. V současné době tyhle ty dva, protože jsou to takové jakoby zvláštně smíchané, ono se to úplně dost dobře rozlišuje, právě tohle jakoby jednoznačné oddělení dali garantem by byl stát, nikoliv nějaký soukromý fond, tak by poskytovalo poměrně dobrý přehled a hlavně lidé by si sami mohli dobře tu svojí penzi spočítat. Což dneska de facto vůbec není možné jo, vy pracujete a vůbec netušíte jako, co jednou dostanete, jestli vůbec něco dostanete. U toho průběžného samozřejmě očekáváte pořád tu státní garanci, ale u toho soukromého tam prostě skutečně je to loterie, nevíte jako, jak to dopadne, je tam něco, že se spoléháte na dobré štěstí za 30, 40 let.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vidíte někde v zahraničí funkční model, od kterého bychom se mohli třeba učit, kde to funguje?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Hodně se hovoří o tom švédském systému panevropském, který kombinuje ten stát, jako toho základního garanta a případně třeba nějaké zaměstnanecké fondy, to je jedna z těch možností, ale řekněme si, že víceméně všechny tyhle ty vyspělé země spíše ty cesty hledají a myslím, že právě ten model profesora Vostatka nebo ten panevropský v kombinaci s tím jakoby jednoznačným rozlišením zásluh a solidarita, by byl docela dobrým řešením. Ale bohužel teda jsem zatím neslyšela, že by nějaká politická strana se tohohle zásadněji ujmula.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková. Mluvíme o penzijní reformě. Je tu dotaz, bohužel tedy nepodepsán, není to tak, že oni, myšleno asi politiky, celospolečenský konsensus už z principu nehledají, protože se jim jedná čistě o takzvanou úspěšnost a profity té zbohatlé menšiny, a to i za cenu často špinavých postupů, ostatní, nechť se o sebe postarají, stručně řečeno. Zkuste, prosím, predikovat tyto jejich cíle či vize.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, když budu zcela upřímná, tak si myslím, že skutečně tam o žádný konsensus nejde a nikdy jim ani moc nešlo. Když se podíváte na tu logiku těch reforem a ta penzijní je jenom jednou z jejich součástí, tak je to vytvoření prostoru i legislativního prostoru, pro určité zájmové skupiny. Tady je to v tomto případě bankovní, nebo šířeji penzijní sektor. Zároveň /nesrozumitelné/ nastavili tak, že to bude velmi obtížně odstranitelné v těch příštích letech. Ne, že by to nešlo, ono to vždycky nakonec jde, ale prostě má to svoje náklady, hrozí vám různé arbitráže a podobně. Jinak ten dotaz byl ještě zajímavý tím, že tam zmiňoval to slovo zodpovědnost. Všimněte si, jak ta rétorika zodpovědnosti je paradoxní, protože u té penzijní reformy se říká přijměte za sebe odpovědnost, jo, ale jako jak máte přijmout odpovědnost za něco, co nemůžete ovlivnit? Vy si přece nevybíráte, jestli zestárnete nebo ne, to jako není váš výběr, to je prostě jaksi přírodní logika a stejně tak si nevyberete jestli váš penzijní fond zkrachuje nebo nezkrachuje. To je věc, kterou vy prostě vůbec neovlivníte. Nemluvě o tom, že jako neovlivníte, že zrovna, až půjdete do důchodu prostě 5 let před tím, tak přijde krize podobné téhle a všechny ty vaše úspory prostě v tu ránu zmizí někde ve vakuu kvůli ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale rozumím tomu, že by člověk měl myslet na zadní kolečka takzvaně a připravit si, protože když je mi 30, tak mi připadá, že ten důchod je v nedohlednu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Ale tímhle tím stylem prostě nemůžete přebírat odpovědnost za něco, co nemůžete absolutně ovlivnit, jo, tam nemáte prostě žádný vliv, nemáte možnost, jak s tím něco udělat. Jo, pokud teda hovoříme o penzijních fondech tohohle, tohohle systému. Takže my skutečně potřebujeme systém penzijní, který bude mít /nesrozumitelné/ samozřejmě na zodpovědnost a dlouhodobější uvažování, ale zároveň tam bude i ten solidární princip té péče a výchovy o děti a myslím si, že by skutečně tím hlavním garantem měl zůstat stát, protože jiná odpovědná jednotka tady prostě není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Věra Bosáková se ptá, jak zajistíte, aby produktivita práce byla dostatečně vysoká?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
No, to, to nemůžu zajistit já jako Švihlíková, ale samozřejmě vy můžete nějakým způsobem nastavit, nebo pomoci nastavit strukturu ekonomiky. To znamená, jakým způsobem ta ekonomika bude, hlavně z čeho bude žít. To znamená, jak a co bude produkovat, což je myslím, že věc, kterou se v téhle zemi málokdo zabývá a že tak nějak té současné politické elitě je to jedno. Jedním z těch zásadních faktorů je samozřejmě vzdělávání věda a výzkum. To jsou věci, které se do té produktivity práce promítají, ale to je běh na dlouhou trať, to nebude fungovat z roku na rok.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Překvapilo mě, že v Austrálii se při výpočtu důchodu přihlíží k majetku a od nějaké jeho výše vám důchod ani přiznán není. Přemýšlel někdo o tom u nás? Zdraví Petr.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Myslím si, že ne, alespoň jsem to zatím nečetla. Myslím, že většina těch analýz, která probíhala u nás, se koncentrovala buď na Chile nebo na ty okolní státy, ale už se právě moc často nesetkáte s těmi dopady. To znamená spíše popsáno jakoby rozjezd toho systému, ale už ne, jakým způsobem fungoval za 20 let a nebo tedy v té současné době.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A bylo by to fér, aby od určité výšky majetku nebyl přiznán důchod?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Tak to je otázka, na čem se ta společnost dohodne. To znamená, že pokud si myslí, že někdo má dostatečně velký majetek a v něm jakoby uschované ty úspory, tak by ho z toho pilíře mohla vyčlenit. I když já si myslím, že pokud přispíval, tak by měl mít nárok na nějakou část z toho, co do toho systému vložil, ale vždycky je tam potřeba zachovat ten solidarity i té mezigenerační solidarity. Což je věc velice důležitá, protože potom nám ta společnost se skutečně dostává do té fáze, že jakoby staří vyžírkové a ti mladí dynamičtí je budou živit. A koneckonců, když si vzpomenete na ten klip Přemluv bábu, jo, to je, tahle ta odporná věc skutečně tu přehradu mezi mladými a starými do značné míry prohloubila.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak to vidíte s takzvanými předdůchody, které v minulém týdnu schválila vláda?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Já jsem se ještě nedívala na celkový ten celkový ten návrh, ale já vím, že to není totéž, ale když jsme na ty předčasné důchody, to je taky věc, která vám zase oslabuje ten průběžný systém. Protože vlastně ti lidé, kteří po té 50 mají velké problémy sehnat práci, tak jakoby jdou do toho předčasného důchodu, ale tím dál oslabují ten pilíř průběžný a to jeho financování. Takže vlastně to, co by mělo být placeno z té sociální funkce podpory v nezaměstnanosti se vám znovu přesouvá do toho průběžného pilíře a potom vy slyšíte ty argumentace, podívejte se, musíme spořit v soukromých penzijních fondech, protože v průběžném systému nejsou peníze. No proč tam asi nejsou? No, tak je někdy potřeba se zamyslet nad tím, jestli to třeba není záměr oslabovat ten průběžný systém.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se tedy zabezpečit na stáří, aby člověk na sklonku života neživořil? Připusťme tedy, že člověk má nějaké volné prostředky. Investovat je do nemovitostí, do čeho?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Já říkám vždycky první zásadní investice je mít dobře vychované děti. To je zaprvé. Zadruhé není-li to z nějakého důvodu možné, nebo prostě je tam nějaká jiná překážka, myslím si, že je dobré investovat do oblasti energetiky, to znamená snažit se zabezpečit v tomhle ohledu, samozřejmě mít nějaké vlastní bydlení a třeba i vlastní hospodářství. Ono to možná zní poněkud jaksi starobyle, ale myslím si, že v těch nadcházejících časech se právě tohle může ukázat jako docela dobrá investice.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byla docentka Ilona Švihlíková. Moc děkuji. Na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, vedoucí katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha
--------------------
Díky. Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí neurochirurg profesor Vladimír Beneš. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.