Jak to vidí Eva Syková - 30. května

Eva Syková zastává řadu funkcí ve vědeckých radách a mezinárodních výborech vědeckých společností a v redakčních radách prestižních mezinárodních časopisů. Je předsedkyní České neurovědní společnosti, předsedkyní poroty Česká hlava, předsedkyní komise pro Obhajoby titulu DSc v Biomedicíně a členka Gremia pro udělování hodnosti DSc. Organizovala četné domácí a mezinárodní kongresy a symposia, sama přednáší na četných zahraničních kongresech a universitách. Vyškolila řadu PhD student z domova i ze zahraničí. Je vdaná a má dva syny.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesorka Eva Syková z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky. Dobrý den.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dovolte mi, abych vám dodatečně popřál k titulu Manažerka roku, který jste koncem dubna získala v 19. ročníku ankety. Čím jste si ho podle poroty zasloužila?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, podle poroty, tak ta samozřejmě jednala v utajení, ale já bych na začátek chtěla říct, že si toho velice vážím, že to je pro mě jinej titul než doposavad. Ostatní tituly, které jsou dostávala především za svoji odbornost a myslím si, že jsem ho dostala za to, že nejenom že tedy manažersky se snažím řídit vědeckou instituci, což tedy si myslím, že dnes je velmi potřeba, že skutečně by měli být ve vedení i vědeckých ústavů nejenom dobří odborníci, ale zároveň i dobří manažeři. No, ale potom i za to, že já vlastně nedělám jenom takovou, bych řekla, tuhle tu aktivitu vědeckého ředitele nebo ředitele ústavu Akademie věd, ale že se snažím přinést ještě do vědy a vůbec do tohoto oboru ještě něco dalšího a to proto to je spojené s tím, že jsem lékařka a že se snažím ty výsledky vědy dostat co nejdříve nebo podle možností až k tomu pacientovi. A takže proto jsem jako udělala celou řadu akcí, z nichž například postavení takových čistých prostor, kde jsou naše malé firmy, kteří zakládají vědečtí pracovníci a ty potom můžou dělat něco, co se může jako léčivo uplatnit u těch pacientů. Organizujeme klinické studie, no, a to, to jsou takové většinou hlavně manažerské úkoly. Tak asi proto.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak důležité jsou podle vás podobné ankety, myslím typu Manažer roku?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Tak jsou různé a myslím si, že některé možná nejsou tak prestižní, ale Manažer roku myslím, že je dost prestižní záležitost. Je sledována těmi nejlepšími podnikateli a manažery a myslím si, že má jednu velkou přednost, že se nesoustředí pouze na jeden obor a třeba netýká se to jenom průmyslu a podniků, ale že se třeba dívá právě na ty manažerské schopnosti i v jiných oborech, takže již byli oceněni dva lékaři a to vlastně třetí, která to ocenění získala, takže na tohle ta soutěž je velmi dobrá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A paní profesorko, zamýšlela jste se nad tím, jaké předpoklady by měl splňovat vynikající manažer?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, určitě. Tak to samozřejmě se mě i poroto ptala a já myslím, že těch vlastností by měl mít hodně. Ale především to musí být určitý průraznost a vize, co chce vlastně dosáhnout a za tím cílem jít. A to je vlastně takový, takovej požadavek i na nejlepšího vědce, takže myslím, že někteří vědci, samozřejmě věda se dá dělat různým způsobem, individualistickým nebo týmovou prací, což je dneska velmi časté a pak to taky vyžaduje určitým manažerský přístup, no, a tak, tak si myslím, že to je velmi podobné tyhle ty, tyhle ty dvě funkce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není právě vize to, co chybí možná našim politikům, protože ta průraznost, ta jim možná nechybí?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, ta vize, víte, ono je to o tom, že není to jenom vize, ale co vlastně chcete dosáhnout,že máte nějaký cíl, který je konkrétní a který by něčemu měl prospět, ať už teda tomu podniku nebo tedy těm pacientům a k tomu se snažíte směřovat. Vy musíte, to nemůžete udělat sám a ten kolektiv těch lidí, který k tomu, na tom pracuje s vámi, tak ten je potřeba nějakým způsobem zaujmout, je potřeba ho vést takovým způsobem, aby všichni byli spokojení, protože spokojení lidé odevzdávají dobrou práci. Na druhý straně na ně musíte samozřejmě tlačit, aby odevzdali té práce co nejvíce, takže tohle to všecko a ten váš vlastní přístup, který musí být taky podobný, tak ten potom vede asi k tomu, že už se něčeho dosáhne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak správně vést? To je asi ta otázka. Je lepší direktivně vést, rozdat úkoly a potom kontrolovat, anebo dát lidem svobodu a dostatek prostoru pro nějaké, nějakou tvůrčí realizaci?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Tak závisí v čem. A samozřejmě já při vedení vědecké instituce pracovníkům ústavu dávám absolutní svobodu. To je vědě je to nutný. V řízení některé třeba firmy to už tak asi být nemůže, ale nicméně ve vědě je to tak, že jsou určitá kritéria, kteří ti lidé musí jaksi plnit, nebo určité úkoly, který musí plnit. To znamená, musí dělat smysluplný výzkum a když ho dělají, tak dostanou samozřejmě grantové prostředky, peníze na ten výzkum si musí sehnat a musí to potom přinést výsledky publikační, patentový a podobně. To je to, co já od nich vyžaduju. A jak si to dělají, kdy si to dělají, jaký k tomu používají kolektiv a tak dále, to je na nich. Občas se mně tak pohádají, což tedy není u nás v našem ústavu to je zřídka a panují tam velmi dobré mezilidské vztahy, ale pokud to je, tak samozřejmě musím řešit nějakým vhodným způsobem i takové ty mezilidské vztahy. No, a jinak vědci musí mít co největší svobodu. A víte, dneska ji moc nemají, jo, tak aspoň v tom ústavu by ji měli mít, protože oni ji nemají v tom, že musí pořád soutěžit o ty peníze, musí jaksi ne vždycky je to úplně spravedlivý, protože to nemůže být tak úplně spravedlivý. Jsou tam různé emoce mezi lidmi, takže nemají to lehký dneska vědci a velkou část svého času věnují právě administrativním záležitostem při získávání peněz a podobně a zatímco by bylo mnohem lépe, kdyby ho věnovali té skutečné práci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A moje poslední otázka k té anketě. Je správné, že se rozděluje genderově, protože záleží spíš na hlavě než na pohlaví, ne?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Tak já myslím, že to je jedno celkem. Já si myslím, že manažerský způsob mužů a žen může být taky trochu jiný a myslím, že je ve prospěch, když samozřejmě je ve vedení firem a ty manažerských funkcích jsou muži i ženy, což ostatně se ukázalo jako velmi prospěšné a některé země na tom dokonce trvají, že musí být určité procento žen ve správních radách a podobně. Čili ono je to také o tom, že to skutečně musí někdo ukázat, že to je dobré a že jsou tady ty talentované ženy. Ony jsou potom takovým příkladem pro ty ostatní, takže si myslím, že to je velmi dobře a že je to vhodný způsob, jak, jak podpořit více žen v těhle těch pozicích vrcholnýho managementu a nakonec i jim to dodává třeba chuť do politiky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na takovou tu skrytou diskriminaci z hlediska věku? Dnes už je to kolem 45 let, kdy třeba jsou, jsou personální agentury, které mají pokyn neposílat do firem uchazeče od toho věku výš. Jak to vidíte vy, protože když se skládá ten kolektiv, si je dobře, aby byl zastoupen, zastoupena obě pohlaví, ale i různé věkové skupiny, ne?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Určitě. Tak ve vědě samozřejmě je to tak, že tam ten věk není tak, není jenom v tom středním věku. My skutečně dnes využíváme vědeckých pracovníků i starších. I dokonce přesluhují vlastně nebo v penzijním věku a závisí to skutečně na jejich schopnostech. Jestliže mají dobré, dobré myšlenky, dobré nápady, seženou si peníze, tak ať pracujou třeba do 80, což je správně a tak to taky funguje třeba v USA, který je jistě vědecká velmoc. Ovšem samozřejmě musíme se soustředit na to, abychom vychovali co nejvíce mladých lidí a dobrý vědec samozřejmě vychová svýho následovníka. Není dobrý vědec, který když skončí, tak se celá ta skupina rozpadne a všecko to skončí. On má mít už svého následovníka, který povede tu skupinu dál a samozřejmě co nejvíc mladých lidí a studentů. My jsme třeba ústav v Akademii věd, který má největší procento mladých lidí, studentů i ze zahraničí, což je zase důležitá věc, aby ve vědě, dneska věda je mezinárodní a aby v těch ústavech třeba českých pracovali i zahraniční pracovníci, tak na to já se samozřejmě soustředím a dbám na to.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak je to u mladých vědců? Respektují autoritu těch starších? Ono je asi komická představa, že by přišli a řekli, nechte mě být, já si to všechno vybádám sám.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, to opravdu nejde, protože za prvé oni nemají svoje peníze a musí se k tomu dopracovat, takže musí nejprve něco ukázat, že něco dokázali, což dokáží jedině společně s tím svým školitelem a pak teprve můžou získat své vlastní prostředky. Na druhé straně my je co nejdřív motivujeme k tomu, aby se osamostatnili, protože okolo toho věku 35 let by měli být samostatní. Tam se právě ti vědci rozdělí na dva proudy. Jeden proud zůstane takový ten, který jaksi je tažen tím vedoucím té skupiny a celý život dokáže se vlastně se podřizovat těm ideím a těm nápadům a tý fantazii toho vedoucího, a potom jsou tam ta druhá skupina, která se co nejdřív snaží osamostatnit a dělat si ty svý vlastní myšlenky, i když ze začátku třeba nejsou ty nejlepší. Ale to jsou ti, kteří potom tu vědu potáhnou dál a kteří založí tu novou školu a který najdou skutečně něco podstatnýho.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak chápete včerejší protesty odborářů a občanských iniciativ sdružených v platformě Stop vládě před ministerstvy kultury a školství?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Tak nikdo asi není překvapen a já myslím, že to není vůbec překvapující, protože těch protestů je stále více a více. Samozřejmě to souvisí s hospodářskou krizí, kdy určité skupiny obyvatel se cítí ohroženi a tak protestují. Já myslím, že tohle je velmi vhodný způsob, jakých teďka nastává, že lidé protestují, konkrétní skupiny před konkrétními ministerstvy, a myslím si, že i ta reakce, jak jsem to mohla pozorovat, je velmi dobrá, že ministři těch resortů skutečně mezi ty lidi přijdou a že tam může dojít k nějaké diskusi, že tedy vlastně můžou něco ovlivnit, protože když budou protestovat a nikdo se tím nebude zabývat, tak to nebude mít žádný smysl. A mě velice zaujalo právě, že nový ministr školství, pan profesor Fiala, náš kolega, přišel mezi ty lidi, vysvětloval jim některé věci a ukázal vlastně, že je pravděpodobně ministrem na svém místě oproti tomu, co jsme na ministerstvu školství třeba viděli předtím. Podobně si myslím, že by to mohlo být třeba s ministerstvem zdravotnictví, kde jsou taky četné problémy a ministr zdravotnictví je také odborník, který jistě také s lidmi bude diskutovat. To ve skutečně tato dvě ministerstva nejsou tak velikým problémem, v přístupu asi nebudou tak velkým problémem v přístupu k lidem. Možná to bude horší na některých dalších.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem právě chtěl vám nabídnout to, že skutečně ta reakce nebyla stejná, protože na jedné straně, jak říkáte, ministr školství slíbil dialog, ale třeba Alena Hanáková v českém prohlášení
řekla, že protest nechápe a premiér Petr Nečas ho dokonce odsoudil jako násilnou akci. Ony ty happeningy mají pokračovat. Teď se chci zeptat, jestli souhlasíte s tím, že školství a kultura jsou u nás trvale podfinancované?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, podfinancované, já si myslím, že kultura je něco jiného, tak nevidím už takovou velikánskou odbornost a zatím jsem neviděla nic, žádný velký krok, ale je to možná to, že to tolik nesleduji, ale neviděla jsem v té kultuře takový vstřícný přístup jako například teď tedy ukazují tito ministři dva, o kterých jsem se zmínila. To, že to samozřejmě odsoudil předseda vlády, je pochopitelný, protože on vede vládu, on to řídí, on je tam instaluje, takže je to záležitost často velmi politická. A mně na tom nejvíc vadí to právě, že to je otázka politická, že si ty politické strany, který jsou teď v koalici, mezi sebou rozdělí ty ministerstva a teď tam dají někoho za odměnu. A já bych hrozně ráda viděla, protože v našich oborech to tak je, aby na těch ministerstvech byli odborníci, kteří, které to skutečně zajímá, který tomu rozumí a který prostě jsou tam dostatečně dlouhou dobu, aby tam něco mohli taky udělat a tak. Takže to.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takovým prototypem tedy může být Petr Fiala.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Může.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co si slibujete od nového ministra školství?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, tak on už jednu věc udělal. Já jsem to pocítila sama v našem ústavu, že prostě zrušil některé ty nesmyslné projekty, které na ministerstvu školství chtěl financovat pan ministr Dobeš a které Evropská unie kritizovala. A velmi rychle je pravděpodobně zastavil, protože místo toho nabízí peníze jiným projektům, smysluplným. Tak to považuji za velmi dobrý. Druhá věc je ještě, která nesouvisí úplně s ním jako s osobou, ale vůbec s tím, jaké finance vlastně půjdou do školství a ve skutečnosti i na vědu, jo. A tady je, víte, jedna věc, která je tady soustavně bych řekla upozaďována, že ne, že se snižují prostředky, anebo že se chtějí snižovat prostředky nebo nedává se dost prostředků na vědu a vzdělávání. My jsme skutečně země, která by se na to měla soustředit a měli bysme na to velmi dbát, aby co nejvíc prostředků šlo právě do vědy a do vzdělávání. My jsme včera měli takovou zajímavou akci v senátu, kdy tady byli 4 laureáti Nobelových cen, všichni z Izraele, byli jsme pozváni na nějaký kongres ještě Akademie věd a tady je vidět, jak Izrael, kterej byl velmi chudá země ze začátku po 2. světový válce, byla tam bída, tak ale i v těhle těch dobách už založili vědecké ústavy a na vědu a na výzkum skutečně dávají hodně peněz a na vzdělání. Jeden z těch laureátů Nobelovy ceny hovořil o tom, že dneska základy vědeckého přístupu už učí i v mateřské školce, nejenom že ve školách, čili to je velice zajímavý projekt. A to si myslím, že je jedna z věci, kde máme ještě dluh a že bysme se víc měli soustředit skutečně na podporu tohoto.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se k financování vědy hned vrátím, ale ještě jedna otázka k osobě ministra školství.jak jste řekla, vzešel, víme to, z akademického prostředí, ale nejsou ta očekávání do něj vkládaná takového rozsahu, že nutně musí zklamat?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, já myslím, že nemusí zklamat, žádný ministr nemusí zklamat. To je úkolem, jistě bude kritizován, to je pochopitelný, to už je úloha ministrů, bude dělat i některá nepopulární opatření, ale věřím, že nebude dělat rozhodnutí špatná, že vymění některé úředníky, kteří jsou možná ne příliš schopní, že se vypořádá hlavně s tím, abychom využili peníze Evropské unie na, ve strukturálních fondech, což je veliký úkol a je tam už hodně chyb uděláno, takže to mu vůbec nezávidím, aby tam zavedl pořádek. Čili, doufejme, že se mu to podaří a samozřejmě ne vždycky všichni jsou spokojený, ale že aspoň nebude dělat veliké chyby.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se Ústav experimentální medicíny, který vedete, vypořádá s tím, že Akademie věd má snížené prostředky, letos o 270 milionů.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, bylo řečeno, že bude mít snížené prostředky o 270 milionů. To je velmi špatná zpráva samozřejmě, která asi bude vyžadovat nějaké rozhodnutí, nebo určitě bude vyžadovat rozhodnutí, jak s tím naložit. Doufejme, že to nebude plošné snížení zase všem ústavům, protože to asi není dobře. Já myslím, že přece jenom je třeba trošku diferencovat a zamyslet se nad tím, jak se s tím vypořádáme. A myslím, že je to právě špatný krok, špatný krok je snižovat o takovou částku, která nevytrhne tu ekonomiku státní, ale tý vědě hodně uškodí, tak k tomuto kroku přistoupit, že Akademii věd, která možná má obrovskou produkci vědecké práce v České republice, tak jí to, tak jí tohle to snižovat. To je, já bych řekla, nedomyšlený krok.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme s profesorkou Evou Sykovou. Proč stoupají náklady na zdravotní péči? Je to tím, že v lékařství přibývá stále nových technologií a preparátů, zkrátka, že léčba je nákladnější?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Určitě to tím je. My dnes máme velmi drahé léky třeba pro léčbu nádorů nebo nádorových onemocnění. My dnes máme nové léčebné prostředky, nové diagnostické metody, kterou jsou dražší, než byly třeba ty staré. A samozřejmě jde o komfort pacientů a o zdraví pacientů. Čili když si samozřejmě každý z nás uvědomí, co je pro nás nejdůležitější, tak nakonec to zdraví je to zásadní, protože když není zdraví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A promiňte, že vám skáču do řeči, rovnítko mezi nákladnější a účinnější léčbou, musí tam nutně být?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Nemusí, nemusí tam samozřejmě být a je třeba šetřit také a není, například šetřit se ovšem nemá na těch lécích dle mého názoru, šetřit se má třeba na vybavení, které nemusí být, nemusí být někdy takové, tak nákladné, nebo mělo by být, nemělo by se dublovat třeba, mělo by se víc využívat to, které je a tam, tam jsou možná, tam je určitě pole, kde by se mělo ušetřit. Také je možný si uvědomit to, že přijde ta regenerativní medicína, kterou já se zabývám a to bude velmi drahé. Kmenové buňky a takový věc, to samozřejmě může třeba pomoci lidem s diabetu, stojí to spoustu peněz a může to nakonec definitivně ušetřit. Ale všechno jsou to drahé věci. Některé budou jenom zlepšovat kvalitu života například kloubní náhrady a podobně. A lidé asi si budou muset na některé věci připlácet. K tomu se vlastně to ministerstvo zdravotnictví dneska taky jaksi přibližuje a to není možné tak, že si budou připlácet hned, že to vytáhnou z kapsy, ale pravděpodobně bude třeba zavést další nějaké pojištění nadstandardní, kde si lidé třeba budou platit, aby tuto nadstandardní léčbu potom automaticky dostali, nebo pojišťovna ho zaplatila. A tam já vidím takové rezervy, že se objeví nový typ pojištění, který by to těm lidem umožnil.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A když někdo na takové připojištění nemá? To je asi častá námitka.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
No, tak to nebude takové, že většina, bych řekla, vydělávajících lidí ve vyšším věku, to bude se týkat hlavně těch lidí třeba nad 40 let, že jo, kteří začínají být nemocní, tak ty část toho svýho platu na to budou moct věnovat, když si budou uvědomovat, že to je pro zásadní. Místo toho, aby si koupili auto za milion, tak si koupí třeba jenom za 500 tisíc a budou si prostě spíš přispívat na to zdraví. Víte, je zajímavý, že lidi skutečně jsou ochotni věnovat do, do novýho auta a do vybavení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nebo na pojištění auta.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
A na pojištění samozřejmě, anebo na dovolený jsou, tam si moc velký jako problémy v tom nemají, ale u toho zdraví, který nakonec je potom pro ně to nejdůležitější, tak ta si myslí, že by to všecko mělo být zadarmo a to asi nemůže. Prostě na to nebude.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A podle vás, jak by to mělo být, pokud to člověk podcení a nebude si chtít připlácet, anebo skutečně nebude mít tu možnost, dostane se mu té péče?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
To určitě se mu dostane té péče. Já bych řekla, že u nás zdravotní péče je jedna z nejlepších, tedy pokud se týče potom provedení těch zákroků a tak dále. Lékaři u nás jsou velmi dobří, zdravotnická zařízení jsou dobrý. Je to ještě pozůstatek svým způsobem socialismu, protože všichni měli všechno zadarmo, takže i dneska všem všem dostane velmi dobré péče. Jestli si budou šetřit na to, aby více cestovali, anebo měli lepší třeba zdravotní náhrady a podobně, tak to už je každýho volba.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme tady posluchačský e-mail, bohužel přišel nepodepsán, ale odcituji ho: "Někdy se mi zdá, že lékaři udržují nemocné při životě násilně za každou cenu. Děkuji předem za odpověď." Co si o tom myslíte?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
To bych řekla, že je velký problém. Já se s tím setkávám velmi často, protože to jsou právě příbuzní pacientů, kteří třeba leží i několik let v kómatu a ta možnost, že by se uzdravili, je prakticky nulová, i když tady samozřejmě možnost je tady vždycky. A tito pacienti vlastně spotřebovávají obrovský množství peněz. Ale na druhý straně to se dostáváme k tomu, kdy jako tu léčbu ukončit a to není jednoduchá otázka. Je to otázka, která je zase zneužitelná a prostě my k tomu musíme eticky přistupovat tak, že nikdy není možné rukou lékaře ukončit život nějakého pacienta a tudíž tedy to někdy je až přespříliš a není to jednoduché rozhodnutí, jak se s těmito případy vypořádat. Ale jsou některé jiné, víte, třeba i aspekty toho, že například někdy z prestiže jsou zachraňovány třeba děti s velmi malou porodní váhou a tam by se měla třeba udělat nějaká hranice, protože to dítě dneska dokážeme zachránit, že dýchá, a tak dále, ale probudí se, ale nakonec je potom většina těch dětí poškozených a trvale na celý život a tak dál. Tak tam já bych viděla, tam samozřejmě se musí udělat nějaká regulace v tom, jak postupovat. Ale tahle ta otázka je opravdu na dlouhý hovor a není to jednoduché. Pacienta, kterého jsme vlastně ze začátku, nevíme, jak dopadne, tak jsme ho zachránili, vlastně přežil nějaký těžký třeba úraz automobilový a teď jako není možné jen tak jednoduše ten jeho život ukončit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Za přežití seniorů, tak to je na dnešní odpoledne ohlášená demonstrace proti snížení růstu penzí, s nímž od příštího roku počítá vláda. Co si o tom myslíte vy?

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Tak ono to není snad snížení penzí, ale je to zástava, valorizace, že jo, což znamená vlastně svým způsobem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, snížení růstu, tak.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Snížení růstu. Já si myslím, že, víte, pro ty penzisty je to opravdu docela zásadní věc a vůbec se jim nedivím, že budou protestovat a samozřejmě vláda to musí nějakým rozumným způsobem přistoupit. Ale když takhle vlastně půjdeme, tak ono v každé té oblasti, kde jsou ty škrty, tak v každý je vždycky námitka, že to bude špatně a že teda když budeme mít míň policistů, a když budeme mít, tak to všecko bude taky špatně. Čili já si myslím, že asi ty důchody není možný zvyšovat, když na ně nebude, ale asi by měly nějaké sociálně slabé skupiny potom těch penzistů mít, mít nějaké možnosti toho dorovnání nebo nemělo by se, aby neklesli pod nějakou hladinu chudoby. Ale to mě s tím ještě dělal takovou asociaci vlastně v tom, že někdy jsou ty penzisti svým způsobem okrádáni ještě úplně jiným způsobem, například všelijakými těmi exekucemi a podobně, kde bych řekla, že je ten dluh v tom skutečně tady zákoně postihovat tohle to parazitování na těch penzistech, který už nemají to uvažování tak dobrý a dělají často chyby a že tady by opravdu se měla jim nabídnout pomoc a měly by se zastavit takový tyhle ty praktiky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí ředitelka a předsedkyně rady Ústavu experimentální medicíny Akademie věd profesorka Eva Syková. Děkuju, na shledanou.

Prof. Eva SYKOVÁ, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí spisovatel Pavel Kosatík. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.