Jak to vidí David Mareček - 25. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se trošku netradičně dnes budeme slyšet prostřednictvím telefonních linek. Pane Marečku, začněme aktualitou. Policie už ví, jakým způsobem se dostal škodlivý alkohol na trh v Česku. Podle státního zástupce Romana Kafky leží hlavní vina na dvou mužích, kteří vyrobili směs metylalkoholu a alkoholu ve velmi velkém objemu. Hrozí jim až výjimečný trest, protože podle žalobce věděli, že směs může zabíjet. Co říkáte tomuto zjištění? Ukazuje také, že to rozhodnutí zavést částečnou prohibici v Česku přece jen nebylo hysterií.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak já myslím, že to určitě nebyla hysterie, protože při tom, co se stalo, tak to byl podle mě krok dost logický a člověk z toho má takové smíšené pocity. Na jedné straně je samozřejmě rád, že policie pracuje dobře a řekl bych, že pracuje i docela rychle, protože vzhledem k tomu, co měli před sebou nebo co museli řešit a na druhé straně, když si, když uvážíte ty motivy, co je k tomu vedly, že tohle je někdo schopný udělat jenom proto, aby vydělal peníze, tak ta představa je docela šílená. Ale k té prohibici určitě si myslím, že i kdyby měl být zmařený jeden jediný lidský život, takže vždycky je lépe udělat opatření tvrdé a potom ho povolit, než ztrácet dny tím, že se budeme rozhodovat, jestli to opravdu mělo nebo nemělo smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Petr Honzejk v dnešních Hospodářských novinách přirovnává pachatele k teroristům. Cituji: "Lidi, kteří se chtěli obohatit a věděli, že jako vedlejší produkt jejich byznysu zemřou lidé, totiž jinak než jako teroristy označit nelze."

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, já bych skoro řekl, že mi to připadá, že je to horší než teroristé, protože ten terorista bojuje dejme tomu za nějakou, byť zvrácenou ideologii a je přesvědčen o něčem a tady za tímhle tím byl jenom ten mamon, nebo jenom ta snaha vydělat peníze. Takže pro mě ještě horší, ale samozřejmě to přirovnání pana Honzejka v mnohém sedí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem vy, pane Marečku, spatřujete hlavní problém té aféry? Jak je možné, že se ilegální alkohol dostane na legální trh?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to je vlastně ten problém. Tak ono vždycky, když taková nějaká aféra vypluje na povrch, tak jsme samozřejmě zděšeni, ale fakt je, že věcí, kdy se podobná hrůza může stát, tak já myslím, že takových skrytých existuje řada, které prostě nejsou pod kontrolou a když potom nastane taková aféra jako v tomhle případě, tak to má za následek alespoň to, že už v budoucnu by se to přihodit nemělo, protože ta kontrola bude přísnější. No ale je to zkrátka tak, že věc, která slouží jenom k tomu, aby si lidi nějakým způsobem nelegálním vydělali peníze, tak samozřejmě jde hodně vysoko a je organizovaná a krytá tak dobře, aby pokud možno nebylo možné, nebo bylo obtížně možné zjistit a ukazuje to jenom na nedokonalost systému, ale nemyslím si, že to je problém České republiky. Prostě nežijeme v dokonalých systémech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začala platit reforma České filharmonie, na kterou orchestr dlouho čekal. Čeho se, pane Marečku, konkrétně týká, kromě vyšších platů pro filharmoniky?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak oni ty vyšší platy jsou takovou nejviditelnější součástí, o které se snadno diskutuje a já bych dokonce řekl, že ta reforma teprve začne, protože média hodně hovoří o tom, že reforma tedy začala, nebo dokonce, že je ukončena, protože už všechny podstatné dokumenty byly podepsány, ale to, co se stalo, nebo to, co se ve filharmonii podařilo za ten rok a půl, tak bylo vlastně vytvářením podmínek k tomu, aby ta reforma se mohla začít uskutečňovat. My nevěříme na nějaké revoluce ze dne na den a hlavně si myslím, že tím se skutečně ničeho nedosáhne a zvlášť u takového tělesa, jako je symfonický orchestr, je to vždycky dlouhodobý, několikaletý proces. Ale k tomu, co tedy představuje ta reforma, tak ona stojí na takových třech pilířích nebo na takových třech bodech. Jedním z nich je právě zpřísnění podmínek nebo zpřísnění kontroly umělecké kvality, což zní jako trošku abstraktní pojem ve vztahu k orchestru, ale je to velmi jednoduché, je to jako ve firmě, kde máte dobře nastavené hierarchie a dobře nastavené mechanismy pro tu kontrolu. Převedeno do řeči praktické je to tak, že zatímco šéfdirigent je tím mužem zodpovědným za zvuk a fungování celého orchestru, tak pod ním jsou ještě takzvaní šéfové nebo vedoucí skupin. To znamená vedoucí třeba prvních houslí, druhých houslí, hobojů a tak dále a ti zodpovídají za tu svoji skupinu. To není nic převratného, ani nového, ani zvláštního, ale vždycky to bylo takové nepsané pravidlo, které my jsme teď vtělili do směrnice, která říká, co ten vedoucí má dělat, za co přesně zodpovídá, když některý hráč nepodává výkon, jaký by měl, tak jak má ten vedoucí postupovat, to znamená řešit to s ním, posléze s uměleckou radou. No a díky tomu narovnání platů tam máme jasný mechanismus, že když člověk nefunguje tak, jak má, tak mu hrozí finanční postih a to zásadní, protože může přijít až o třetinu svého platu. A když by ani to nepomohlo, tak potom následuje takzvaná přehrávka před konkurzní komisí a když u ní nadvakrát neuspěje, tak orchestr opouští. Čili je to poměrně jednoduché, ale velmi účinné v tom, že každý je motivován jak pozitivně, finančně, tak negativně tím, že by to svoje místo taky nemusel mít jisté. No a vedle toho jsou tam ještě dva další důležité prvky. Jedním je zvýšení pracovní zátěže, protože orchestr dosud měl 3 zkoušky, generálku a 2 koncerty v jednom týdnu, teď jsou ty zkoušky 4, k tomu generálka a 3 koncerty. Takže se každému programu bude věnovat více času, což jistě přispěje i ke kvalitě v tom dlouhodobějším horizontu a taky k tomu, že budeme moct více cestovat, více vyjíždět do zahraničí. No a konečně nahrávání, které bylo předmětem několika sporů v minulosti. Hudebníci za něj byli extra placeni a mohli ho taky odmítnout. Dneska je to tak, že některá důležitá nahrávání nemohou odmítnout a že je mají zahrnuta už v platu. Takže ono vlastně to zvýšení těch platů je částečně optický klam, protože jsou to peníze, které si dříve vydělali mimo a dneska je mají už zahrnuté ve službě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ty podmínky pro hráče České filharmonie se zlepší, ale zároveň to bude na ně klást i mnohem větší nároky. Jinak, souvisí, pane Marečku, potřeba těchto změn, zlepšení nejenom materiálních podmínek hráčů, také s příchodem nového šéfdirigenta, hudebního ředitele Jiřího Bělohlávka?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Souvisí to, souvisí to velice úzce. To zpřísnění podmínek byla věc, kterou jsme vyjednávali právě se zástupci hráčů, to jsem ještě nestihl říct v té předchozí odpovědi a je to vlastně hrozně důležité, že když už měníte systém, nebo vytváříte nové podmínky v systému, takže ti, kteří v tom mají potom fungovat, tak je s vámi spoluvytvářejí a mají možnost se k nim vyjádřit. To znamená, že to pro ně není nějaká abstraktní šílenost, kterou si vymyslela partaj jejich manažerů spolu s šéfdirigentem, ale je to něco, na čem se oni sami podíleli a považují to za dobré a účinné. A k tomu, k té otázce o Jiřím Bělohlávkovi, samozřejmě to byla první věc, o které jsme se bavili při vyjednávání šéfdirigentské smlouvy, to znamená, jak by měl orchestr fungovat. Protože požadavkem pana dirigenta Bělohlávka bylo právě narovnání finanční situace hráčů nebo její přiblížení jejich západním kolegům, ale zároveň s tím také zpřísnění podmínek v orchestru tak, aby nebyla jenom šance, ale podstatě jistota, že ta umělecká kvalita se bude moci zvyšovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak, on říkal pan Jiří Bělohlávek, že jen tak vlastně tímto zlepšením podmínek může garantovat tu vysokou uměleckou úroveň orchestru. Zeptala bych se ještě zpět ke mzdě. Proč bylo podle vás, pane Marečku, finanční ohodnocení českých filharmoniků tak dlouho podceňované?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To já nevím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, promiňte, by se nabízelo i srovnání se srovnatelnými orchestry ve světě.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... to určitě no, já netuším, proč bylo podceňované, protože vím, že filharmonici a i jejich šéfdirigenti po tom narovnání volali a volali po něm v dobách, které byly takovým krokům daleko příznivěji nakloněny, než je ta dnešní, kdy šetříme, kde můžeme. Ale s tím srovnáním je to tak, orchestry například v Německu, ať nechodíme moc daleko, tak jsou hodnoceny úplně jinak. Úplně jinak si představte třeba orchestr lipského Gewandhausu, to je poměrně blízko, kde má hráč běžně 160 tisíc korun měsíčně a kdybychom chtěli být, nebo chceme být spravedliví v tom, že musíme ten plat přepočítat paritou kupní síly, protože tady ta absolutní srovnání vždycky pokulhávají a vypadají bombasticky, tak kdybychom to přepočítali na německé ceny, tak je to okolo 67, 70 tisíc měsíčně. Čili vzhledem k tomu i to naše zvýšení 40 tisícové je, řekl bych, v relacích toho, v jaké situaci se nacházíme, co si můžeme dovolit a zároveň ale to zajistí stabilitu orchestru, protože na rozdíl od profesí, kde jazyk je pro vás úplně klíčový a nezbytný, musíte ho dokonale ovládat, tak v hudbě stačí, když hráč rozumí jazyku, rozumí pokynům dirigenta, které navíc často jsou nonverbální do značné míry a hráči potom mohou bez problémů jít do Lipska, do Drážďan, do Berlína, protože při tom propastném rozdílu v podstatě nemají o čem přemýšlet. Na druhé straně po tom narovnání věříme, že k těm odchodům už nebude docházet a mám i konkrétní příklad jednoho nebo dvou hráčů, kteří dostali nabídku ze zahraničí a ta nabídka byla výrazně ale opravdu výrazně vyšší, než to, co si vydělají i po navýšení platů ve filharmonii, ale neodešli. To znamená, že tam platí to, co všichni víme, že peníze nejsou první motivace, vždycky je až několikátá na tom žebříčku a že tedy zvýšení platů v kombinaci s perspektivou rozvoje toho orchestru, že to je to, co hráče udrží a motivuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomůže reforma zvýšit i konkurenceschopnost České filharmonie? Vy už jste to vlastně i naznačil, navíc filharmonie se netají dlouhodobým záměrem zařadit se do desítky nejlepších světových orchestrů. Jak si stojí vůbec česká hudba, naše hudba ve světové nebo řekněme evropské konkurenci?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Česká hudba ve světové konkurenci si stojí podle mě skvěle, protože na to, jak jsme malá země, tak máme tolik známých autorů a tolik známých umělců a tím známých myslím opravdu známých, což zažijete, pokud vycestujete ať už s naším orchestrem nebo s jinými hudebníky co ciziny a vidíte, že jméno Antonína Dvořáka nebo Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany, že je schopno vyprodat ten koncertní sál a je to hlavně zajímavé, jak moc je česká a nejenom česká, ale hudba obecně vázaná na tu kulturu a na ten národ. Mám tím na mysli dobu, kdy si vyrobíte jakékoliv auto, jakýkoliv telefon, když máte šikovný tým lidí, tak dokáže v podstatě cokoliv okopírovat, takže to běžný člověk ani nepozná a u té kultury to prostě tak nikdy fungovat nebude, protože je tam otištěná určitá stopa časová a stopa toho prostředí a když si vy třeba poslechnete orchestr čínský nebo japonský a vedle toho orchestr německý nebo český, tak si myslím, že jasně uslyšíte rozdíl a uslyší ho i laik, který třeba běžně na koncerty nechodí. A to je naše deviza a je to věc, kterou bychom si měli hýčkat, protože se to nezmění ani v budoucnu, protože zkrátka to přenesení toho prostředí, historie, kultury toho národa tak to nikdy možné nebude a v tomhle tom je to opravdu velkej dar, kterýho bychom si měli vážit a chovat se podle toho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eva se ale ptá v této souvislosti, proč je tedy kultura, když je tak důležitá, vlastně na prvním místě, když se začne škrtat?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To není úplně otázka na mě. Já se, já s paní naprosto souhlasím, že to, tedy předpokládám, že to implikuje, že to není dobře. Myslím si, že to není dobře a nemělo by to být tak a je to určitá nevědomost politiků v tom, že je to samozřejmě nejjednodušší, protože, když škrtnete peníze na léky, nebo když škrtnete peníze na dopravu, tak se to okamžitě projeví s tím, že se lidé nedostanou tam, kam mají, nebo že nedej bože se někomu nedostane té správné léčby, a to rozhodně nejsou oblasti, kde by se mělo nebo mohlo škrtat. Ale na druhé straně z těch věcí takzvaně zbytných ta kultura rozhodně není tak málo důležitá, aby se právě v ní mohlo škrtat na prvním místě, ale možná je to někdy i otázka priorit. Já jsem se setkal a je to na všech úrovních, ať už na obecní, nebo potom u těch vyšších samosprávných celků i u státu, setkal s tím, že často politik v rámci toho, aby se choval, nebo snažil chovat spravedlivě, tak ubírá všem stejně místo toho, aby si stanovil jasné priority, že jsou věci, které je potřeba udržet v určité kvalitě a potom jiné, které prostě podporovat nemůže. Je to, jeden můj kolega říká, že financování divadla nebo orchestru nebo galerie třeba, že je jako letadlo. Že letadlo určitou rychlostí ještě letí, ale jakmile tu rychlost snížíte pod nějakou mez, tak už neletí, ale padá. A takhle to v těch našich institucích je, že zkrátka, když to financování spadne pod určitou mez, tak už nemůžete dobře vykonávat to pro co jste byli zřízeni nebo to, co je vaším posláním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dnes s Davidem Marečkem, generálním ředitelem České filharmonie. Polovina Čechů nikdy nenavštívila koncert klasické hudby. Takové je nelichotivé zjištění České filharmonie, nechali jste si vypracovat exkluzivní průzkum. Jak je to možné, jak si to vysvětlujete?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, jak si vysvětlit takovou věc? Já myslím, že spíš než nad tím plakat, protože nás to pochopitelně nepotěšilo ten průzkum, tak je třeba s tím něco dělat. Abych z toho úplně neutekl. Ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, promiňte, bych jenom ještě doplnila, omlouvám se, že je to trošičku protimluv, protože bezmála 70 % Čechů považuje koncerty vážné hudby za nedílnou součást kulturního povědomí. Přitom tedy, nebo přesto polovina populace nikdy do koncertní síně nezavítala.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak no, je to protimluv a můžeme spekulovat o tom, jak to je ve skutečnosti. To znamená buď je to ten populární nedostatek času, na který jsme si tak zvykli si stěžovat, paradoxně, protože žijeme v době, kdy toho času máme vlastně úplně nejvíc a přitom úplně nejvíc nestíháme a nebo je to prostě pohodlnost, protože jak jsme zvyklí trávit sobotu a neděli radši v nákupním centru než na koncertě nebo v divadle, tak si říkáme, jo, tak ten koncert to je asi zajímavá záležitost, ale nejdeme tam. No, nicméně my, když už jsme ten průzkum nechali zpracovat, tak jsme z něho vyvodili nějaký důsledek, a to ten, že to zkusíme změnit, protože řada lidí může mít i ostych před koncertem, prostě proto, že nevědí, jak to tam bude vypadat, jestli se tam nebudou nudit, co tam vlastně mají dělat a takže jsme zkusili vytvořit pořad, který tenhle ostych zlomí. Řada orchestrů i divadel dělají představení pro děti nebo pro rodiče s dětmi a my jsme to zkusili vzít zgruntu, to znamená vytvořit pořad, který je pro dospělé, kteří buď nikdy na koncertě nebyli a chtějí to zkusit, ale ostýchají se a nebo i pro dospělé, kteří zkrátka na koncerty chodí, ale docela rádi by věděli, jak to vlastně funguje a co tomu předchází. Protože ta vážná muzika nebo symfonická především je taková trošku magie, stojí tam ten dirigent, který nic neříká, jenom tam hýbe rukama a něco ukazuje, vedle toho těch 100 lidí ve fracích a my jsme se domluvili s Jiřím Bělohlávkem, s naším šéfdirigentem a s Markem Ebenem, že tady tohle pozadí rozkryjí a že na dvou skladbách, na předehře ke Straussovu Netopýrovi a na /nesrozumitelné/ sedmé symfonie ukáží, jak se skladba nacvičuje, jak vlastně orchestr zkouší a jak to potom vypadá, když je hotová. Takže ten posluchač, který přijde z Rudolfina, tak uslyší nejdřív tu konkrétní skladbu rozebranou, uslyší jednotlivé nástrojové sekce, dirigent mu popíše, proč tu kterou věc třeba zastavil, proč je tohle důležité, co je tam zajímavé a když si to takhle posluchači doslova osahají ušima, tak nakonec tu věc uslyší tak, jak je napsaná a nemýlím-li se to zatím u nás nikdo nezkusil, nebo zkoušela to filharmonie kdysi, kdysi v 70. letech s Václavem Neumannem v pořadu Česká filharmonie hraje a hovoří a velmi známé jsou pořady Leonarda Bernsteina, které byly primárně určené pro děti, ale vím z vlastní zkušenosti, že to bavilo i dospělé. Takže je to věc, kterou zkoušíme, bude to teď za 14 dnů vlastně 11. a 12. října ty koncerty a myslíme si, že to je jedna z věcí, která by mohla pomoct tomu, aby se Češi nebáli chodit na koncerty vážné hudby a nebo aby je to trošku ponouklo k tomu, že na ten koncert zkrátka vyrazí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak říká se, že v našich rodinách se už ani příliš nezpívá jako kdysi. Navíc podle výsledků toho vašeho průzkumu, pane Marečku, už ani neplatí ono známé Co Čech - to muzikant. Co se stalo nebo děje s národem hudebníků?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Nevím, je to škoda, že to neplatí, protože to provozování hudby je záležitost nesmírně zdravá, a to nemyslím teď nijak abstraktně, ale opravdu to má velmi pozitivní dopady na činnost mozku, na soustředění a na další věci a je to paradox i v tom, že máme systém základních uměleckých škol, který je docela unikátní, trvalo dlouho vybudovat je a ten systém pořád je řekl bych velmi dobře až nadprůměrně funkční. No ale stalo se asi to, co se stalo s celým světem, že ta konkurence techniky a konkurence jiných způsobů trávení volného času než zrovna provozováním hudby je prostě strašně veliká a ten tlak se projevuje tím, že lidé dělají trošku jiné věci, než zrovna provozují muziku, která prostě vyžaduje určitou námahu a určitou snahu. Ale o je stejné se sportem a stejné vlastně s každým takovým typem činnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká David Mareček, generální ředitel České filharmonie, který byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za vaše názory, za váš čas, přeji příjemný den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Vám taky příjemný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v Jak to vidí po půl deváté přivítáme herce Michala Pavlatu. Zita Senková přeje všem příjemný den. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.