Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... ŠVÝCARSKO - 29.7.

moderátor
--------------------
Vítejte při poslechu našeho dopoledního programu, který začíná tak, jako každý všední den půlhodinou Jak to vidí. Po celé letní prázdniny jsme na cestách, dnes, ve čtvrtek, se vypravíme, vážení a milí posluchači Českého rozhlasu 2 - Praha, do země, která je, jak se o ní říká, známá svojí čokoládou, hodinkami, bankami i Alpami a krásnou přírodou, pochopitelně. Ano, dnes vás v Jak to vidí čeká výlet do Švýcarska a kdo nás tam vezme? Překladatelka, cestovatelka, spisovatelka a novinářka Hana Bakičová, dobré dopoledne.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Dobré dopoledne.
moderátor
--------------------
Vy jste nějaký čas v této zemi žila. Jaký největší rozdíl vidíte mezi životem v Česku a ve Švýcarsku?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Kromě přírody samozřejmě, protože my nemáme Alpy, tak je to asi slušnost, je to to, že ve Švýcarsku opravdu věci fungují, že se, podle mého názoru, lidé i víc usmívají a mají k sobě větší respekt a to jak v běžném životě, tak samozřejmě i v politice. To je asi to, co mě tam nejvíc překvapilo a to, co se mi tam líbilo, abych tedy mluvila i o těch pozemských radostech, tak to bylo i jídlo. Oni jsou velcí kulináři a takže i v tomto ohledu jsem si tam přišla na své.
moderátor
--------------------
A to všechno vám chybělo, když jste se zpět vrátila do Česka.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Chybělo, tak, ano, musím přiznat, že s tím jídlem jsem se nějak smířila, protože i my mámě výbornou kuchyni, nicméně ta slušnost a ohleduplnost a to, že se lidé usmívají na ulici a nejsou tak vystresovaní ve Švýcarsku jako v Čechách, tak to mi tady po návratu skutečně chybělo.
moderátor
--------------------
A co bylo, paní Bakičová, poté, co jste přijela do Švýcarska, v těch začátcích naopak nejtěžší?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Tak, vždycky se musíte v každé nové zemi zorientovat a to znamená, že se naučit pohybovat v tom běžném životě, že jo. Kde si co máte koupit, jak si máte koupit jízdenku třeba na městskou hromadnou dopravu a tak dál, ale asi nejtěžší nebo takový šok ze začátku byl jazyk.
moderátor
--------------------
Jazyková bariéra.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Přesně tak, já jsem si říkala, dobře, umím německy, myslím si, že umím německy dobře a najednou jsem zjistila, že mi to nestačí, protože samozřejmě všichni mluví dialektem a zvlášť zpočátku v době, kdy jsem tam studovala, tak přednášky, to bylo všechno výborné a pak jako zazvonilo, byla přestávka a já jsem najednou měla pocit, že jsem úplně někde jinde, no. Takže jsem samozřejmě musela proniknout i do toho švýcarského dialektu a když už jak se mu snaží..., nebo když už mu porozumíte, tak je to potom jednodušší, ale pokud umíte německy a pojedete do Švýcarska, tak nečekejte, že budete všude všemu rozumět, protože i třeba v německé televizi, když běhají švýcarské zprávy, tak mají dole titulky.
moderátor
--------------------
A pomáhali vám místní, když zjistili, že nemluvíte úplně dokonale podle jejich ...
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Pomáhali. Já jsem prostě řekla, že je mi to líto, že jsem cizinka, že bohužel Schwitzer Ditch neumím a nerozumím, jestli by mohli mluvit spisovně a oni vždycky velmi ochotně prostě na tu spisovnou němčinu přešli, s tím nebyl problém.
moderátor
--------------------
Tak proč se tedy nevypravit do Švýcarska? Dnes se tam podíváme, máme pro vás, pro posluchače, několik typů na výlet městskou hromadnou dopravou, podíváme se samozřejmě na hory, za kulturou, tak tedy vzhůru do Švýcarska s Hanou Bakičovou.
moderátor
--------------------
Až přijedete do Švýcarska, nasedněte na některý z veřejných prostředků veřejné dopravy. Nejen, že vás někam dopraví, ale taky se tam prý budete cítit dobře. Jeden můj rozhlasový kolega nedávno řekl, cituji: "vlakem v Česku nejezdím od doby, co jsem jel tím ve Švýcarsku", aniž bych teď chtěl možná lacině komentovat úroveň cestování na železnici v Česku, naopak si myslím, že za poslední roky se u nás jeho kultura zvedá, přesto mě zajímá a rád bych věděl od Hany Bakičové, zdali by návštěvník Švýcarska opravdu měl tamní vlaky zkusit.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
V každém případě, to je bez diskuze. Vůbec celý švýcarský dopravní systém je jedinečný a je považován za jeden z nejlepších, neli vůbec nejlepší na světě. Ať už jde o vlaky nebo městskou hromadnou dopravu, ať už jde o autobusy nebo i lodě, protože i lodě se počítají ve Švýcarsku k hromadné dopravě, kterou samozřejmě využívají hodně i turisté a ten systém je zvláštní v tom, že je provázán. Všechno na sebe navazuje, maximálně čekáte 15 minut na přestupu, vlaky jezdí mezi těmi největšími švýcarskými městy v pravidelném půlhodinovém taktu, takže třeba víte, že vám jede z Curychu do Bernu každou půlhodinu v 03 anebo 33 vám jede rychlík z Curychu do Bernu a když vám ujede v 03, tak holt si koupíte kafe a počkáte půl hodiny a jedete za půl hodiny vlakem, který je čistý a vyrazí na čas a dojede na čas. Městská hromadná doprava všude taky velmi dobře funguje, já třeba když jsem studovala a žila v Curychu, tak tramvaje, přestože to město je třeba menší než Praha, tak mají šestiminutový interval a večer, když už teda jaksi jsou ty dlouhé čekací lhůty nebo dlouhé intervaly, tak má 12, jo. Což i pro nás pro Pražany je asi sen a zvláštností toho švýcarského dopravního systému je, že jak je, je absolutně provázán a pak je to také to, že vy si můžete koupit například takzvaný generální abonemá, to znamená, že si koupíte jízdenku na celý rok. Není laciná, pravda, ale není to něco, co by si nemohl dovolit i běžný průměrný Švýcar a také si ji spousta těch Švýcarů kupuje a pak máte hromadnou dopravu v celém Švýcarsku celý rok zadarmo a když už mám mluvit o tom srovnání, já jsem si nedávno kupovala tady inkartu u Českých drah a zjistila jsem, že je na 3 roky, což mi připadalo třeba na dlouho a zeptala jsem se, když už je to na 3 roky, jestli můžu udělat třeba to, co znám ze Švýcarska, to znamená, že pokud pojedu třeba na delší dobu do zahraničí, že ji můžu deponovat u dopravce, to znamená u Českých drah a oni mi tu dobu, kdy nebudu jezdit a kdy u nich tu kartu uložím, odečtou a o tom i potom prodlouží platnost té karty, což je něco, co si běžně v tom Švýcarsku i s tím ročním generál abonemá dělá. A oni mi řekli, že to nejde, jo.
moderátor
--------------------
Já myslím, že něco podobného teď se zavádí nebo už je zavedeno, posluchači mi prominou, u ročního kupónu na městskou hromadnou dopravu v Praze.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Takže je vidět, že se to u nás lepší, určitě, ale jedno specifikum ještě, a to se mi ve Švýcarsku taky líbilo, tam neplatíte nikde žádné příplatky. Rychlíkové, za IC, EC a tak dál. Prostě si koupíte jízdenku a jestli na té trase pojedete rychlíkem nebo courákem, to je úplně jedno.
moderátor
--------------------
Čím to, to je ta cena tak vysoká?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Pro někoho a pro nás třeba, nám může připadat, že jsou ty vlaky drahé, ale ono je to tím, že čím víc jezdíte, tím je to levnější, ale Švýcaři prostě se snaží ten systém udělat co nejjednodušší, aby co nejvíc lidí dostali do té hromadné dopravy a ono se jim to daří, protože tam běžně byznysmani jezdí tramvají do práce, poslanci jezdí vlakem do Parlamentu, prostě ta hromadná doprava se ve Švýcarsku běžně používá.
moderátor
--------------------
Vy jste začala tak trochu s tím srovnáním Švýcarska s Prahou, s hlavním městem České republiky, s její veřejnou dopravou. Spěchají lidé ve Švýcarsku na vlak, na tramvaj, na autobus, víme, když se podíváme třeba do pražského metra, že když nejsou prázdniny, je tu ve špičce interval, myslím, že i 50 vteřin na lince C, ale přesto lidé spěchají a utíkají, aby chytli právě to, které přijelo. Je to něco podobného také ve Švýcarsku? I něco podobného se tam děje?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Taky ve Švýcarsku se samozřejmě dobíhají třeba vlaky a tramvaje, ale v mnohem menší míře. Já musím říct, a teď navazuji na to vlastně, o čem jsme mluvili na začátku, že ve Švýcarsku prostě ti lidé daleko méně spěchají, jsou daleko méně vystresovaní než v České republice,no. Dobíhají se vlaky, ale prostě když vám ujede tramvaj nebo vlak, tak jako se nic neděje a oni metro nemají, takže by jim asi připadalo absurdní, že my dobíháme metro, které má padesátivteřinový interval.
moderátor
--------------------
A když se jim přivřou dveře před nosem, tak neklejí.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Ne, to se mi nestalo.
moderátor
--------------------
Možná, že vám ještě žádná tramvaj neujela, kdo ví, jak byste se potom chovala. No, Hana Bakičová je naším hostem v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha. Kam nás dovezou prostředky městské hromadné dopravy? Třeba do hor? Co říkáte?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Tak, prostředky městské hromadné nebo prostředky veřejné hromadné dopravy vás ve Švýcarsku dovezou opravdu kamkoli a to i do těch hor. I do té poslední horské zapadlé vesničky jezdí ne vlak, ale poštovní autobus, oni mají poštovní autobusy, tam linkové autobusy takové žluté provozuje švýcarská pošta a ty autobusy jezdí skutečně i do těch zapadlých horských vesniček a jezdí v pravidelných taktech, takže i tam lidé mají možnost běžně se dostat do práce a do školy.
moderátor
--------------------
A pak hurá třeba na horskou turistiku, což by mohla být další kapitola dnešního Jak to vidí?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Určitě, já se přiznám, že i při těch túrách do hor jsem běžně používala veřejné dopravní prostředky, takže jsem z vlaku pak přesedala na ten autobus a ty autobusy, když se šplhají těmi horskými silničkami, tak už to je sám zážitek o sobě, protože prostě ti řidiči mají můj velký obdiv, protože ta silnička je zpravidla velmi úzká, velmi strmá, máte pocit, že už prostě teď už opravdu spadneme dolů, ale oni to prostě mistrně zvládají a pak, když se vyšplháte do nějaké zapadlé horské vísky, tak máte ohromný pocit a pak vyrážíte samozřejmě na tu správnou horskou túru.
moderátor
--------------------
Na horskou túru, během které by nás mohl zaujmout třeba starý, ale přesto dokonalý a sofistikovaný vodní zavlažovací systém v Alpách.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
To máte pravdu, možná si spousta posluchačů myslí, že v Alpách, protože jsou tam ty ledovce a všude teče nějaký horský potůček nebo vodopád, je spousta vody. Ale opak je pravdou. Alpy jsou nesmírně suchou oblastí, protože to, co tam spadne, tak samozřejmě hned steče dolů, a proto lidé vždycky tam bojovali o vodu. A tak si vytvořili právě ten sofistikovaný zavlažovací systém, kterému se říká wasser suonen, což jsou takové drobné kanálky, které svádějí vodu z těch ledovců a horských potoků. V těch úplně nejvyšších oblastech jsou ty kanálky vysekané přímo do skály. Tam, kde to nešlo, tak je udělané modřínové potrubí z modřínového dřeva, protože ty tam rostou v Alpách. A v těch nižších polohách je potom ten kanálek udělán v zemi a celé ty wasser suonen mají velmi nízký sklon, to znamená, že tečou pomalu a vedou až tedy do těch horských vesniček a protože té vody bylo málo a nebylo možno budovat tu wasser suonen vlastně na každé políčko, tak existoval velmi sofistikovaný systém, který určoval, kdy jaká rodina a jaké políčko patřící té které rodině má nárok na vodu. A tenhle ten systém se zaznamenával na takových, já tomu říkám dřevěné kreditní karty, což jsou takové ...
moderátor
--------------------
Vy jste 3 přinesla do studia.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Já jsem i 3 přinesla.
moderátor
--------------------
Posluchači, kteří nás sledují prostřednictvím webových kamer na adrese praha.rozhlas.cz.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Tak je vidí teď a pro ty, kteří, tak vidí, že tady mám dřevo, klepu s ním, jsou to takové úzké dřevěné tabulky, do kterých jsou nejrůznější zářezy, čárky, křížky, obloučky a na těchhle, které, ty dřívka jsou dohromady, ta dřívka jsou svázána takovou koženou, koženým řemínkem, a to byl systém, na kterém se zaznamenávalo, která rodina kdy má nárok na vodu. A tenhle ten, tenhle ten kreditní systém byl vlastně zárukou toho, že každé to políčko bude zavlaženo. Tohle to bylo uloženo ve vesnici a zároveň to potom ještě bylo uloženo u pana starosti, starosty a protože tehdy vlastně uměl psát jenom učitel, farář a pan doktor, tak se prostě využívaly tyhle ty dřevěné tesle, jak oni tomu říkali, na kterých se později zaznamenávalo i to, kolik kdo má dobytka a kdy má právo pást je třeba na těch alpských loukách a ty samotné wasser suonen byly pro každou tu vesnici v Alpách velmi důležité. A pokud se přerušily, což signalizoval mlýnek, který klapal, když přestal klapat, tak samozřejmě věděli ve vesnici, že někde je nějaká chyba, tak se musel ten, kdo měl ve vesnici na starost wasser suonen vypravit do těch skal a zjistit, kde se to vodní potrubí přerušilo. Když ho nedokázal opravit sám, tak muselo se dopravit mužské osazenstvo a byla to práce velmi náročná a velmi nebezpečná a například ve vesnici Greichen, kde jsem byla, kroniky vyprávějí, že v roce 1311 při opravě těch wasser suonen zahynulo 12 ženatých mužů, to znamená, že 12 živitelů rodin přišlo o život, když se snažili zabezpečit vesnici vodu.
moderátor
--------------------
Dodnes ten systém je funkční?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Dodnes ten systém je funkční a vedou kolem něho úžasné turistické trasy, které jsou doslova pro každého. V těch nižších polohách je to ideální pro rodiny s dětmi, protože je tam mírný sklon a děti si můžou hrát a, a pouštět lodičky a brouzdat se v těch vodních kanálcích a v těch vyšších polohách potom, kde už ty wasser suonen jsou zasekané do skály, tam už je to samozřejmě pro zdatnější turisty s pořádnou obuví.
moderátor
--------------------
Skoro to vypadá, jakoby Hana Bakičová ve Švýcarsku studovala vodní hospodářství. Jdeme dál, za chvíli se podíváme do muzea a zajímavých měst Švýcarska.
moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 - Praha, posloucháte cestovatelské vydání pořadu Jak to vidí. Láskou Hany Bakičové je cestování a také Švýcarsko. Pojďme z hor sejít do údolí do nějakých příjemných měst, ve kterých najdeme ledacos. Kam byste nás pozvala?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Já bych vás pozvala asi kamkoli ve Švýcarsku. Já vím, že to zní trošku, trošku možná velikánsky, ale tam má každé městečko svůj půvab. Já jsem tedy konkrétně žila a studovala převážně v Curychu a Curych kromě toho, že má nádherné staré historické centrum, tak já bych pozvala asi posluchače i do, do KreisFünft, jak se tomu říká, to znamená, to je okrsek číslo 5, což býval dřív okrsek, kde byly továrny a bydleli dělníci. A s tím, jak se mění struktura průmyslu, jak se spousta těch továren zavírala, tak z tohohle toho, z téhle části Curychu se stává velmi moderní a módní čtvrť, kde se z těch starých továren stávají galerie, kluby, tančírny, ale i kanceláře a je tam, jsou tam i divadla a je tam například výborný a krásný, krásné divadlo Theater am Schiffbau se to jmenuje. Což je opravdu stará tovární hala, ve které vevnitř je opravdu s architektonickým minimalismem vybudováno divadlo a v téhle té továrně se dříve vyráběly, podle toho ten název Schiffbau, vyráběly lodě. A je tam i výborná restaurace a samo o sobě se tam jenom jít podívat, tak je to zážitek, protože jdete do divadla, ale zároveň prostě přeskakujete ty koleje železniční vlečky, které tam dřív vedly. A oni tam všechno nechali, aby bylo vidět, k čemu ta budova dříve sloužila. Anebo můžete v Curychu například navštívit Heidi Weber House, což je poslední stavba slavného švýcarského architekta Le Corbusiera a tenhle ten dům je na břehu švýcarského jezera, není oplocen, takže můžete dojít až k němu, je samozřejmě zavřená jenom, jenom když má otvírací dobu nebo na objednávku se do něj můžete podívat, ale díky tomu, že je celý prosklený, tak vidíte dovnitř a je to skutečně nádherná harmonie architektury, sochařství a nábytku.
moderátor
--------------------
Co byste řekla návštěvě hlavního města?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Bernu, tak, Bern je taky krásné historické město, kterým protéká řeka Aara, ve které se mimochodem, máme léto, takže se můžete přímo při návštěvě Bernu seběhnout k řece a vykoupat se.
moderátor
--------------------
Je čistá?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Ve Švýcarsku i v jezerech má voda pitnou kvalitu. Oni si prostě na čistotu velmi potrpí. Takže v hlavním městě určitě běžte se, když je léto, vykoupat do řeky Aary, ale kromě starého města, což je taková jako běžné turistické lákadlo, tak já bych vás určitě pozvala do centra Paula Klee, což zase známý švýcarský malíř. A tohle to centrum je postaveno slavnými architektem Renzo Pianem a ta budova je nádherná, určitě se tam běžte podívat a pokud stejně jako já máte architekta Renzo Piana rádi, tak jeďte i do Baselu, kde je jeho další budova, další muzeum, a to sice Fondation Beyeler. A tuhle tu budovu stavěl taky Renzo Piano a i obsah té budovy, tedy obrazy a umění, které se tam vystavuje, což je klasická moderna, stojí za zhlédnutí.
moderátor
--------------------
Možná skončíme dopravou, kterou jsme začali, já vím, že i dopravní stavby mají ve Švýcarsku svého Oskara.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Mají, to je taková mezinárodní cena, takže i železnice může mít, přesně, jak jste říkal, Oskara, je to Brunel awards, je to cena, která se uděluje každé 2 roky za významné počiny v železniční dopravě a Švýcaři tuhle cenu, respektive švýcarské železnice, obdržely několikrát. Dostaly ji za uniformy, za design uniforem, za systém piktogramů, ale dostaly ji i za 2 budovy, a to sice nádraží ve městě Chur a nádraží v Curychu na Stadelhofenu, což je nádraží regionální dopravy. To nádraží v Churu v sobě spojuje nádraží železniční a autobusové, to železniční je vespod na úrovni vlastně země a to autobusové je vybudováno vlastně jakoby nad tím železničním na takové rampě a je to nesmírně vzdušné, je to krásná stavba a je to přehledné a hlavně je to nesmírně pohodlné.
moderátor
--------------------
V Česku máme také soutěž takovou podobnou, nejkrásnější nádraží, shodou okolností v úterý se ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha budeme věnovat nádražním budovám v České republice, tím posluchače zveme, pochopitelně. Švýcarsko, jak si ho můžeme, pokud se tam přes to všechno, co vy jste tady hezkého o něm řekla, jak si ho můžeme připomenout, navodit si atmosféru Švýcarska, co tu seženeme v Česku švýcarského, po čem sáhnete vy, když chcete vzpomínat na Švýcarsko? Po čokoládě?
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Tak, čokoláda určitě, čokoládu u nás seženeme švýcarskou, takže po čokoládě, mám moc ráda švýcarské sýry, které se už taky v mnoha prodejnách dají sehnat a já miluju švýcarský takový ořechový koláč, který se vyrábí v kantonu Graubinden. Je to strašná kalorická bomba, protože je to plné ořechů, medu a má to takové jako tučné těsto, ale je to prostě úžasné a pokud budete ve Švýcarsku a pojedete do hor, tak určitě si to dejte, já myslím, že po každé horské túře si to zasloužíte bez ohledu na kalorie.
moderátor
--------------------
Jedeme do Švýcarska, za typy a pozvání děkuji překladatelce, cestovatelce, spisovatelce a novinářce Haně Bakičové. Mějte se pěkně.
Hana BAKIČOVÁ, překladatelka, novinářka, spisovatelka, cestovatelka
--------------------
Děkuji, na shledanou.
moderátor
--------------------
Přepis pořadu najdete do pár hodin na adrese praha.rozhlas.cz. Tento pořad si můžete v repríze poslechnout na stanici, kterou posloucháte, Český rozhlas 2 - Praha. Také dnes po třiadvacáté hodině. Tak hezké dopoledne.