Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... s MOŘEPLAVCEM - 3.8.

3. srpen 2010

S úterním cestovatelským Jak to vidí jsme se plavili po mořích a oceánech, a to s Rudolfem KRAUTSCHNEIDEREM. Po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí, zde najdete needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.(Pozn. Po dobu letních měsíců, tedy od července do srpna 2010, s pořadem cestujeme, a to do všech koutů naší Země. Pořady najdete s titulkem Jak to vidí ... (CESTOVATELSKÉ).)


Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásný dobrý den. Dopolední blok Host do domu začínáme cestovatelskou půlhodinkou Jak to vidí, ačkoli dnes bych mohla název pravidelné rubriky, které jsme na dva měsíce propůjčili jakýsi prázdninový šat, trochu pozměnit na Jak se plaví, protože hostem je dnes slavný mořeplavec, dobrodruh, spisovatel i ilustrátor a muž s velkým srdcem pan Rudolf Krautschneider. Dobrý den, vítejte.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme nyní pomyslně zvedli kotvy. Víte kolikrát jste vy sám tak učinil, je to vůbec možné spočítat, kolikrát jste vyplul na moře, na širý oceán?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
No tak přesně si to teda asi zřejmě spočítat nedovedu, ale řekl bych, že tak asi třetinu života jsem strávil na moři.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik, kdybychom to převedli na námořní míle, kolik námořních mil máte na kontě?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Já mám takovýho kamaráda v Polsku, který si dá tu práci s tím a počítá to, takže přibližně se to blíží 200 tisícům námořních mil. Ale já nemyslím, že kilometry na moři nebo míle vypovídají o nějaké kvalitě prostě. Kvalitu má každý člověk v sobě a je úplně jedno, jestli je na moři nebo na rybníce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se po světových mořích plavíte už desítky let. Vlastnoručně jste také postavil několik lodí, potápíte se, píšete knihy, pracujete také jako dřevorubec, pracoval jste i v dolech.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Pořád pracuju, nějak se musím živit. Víte, já bych klidně zítra třeba úplně o 180 stupňů změnil celý svůj život, ale já kromě toho co dělám, nic jiného neumím, takže asi u toho zůstanu na těch pár let, co mi zbývají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co rozhodlo, že jste váš život zasvětil právě moři?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Podívejte, to je vlastně skoro bych řekl mazanost, protože na tom moři je nejzdravější prostředí na světě a nejbezpečnější. Prostě neexistuje bezpečnější místo než je moře. Jako takový důkaz, nikdy žádný Čech na moři na plachetnici nezahynul a myslím si, že jich brázdí mnoho tisíc ročně moře, to je jeden důkaz. Kdyby jezdili třeba po Praze na koloběžce v tom množství, tak jich zahynulo třeba dvacet.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste také živoucím důkazem, že moře je bezpečné. Já bych jenom z vaší plavbografie zmínila, že už v roce 1976 jste doplul na Shetlandy, o 3 roky později na Špicberky. V letech 1981 až 83 to byly Falklandy. Máte za sebou plavbu kolem Antarktidy. A s poslední lodí nebo zatím poslední replikou Victorie Magalhaesovy lodě jste obeplul svět. Ale ten první dotek, ten byl na Znojemsku.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Musím jako říct, že voda pro mě a pro mé kamarády byla takový živel, kterej jsme vlastně provozovali celoročně. V zimě jsme bruslili na tý vodě, a když se trhaly ledy, tak jsme stavěli prostě na krách nějaký bungalovy a pluli jsme po řece na krách. Jasně, že je nádherný být na Velikonočním ostrově a na Špicberkách a na Antarktidě, ale zrovna tak krásný je, když půjdete k jakémukoliv potoku, lehnete si na kámen a slyšíte, jak ta voda šumí. Takže ta iluze, že se posouváte, je skutečná, protože my se posouváme vesmírem a pevniny, kry se posouvají, čili my jsme pořád v pohybu, i když jsme v klidu. Když zavřete oči, tak na tom kameni můžete docestovat úplně nejdál a je to nejúžasnější loď vůbec na světě. A druhá dobrá loď je potom ta, kterou si postavíte a plujete třeba po moři. Ale ta je až druhá, první je ten kámen na tý řece nebo na tom potoce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co udělá z člověka mořeplavce, tak o tom nám Rudolf Krautschneider, to nám prozradí na dvojce Českého rozhlasu 2 Praha po písničce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna z největších legend českého jachtingu je hostem dnešního cestovatelského Jak to vidí, mořeplavec Rudolf Krautschneider, který po světových mořích a oceánech pluje už několik desítek let a má za sebou přes 200 tisíc námořních mil. Která plavba vám dala nejvíce zabrat?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
To je strašně těžká otázka. Když řeknu, že žádná, budu nejblíž pravdě, ale podívejte, já jsem letos, pardon, loni plul přes Atlantický oceán počtrnácté, a to už se mi zdálo, že jsem skoro trošku mimo normu, ale to byla vlastně plavba nejtěžší, i když byla...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
No, nejtěžší protože měl jsem 7 vlastně spoluplavců, pluli jsme do Jižní Ameriky a výsledek byl takový, že uprostřed oceánu jsme zlámali stěžeň, do nafty se nám dostala voda a 7 lidí se v Africe otrávilo něčím, a skončilo to tak, že většina z nich ztratila imunitu. Takže se jim začaly zapalovat rány, a já jsem v tu chvíli vlastně možná poprvé v životě změnil směr plavby a plul jsem místo do Brazílie na ostrov Martinik, který patří Francii a je to Evropská unie, vlastně jsem změnil úplně všechno a tím jsme ztratili jeden rok, takže znovu musíme plout stejnou trasou zpátky. Já věřím, že se to letos podaří, ale ta plavba byla těžká, protože já jsem měl jaksi problém, abych ti lidi přivezl živý, prostě, a to bylo jediný. Najednou se ten cíl Antarktida prostě smrsknul do pouhýho plutí, do co nejbližšího přístavu a když jsme přistáli na Martiniku a většina byla zdravá, většina, tak já musím říct, že jsem poprvé cítil neuvěřitelnou satisfakci, že jsem v přístavu, jinak mi to vždycky vadí, ale opravdu loni na tom Martiniku jsem byl šťastný, že jsou všichni celý a že jsme v přístavu a že se vlastně uzdravili.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, má i takový ostřílený mořský vlk jako vy, trpíte mořskou nemocí?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Já jsem nikdy tu mořskou nemocí netrpěl, ale třeba, když jsem houpal na houpačce moje nejstarší dcery Doubravu a Danielu, tak jsem musel zavírat oči, protože je mi špatně, zatímco na moři jsem nikdy netrpěl mořskou nemocí a nevím proč.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už tady zaznělo, máte letité zkušenosti, také jste vyškolil stovky mořeplavců, dalo by se říct, jaké musí mít člověk předpoklady, schopnosti, vlastnosti, aby vůbec mohl obstát na moři?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
To já myslím, že se to netýká jenom moře, že se to týká všeho prostě. Musí porušit hlavní zásahu lidskou, a hlavní zásada lidská je, celý život nedělat nic doopravdy, všechno jako. Navštívíte školku, školu, něčím se vyučíte, oženíte se, pak něco podnikáte tak jako na půl a pak jdete do důchodu a umřete, že jo, to je zásada. Ale jestliže chcete dělat něco doopravdy celou energií, je to třeba sbírání známek, tak se okamžitě dostanete do konfliktu s okolím, protože nic se nemá dělat doopravdy a celou energií. A mořeplavcům nezbývá nic jiného, než aby to dělali celou energií, protože ten Neptun, jakmile udělají někde něco napůl, tak jim to okamžitě nemilosrdně spočítá. A jak jste řekla, vyškolil jsem, možná to vyškolil není tak přesný, protože já mám na lodi absolutní demokracii. No a pak někoho prostě v přístavu vyhodím, když se prostě tomu moři nepodřídí. Mně se podřizovat nemusí nikdo, já to nepotřebuji.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A stalo se někdy, že jste někoho musel z posádky vyloučit nebo nechat někde na pevnině?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Tak určitě jako. Není to tak častý. Jsou prostě lidi, se kterýma třeba plujete po moři a koupíte před odplutím 10 kilo čokolády, uvádím takový příklad jeden a pořád ji schováváte až budete na tom rovníku, tak, když se přeplouvá rovník, tak to je velká sláva, je křest rovníkový. A ti, co nebyli na tom rovníku, tak prostě trpí a namažou se dehtem a já nevím, co se všechno dělá, že jo, musí pít vodu z moře. No, tak jsem na to schoval tu čokoládu, protože jsme byli na lodi 4, tak jsem si říkal, že jako teda bysme to mohli udělat, takže to oslavíme tou čokoládou. Já jsem přes rovník plul x-krát a oni nikdy. Pak jsem tu čokoládu začal hledat a nenašel jsem ji. Tak jsem se jako vyptával, kde ta čokoláda může být a jeden člen posádky se mi teda jako přiznal, že on ji jako snědl. Já jsem pořád ještě nepochopil, že snědl 10 kilo, to se mi zdálo nemožné prostě, že jo. Ale nicméně, když jsem teda říkal: Ty jsi snědl 10 kilo čokolády sám tady mezi kamarády? A on říkal jako: "Já jsem vyrostl skoro jako jedináček, a já nejsem zvyklý se o nic dělit." Tak v prvním přístavu jsem se s ním rozešel, protože jedináček, který není zvyklý se s někým dělit, prostě na lodi nemá co pohledávat
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se s dobrodruhem a mořeplavcem i spisovatelem Rudolfem Krautschneiderem vrátíme hned po písničce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Rudolf Krautschneider je jedním z těch, kteří si dětské sny plní více než 40 let a dnes se s námi dělí na Praze o své zážitky a zkušenosti. Mimochodem, vy si prý myslíte, že se ženy na moře hodí víc než muži?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Já si to nemyslím, já to vím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy to víte.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
To je jako ten rozdíl. Já jsem vlastně plul s mnoha ženami, bych takhle řekl, po moři a nepamatuji si příklad prostě, kdy by se na tu loď nehodily. Když jsem se vlastně oženil před mnoha lety, tak jsem se vlastně oženil proto, protože jsem plul s jednou polskou jachtařkou daleko na sever a ona překonávala neuvěřitelný podmínky, protože loď vážila 1000 kilogramů, měřila 7 metrů, byla z šestimilimetrový překližky a i žádná loď takovýho typu nevplula do Grónského moře nikdy prostě, že jo. Ona zvládala bouře a špatný počasí a dostala horečku a revmatickou horečku, otekla jí kolena a pořád prostě pracovala. Zatímco náš další kolega mořeplavec pravý chlap, tak ten prostě byl schovanej v kóji a bál se prostě vůbec vylézt jako ven, protože byl důvod k tomu se bát. My jsme drifovali oceánem 1200 mil na sever. Já jsem nikdy to ani nečetl, ani to moc jako rád neříkám, protože to se prostě zdá, že se vůbec nikdy nestalo, že jo. A místo v Anglii jsme přistáli vlastně v severním Norsku. A já jsem neměl žádný norský mapy a ta ženská, která nemohla chodit, já jsem byl 3 týdny na palubě, jsem kormidloval a ona prostě zespodu podle školního atlasu mě navigovala mezi tisícema norských ostrovů, jo, protože nemůžete být na dvou místech. Já jsem si jí tak hrozně vážil, že jsem si ji vzal a 24 let jsem s ní bydlel, tak mi imponovala. A nejen ona, plul jsem s Polkou Mariszo Woleisho třeba, nebo i s Indiánkou z Brazílie, to jsou tak úžasný zážitky, kdy ta ženská prostě převyšuje všechny chlapy na palubě, protože se nebojí, je odvážná, i když je jí špatně, tak to dokáže překousnout. Myslím si, že ženský jak kdyby si trošičku míň vážily života, mně se zdají odvážnější prostě. No a když už bych někoho měl tahat z vody, to znamená, že ho musím přitulit na prsa a tahat ho z tý vody, tak já budu radši tahat ženskou než chlapa, že jo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to příjemnější.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Tak asi bych to řekl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste velmi všestranný člověk, umíme plavidlo nejenom řídit, ale také je zhotovit. K čemu vás osobně moře, oceán, voda naučila?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Když bych řekl všemu, tak vlastně nebudu lhát. Podívejte, když budete cokoliv dělat na pevnině, tak to můžete zopakovat, protože je přitažlivost zemská, čili pustíte kleště, spadnou na zem a vy si je zvednete. Ale na moři je přitažlivost vodní. Cokoli vám vypadne z ruky už nezvednete, takže si musíte na všechno dávat stokrát větší pozor a ta nenápadná přitažlivost vodní vás naučí neskutečně ostražitosti, takže všechno uvazujete, držíte pevně. No prostě chováte se úplně jinak a já dokonce na pevnině zjišťuji, že něco dělám a nechci ty kleště pustit, i když je pode mnou zem. To už dostanete jako takovej zvyk skoro. Pak se naučíte pracovat s lanama. Já někde třeba jedu a někdo se zapojí traktor, chce něco potáhnout. A já se na něj dívám, jak on váže, a to je ten základní rozdíl. Jestliže vás vyškolí moře, tak umíte udělat uzel. Uzel je to, co se dá rozvázat, suk je to, co nejde rozvázat. Třeba jdu po ulici a někdo něco váže a dělá suk. Já řeknu, promiňte, vezmu to lano z ruky, udělám uzel a řeknu: Potom tady zatáhnete, ono se to rozváže. A mám radost z toho.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A já věřím, že radost dělá našim posluchačům také vyprávění mořeplavce Rudolfa Krautschneidera, které po písničce pokračuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cestování a především plavba po mořích a oceánech je pro mého dnešního hosta přirozený způsob života. Český rozhlas 2 Praha a dnešní cestovatelské Jak to vidí hostí mořeplavce a muže mnoha profesí a aktivit Rudolfa Krautschneidera. Vy na palubu berete i děti z dětských domů, i lidi bojující se závislostí na různých návykových látkách. Kdy a kde se zrodila tato myšlenka?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Mně bylo vždycky líto, že v mém nejbližším okolí jsou lidi, kteří podléhají jak návykovým látkám, to znamená kouření, lidi, kteří podléhají alkoholu, že jo, to je v podstatě nejnebezpečnější látka vůbec, a tak mě napadlo, kamarádil jsem se s celou řadou lidí třeba i tady v Praze U Apolináře prostě, že jo, a bral jsem je s sebou na moře a tam čas od času tam dělám besedy. Po dlouhých mořských plavbách celá řada lidí přestala prostě pít, srovnali nějak ten svůj život, ale to není moje zásluha, to udělal Neptun za mě jako, protože to mořský prostředí ty lidi srovná prostě do nějaký přirozený polohy, jo. Co mě spíš mrzelo, že ten program, který jsem si před mnoha lety vymyslel, vlastně zanikl, protože já jsem prostě nebyl schopen tu loď uživit a přijela parta lidí a třeba jeden neměl ani boty a druhý neměl vůbec žádný peníze ani na jídlo a jako státní program se mi to nepodařilo prosadit, což je v Německu, v Dánsku, ve Švédsku, v Norsku, všude to je jako státní program, ale mě to se to prostě nepovedlo, protože to je otázka spíš úřednická. Ale z toho období, kdy jsem dělal vlastně takzvaný suchý plavby s partou kamarádů, mám strašný spousty přátel prostě. A některým se podařilo prostě nepít, vrátili se zpátky a neberou drogy, a to je radost je prostě potkat, založili rodiny, občas mi navštíví, to je velká radost. A kromě toho my tady máme všichni takovej společenskej dluh, že jo, já tady, když jsem si dneska otevřel noviny, já je kupuji jednou za čas, tak tam se píše o strašně bohatých lidech. Bohatý člověk je prostě ten, který ví, co s těmi penězi udělat a nepoužívá je pro sebe, to je bohatej. Pokud je užívá pro sebe, není bohatej, je to zazobanec, že jo, to je ten rozdíl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy mimochodem, promiňte, říkáte, že vlastně k tomu splnění našich snů nejsou zapotřebí nějaké velké peníze.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Samozřejmě, že ne, stačí, když někdo přijde za mnou a řekněme, že si zaplatí jídlo. Může okamžitě zítra vyplout kolem světa, ale nikdo nepřišel.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No vidíte, tak třeba teď se budou hrnout přímo.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
To se nestane ani náhodou, protože to hlavní, co člověk v životě musí prostě dokázat je, najít vždycky výmluvu, aby nesplnil svoje dětský sny, to je normální člověk.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ale je krásné, že vy si ty vaše dětské sny určitě plníte. Mimochodem, lze chápat vůbec i to moře, jak tady zaznělo, jako jakýsi všelék možná nebo určitě teda lék na vrácení jisté rovnováhy, nebo pomáhá léčit tělo i duši?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
No určitě ne, když pojedete na týden na chartrovou plavbu prostě od hospody k hospodě někde v Jugoslávii, to ne jako. Ale dlouhodobý pobyt na moři člověka stoprocentně srovná do nějaký přírodní podoby.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem jedna z vašich mnoha knih nese název Co přinesly vlny a odvál vítr. Co vám přinesly vlny a odvál vítr?
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
No, mně přinesly radost a naplnění nějakých mých životních představ. Přinesly mi to, že mám 5 prostě úžasných dětí, všechny vlastně nějakým způsobem jsou spojeny s loděma a s mořeplavbou. Všechny moje vztahy k ženám jsou vždycky spojeny s mořem, protože si myslím, že loď třeba například, jestli jste se někdy detailně, vy asi ne, vy jste žena, ale když se prostě chlap podívá na loď a líbí se mu, tak nejednou v těch tvarech uvidí to krásno, který vlastně mají v sobě ženy, tu přívětivost a naději, protože každá loď, která se pohupuje v přístavu, dává naději, že někdy vypluje. Takže já prostě všechno, co je krásný v mým životě, mám spojený s mořem a jsem šťastný, že jsem mohl, a to pořád dělám ať už v Polsku nebo v Čechách, že beru na loď děti z dětských domovů, to je prostě radost veliká. Bydlím na takový malý vesnici, která se jmenuje Velká Skrovnice a když jsem spustil před 3 týdny malou loď, která se jmenuje Viking Ton na rybník, tak se tam seběhly všechny děti ze vsi a veslovaly a svezly se. Byl to velikej zážitek. Loď je prostě nádhera, protože s ní můžete plout po rybníce a taky třeba do Japonska. Co si vyberete.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já vám přeju, ať to bude Japonsko nebo nějaký český rybník, dobrý vítr do plachet a šťastnou cestu. Pan Rudolf Krautschneider, mořeplavec, spisovatel a dobrodruh byl dnešním hostem cestovatelského pořadu Jak to vidí na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha. Děkuji moc za váš čas a někdy opět na slyšenou.
Rudolf KRAUTSCHNEIDER, mořeplavec, spisovatel
--------------------
Já taky děkuji. Na shledanou. A námořníkům se přeje stopa vody pod kýlem.

Zita Senková

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio