Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... INDIE - 5.8.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemné dopoledne vám přeje Zita Senková. A náš dopolední blok informací, který začíná cestovatelskou půlhodinkou Jak to vidí. Hostem je dnes Petra Antošová, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání humanitární organizace Adra. Dobrý den, vítejte.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Společně se vydáme nejdříve do Indie, která vám učarovala. Vy tam jezdíte už několik let. Ty začátky byly takové ty klasické s baťůžkem.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Přesně tak, přesně tak. Já jsem klasický baťůžkář, a tak jsem se vlastně dostala i ke své současné práci. Já jsem v Indii byla poprvé v roce 2001, kdy jsme si splnili s přítelem takový cestovatelský sen, a to je po zemi doputovat až do Indie. Takže jsme vyrazili tehdá z Havlíčkova Brodu vlakem přes Rumunsko, přes Turecko, Írán a Pákistán až do Indie, kde jsme zůstali nějakých 7 měsíců.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je ideální dlouhá doba. Co vás tam okouzlilo, čím vás Indie takříkajíc dostala, vím, že je to vaše velká láska cestovatelská?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Je to tak, je to tak. Čím mně učarovala je asi především svojí barevností a svojí rozmanitostí, protože Indie je obrovitánská země, která má několik států, kde se mluví mnoha desítky, možná i stovkami nářečí a dialektů a jazyky. A každá ta kultura v každém tom státě, co se týče jídla, muziky, lidí, jak se k vám chovají, jak se oblékají, tak je jiná, a to mě velice bavilo a baví, protože pokaždé, když do té Indie přijedu, i když už jsem tam od té doby byla třeba ještě pětkrát, tak mě něčím překvapí a dozvíme se něco nového, takže proto se tam ráda vracím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Země kontrastů bezesporu. Měla jste tedy možnost i během těch několika měsíců a posléze těch dalších pobytů tu zemi hodně detailně navštívit. Vybíráte si podle čeho ta místa?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Tak ta první moje návštěva v roce 2001 byla taková poznávací, taková ochutnávací. My jsme se snažili toho vidět co nejvíc, což už bych dneska asi neudělala, protože to byl takový ten styl cestování, že jsme na jednom místě zůstali 2 - 3 dny a už jsme šli zase dále, takže to bylo hodně náročné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U těch vzdáleností, že, taky?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Přesně tak. Indie je obrovitánská, takže často cestujete celé dny. Ale já musím říct, že asi nejvíce jsem ji poznala přes její obyvatele, protože mám v Indii spoustu přátel. Mám tam i přítele, a to je pro mě takový největší náhled do té kultury a do hloubky, protože ten cestovatel, který cestuje, kouká z okénka vlaku třeba, tak úplně nepozná, až teprve, když vidíte, jak ti lidé přemýšlí, jak jednají třeba v krizových situacích, tak opravdu rozkrýváte ty různé interkulturní jinosti, ale také stejnosti, kterých je tam spousta.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste také poznala různé rituály, které jsou pověstné pro Indii a vůbec tuto oblast. Co třeba posvátná Ganga, vykoupala jste se taky?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Já musím říct, že to pro mě byl taky jeden cíl tu Gangu trošku víc poznat, takže my jsme vlastně se zastavili po jejím toku na spoustě míst. Šli jsme proti proudu, takže jsme navštívili třeba i Váranásí, ale skončili jsme tu naši pouť až u samého pramene, což je místo, který se nazývá Gaumukh a je to kousek od města Gangotri ve výši asi 4,5 tisíce metrů nad mořem, kde Ganga vytéká z velikého ledovce. To byl určitě zážitek, protože hinduisti věří, že ta řeka je posvátná, že je to matka, kterou sesílá přímo bůh, takže sem chodí, sjíždí se z celé Indie, je to vlastně takový úkol, který má každý Ind navštívit alespoň jednou ten pramen a vykoupat se v něm a vykoupat právě tu rituální koupel, kterou my jsme také podstoupili. Ale musím říct, že ačkoliv u toho pramene byla ta řeka hrozně ledová, tak jsem radši tu koupel učinila tam než v tom Váranásí třeba, kde jak možná víte, tak spalují mrtvá těla a necítila jsem se po hygienické stránce úplně jistě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to se nám svěřila Petra Antošová z humanitární organizace Adra a my se teď z Indie pomyslně přesuneme do Řecka - Akropolis, adieu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a ze slunného Řecka zpět k nám do studia Prahy. Dnes cestujeme po Asii. Hostem vysílání Českého rozhlasu 2 Praha je Petra Antošová, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání humanitární organizace Adra. Vy jste nám přiblížila, jak vypadá mimo jiné posvátná koupel v řece Ganga. Zůstaňme ještě chviličku u toho náboženství, které v Indii hraje významnou roli. U nás například stavbu schválí příslušný stavební úřad a tam je to buddhistický mnich to posvětí, nejenom v Indii.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Přesně tak. Já jsem tady to zažila hlavně teda na Srí Lance při svých cestách na Srí Lanku, a tam, protože jsou to buddhisté, tak hodně velké slovo přesně tam má astrolog a ty místní vlastně kněží, kteří jsou důležitou součástí té společnosti a té komunity a jejich slovo platí. Takže když se staví jakákoliv stavba, my jsme tam třeba stavěli i kuchyně, tak je potřeba, aby astrolog určil místo a také čas třeba, kdy začnou stavební práce, takže všechno má svůj přesný čas a je potřeba, než se začne vůbec stavět, tak proběhly potřebné rituály, aby se bohové potom nezlobili na majitele domů, kteří v něm budou následně žít, a aby se jim tam žilo dobře a v blahobytu a nepřišla na ně žádná přírodní katastrofa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak předpokládám, že jste i pro Prahu přinesla dobrou karmu?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Určitě, určitě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Skvělé. Vy jste do Indie začala jezdit před pár lety, před několika lety a řekla bych, že to poznávání, cestování, poznávání různých kultur, zemí i náboženství vás nakonec přivedlo právě k práci pro Adru. Dalo by se říct, že vám se ten koníček stal i profesí.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Přesně tak. Byl to vždycky můj sen. Já jsem nevěděla dlouho, co chci dělat, ale věděla jsem, že bych ráda používala jazyky cizí a že bych ráda cestovala, protože to mě bavilo od nějakých 15 let, kdy jsem cestovala hodně hlavně směrem do Asie. V Africe jsem třeba nikdy nebyla. A byla jsem hrozně ráda, že jsem se dostala k Adře, což bylo přes moje studium na fakultě humanitních studií a že jsem tam mohla zůstat a dělat tu práci, kterou dělám, protože díky té se dost často do toho regionu, který mě zajímá, dostanu a mám možnost poznávat jej úplně jinak než jako turista. Protože samozřejmě, když tam jste pracovně, tak máte v lecčems mnohem blíž k těm lidem a máte hlavně možnost společně s nimi něco vytvářet a na něčem pracovat, pracovat na společném projektu, což pro mě byl úplně nový zážitek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidět ten projekt, jak se rodí a hlavně, jak je úspěšný, to je určitě úžasné. Teď se dostáváme právě k těm projektům. Mimochodem, vy jste z monitorovacích cest dvou projektů psala také deník. Jestli dovolíte, já zacituji, co jsem našla. "Odpoledne, kdy v kanceláři s železnou pravidelností zhruba jednou za půl hodiny vypadával elektrický proud, pojistky, až nakonec úplně shořel generátor, bylo ve znamení dolaďovacích posledních příprav týkajících se našeho dalšího cestování po Indii." Tak tolik citát z vašeho deníku. To jste asi psala potmě, Petro?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
To jsem psala potom ještě na zbytek baterky, která mi v notebooku ještě zůstala. Je pravda, že tady to jsou maličkosti, které my si nedokážeme vůbec představit, ale které zásadně ovlivňují ten život tam. Protože já pracuju právě na těch projektech a lidé v Indii a na Srí Lance jsou mými partnery, které potřebuju k tomu, aby ta práce byla udělána, aby ten projekt běžel dobře, tak je pravda, že přestože tady to vím, nebo než jsem začala do té Indie a na Srí Lanku jezdit, tak jsem si neuvědomila, že po nich třeba chci něco, co je úplně nemožné, protože my tady pracujeme v úplně jiných podmínkách než oni tady, takže třeba výpadky proudů, to je tam na...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Běžné.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Běžné, zcela běžné a je těžké. Musím říct, že jsem se tam naučila hodně, hodně trpělivosti a hodně pochopení a že si hodně vážím těch věcí, které tady doma jsou a které běží jako na drátku, aniž bychom o nich přemýšleli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O jaké konkrétní projekty šlo v Indii, co se vám tam podařilo realizovat?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Tak v Indii my jsme tam měli dva rozsáhlé projekty po tsunami. Jeden byl na jihu ve státě Andra Pradesh na jihovýchodním pobřeží Indie, kde jsme stavěli školy, protože ta infrastruktura tam vlnou tsunami byla dost zásadně postižena, takže my jsem stavěli školy, ale pracovali jsme také s místní komunitou na tom, aby vlastně děti do škol chodily, protože to je tam velký problém, protože děti často jsou více potřeba na poli než ve škole. Potom jsme měli projekty na Andamanských ostrovech, což je určitě zajímavá oblast, do které se málo lidí dostane.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A my se tam vypravíme po písničce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krev toulavá v podání Karla Gotta. Toulavé boty má také dnešní host cestovatelského Jak to vidí Petra Antošová z humanitární organizace Adra. My se z Indie teď přesuneme na Andamanské ostrovy. Většina z nás bohužel právě o této perle, možná ráji na zemi, poslední možná, víme bohužel kvůli ničivému zemětřesení tsunami v roce 2004. Jak to tam tehdy vypadalo a teď, jestli to můžete srovnat?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Tak já, abych pravdu řekla, tak jsem se o existenci tady toho souostroví Andamany a Nikobary, což je oficiální název, dozvěděla někdy v roce 2006, kdy jsem začala pracovat na zahraničních projektech Adry. A ty Andamany jsou velice zvláštní. Já jsem tam měla možnost navštívit zejména dva ostrovy, protože to souostroví se skládá z několika stovek ostrůvků, ale některé, většina z nich převážná z nich je neobydlená, na jiných zase bydlí původní obyvatelé, kam indická vláda se s tím trošku láme hlavu, co vlastně s těmito ostrovy udělat, protože oni oficiálně spadají pod Indii z dob vlastně britské nadvlády v Indii, kteří je přičlenili ze strategických důvodů, a protože se tam tudy cestovalo dál na východ do Barmy a do Indonésie, nicméně ty ostrovy a ti ostrované mají málo společného, ať už etnicky nebo kulturně právě s Indy. My jsme tam měli jeden projekt, který se zaměřoval právě na obnovu po tsunami a stavěli jsme tam nová přístřeší, stavěli jsme tam toalety, protože ti lidé začali žít v úplně jiných podmínkách, protože se nechtěli vrátit zpátky k moři, kterého se báli, takže byli v táborech, byli tam velice dlouho, žili v hodně velkém množství na jednom místě, což do té doby nedělali, takže se museli učit spoustu nových návykům. Ty Andamany dneska už se vrací do té původní podoby. Ti lidé už žijí úplně jinak než dříve, protože se do těch svých bambusových chatrčí na břehu moře nevrátili, protože jak jsem říkala, nechtěli nebo to vláda neumožnila, protože chtěla zabránit tomu, kdyby přišla další katastrofa, aby došlo k takovým ztrátám. Takže ten jejich život se zásadně změnil. Nicméně ta oblast je zase samostatná, je velice bohatá na nerostné suroviny, takže už to tam vypadá velice dobře, 6 let po tsunami se není čemu divit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někde jsem četla, že prý domorodci občas střílejí otrávenými šípy na vozidla indických přistěhovalců. Nevím, jestli je to pravda.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Taky nevím, jestli je to pravda, ale asi je to dost možné, protože tam žijí opravdu kmeny, žije jich tam spoustu, které nikdy nepřišly do kontaktu s civilizací a ti Indové pro ně jsou nájezdníci, jsou to pro ně kolonizátoři de facto. Je to stát, který je nějakým způsobem kolonizoval. A ať už pod britským vedením, takže určitě je tam spoustu lidí a spoustu hnutí, kterým se to nelíbí spadat pod Indii a je tam zase spoustu lidí, kterým je to úplně jedno, protože jsou to lidé, kteří jsou negramotní a žijí si stále svůj život podle své vlastní kultury a s těmi Indy se moc nesetkají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijíždějí tam turisté? Některé ty ostrovy jsou přístupné, ačkoli ta turistická infrastruktura asi, jak si to my představujeme, nebo známe z takových těch turistických destinací, tam zatím moc neexistuje.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Je to tak, ale je tam pár ostrůvků, které jsou velice dobře přizpůsobeny turistům. Je to třeba ostrov Havelok, kam se hodně jezdí a kde najdete luxusní hotely, ale nejdete tam i levnější hotely. A je pravda, že na ty Andamany je za čím jezdit. Ty Andamany jsou, jak jste říkala, rájem na zemi a jsou naprosto nedotčený. Ten jeden ostrov, na kterém my jsme působili, na ostrově Little Andaman, Malý Andaman, tak ten je z 99 % pokryt džunglí, takže tam nejsou ani cesty, je to z džungle vlastně jdete přímo na pláž a tam vás omílá Indický oceán a ten ostrov. Takže je to opravdu pro surfaře, pro lidi, kteří se rádi potápí, za korály tam jezdí a tak je to opravdu neskutečné místo, ve kterém si každý najde pro své prázdniny to, co právě potřebuje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tip od Petry Antošové a po písničce zvládneme ještě jednu destinaci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den vám přeje také Český rozhlas 2 Praha a pořad Jak to vidí o cestování, dnes s Petrou Antošovou z humanitární organizace Adra. My jsme putovali krátce Indií, zaskočili jsme si na Andamanské ostrovy. No a nyní pojďme do Srí Lanky, protože vy tam budete doopravdy příští týdne?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Uhm. Ve středu odlétám.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás tam čeká, jaké projekty?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Tak já tentokráte jedu navštívit naše projekty na severu, takže to jsou projekty, které se soustředí na pomoc vlastně vnitřním uprchlíkům, kteří byli přímo zasaženi tím dlouhotrvajícím konfliktem mezi Sinhálci a Tamily. My působíme právě s těmi lidmi, kteří byli dlouhou dobu po oficiálním ukončení toho konfliktu, což je zhruba tak před rokem, v táborech a nevědělo se, co s nima dál, protože ti lidé samozřejmě snaha je přesídlit zpátky do míst, kde bydleli, nicméně pořád tam probíhá vyrovnávání se s těmi Tamily. Je pravda, že někteří z nich spolupracovali nebo jsou obviněni vládou z toho, že spolupracovali s hnutím Tamilského Ilámu, takže tam pořád probíhají různé soudy a vyrovnávání se právě tady s těmi lidmi. Nicméně ti lidé ty tábory se prázdní, ti lidé se pomalu vrací do svých původních domovů a my právě pracujeme se sirotky a se seniory, kteří se nemohli vrátit, protože nikoho nemají a žijí v domech. My se snažíme jim pomoci zejména s půdními zdroji, děláme obnovu vodních zdrojů, ale snažíme se jim taky pomáhat třeba tím způsobem, že dětem umožňujeme, aby chodily do školy, zprostředkováváme nějaké pomůcky, volnočasové aktivity a snažíme se jim zpříjemnit ten pobyt v těch domovech, které jsou vybaveny úplně základním vybavením a nežije se tam v tuto chvíli moc dobře. Po válečném konfliktu spousta těch lidí má vzpomínky, které jsou velice nepříjemné, a to prostředí je dost bezútěšné, protože je samozřejmě zařízené za úplně minimální finanční prostředky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se pohybujete v prostředí, které je poznamenáno nějakým neštěstím, zemětřesením, nebo válečným konfliktem, hladem a tak dál. Čemu vás takové ty pobyty učí, předpokládám, že pak ten svět vypadá jinak, když přiletíte a přistanete někde na Ruzyni?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Tak to je pravda, to je pravda. Já, abych pravdu řekla, tak tím, že do těch zemí jezdím už docela dlouho a jak jsem říkala, mám tam spoustu přátel, tak pro mě už je to velice známé prostředí, ve kterém se cítím doma, takže už neprožívám takový ten šok kulturní a jiný. Nicméně mě to určitě učí, nebo naučilo veliké pokoře, a to jak k jiným kulturám, tak k lidem, kteří smýšlí jinak, protože vždycky to vychází z nějaké jejich zkušenosti z nějakého kontextu, který my z naší evropské perspektivy nemůžeme pochopit, takže jsem hodně odstoupila od takového toho původního soudu, že člověk z Evropy, ze střední Evropy často a rád, myslí, že i nevědomky udělá nějaký soud, že lidé jsou na tom východě třeba líní, neumí pracovat a tak dále. Já jsem pochopila, že to není tak lehké a myslím si, že to mi v životě hodně pomáhá pochopit právě druhé a lidi, kteří pochází z úplně jiného prostředí, nemusí to být z Asie, ale může to být třeba i tady od nás z České republiky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změní to ty přeskupy, možná priority také životní?
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Určitě, rozhodně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Náhled na svět. Do Indie na Andamanské ostrovy i na Srí Lanku nás zavedla Petra Antošová, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání humanitární organizace Adra. Děkuji moc za váš čas. Přeji, ať se vám daří, šťastnou cestu a opět někdy na slyšenou.
Petra ANTOŠOVÁ, vedoucí oddělení zahraničních projektů a rozvojového vzdělávání, Adra
--------------------
Já vám moc děkuji za pozvání a na slyšenou.