Jak spalovat biomasu v domácích topeništích?

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, Českého rozhlasu Dvojky, tak úplně vás vidím, jak jste před chviličkou přiložili do kamen nebo spíš na topeniště tlustá polena a teď posloucháte, aby vám nic z Dopoledne s Dvojkou neuniklo. A vězte, že jste přiložili biomasu. Já jsem to vůbec netušila, že když přiložíte poleno, že to je vlastně biomasa, a právě o biomase budu mluvit teď s panem inženýrem Michaelem Pohořelým Ph.D. Z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze z Ústavu energetiky. Pěkně vítám, pane inženýre.

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Dobrý den.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Tak, co všechno vlastně je ta biomasa, už jsem řekla, že to jsou polena, třeba taková pěkná smrková polena, a co je to ještě?

Čtěte také

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Pokud si představíme biomasu pro domácí topeniště, tak samozřejmě první je dřevo. Dřevo jak ve formě právě polen, tak obecně veškeré dřevo, který najdeme třeba u nás na zahradě a tak dále. Dalším typem biomasy jsou, který využijeme v domácích topeništích, zejména pro automatické kotle, jsou peletky, které nejčastěji bývají vyroben z dřevní biomasy, takže také ze dřeva. Taky, pokud si je koupíme, bývají obyčejně světlý, pak je tam podíl různých přimíšených záležitostí, zejména kůry, velmi nízký. Pokud ty peletky koupíme a jsou tmavý, tak je tam potom vyšší podíl přimíšený kůry, a ta kvalita tý pelety je přece jenom o něco nižší. Jiným typem pelety jsou potom peletky vyrobené z nedřevní biomasy, z nějaký zemědělský biomasy, buďto ze slámy nebo trávy, který potom nejsou vhodný do všech typů kotlů. Takže pro domácí záležitosti je to buďto dřevo nebo ve formě nějakých polen nebo případně nějakých kompaktuálních briket, tak potom peletky.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co taková ta hmota, která vznikne štěpkováním, když zůstanou větve, tak to je také biomasa?

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
To je samozřejmě také biomasa, biomasa je všechno rostlinnýho původu, takže dřevo, různá tráva, sláma a tak dále. Tahle biomasa je samozřejmě také vhodná ke spalování, dokonce je vhodná ke spalování v některém typu automatických kotlů, který jsou o něco řekněme účinnější a kvalitnější než klasické kotle, který běžně používáme na svých chalupách nebo ve starších barácích, tím myslím prohořívací a odhořívací kotle.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je nejvhodnější tak pro ty kotle?

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Tak, tady záleží na typu kotli, který máme. Buďto, jak jsem již řekl, tak ty starší kotle prohořívací a odhořívací, tam tam je samozřejmě vhodné, když přikládáme, pokud mluvíme o biomase, biomasu ve formě nějakých polínek, většinou menších polínek, který jsou dobře vysušený na velmi nízký stupeň vlhkosti a nebo v případě samozřejmě automatických kotlů, tak tam jsou samozřejmě nejvhodnější peletky.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, milí posluchači, můžete se ptát, můžete se ptát na dopoledne@rozhlas.cz a můžete se také ptát telefonicky 221552525 nebo 221552424. Ať už vás zajímá cokoli, co se týká spalování biomasy v domácích topeništích.

/ Písnička /

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Spotřebitelské poradně mluvíme o spalování biomasy s panem inženýrem Michalem Pohořelým a i s vámi, milí posluchači, 221552525 a 221552424. Vítám prvního volajícího posluchače, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, můžete se ptát.

osoba
--------------------
Moje jméno je Kos. Prosím o to, zodpovědět otázku. V současné době se používají peletky většího rozměru jak bylo řečeno nějaké polena a většího rozměru, jsou tedy z drtě nějakých těch štěpků nebo pilin nebo něčeho takového dřevěnýho, z dřevěný masy, a čím se ta, ty peletky pojej pohromadě, aby držely, to znamená nějakým lepidlem nebo nějakým tmelem?

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, co je drží pohromadě? Děkuju.

osoba
--------------------
Co je drží pohromadě, ano.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju, díky za dotaz a máme ještě jeden. Haló, haló, dobrý den, můžete se ptát.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Tomáš Klusák. Já jsem se chtěl zeptat, když bychom uvažovali nějaký rodinný dům třeba do 150 metrů čtverečních a teď jsme uvažovali tři druhy vytápění, krbem na polena nebo nějakým kotlem na štěpku nebo kotlem na peletky. Tak z hlediska výstupních nákladů na pořízení toho kotle a potom nákladů na ten materiál, na ten provoz řekněme, která ta varianta vychází nejlépe?

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, děkuju, zeptám se určitě. Tak, možná to vezmeme odzadu. Uvažují o domu 150 metrů čtverečních vytápět krbem nebo kotlem a čím topit v tom kotli?

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Tak, můžeme tu otázku tedy rozdělit do dvou částí. První jsou ty ekonomický náklady. Tak samozřejmě pořízení vlastně kotle na dřevo přímo, to znamená na kusový dřevo na polena, případně krbu na polena s nějakým teplovodním rozvodem, je samozřejmě levnější než pořízení automatickýho kotle na peletky. V případě u těch moderních kotlů zplynovacích není ten rozdíl význačný, ale přeci jenom tam rozdíl je. Co se týče provozních nákladů, to znamená nákladů na to dřevo, tak samozřejmě peletky jsou na kilogram, na jednotku výhřevnosti význačně dražší než to kusové dřevo. Pojďme se ale na to podívat z druhé strany, ze strany komfortu, ze strany vlastně toho provozního. Automatický kotel na pelety je, dá se přirovnat ke kotli na plynu. Je to automatický, to znamená, že není potřeba žádný obsluhy a pouze, pokud to teda není vysloveně sofistikovaná dražší záležitost, je potřeba třeba jednou za týden nasypat ty peletky, a tím dosypat to palivo a dále se není potřeba zásadním způsobem o ten provoz toho kotle starat.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je to dražší.

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Ale je to samozřejmě dražší. Co se týče toho kotle nějakýho zplynovacího, tam je samozřejmě nutný, protože to je s ručním přikládáním pravidelně přikládat. Norma nám říká jednou za dvě hodiny, to znamená, že to je vhodný pro lidi, co jsou doma neustále a někdo má tu možnost chodit pravidelně přikládat.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, čili pak to vyjde levněji, určitě.

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Samozřejmě, vyjde to levněji.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, za chviličku po písničce se zaměříme na peletky a také řekneme čím drží pohromadě.

/ Písnička /

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pojďme zpátky do Spotřebitelské poradny. Přikládáme do kamen, do krbů a do kotlů a mluvíme o spalování biomasy, i s vámi, milí posluchači, a na telefonu i inženýr Michael Pohořelý čeká na dotaz paní posluchačky. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Havířova. Já bych se chtěla zeptat, jestli kotle staré, které máme na, byly na pevné palivo, na uhlí, nyní topíme dřevem, jestli budou muset být úplně vyřazeny z provozu, anebo zdali v tom můžeme topit dřevem?

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, děkujeme za dotaz. Co tomu říká pan inženýr?

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Dobrý den. Tak, samozřejmě nevím přesně, který kotel máte doma, ale tak, jak se mění platná legislativa, tak postupně i bude nutný obměnit některý starší typy kotlů za nový z důvodu, že tyto kotle za prvý jsou velmi málo účinný obzvláště, pokud jsou postavený na uhlí a topíte tam biomasou, to znamená, že pro vás to není příliš ekonomický. A za druhý také proto, že ty emise jsou přeci jenom příliš velký a občas u některých typů kotlů zatěžují velmi životní prostředí.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak budou muset být kdy?

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Tak ten termín je potom v roce 2019 a postupně tak, jak záleží samozřejmě na výkonu toho vašeho kotle, se mění vlastně požadavky na kvalitu toho procesu spalování v těch vašich zařízeních.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a my nesmíme zapomenout na toho pána, který volal už předtím, čím jsou spojeny peletky, čím drží pohromadě?

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Tak, peletky ze dřeva, vyrobený z nějaký dřevěný drti, v sobě nemají žádný pojiva, pojí se pouze vysokým tlakem, ale předem samozřejmě ta drť musí být vysušena na nízký procento vlhkosti, je to cca kolem deseti hmotnostních procent.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná bychom ještě úplně krátce mohli probrat čím topit v krbu a čím topit v kachlových kamnech.

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Tak, pokud si vezmeme krby, který jsou dneska velmi módní a moderní a často instalovaný v našich domácnostech, v domcích, tak tam je důležitý si zvolit správný krb. Máme, ty krby můžeme rozdělit dvěma způsoby. První je, že nasáváme přímo z baráku a v druhým případě z venku, ale v každým případě je potřeba topit suchým dřevem, protože v případě vlhkýho dřeva snižujeme účinnost a zvyšujeme emise.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což možná platí o veškeré té biomase, kterou spalujeme v domácích topeništích.

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Přesně tak.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkuju mockrát panu inženýrovi Michaelu Pohořelému z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze z Ústavu energetiky. Děkujeme, ať se vám daří, na slyšenou.

ing. Michael POHOŘELÝ, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav energetiky
--------------------
Děkuji a na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.