Jak se žije v Íránu? Dozvěděli jsme se v úterý

16. červenec 2013

Nezávislý publicista a geograf Vít Štěpánek nám vyprávěl o Íránu. Dozvěděli jsme se např., jak můžeme do této země cestovat a co nás na cestách může potkat. Ptala se Zita Senková.

Jaká je realita Íránu? „Je to vzpurná země, která se nikdy nenechala podmanit a nechce to dělat ani teď, což se nepochybně mnoha západním zemím v čele s USA nelíbí. Mediální obraz je odlišný od toho, jaká je ta země ve skutečnosti. Není ani agresivní, ani přehnaně konzervativní, ani nepřátelská vůči cizincům.“

Rady pro cestovatele
Které roční období je ideální k cestě do Íránu? „Vyhnul bych se létu, kdy tam vládnou nesnesitelné teploty 45 stupňů a více. Nelze pominout také vysokou vlhkost. Proto bych doporučoval podzim a jaro. Lze tam pohodlně cestovat po vlastní ose a můžete také využít pohodlné autobusové spoje. Co se týká hotelů, není jich tolik jako v Evropě. Ale vždycky najdete, kde hlavu složit.“ Jak chodí oblečeni místní lidé a co si máme na cestu do Íránu zabalit do kufru? „Od r. 1979 jsou ženy povinné nosit šátek a musí mít splývavý oděv, který zakrývá křivky. Pánové nesmí chodit v šortkách a tílkách. U košil jsou povolené krátké rukávy. Náboženská policie je vidět na ulicích velkých měst častěji, když se blíží náboženský svátek.“

Zajímaví hosté nám od pondělí do čtvrtka vyprávějí své zážitky s cest a okořeňují tak vysílání Dvojky špetkou exotiky.
Každý pátek nás pak Pavel Kudrna zve na Výlety po zemích českých, moravských a slezských.
Přejeme krásné léto ve společnosti Dvojky Českého rozhlasu a (nejen) cestovatelského pořadu Jak to vidí.

E-mail pořadu: jaktovidi@rozhlas.cz.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.