Jak mluvit s dítětem o rozvodu? Záleží na věku, radí psycholog

16. listopad 2015

„Nepomlouvejte se!“ zní úplně nejzákladnější rada. Podle psychologa Jiřího Nováka je totiž samozřejmě nejtěžší zvládnout vlastní emoce. Dítě ale rozhodně musí vědět, že se něco děje. Na věku pak záleží, jaké informace a kdy mu je dát.

„Když dítě něco neví, snaží se to nějakým způsobem doplnit,“ vysvětluje Novák. Dříve se pro to používal termín „horror vacui“, strach z prázdnoty (informací). „Bohužel někdy si to doplní chybně.“ Jak s ním o tom ale mluvit, záleží na věku dítě.

Dítě do 6 let

„Předškolní dítě do 6 let vidí neshody rodičů tak, že vlastně ono je na vině. Proto musí vědět, že to tak není. Jinak to může mít dopad i do dalších let.“ Nestačí problémy před dítětem skrývat. Dítě vnímá i neverbální komunikaci.

„Dokonce je pro něj srozumitelnější,“ připomíná psycholog. „Rodiče by měli být upřímní a vysvětlit mu, jak to opravdu je. Že si přestali rozumět. Podobně jako ono si někdy nerozumí se svým kamarádem a tak dále,“ radí.

Dítě 6–12 let

Děti školního věku většinou dávají vinu jednomu z rodičů. Nebo oběma. „Vrací se to v poruchách chování, ve vztahu dítěte k těm rodičům. Objevují se sprostá slova. Tady záleží hodně na trpělivosti rodičů a na tom, jak to tomu dítěti dovedou vysvětlit,“ popisuje Novák.

Proč to tak dítě dělá? „Je nejisté, protože rodina pro něj znamená všechno. Bez rodiny nemůže existovat. Je to v podstatě reakce, revolta proti tomu, co se děje. Výraz nespokojenosti. Volání o pomoc,“ vysvětluje psycholog.

Čtěte také

I v tomto případě je ale jediné řešení říct pravdu. Polopravda už může v dítěti založit nedůvěru k celé rodině. Reakce dětí někdy mohou být naprosto překvapivé. „Takže to musí být skutečně pro to dítě pochopitelné. Ale pravdivé.“

Dítě v pubertě

Děti v prepubertě nebo v pubertě se víc přimknou k partě, kde mají podle nich více porozumění než u rodičů. Rodiče by jim neustále ale měli dávat najevo, že je mají rádi. „Známe to z amerických filmů. U nás se to nenosí. Možná je to škoda. Ne tak přehnaně, ale člověk to potřebuje vědět.“

Smutné dítě

Nechoďte s dítětem k psychologovi

U dětí všech věkových skupin se ale Novák přiklání názoru, že by se s ním rodiče měli vyhnout návštěvě psychologa. „Protože pak se bude ptát: Proč chodím k psychiatrovi? Asi se mnou něco bude! A pak se na to soustředí.“ Jestli je návštěva opravdu nutná, vám prozradí varovné signály.

„Třeba když se to dítě chová absolutně vzorně a předtím se tak nechovalo. Najednou dělá úkoly, všecko velmi pozorně sleduje, vůbec nezlobí...“ Dítě tak evidentně bere vinu na sebe a nechce, aby se kvůli němu rodiče hádali. „A domnívá se, že tímhle vzorným chováním rodinu zachrání. Bohužel asi ne.“

Sourozenci? Může být problém

Pomoct si mohou sourozenci. Především když jsou věkově blízko sebe a stejného pohlaví. Do 10 let obě pohlaví tíhnou k matce. Od 10 let se synové vždycky přichýlí k otci a mají ho radši. Tady pak může vzniknout problém i mezi sourozenci: dcery se dále přimykají k matkám, synové k otcům.

Kdy dítěti říct o novém partnerovi?

Řada spolužáků vašich dětí už pochází z rozvedených rodin. Děti dnes tak často vědí, že partneři mají zase své partnery nebo že dokonce založili nové rodiny a mají i další děti. „Z praxe vím, že by se to nemělo příliš dlouho utajovat. Ale asi ze začátku je to možná namístě.“

Hrozí, že si to totiž děti vyloží tak, že se rodina rozpadla kvůli novému partnerovi. V každém případě by to ale nemělo trvat dlouho. Dítě se to totiž stejně dozví a pak hrozí ztráta důvěry. „Dneska i malé děti jsou zběhlé v tom, že se podívají rodičům do pošty, do počítače, do telefonu,“ varuje Novák.

Jak zorganizovat život jen u jednoho rodiče?

Dítě se většinou bojí, že přijde o jednoho nebo případně o oba rodiče. Mělo by vědět, že to tak není. „Bohužel musím říct, že málokdy se rodiče chovají rozumně. A většinou o dítě vedou spory.“ Dítěti je přitom třeba vysvětlit, že tím rozvodem neztrácí nikoho.

„Že ten druhý rodič, kterému nebude svěřeno do péče, o něj bude stále mít zájem. Stále ho bude mít rád. Stále se s ním bude stýkat. Bude vědět, kdy a co budou dělat, jaký bude program.“ Snaha vynahradit všechno v jednom týdnu (při střídavé péči) zvýšenou pozorností někdy taky nebývá dobře.

Čtěte také

„Protože to jeden rodič přehání a ten druhý pak nemá na to, aby dítěti poskytl všechno, na co si zvyklo. Rodiče by se hlavně měli domluvit na společném přístupu a postupu,“ nabádá psycholog.

Dotazy posluchačů:

Logo

osoba
--------------------
Dobrý den, Kučerová. Já jsem se chtěla zeptat, má právo matka zakázat otci styk s dětma? Děkuji.

MUDr. Jiří NOVÁK, psycholog
--------------------
Tak, je to otázka spíše pro právníka než pro psychologa, ale osobně se domnívám, že asi, ne, to by musel opravdu o tom rozhodnout soud. Ale maminka těžko do toho může v tomhle případě hovořit a přímo vyslovit zákaz druhému rodiči styku s dítětem. Takže musí asi, řekl bych vyčkat rozhodnutí soudu. Prarodiče v tom mohou sehrát obrovskou roli. Samozřejmě prarodiče mohou suplovat chybějícího rodiče, protože jestliže se jedná o model, podle kterého to dítě si vytváří v podstatě systém chování, který bude uplatňovat dál, tak si ho přináší z rodiny. A jestliže tam chybí řekněme ta mužská osoba, tak si ho může vytvořit a převzít z postavy dědečka nebo babičky samozřejmě, pakliže se jedná o vnučku. Takže je to řekl bych opravdu role nezastupitelná v tomhle tom případě.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.

autor: ČRo Dvojka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.