Jacques Piccard. Jako první člověk se dostal na dno Mariánského příkopu
Jacques Piccard se jako první člověk dostal na dno Mariánského příkopu, téměř jedenáct kilometrů pod hladinou. Švýcarský vynálezce a oceánograf se narodil 28. července 1922. Společně s otcem pracoval na vývoji batyskafu. Koupilo ho americké námořnictvo, a oba konstruktéry si nechalo jako konzultanty a piloty. Do Mariánského příkopu se Piccard ponořil s americkým kolegou Donem Walshem 23. ledna 1960 a dosáhl hloubky 10 916 metrů. Trvalo 52 let, než je dokázal někdo napodobit.
Jacques Piccard vystudoval ekonomii a začal ji přednášet na univerzitě. Možná by se tomu věnoval celý život, jenže to by nesměl být jeho otcem Auguste Piccard, snílek, konstruktér a přední vynálezce své doby.
Z vesmíru až na dno oceánu
Jacques už jako malý chlapec sledoval, jak otec s nasazením života proniká ve stratosférickém balónu k hranicím vesmíru a jako první člověk měří kosmické záření a pozoruje zakřivení Země. Pro rekordní výškové lety Auguste skonstruoval přetlakovou gondolu ve tvaru kovové koule, která se později stala základem batyskafu. Stačilo ji místo k balónu připevnit k velkému plováku.
Šlo o přelomový vynález. Batyskaf se uměl potápět a vynořovat sám. Sotva Jacques povyrostl, začal otci s vývojem plavidla pomáhat. Prototyp spustili na vodu 1948, ale těžko sháněli peníze. Nepohodli se s Belgičany, nepovedla se spolupráce s Francouzi, až Italové jim dali možnost postavit zcela nový batyskaf, který dostal jméno Trieste, tedy Terst. Jenže v roce 1958 vynálezcům znovu došly peníze. Zachránilo je americké námořnictvo. Batyskaf koupilo a oba konstruktéry si nechalo jako konzultanty a piloty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
