Ivan Kraus: Adolf Born je náš národní poklad
Před pár dny zemřel Adolf Born (12. června 1930–22. května 2016). Podle Krause za polovinou jeho úspěchu stála jeho žena Ema. Přečtěte si o sympatickém podivínství slavného výtvarníka...
„Jeho humor jsem vždy miloval, a milovat budu,“ říká Ivan Kraus. „Byl to svéráz a já měl osobní štěstí, že se ujal mých obrázků.“ Adolf Born vytvořil 18 obálek ke Krausovým knihám a u těch prvních dělal i ilustrace. Čím jsou Bornovy obrázky pro Krause výjimečné?
Mají prý „fajnový humor“. Je tam ironie, melancholie a mnoho dalšího. „V jeho obrázcích si můžete číst jako v knize. Jeho zvířátka mají lidské vlastnosti a lidí zase ty zvířecí. Je to báječný humor a podle mě je Adolf Born národní poklad,“ myslí si Kraus.
Manželka mu dělala hráz
„Musím ale říct, že za 50 % úspěchu Borna, nikoli talentu, stojí jeho žena Ema. Jak sám říkal, jsou spolu krátce, od roku 1962. Born třeba neměl mobil a internet. Všechno prostě Ema zařídila nebo našla, co potřeboval.“
Taky mu dělala hráz. A když s ním chtěl někdo mluvit, dával mu 9 minut. Pro obzvláště zajímavé pak i 15. Měl pevný rozvrh, který opravdu dodržoval. „V něčem byl ale hodně konzervativní. Byl to přesvědčený katolík a milovník Rakouska-Uherska.“
Rytíř umění
Výtvarník miloval Francii, a ona jeho. Ilustroval na 250 knih francouzských autorů. Taky získal jejich Řád umění a literatury. „To se mu moc líbilo. Řekl mi: Pocty mě moc nezajímají, ale být rytíř. To je něco jiného. To byla ta jeho úcta k monarchii,“ glosuje Kraus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.