Ivan Hoffman: Proč si lidé myslí, že se přistání na Měsíci nikdy nestalo?
„Pokaždé, když je něco takhle náročné, začnou po několika letech lidé pochybovat.“ Začíná komentátor svou úvahu k památce Neila Armstronga.
„Když se dneska díváte na záběry Apolla 11, napadne vás, že to byla fascinující událost. S tou technikou, která byla v roce 1969 k dispozici, to nebyl žádný výlet. To byla doopravdy nesmírně dobrodružná mise. Tam všichni cítili, že jde o život, že se děje něco neuvěřitelného,“ vzpomíná Ivan Hoffman.
Na vlastní oči
„A pokaždé, když je něco takhle náročné, začnou po několika letech lidé pochybovat. Jestli to doopravdy tak bylo, jestli to nemohlo být jinak. A protože konspirační teorie jsou nesmírně populární, tak se začne zkoumat, spekulovat...“
Argumentů, proč si nakonec mnoho lidí myslí, že se to vůbec nestalo, je celá řada. „To je neuvěřitelné, všichni jsme to viděli na vlastní oči. Já mám pocit, že za tím je nemožnost uvěřit, že někteří z nás jsou doopravdy tak odvážní.“
Za konspiracemi sojí lidé bez kuráže
„Já si myslím, že konspirační teorie podporují lidé, kteří nemají kuráž, Kteří si neumějí představit, že druzí mají tu odvahu.“ Tyto pochybnosti trápily i Armstronga. On sám na ně reagoval tak, že doufá, až se tam někdo znovu podívá, že tam najde fotoaparát, který tam nechal.
„Pro mě je osobnost Neila Armstronga hlavním argumentem toho, že ta mise skutečně proběhla, že to žádný výmysl není. Když ho člověk viděl, věděl, že to není člověk, který má zapotřebí lhát anebo který by to uměl zahrát.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
