„Přistání na jiné planetě by šlo zfalšovat. Kdo by to platil?“ ptá se specialista na filmové efekty

2. červen 2017

Má zkušenosti ze světových filmových studií, přednáší po světě. A vás přesvědčí, že ošálit lidi je snadné. Ale stojí to moc peněz. A taky sil udržet jazyk za zuby.

„Jsem technik a programátor. Za těmi vizuálními efekty je armáda lidí,“ říká v pořadu Host do domu Jiří Vorba. Zabývá se fyzikální simulací světla. Ta se ve filmech používá teprve posledních pět let. Může za to, že kolikrát ani nepoznáte, že jde o počítačový efekt.

On sám ve filmových studiích na Novém Zélandu dělal třeba na filmech Hobit nebo Kniha džunglí. Ta právě za vizuální efekty dostala Oskara. Počítačem v ní bylo vytvořeno skoro všechno, včetně stromů, trávy, zvířat, slunce… Není lacinější to natočit naživo?

Efekty jsou levnější než realita

„Lacinější to není. Počítačová simulace umožňuje natočit záběry tak, jak je naživo nenatočíte. A když chcete něco zničit, vyjde vás laciněji, když to zničíte jen v počítači. Stejně tak zvířata nepřinutíte, aby otvíraly pusu, jakože něco říkají. A v případě nebezpečných scén vlastně bereme práci kaskadérům.“

Udělat jde dnes podle Vorby skoro všechno. „Problém ale je, že to trvá dlouho. Jste vázáni datem, kdy jde film do kin. Pokud něco trvá příliš dlouho, nemůžete si dovolit udělat daný efekt, jak byste chtěl. A musíte podvádět. Spousta efektů se simuluje jenom tak. Aby to vypadalo.“

Naši práci využije i NASA

Jiří Vorba

„Vždycky nám pustí nějaké skici, abysme měli představu, co v tom filmu vlastně bude. Jestli to ta naše technologie vůbec umí anebo jestli musíme vymyslet nové věci. Poohlédnout se ve světě, co je za nový výzkum a doprogramovat to.“ Simulace šíření světla ve filmech se totiž uplatňuje i jinde.

Najdete je v architektonických vizualizacích, v reklamách. Teď o využití uvažuje i NASA v souvislosti s misemi na Mars. „Vědcům na zemi by se hodilo mít dobrou trojrozměrnou představu o světě kolem sond,“ vysvětluje Vorba. „Uvažují, že by data přenesli ze sond a zobrazili si virtuální realitu kolem sebe.“

Jde ještě věřit televizi?

Je podle něj možné ošálit lidi simulovaným přistáním na Marsu? „I když by to možné bylo, pořád by to musel někdo zaplatit. Udělat dokonalou iluzi stojí neuvěřitelné peníze a tvůrci filmů to dělají s vizí, že na tom nakonec vydělají.“

Druhá věc je počet lidí a únik informací. „Dělalo by na tom obrovské množství lidí. A minimálně jednomu z nich by se určitě nelíbilo, že se manipuluje s veřejností a ozval by se.“ Může sám Vorba prozradit na čem zrovna pracuje? „To rozhodně nemůžu,“ směje se Vorba.

autoři: Jiří Holoubek , rota
Spustit audio

Související

  • Rusové na Měsíci

    01:20 Škorpióni ovládají svůj jed 10:58 První dinosaurus v Čechách 15:40 Psík mývalovitý nezná mývala 23:10 Byli Rusové na Měsíci? 41:10 Radioaktivní guláš

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.