Iva Holmerová: V současnosti není pro eutanazii v Česku místo

Nedávné úmrtí v rumburské nemocnici rozvířilo debatu o eutanazii. Vážně nemocná 72letá žena zemřela poté, co ji zdravotní sestra vpíchla do žíly draslík. Spekulovalo se, zda šlo o akt milosrdenství.

Čtěte také

Iva Holmerová, předsedkyně České alzheimerovské společnost, přiznává, že na otázku autanázie není možné mít absolutní názor. Zároveň ale zdůrazňuje, že sama je odpůrcem eutanazie v České republice. „V současné době se toho obávám,“ říká ředitelka Gerontologického centra v Praze.

Je tzv. marná léčba marná?

Podle Holmerové existuje určité spektrum mezi zabitím a eutanázií na jedné straně a marným bojem s nevyléčitelnou nemocí na druhé. „Tyto věci se až moc často zaměňují,“ varuje.

Jestli je člověk nevyléčitelně nemocný a lékaři se ho snaží zachránit, říká se tomu procesu „marná léčba“. V nedávné době se jí zabývala i etická komise Rady Evropy. Ta vypadala kodex při rozhodování na konci života.

Neprodlužovat léčbu

„Lékaři musí brát na vědomí blaho celého člověka a ne jen pouze jednoho jeho orgánu,“ připomíná Holmerová. Lékaři by tedy v souladu s pacientem měli zavést takovou léčbu, která bude zlepšovat kvalitu života a ne ho jen zbytečně prodlužovat.

„Myslím, že u nás na eutanazii ještě nejsme zralí,“ soudí. „Málo komunikujeme s pacienty. Snažíme se příliš léčit i v situacích, kdy ta léčba nevede k žádnému užitku.“

Jak se prodlužuje život v Evropě? jaká je jeho kvalita? Co všechno zažila lékařka v Anglii? Poslechněte si v iRadiu.