Ilona Švihlíková: Rozšíření plynovodu Nord Stream je vysoká hra

„Spíš než o energetické soběstačnosti a ekonomice bych mluvila o ryze geopolitickém rozhodnutí,“ tvrdí ekonomka Ilona Švihlíková. Přímé propojení Ruska a Německa, které bude hlavním odbytovým trhem plynu, by se mělo začít stavět už příští rok. Nord Stream II. obejde Ukrajinu po dně Baltského moře.

Tady se hraje vysoká hra

„Cílem je obejít pro Rusko méně vhodné tranzitní země, které dost logicky protestují. Oslabí se jednak jejich geopolitická pozice a přijdou i o tranzitní poplatky, což jsou docela zajímavé částky.“ Němci si ale nový plynovod dohodli s Rusy sami. Bez diskusí s partnery nebo se členy neformální energetické unie.

Kancléřka Angela Merkelová neustále opakuje, že jde o komerční a ne vládní projekt. Přenosová síť i dodavatelé jsou opravdu v soukromých rukou. „Merkelová to samozřejmě říkat musí. Podobná strategická rozhodnutí ale nikdy nejsou pouze soukromě-komerční. Proč by se jinak jednalo na vládní úrovni? Proč by jinak hrál tak zásadní roli v konsorciu Gerhard Schröder?“ Bývalý německý kancléř je dnes předsedou dozorčí rady Nord Stream.

Dodavatel vs. odběratel

Strategické a manifestační rozhodnutí vidí Švihlíková i za krokem Polska, které chce primárně odebírat pouze zkapalněný plyn z USA. „Ekonomicky je to nesmysl. Je to mnohem dražší, ale zase je to hlavně geopolitické strategické rozhodnutí.“ U plynovodu i ropovodu se vždy mluví o závislostech. Kdo je ale „závislejší“?

Je to odběratel, nebo dodavatel? „Jsou to dvě strany téže mince,“ říká ekonomka. Nejde totiž říkat, že odběratelské země jsou závislé na libovůli Ruska. „Oni museli do plynovodu hodně zainvestovat a dnes jsou závislí na svém odbytišti. Nemůže spoléhat jen na jisté příjmy, ty se mu totiž budou dost dlouho vracet.“

Ropovody a plynovody|foto: Český rozhlas