Ilona Švihlíková: Přemrštěné ceny bytů? Další generace možná na vlastní bydlení už nedosáhne
Ceny bytů v Česku meziročně vzrostly o 19 %. Za metr čtvereční lidé nyní v průměru zaplatí 77 800 korun. Na vlastní bydlení tak dosáhne stále méně lidí. Jak je možné, že krize vyvolaná pandemií trh s nemovitostmi neovlivnila? A kam až může honba za nemovitostmi zajít?
Čtěte také
„Není to zas až tak překvapivé,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. „Už dlouhou dobu pozorujeme nárůst cen určitých aktiv. Obecně ve chvíli, kdy se očekává vyšší inflace nebo nějaké závažnější ekonomické problémy, hledá koupěschopná populace nějaké zajištění. A vedle investice do zlata se nabízí uložení peněz do nemovitostí.“
Donedávna přitom platilo, že bylo prozíravější splácet hypotéku než nájem. To už ale dneska neplatí. Růst cen nemovitostí ovlivňuje totiž i ceny nájemního bydlení.
„U nás se vždy kladl velký důraz na vlastnické bydlení. Na západ od nás je ale naopak běžnější bydlet v nájmu, a není to nic degradujícího. Při současném růstu cen je ale dost dobře možné, že další generace už na vlastnické bydlení ve velkých městech nedosáhne,“ obává se ekonomka.
Sociální problém
V momentě, kdy je poptávka, roste samozřejmě cena. „Je to trend, kterého se ale velmi obávám. Jednak jde o bublinovitý vývoj, jednak jde o ohromný sociální problém. Bydlení ve velkých městech se stává nedostupné i pro střední třídu,“ přiznává Švihlíková.
„A pokud si lidé berou hypotéky v situaci, kdy ČNB oznámila růst úrokových sazeb, stává se situace nesmírně riskantní vzhledem k vývoji jejich kupní síly a mezd. Předpokládám proto, že ČNB učiní nějaké další kroky na pohlídání trhu.“
Zasáhne stát?
Podle Ilony Švihlíkové je tedy možné, že dojde ke změně politiky vůči investičním bytům. „Nejde o zlato. Současná situace je nesmírně nebezpečná pro základní sociální stabilitu. Bydlení je statek, který všichni potřebujeme, abychom mohli důstojně žít. Očekávala bych proto nějakou regulativní politiku státu třeba ve formě zdanění.“
S krizí bydlení se ale potýká i velká část EU. Přemrštěné ceny jsou problémem pro 80 milionů Evropanů. Jak tedy mohou vlády zajistit lidem důstojné bydlení? „Byty prostě nemohou být investiční aktivum v takovémto rozsahu. Pomoci by mohla podpora družstevního bydlení nebo změna politiky výnosů z jiných aktiv. Bez rozumné regulace to ale nepůjde,“ uzavírá ekonomka.
Další témata rozhovoru: lokální a globální ekonomika; nevýhody globalizace; nedostatek mikročipů a dalších komponentů; důvody zkracování výrobních řetězců; honba za nemovitostmi; přijetí společné měny.
Související
-
Statistický úřad: Nejlevněji šlo byty pořídit v okresech zasažených těžbou uhlí, nejdražší byly v Praze a Brně
Nejvíce mezi roky 1998 a 2019 stouply ceny bytů ve městech od 10 tisíc do 50 tisíc obyvatel a v okrajových částech Prahy, a to 4,8krát.
-
Lukáš Kovanda: Hypotéky jsou teď něco jako prošlý jogurt v supermarketu
Proč jsou ceny bydlení pořád pro většinu běžných Čechů nedostupné? A jak by mohl pomoct rozvoj vysokorychlostních železničních sítí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka