Ilona Švihlíková: Odstoupení Spojených států od íránské jaderné dohody neprospěje nikomu

„V posledních týdnech Washington navštívili všichni tři evropští signatáři dohody s Íránem, tedy zástupci Velké Británie, Francie a Německa. Snažili se Trumpa od tohoto rozhodnutí odradit, ale jak teď vidíme, naprosto marně. To je velmi důležitý signál pro Evropskou unii,“ myslí si ekonomka Ilona Švihlíková.

Zatímco americký prezident dohodu dlouhodobě označuje za velmi špatnou, ostatní strany ji naopak mají za úspěšnou, a to jak jednotlivé státy, tak nevládní organizace monitorující jadernou situaci v Íránu.

Trump i Izrael se velmi mýlí

Trump se ve své administrativě obklopil tzv. íránskými jestřáby (Bolton, Pompeo), kteří usilují o tvrdou politiku vůči Íránu. Tomu odpovídá i jeho současný, podle Ilony Švihlíkové nejtvrdší možný postup vůči islámské republice, tj. kombinace odstoupení od dohody a ekonomických sankcí.

„Nenapadá mě, kdo by z této situace mohl mít prospěch. A to ani Izrael ne, byť si to chybně myslí,“ říká ekonomka. „Teď bude hodně záležet na tom, jestli se EU vzchopí a začne provozovat nějakou samostatnou politiku. V to sice příliš nedoufám, ale stále je ve hře obchodní zájem.“

Ministři zahraničí a další představitelé zemí, které dojednaly dohodu o íránském jaderném programu|foto: CC0 Public domain

Hrozí nová válka

Podle Švihlíkové nejde jen o ropný trh, ale taky o investiční příležitosti, o kterých dobře vědí i další dva signatáři jaderné dohody – Čína a Rusko. Pokud se nepodaří dohodu udržet alespoň ze strany EU, pak v Íránu reálně hrozí změna režimu. Ovšem ne směrem k demokracii, jak doufají USA.

Současnou umírněnou vládu Hasana Rúháního by spíš vystřídalo tvrdé až militantní politické křídlo. „To by s sebou přineslo nejen riziko návratu k vývoji jaderné zbraně, ale i zesílené zbrojení v regionu a otevření cesty k nové válce,“ dodává docentka ekonomie.