I já mám hodiny, kdy se nedaří, přiznává Daniela Krátká, držitelka ocenění Zlatý Ámos
Radost z ocenění pořád trvá, říká Daniela Krátká, držitelka titulu Zlatý Ámos. Měla jsem na hodinách studenta z vysoké školy a viděla jsem, že na mě kouká jako na bezchybného Zlatého Ámose. Ale i já dělám chyby. Mám hodiny, kdy se nedaří. Co musela naučit porotu během soutěže? V čem je její výuka inovativní? A co si myslí o pojmu well-being?
Necítila se jako na volbě Miss, když získala korunu? „To ne, ale cítila jsem nervozitu. Ta opadla, když na pódium vtrhli moji studenti. Měla jsem v publiku svoji třídu. Hodně mě podpořili i studenti z 2.B, kteří tam se mnou sehráli scénku. Mám dokonce dvě koruny. Ta druhá je neméně vzácná, dostala jsem ji od dětské poroty.“
Studenti ocenili inovativní metody vyučování
Učitelé plnili i řadu úkolů. „Originálně se představit, sehrát scénku a během jedné minuty naučit porotu něco ze svého oboru. Dala jsem si něco do dlaně a vyzvala náhodného studenta, ať se věc pokusí získat, aniž by mi na dlaň sáhl. A o tom je právě ta komunikace, kterou učím."
Studenti před porotci ocenili inovativní metody výuky Daniely Krátké. „Moje studentka říkala: je usměvavá, přichází s respektem k nám, ptá se nás na názor. Pro mě je to samozřejmé, ale v jejich světě to takto automaticky fungovat nemusí.“ Umí přijít před žáky nenaladěná, smutná? „Někde jsem slyšela radu, že učitel by měl být autentický. Oni stejně vycítí, když mám špatný den. Mnohdy jsou pak víc empatičtí a spolupracují.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
