Hudba je pro všechny. Nepřišlo mi fér nemít stejnou startovací čáru, říká k pomoci dětem Pokáč

12. září 2024

„Překvapuje mě, kolik lidí si pouští moje písničky,“ směje se v rozhovoru s Terezou Kostkovou písničkář Pokáč. „O to víc, že jsem nikdy nebyl extrovert, spíš kluk, který rád seděl u počítače.“ Jak přerod z introverta v extroverta probíhal? Jak pomáhá jeho nadační fond sociálně znevýhodněným dětem? A proč nechodil rád do hudebky?

Přerod z introverta v extroverta se přitom neodehrál ze dne na den. „Nejdřív člověk hraje pro tři lidi včetně zvukaře a jeho rodičů a tak nějak doufá, že přijde i někdo jiný. A pak přijde první oficiální koncert. Na ten svůj v roce 2008 v temném klubu ve Slaném si ale moc nevzpomínám. Pamatuju si jen, že jsem vylezl na pódium a pak zase slezl. Ale co bylo mezi tím, si nepamatuju, jen vím, že mi lidi docela hodně tleskali a já si říkal, že mě to hodně baví,“ usmívá se písničkář.

Čtěte také

S rostoucí popularitou se ke zpěvákovi dostávaly nejenom nové příležitosti, ale i příběhy o lidech, kteří potřebují pomoc. „V mých silách ale nebylo každému pomoct, zahrát na všech charitativních akcích nebo poslat peníze. Proto jsem založil nadační fond, čímž jsem chtěl usměrnit pomoc, kterou jsem chtěl dělat.“

Pokáčův fond Hudba je pro všechny tak pomáhá dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí navštěvovat hudební a umělecké kroužky. „Jsem z toho nadšený, protože je to něco úplně jiného, než když někomu koupíte kytaru a nevíte, jestli ji třeba hned druhý den neprodá. Kdežto tady děti, které o to mají zájem, rozvíjejí svůj talent a smysluplně tráví svůj čas...,“ dodává hudebník.

autoři: Tereza Kostková , opa

Související