"Hosté do domu" ve svátečním říjnovém týdnu

Michal Horáček

Tento týden se slavil vznik československého státu a my jsme se s našimi hvězdnými hosty věnovali záležitostem nejen pozemským, ale i vesmírným. Ve středu 28. října jsme vysílali podle svátečního schématu a pokud vám něco uteklo, můžete se k pořadům vrátit. S textařem a producentem Michalem Horáčkem jsme se zamýšleli nad uměním a tak trochu i politikou; i když je balet velkou řeholí, je také velkou láskou pro Terezu Podařilovou a Michala Štípu; do oblak a na kosmické stanice jsme se přenesli s "osobností letectví a kosmonautiky 2008" Karlem Dobešem; do historie architektury nás zasvětil Zdeněk Lukeš. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).

Bývalý hazardní hráč, spisovatel, textař, producent, ale i antropolog Michal Horáček miluje divadelní svět. Připomíná mu totiž hazardní hru. "Každé představení je jiné a nikdo nikdy neví, jak to celé dopadne". Právě živost a nepředvídatelnost je to, co ho na divadle nepřestává přitahovat a okouzlovat, řekl v pondělním rozhovoru s Vladimírem Krocem. Jeho velkým snem bylo dostat se do Státní opery Praha. A podařilo se mu to s představením "Kudykam", které si vyžádalo 2 roky příprav a které považuje za své největší dílo. S odezvou publika se cítí velice spokojený. "Nemůžu mít nic jiného než radost", poznamenal a odmítl názory některých kritiků, že se jedná o kýč. "Kýč hladí, ale Kudykam je opačný. Je celý ve verších, a to není snadné vydržet", ujistil. K divadlu měl prý vždycky velmi blízko, protože pochází z divadelní rodiny. Jeho otec byl divadelní dramaturg a jeho strýc Leo Spáčil učil celé léta na DAMU. Přesto odešel studovat žurnalistiku na UK v Praze, odkud byl ale vyloučen na přímý zásah StB. Padělal totiž souhlas SSM se svým výjezdem do USA. Jeho zkušenosti s minulým režimem tak jsou více než pestré a mj. proto je šťastný za pád totality, který, podle jeho slov, nebyl předem připravený. Tyto názory považuje M. Horáček za naprostý nesmysl. Byl tehdy v Laterně Magice a je přesvědčen, že odpor proti režimu byl spontánní. "Byl to šlendrián a proto se to vyhrálo", dodal M. Horáček, kterého naši posluchači znají jako tzv. Jaktovidiče (roku 2006).

Michal Horáček

Sólisté baletu ND v Praze Tereza Podařilová a Michal Štípa navštívili Český rozhlas 2 - Praha v úterý. Jejich profese je fyzicky velmi náročná a tak po ránu nejvíc "bolí záda". Balet by ale neměnili za nic. I když ... M. Štípu prý velmi láká zpěv. Kolik baletních špiček do dnešního dne protančili? To se ani jeden z nich neodvážil odhadnout. T. Podařilová si je zpočátku schovávala, ale pak se v divadle dozvěděla, že je jedna balerína sbírá. A pak s nimi topí. Takže jí je časem, stejně jako ostatní kolegyně, začala dávat. Mimochodem, špičky, které sólistům nevyhovují se prý posílají do baletních školiček, protože děti nemají tak vysoké nároky jako profesionálové. Složité je vybrat si "ty pravé". Značek a druhů je spousta. Záleží na každém tanečníkovi pro jaké se rozhodne. Jsou i takové, které se šijí na míru. Jejich životnost je ale krátkodobá. T.Podařilová, jako sólistka, protančí v např. v "Labutím jezeru" tři až čtyři páry. M. Štípa to má jednodušší. Baletní umělci totiž obouvají tzv. piškoty, které jsou mnohem pevnější. Když se ušpiní, dají se dokonce "hodit" do pračky. Vzájemnou spolupráci si oba velmi chválili. M. Štípa připustil, že mu jejich sehranost v mnohém ulehčuje baletní práci. Každá baletka je totiž jinak vysoká, má jinou váhu, jinde těžiště, atd. A to je při jejím zvedání velmi důležité. T. Podařilovou už zná a může si představení užívat. I když, jak se oba shodli v rozhovoru se Zitou Senkovou, nepředvídatelných momentů je v každém baletu dost a dost. Některé mohou být pro diváka komické. Méně už ale pro samotné účinkující. A jak tanečník řeší situaci, kdy má tzv. "okno"? To už si poslechněte sami v audio záznamu.

Tereza Podařilová

Ve středu byl svátek a my jsme vysílali podle zvláštního schématu. Co jsme připravili na státní svátek 28. října? Audio záznam najdete v Rádiu na přání.

28. říjen sváteční vysílání

Ve čtvrtek jsme se vznesli do hvězdného prostoru. Zasvěceným průvodcem nám byl Karel Dobeš, držitel ocenění "osobnost letectví a kosmonautiky 2008". Je také zakládajícím členem České kosmické kanceláře a vládním zmocněncem pro kandidaturu ČR na sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem Galileo. Spolupracoval na kosmických projektech po celém světě a poutavě nám o nich vyprávěl. Jak řekl, všichni považujeme kosmonautiku za vzdálený obor, který se zabývá pouze raketami a výpravami do hvězdného prostoru. Ale to je omyl. Vesmírná věda má na náš život větší vliv, než si myslíme. Má "na svědomí" fungování satelitů, televizních signálů, GPS, mobilů, atd. Je to svým způsobem průmysl. Vesmírná věda se pro Evropu stává strategickou záležitostí, která zasahuje i do politiky. Monitorování země prostřednictvím satelitů zajišťuje mj. i bezpečnost. Jak se vyvíjí evropský navigační systém Galileo? Bude v budoucnosti člověk "kolonizovat" vesmír? Přenese se v příštích letech průmyslová výroba na jiné planety? Nejen na to se ho ptala Daniela Brůhová.

Karel Dobeš

V pátek jsme se setkali s architektem a historikem architektury Zdeňkem Lukešem a ptali se ho, co řekne současná architektura o naší době příštím generacím. Jak se pozná ta skutečně dobrá? Podle toho, že nejen krásná, ale také plně funkční, řekl Vladimíru Krocovi odborný publicista, který pracuje od 90. let na Pražském hradě. Po jeho pamětihodnostech prováděl různé osobnosti, mj. Michaela Jacksona, Lou Reeda, Joan Baezovou, Bruce Springsteena a členy rockové kapely Rolling Stones. Je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Po promoci v roce 1980 a prezenční vojenské službě nastoupil do Národního technického muzea, kde až do roku 1990 pracoval v archivu. Zde se specializoval především na architekturu 20. století. Po "sametové revoluci" krátce pracoval v Laterně magice. V roce 1992 nastoupil na Pražský hrad, jehož hlavním architektem byl v té době Bořek Šípek. Z. Lukeš pro veřejnost nepravidelně pořádá vzdělávací tzv. "Psí vycházky" za architekturou. Je autorem a spoluautorem řady odborných článků, statí, publikací, knih a výstav. Spolupracuje také s ČT, ČRo a BBC na různých pořadech.

Zdeněk Lukeš


Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.