"Hosté do domu" posledního listopadového týdne

Aneta Langerová

Zpěvačka Aneta Langerová oslavila tento týden 23. narozeniny. Velkým dárkem je nové CD s jednoduchým názvem "Jsem". Ohlédněme se ale také za dalšími neméně zajímavými hosty pořadu Setkání ČRo 2 - Praha. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).

Jméno Anety Langerové ještě stále vztahujeme k první řadě pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar. Tento týden oslavila narozeniny, a tak jsme jí, spolu s Vladimírem Krocem, mohli v pondělí popřát všechno nejlepší. K datu svého narození dostala dárek, pro zpěváka jeden z nejhezčích: novou desku, nazvanou "Jsem" (křest bude 4. prosince). Jak řekla, "je o písničkách, které jsou melodické a sedí jejímu hlasu, do kterého se proto mohla opřít". Pochválila i texty Filipa Horáčka. Představila nám kapelu, se kterou momentálně zpívá a se kterou na jaře vyrazí na velké turné, nebo nás zasvětila do programu 5. ročníku koncertu "Světlo pro Světlušku" nadace Českého Rozhlasu na podporu nevidomých. Získané peníze se rozdělují mezi konkrétní handicapované a v tom, jak poznamenala, je nadace Světluška specifická. Už několikrát hrála a dokonce i obsluhovala k kavárně "Potmě", kde si lidé mohou vyzkoušet, jaké to je být nevidomý. Byla to pro ni obrovská zkušenost. Přesto, jak tvrdí, nikdo zdravý se nedokáže plně vžít do situace nevidomých. Od jara 2009 začala zpěvačka také spolupracovat s obecně prospěšnou společností Posázaví a zúčastnila se IV. ročníku Čisté řeky Sázavy. Ekologie je podle ní důležitá a měla by zajímat všechny. Obzvláště pak mladé lidi, které se snaží oslovovat.

Aneta Langerová

Současné ženy mají ve svém šatníku ledacos. Od módních výstřelků až po klasiku. Ale málokterá z nich má ve skříni ručně vyšívaný lidový kroj. Jedna z těch, které ho vlastní je folkloristka a kurátorka Národopisného oddělení Národního muzea Jiřina Langhammerová, která za námi přišla v úterý. Podělila se s námi mj. o zkušenosti a zážitky z bohaté muzejní praxe a z příprav etnografických výstav doma i v zahraničí. Všem posluchačům adresovala pozvání na 15. května 2010 do Kinského zahrady, kde se bude konat 11. ročník tradičních národopisných slavností. Podle jejích slov se můžeme se těšit na vystoupení folklórních, a tentokrát snad i folkových, sólistů a skupin. Dozvěděli jsme se, i když "jen" po rozhlasových vlnách, jak se obléká kroj, jaké jsou jeho druhy a součásti. Ustrojit se do slavnostního kroje je složitá "operace", která může trvat i hodinu a půl. Jak by ne, když bohatství se symbolizovalo počtem vrstev sukní.
J. Langammerová vystudovala na Karlově univerzitě obor etnografie, folkloristika a české dějiny. Už v průběhu studia pracovala jako výtvarnice v Ústředí lidové umělecké výroby v oboru krojových rekonstrukcí, odívání a zvykosloví. Před 40 lety začala pracovat v Národním muzeu jako kurátorka textilních fondů a v roce 1993 se stala vedoucí Národopisného oddělení Národního muzea. V průběhu muzejní praxe připravila řadu velkých výstav doma i v zahraničí. Mezi největší patří Národopisná výstava v roce 1995, uspořádaná v rámci jubilea Národopisné výstavy českoslovanské v Praze z roku 1895. Vydala řadu odborných prací a knih, jako např. "Lidové kroje z České republiky" a "Lidové zvyky".

Jiřina Langhammerová

Od nadějné právnické kariéry "zběhl" k hudbě a na uměleckém poli slaví velké úspěchy. Kdo? Jeden z nejoblíbenějších českých zpěváků, muzikálový autor, textař a skladatel Janek Ledecký, který navštívil ČRo 2 - Praha ve středu. Hudbě se věnuje už téměř 20 let. Začínal se skupinou Žentour a vydal s ní tři alba. Pak ale nastoupil sólovou dráhu a debutoval úspěšnou deskou "Na ptáky jsme krátký". Před 10 lety začal pracovat na muzikálu Hamlet, který se uváděl v pražském Divadle Kalich. Hrál se i na Slovensku, v USA a dokonce i v daleké Jižní Koreji. Tam slavil u publika mimořádný úspěch. I když cesta k němu prý byla zpočátku trnitá. První problém nastal s překladem textu, protože korejština je delší než čeština. J. Ledecký řekl v rozhovoru s Pavlem Kudrnou, že si není tak docela jistý, do jaké míry odpovídá korejská verze původnímu textu. Ale herce a zpěváky má prý tato země na velmi vysoké úrovni a spolupráce s nimi byla výborná. S režisérem Robertem Johansonem teď připravuje americkou verzi muzikálu "Galileo" a chystá také projekt "Iago".

Janek Ledecký

Ve čtvrtek jsme si obuli "toulavé boty" a vydali se do Norska s našimi hosty Radimem Pospíšilem a Ivou Grossovou. Oba se vydali na sever Evropy původně proto, aby studovali a poznali Finsko. Plánovaná cesta ale vedla přes Norsko, kde se "zasekli" a žijí tam dodnes. R. Pospíšil studoval v Oslu ekonomii, tedy svůj původní obor, zatímco Iva Grossová se živila zpočátku jako au-pair. V rozhovoru s Danielou Brůhovou popisovali rozdíly mezi ČR a Norskem, např. v nakupování, stravování a stylu života. Lyžuje se tam hodně, ale hlavně na běžkách a také se hodně běhá. Norové jsou zkrátka zvyklí sportovat, a to bez ohledu na věk a na počasí, které v průběhu roku nebývá příliš vlídné. Ivě Grossové způsobuje tma a chladné počasí lehkou depresi, takže se naučila těšit z každého slunečního paprsku. Chválila ale přírodu, která je, podle jejích slov, "naprosto úžasná a každému by to přála zažít". Krásná a průzračná jezera jsou prý další specialitou země. Norové nerybaří ze břehu, ale z lodi, a ryby jsou nedílnou součástí jejich jídelníčku. Dozvěděli jsme se, že potraviny jsou v obchodech relativně drahé a strava monotónní. Norové jsou skromní a denně obědvají krajíček chleba se sýrem. Stačí jim málo a jsou spokojení. Češi by, podle našich hostů, potřebovali více norské skromnosti. Jak se v Norsku jezdí na silnicích, jaký je tam systém pokut pro neukázněné řidiče a jak se mladí baví.... To už si poslechněte sami z audio záznamu.

Norsko

"Hus: Alia minora Kostnického koncilu", tak se jmenuje hra, kterou v režii herce, dramatika a režiséra Ladislava Smoljaka uvedlo v premiéře pražské Divadlo Na Zábradlí. Proč se pustil do historického tématu? Jaké jsou jeho názory na Jana Husa, Kašpara Šlika a další postavy naší minulost? Nejen o tom hovořil s Vladimírem Krocem v pátek. Mluvilo se o termínech pravda, morálka a role církve, ale také o Divadle Járy Cimrmana.
L. Smoljak vystřídal za svého života různé profese. Pracoval jako učitel, redaktor, scénárista a později režisér Filmového studia Barrandov. Je jedním ze spoluzakladatelů (v r. 1966) Divadla Járy Cimrmana. Tři jednoaktové hry byly jádrem jeho tří prvních inscenací: Svěrákův "Akt", Smoljakovo "Vyšetřování ztráty třídní knihy" a Šebánkova "Domácí zabijačka". Další hry (po odchodu J.Šebánka ze souboru DJC) jsou společným dílem L.Smoljaka a Z.Svěráka: "Hospoda Na mýtince", "Vražda v salonním coupé", "Němý Bobeš", "Cimrman v říši hudby" (s operou "Úspěch českého inženýra v Indii" hudebního skladatele Jana Klusáka), "Dlouhý, Široký a Krátkozraký", Posel z Liptákova", "Lijavec", "Dobytí Severního pólu", "Blaník", "Záskok" a "Švestka".

Ladislav Smoljak


Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.