Host do domu nejen o tom, jak se rodil "Kumšt"
V inscenaci "Kumšt", který uvádí Divadlo Na Jezerce, excelují tři Janové (Kačer, Hrušínský a Tříska). Jaká je jejich souhra na jevišti? Co každý z nich do hry “vnáší“? Nejen to nám prozradil herec a režisér Jan Kačer. Spolu s ním přišli v tomto týdnu do pořadu Setkání (vysíláme každý všední den od 11:05 hodiny) dopravní a klinický psycholog Martin Kořán, kastelánka Jana Krejčová, zakladatelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová a hudebník Petr Prchal.Pokud jste některý z pořadů nemohli poslouchat ... máte další možnost v našem Rádiu na přání nebo přímo v následujícím článku, který se pokouší mapovat zajímavosti z rozhovorů uplynulého týdne.
Na divadle je krásné to, že jednu hru můžete vidět v nastudování různých divadel a pokaždé to je jiné představení“, říká režisér a herec Jan Kačer, který překvapivě nedělá rozdíl mezi profesionálními a amatérskými herci. “Na jevišti záleží hlavně na tom, co chce člověk sdělit a jak se mu to podaří“, tvrdí rodák z Holic, který původně studoval keramickou školu v Bechyni. Tam také začal ochotničit, jak v pondělí prozradil Vladimíru Krocovi. Hraní se mu zalíbilo do té míry, že se rozhodl pro studium na pražské DAMU, kde byl ve třídě skvělých učitelů jako Vlasta Fabiánová či Radovan Lukavský. První angažmá získal v ostravském Divadle Petra Bezruče a pak pomáhal v Praze založit Činoherní klub. Dnes je jeho domovskou scénou Národní divadlo v Praze. To mu ale nebrání hostovat na jiných scénách, jako např. v Divadle Na Jezerce, kde v současnosti hraje v již zmíněné hře “Kumšt“ spolu s Janem Hrušínským a svým někdejším spolužákem Janem Třískou. Herecká spolupráce je prý skvělá a Jan Kačer je rád, že roli dostal. S humorem citoval svou kolegyni Jiřinu Bohdalovou, která prý tvrdí, že „není problém zahrát krásně nějakou roli, ale problém je jí dostat“. A něco na tom, podle J. Kačera je, protože herců, kteří by tuto roli mohli dobře zahrát, je hodně.
Bezohlednost a agresivita na našich silnicích stále stoupá. Proč? V úterý jsme se ptali dopravního a klinického psychologa Martina Kořána, který je v tomto oboru i soudním znalcem. Na vině jsou prý především agresivní řidiči, kteří jezdí nepřiměřenou rychlostí, zbytečně riskují při předjíždění a ignorují dopravní předpisy. Překvapivě to nejsou mladí lidé, ale muži kolem 30 až 40 let, kteří prý trpí pocitem méněcennosti. „Kompenzují si ho silnými vozy a přesvědčením, že si na silnicích mohou dovolit víc, než ostatní“, ujistil náš host Zuzanu Burešovou, kterou zajímalo, zda platí, že „žena za volantem je jako auto bez řidiče“. Ženy prý ale páchají mnohem méně dopravních přestupků, protože „jsou opatrnější a nemají potřebu si za volantem něco dokazovat“. Když už nějakou nehodu způsobí, je to zpravidla rozptýlenou pozorností (dávají pozor na děti, ladí rádio nebo telefonují za jízdy). Za vysokou nehodovostí stojí často také alkohol a drogy. Policejní kontroly a kampaně (jako např. “Nemyslíš? Zaplatíš!“) jsou podle našeho hosta užitečné a jejich efekt je průkazný. Problém je jen v tom, že po delším čase. Také naše dopravní policie by měla být mnohem přísnější a důslednější. Důkazem toho je ukázněnost českých řidičů v zahraničí, kde jsou za přestupky vysoké pokuty, které se “tvrdě a nekompromisně vymáhají“. Podobný “lék“ by pomohl i řidičům českým, dodal M. Kořán.
Jak se z operní pěvkyně a muzikálové zpěvačky stane kastelánka? Odpověď nám nabídla Hana Krejčová, která usedla do studiového křesla v rámci našeho středečního vysílání. Pravděpodobně již v dětství jí učarovaly princezny a jak sama říká, svou současnou práci "bere jako svou další roli". Hovořili jsme nejen o historii, ale i složité situaci ve které se Jezeří dnes nachází (Podronosti o problémech si ale poslechněte sami ve zvukovém záznamu.)
Na zámku se minulou sezónu vystřídalo až 15 000 návštěvníků, kteří ocenili především neotřelý přístup průvodců a také unikátní expozice.
Zámek najdeme v oblasti Mostecka, konkrétně nedaleko povrchového dolu Československé armády a obce Jiřetín, vzdálené necelých 5km. Na jedné straně vidíme doly, na druhé malebné bukové lesy ... "A žít na zámku je jako žít na konci světa"... uvedla H. Krejčová. "Její" památka není příliš mediálně prezentovaná, proto je poměrně obtížné najít do Jiřetína cestu. (Pozn. redakce: Což se po dnešním rozhovoru jistě změní ...)
Vladimíra Kroce zajímalo, co se na zámku dělo v zimě. Prý se "spalo" ale rozhodně to nemůžeme brát doslova. Příprava koncepce provozu na novou sezónu rozhodně není jednoduchá. Nejde jen o provázení návštěvníků, ale samotný kastelán musí dělat vše, co je třeba, a to např. i bežnou údržbu.
H. Krejčová nám také prozradila, že mezi zaměstnanci, kteří v minulosti "obývali zámecké zdi", najdeme i syna Boženy Němcové. Pracoval jako zahradník. Z jeho soukromé korespondence je prý patrné, že měl k zámeckému parku vřelý vztah a považoval ho dokonce za ten nejhezčí v Čechách.
Ve čtvrtek jsme měli tu čest přivítat ředitelku a zakladatelku Nadace naše dítě Zuzanu Baudyšovou. Je zasloužilou „bojovnicí“ za práva dětí, snažící se neúprosně potírat např. dětskou pornografii a zachraňovat týrané, a to již od roku 1993. Proces pomoci těm nejmenším je komplikovaný, a jak náš host moderátorce Zuzaně Burešové říká „nelze vstoupit do nefungující rodiny a nafackovat tyranovi“ nebo přejít fakt, že ne všechny dcery a synové chtějí poškodit své rodiče. Práva týraných zajišťuje opravdu mnoho institucí, ale především bychom měli zmínit orgán sociálně právní. Na celém světě existuje statisticky 1 až 2% postižených a jedná se o fenomén, čítající na našem území přibližně 20 000 ratolestí, což je těžko uvěřitelné číslo! I když jsme kritizováni za vysoký počet klientů v ústavní péči, není z tohoto „těžkopádného úředního molochu“ cesty ven. To ovšem nebrání Zuzaně Baudyšové v neustálé snaze vše zlepšit a podařilo se jí prosadit již mnoho malých, přesto významných kroků. Např. nyní, v rámci nabízených služeb, poskytují bezplatné právní poradenství z oblasti legislativy a rodinného práva. V pořadu jsme se samozřejmě věnovali i pohřešovaným dětem, kterých se v ČR ročně ztratí několik stovek. Přišli na řadu ještě podrobnější čísla. Na linky bezpečí volají především děti v rozmezí 11-14 let, z důvodu citových a rodinných.
Petr Prchal je hudebník a vydavatel, který vystupuje pod jménem Pancho. V poslední době ale spíš dělá manažera své ženě, výtvarnici Lucii Seifertové, která píše a kreslí pro děti. (Lucie Seifertová byla hostem v Setkání Hosta do domu 29.3.2010) Oba pocházejí z Poděbrad a seznámili se v autobusu, který jel jako poslední noční spoj z Prahy. "Vracel jsem se z nějakého koncertu a Lucie jela z nějakého focení, takže byla hezky nalíčená. Neodolal jsem,“ zavzpomínal. Rozumí si spolu tak, že o nich jejich známí říkají, že jsou “chemická sloučenina“. P. Prchala proslavila především skladba “Co se mi zdá“ k filmu Výlet režisérky Alice Nellis. V pátečním rozhovoru s Vladimírem Krocem prozradil, že hudbu skládá v hlavě při procházkách s kočárkem, nebo při řízení auta. Pak převede melodii na kytaru, nástroj, který studoval. V současné době komponuje hudbu k seriálu, který je televizním zpracováním knihy “Dějiny udatného českého národa“ (autorkou je jeho manželka). Rodák z Poděbrad nám i prozradil jakým komickým způsobem vznikla na jednom koncertě na Slovensku jeho přezdívka. Poslechněte si už sami v záznamu. Vrátit se můžete i k rozhovoru s jeho ženou Lucí, který najdete ZDE.
Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.
NEZAPOMEŇTE, ŽE
Od února 2010, resp. poprvé od posledního lednového víkendu (30.1.- 31.1.), najdou návštěvníci internetových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha EXKLUZIVNĚ, a to v našem Rádiu na přání, rozhlasové hry (ne 20:05), četby na pokračování (po - pá 22:05), pohádky skřítka Hajaji (denně 19:00), sobotní Hry pro děti a jejich rodiče (so 13:05) nebo Nedělní pohádky (ne 13:05)!!! Tyto pořady jsou zde publikovány ale pouze ve streamu, tedy pouze k poslechu (!), a pouze na dobu jednoho týdne!!! Vyhověli jsme tak vašim četným prosbám a žádostem.
Stále ale nemůžeme pořady nabízet "ke stažení", tedy k "download"(!) nebo na dobu delší než jeden týden. Jsou totiž chráněny autorským zákonem.
Pevně věříme, že tuto novou službu přivítáte!
VÁŠ ČESKÝ ROZHLAS 2 - PRAHA
RÁDIO NA VLNĚ POHODY
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka