Herectví je pro Veroniku Gajerovou psychoterapie

Veronika Gajerová

Sestra Zuzana Tichá - to je herečka Veronika Gajerová, kterou mnozí znají z populárního televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě. Hraje zjevně velmi přesvědčivě, protože v nemocničních čekárnách prý bývá často žádána o lékařskou (sesterskou) radu. Neméně zajímavým hostem pořadu Setkání byla i zpěvačka Petra Janů, která nám mj. prozradila, jak se udržuje “ve formě“. Do rozhlasové studia ČRo 2 – Praha přišli v tomto týdnu také členka České genealogické a heraldické společnosti Helena Voldánová, výrobce hudebních nástrojů Rosťa Čapek a spolupracovník České kosmické agentury, publicista Tomáš Přibyl.Pokud jste některý z pořadů nemohli poslouchat ... máte další možnost v našem Rádiu na přání nebo přímo v následujícím článku, který se pokouší mapovat zajímavosti z rozhovorů uplynulého týdne.

„Herectví je pro mě domov, psychoterapie a něco co mám moc ráda.“ Tak odpověděla herečka Veronika Gajerová na jednu z otázek, které jí v pondělním rozhovoru položil Vladimír Kroc. Není se co divit. Pochází z tzv. umělecké rodiny. Maminka Naďa byla dlouholetou členkou Národního divadla a otec Václav byl filmovým režisérem. Do “umění“ se tak zamilovala už jako malá, kdy snila o tom, že bude primabalerínou a v krátké sukýnce bude ladnými pohyby oslňovat publikum. Konečnou tečku za jejími nadějemi ale udělala lékařka, která ji neustále „tahala“ z angín. Proto se rozhodla pro herectví a ačkoli s tím rodina nesouhlasila, vystudovala Pražskou hudebně-dramatickou konzervatoř. Tanec se jí dnes hodí, jako třeba v činoherním muzikálu Šakalí léta pražského divadla ABC. Hřebejkův stejnojmenný film prý ale viděla až po divadelní premiéře. „Na tzv. předlohy se nedívám ze zásady, protože se nerada nechávám čímkoli ovlivňovat. Na konzervatoři jsem měla skvělé učitele, jako např. Jaroslavu Adamovou, která mě naučila řemeslu“, dodala. Talent prý není v herectví všechno. „Pokud vás není slyšet a neumíte se na jevišti pohybovat, jste jako herec nemohoucí“, řekla V. Gajerová, která v současnosti ráda hraje v inscenacích “Vše na zahradě“ a “Pan Kaplan má třídu rád“. Jsou to pro ní „hry pro radost“.

Veronika Gajerová

V středu jsme to vzali pěkně od podlahy! Ve studiu nás navštívil Rosťa Čapek, výrobce hudebních nástrojů a komentátor nadcházejícího strakonického festivalu Jamboree 2010. Strašákem je prý aktuální počasí, ale letos by se, podle meteorologů, mohlo „vyčasit“. Festival začne pátečním a končit bude sobotním velkým koncertem. Uvidíme např. kapelu Sem tam, vynikajícího mandolinistu Vladimíra Zenkla, ale i hosty Věru Martinovou a hvězdu Jamie Marshalla z USA. Celý festival bychom mohli nazvat největším bluegrassovým setkáním ve střední Evropě, majícím nepochybně značnou mezinárodní účast. Věnovali jsme se samozřejmě i Benefici Rosti Čapka. Ta se odehrála ve velkém sálu pražské Lucerny a výtěžek, v hodnotě 300 000 korun, putoval na konto konzervatoře Jana Deyla. Škola umožňuje studium hudby handicapovaným (v rámci akce vystoupili i absolventi institutu) a nejen moderátora Vladimíra Kroce zajímalo, čemu se bude náš host věnovat v budoucnu. Dočkáme se např. „country opery“? Je to prý možné, každopádně pro něj zůstává na prvním místě výroba hudebních nástrojů.

Rosťa Čapek

Zajímali jste se někdy o svojí minulost? Položili jste si např. otázku: „Ze kterého místa je rod z něhož pocházím?“. Ve společnosti Heleny Voldánové, členky České genealogické a heraldické společnosti, jsme v úterý nalezli mnoho odpovědí. Každý, kdo pátrá po své minulosti, by měl nejprve začít u dokumentů ve svém vlastnictví (oddací nebo úmrtní listy předků). Pokud neuspěje, je potřeba "ponořit se hlouběji" (jako např. do místní matriky nebo do státních či okresních archivů, kde se prý dá pátrat až v 9 generacích). V archivních zápisech se v minulosti ale nepoužívala výhradně čeština. Proto je prý potřeba ovládat němčinu a třeba i latinu. Každá rodina má svůj zajímavý příběh. Málokdy se stane, že se někteří z nás dopátrají k tzv. šlechtě. Budoucnost oboru směřuje ke studiu DNA (což prý umožní vyhledávat naše nejbližší příbuzné a také bude pomáhat při řešení zdravotních otázek). Cesta historií je pro našeho hosta vždy zážitkem. Práce to ovšem není pro každého. Jak nám Helena Voldánová prozradila, vyžaduje hlavně notnou dávku trpělivosti. Více již prozrazovat nebudeme ... Pořad si poslechněte sami.

Helena Voldánová

„Měl jsem to štěstí, že jsem se setkal se více než stovkou kosmonautů a astronautů. Tedy zhruba s každým třetím, kdo kdy byl ve vesmíru,“ řekl čtvrteční host pořadu Setkání, popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl. Jeho láska ke kosmonautice ho provází od útlého dětství. Přesto, jak sám říká, nikdy neměl žádný vzor. „Byl jsem spíše technokrat a na problematiku jsem se díval skrze technickou stránku věci“. Vystudoval Fakultu podnikatelskou při VUT Brno, kde získal titul inženýr. Ještě za dob studia se šťastně oženil a nastoupil do firmy zabývající se počítačovou bezpečností. Byl dokonce osobně u tří startů kosmických plavidel. „Start raketoplánu se dá odvolat 1,6 vteřin před letem. To, že se motory zapínají 7 vteřin před startem ještě neznamená, že raketoplán opravdu odletí“. Na otázku jaký má lidstvo užitek z kosmických letů řekl, že se samozřejmě nedá říct, že nám kosmonautika přinesla nějaký zásadní vynález či konkrétní věc, jakým byl např. v historii objev kola. „Přesto se každodenně setkáváme s tisíci drobnostmi, které nám lety do vesmíru přinesly a přinášet budou“, dodal v dialogu se Zuzanou Burešovou.

Tomáš Přibyl

„Když zpívám, kochám se tónem“, říká zpěvačka Petra Janů, která byla hostem pořadu v pátek. Pokaždé, když vchází na jeviště, děkuje osudu za to, že má svou práci jako koníčka. Poprvé se objevila před publikem na základní škole ve hře “Jak květinky přezimovaly“. Zpívala také ve sboru, kde se naučila intonovat. Začínala v Semaforu, kam přišla prý „jako naprosté trdlo“ a kde se především naučila skromnosti a pokoře. V roce 1977 z divadla odešla a zpívala ve skupině Pro-rock, se kterou natočila své první album Motorest. Ve stejném roce získala bronzovou příčku v anketě Zlatý slavík a o rok později se stala tzv. stříbrnou slavicí. Vystupuje už skoro 40 let a natočila přes 20 alb. Koncertů, kterých v poslední době přibývá, si „hrozně užívá“. Playback nemá ráda, protože „zpěvák se vyvíjí a stejnou píseň interpretuje po letech jinak“. Když slyší některé své starší písně, má prý pocit „že to zpívá nějaká cizí bába“. Dnes účinkuje v muzikálech a „srdeční záležitostí“ jsou pro ni Bídníci. Jak prozradila, čeká jí brzy nová role v připravovaném muzikálu “Ať žije rokenrol“. V dobré fyzické kondici, kterou potřebuje na jevišti, se udržuje poctivým cvičením. Jinak má prý „schopnost tloustnout i ze vzduchu“. Více si poslechněte sami.

Petra Janů


Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory!

Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.


<hr/><hr/>

NEZAPOMEŇTE, ŽE
Od února 2010, resp. poprvé od posledního lednového víkendu (30.1.- 31.1.), najdou návštěvníci internetových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha EXKLUZIVNĚ, a to v našem Rádiu na přání, rozhlasové hry (ne 20:05), četby na pokračování (po - pá 22:05), pohádky skřítka Hajaji (denně 19:00), sobotní Hry pro děti a jejich rodiče (so 13:05) nebo Nedělní pohádky (ne 13:05)!!! Tyto pořady jsou zde publikovány ale pouze ve streamu, tedy pouze k poslechu (!), a pouze na dobu jednoho týdne!!! Vyhověli jsme tak vašim četným prosbám a žádostem.
Stále ale nemůžeme pořady nabízet "ke stažení", tedy k "download"(!) nebo na dobu delší než jeden týden. Jsou totiž chráněny autorským zákonem.
Pevně věříme, že tuto novou službu přivítáte!
VÁŠ ČESKÝ ROZHLAS 2 - PRAHA
RÁDIO NA VLNĚ POHODY

vykřičník